DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Job - 39

39:1  Knowest thou the time when the wild goats bring forth among the rocks, or hast thou observed the hinds when they fawn?

39:1  Knowest thou the time when the wild goats of the rock bring forth? or canst thou mark when the hinds do calve?

39:1  Znáš čas vrhu skalních kozorožců? Opatrovals laň, když rodí?

39:1  Víš snad, kdy rodí kamzíci? Bdíš nad laněmi, když sléhají?

39:1  Znáš snad čas porodu skalních kozorožců? Střežíš laň, když se svíjí v porodních bolestech?

39:1  Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?

39:1  Knowest thou the time when the wild goats of the rock bring forth? [or] canst thou mark when the hinds do calve?

39:1  "Do you know the time when the mountain goats give birth? Do you watch when the doe bears fawns?

39:1  Know you the time when the wild goats of the rock bring forth? or can you mark when the hinds do calve?

39:1  Numquid nosti tempus partus ibicum in petris, vel parturientes cervas observasti ?

39:2  Hast thou numbered the months of their conceiving, or knowest thou the time when they bring forth?

39:2  Canst thou number the months that they fulfil? or knowest thou the time when they bring forth?

39:2  Počítáš měsíce, kdy jsou březí, a znáš čas jejich vrhu,

39:2  Počítáš měsíce jejich březosti? Znáš čas, kdy mají porodit?

39:2  Počítáš měsíce, ⌈kdy jsou březí,⌉ znáš čas jejich porodu?

39:2  Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?

39:2  Canst thou number the months [that] they fulfill? or knowest thou the time when they bring forth?

39:2  Can you number the months that they fulfill? Or do you know the time when they give birth?

39:2  Can you number the months that they fulfill? or know you the time when they bring forth?

39:2  Dinumerasti menses conceptus earum, et scisti tempus partus earum ?

39:3  They bow themselves to bring forth young, and they cast them, and send forth roarings.

39:3  They bow themselves, they bring forth their young ones, they cast out their sorrows.

39:3  jak se skloní, vrhnou svá mláďata, svých bolestí pozbývají?

39:3  Tehdy se skloní a mladé vrhají, přichází konec jejich bolestí.

39:3  Skloní se, vrhnou svá mláďata, zbaví se svých bolestí.

39:3  Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?

39:3  They bow themselves, they bring forth their young ones, they cast out their sorrows.

39:3  They bow themselves, they bring forth their young, they end their labor pains.

39:3  They bow themselves, they bring forth their young ones, they cast out their sorrows.

39:3  Incurvantur ad fœtum, et pariunt, et rugitus emittunt.

39:4  Their young are weaned and go to feed: they go forth, and return not to them.

39:4  Their young ones are in good liking, they grow up with corn; they go forth, and return not unto them.

39:4  Jak jejich mláďata sílí, volně si rostou, odběhnou a už se k nim nevracejí?

39:4  Jejich mladí pak venku nabírají sil, až jednou odběhnou a už se nevrátí.

39:4  Jejich mláďata sílí, rostou v přírodě. Pak odejdou a už se k nim nevrátí.

39:4  Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?

39:4  Their young ones are in good liking, they grow up with corn; they go forth, and return not to them.

39:4  Their young ones become strong. They grow up in the open field. They go forth, and do not return again.

39:4  Their young ones are in good liking, they grow up with corn; they go forth, and return not to them.

39:4  Separantur filii earum, et pergunt ad pastum : egrediuntur, et non revertuntur ad eas.

39:5  Who hath sent out the wild ass free, and who hath loosed his bonds?

39:5  Who hath sent out the wild ass free? or who hath loosed the bands of the wild ass?

39:5  Kdo vypustil divokého osla na svobodu, kdo uvolnil řemení stepnímu oslu,

39:5  Kdo divokého osla pustil na svobodu? Kdo jen to zvíře zbavil postrojů?

39:5  Kdo propustil divokého osla na svobodu, kdo rozvázal pouta stepního osla,

39:5  Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?

39:5  Who hath sent out the wild ass free? or who hath loosed the bands of the wild ass?

39:5  "Who has set the wild donkey free? Or who has loosened the bonds of the swift donkey,

39:5  Who has sent out the wild ass free? or who has loosed the bands of the wild ass?

39:5  Quis dimisit onagrum liberum, et vincula ejus quis solvit ?

39:6  To whom I have given a house in the wilderness, and his dwellings in the barren land.

39:6  Whose house I have made the wilderness, and the barren land his dwellings.

39:6  jemuž jsem za domov vykázal pustinu, solnou pláň za příbytek?

39:6  Dal jsem mu za domov pustou planinu, jeho příbytkem je solná poušť.

39:6  kterému jsem dal pustinu za obydlí a slatinu za příbytky?

39:6  Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.

39:6  Whose house I have made the wilderness, and the barren land his dwellings.

39:6  Whose home I have made the wilderness, and the salt land his dwelling place?

39:6  Whose house I have made the wilderness, and the barren land his dwellings.

39:6  cui dedi in solitudine domum, et tabernacula ejus in terra salsuginis.

39:7  He scorneth the multitude of the city, he heareth not the cry of the driver.

39:7  He scorneth the multitude of the city, neither regardeth he the crying of the driver.

39:7  Posmívá se městskému hluku, neposlouchá povyk poháněče,

39:7  Může se posmívat hlučícímu městu, nemusí poslouchat pokřik biřiců.

39:7  Městskému ruchu se vysmívá, neslyší povely poháněče.

39:7  Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.

39:7  He scorneth the multitude of the city, neither regardeth he the crying of the driver.

39:7  He scorns the tumult of the city, neither does he hear the shouting of the driver.

39:7  He scorns the multitude of the city, neither regards he the crying of the driver.

39:7  Contemnit multitudinem civitatis : clamorem exactoris non audit.

39:8  He looketh round about the mountains of his pasture, and seeketh for every green thing.

39:8  The range of the mountains is his pasture, and he searcheth after every green thing.

39:8  na horách slídí po pastvě, pídí se po zeleni.

39:8  Co najde v kopcích, to má za pastvu, hledá si kdejakou zelenou bylinu.

39:8  Na horách si hledá svou pastvu, pátrá po jakékoliv zeleni.

39:8  To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.

39:8  The range of the mountains [is] his pasture, and he searcheth after every green thing.

39:8  The range of the mountains is his pasture, He searches after every green thing.

39:8  The range of the mountains is his pasture, and he searches after every green thing.

39:8  Circumspicit montes pascuæ suæ, et virentia quæque perquirit.

39:9  Shall the rhinoceros be willing to serve thee, or will he stay at thy crib?

39:9  Will the unicorn be willing to serve thee, or abide by thy crib?

39:9  Bude ti chtít jednorožeč sloužit či nocovat u tvého krmelce?

39:9  Bude ti buvol ochoten sloužit? Bude nocovat ve tvé stáji?

39:9  Bude ti snad chtít sloužit divoký tur? Zdalipak přenocuje u tvého žlabu?

39:9  Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?

39:9  Will the unicorn be willing to serve thee, or abide by thy crib?

39:9  "Will the wild ox be content to serve you? Or will he stay by your feeding trough?

39:9  Will the unicorn be willing to serve you, or abide by your crib?

39:9  Numquid volet rhinoceros servire tibi, aut morabitur ad præsepe tuum ?

39:10  Canst thou bind the rhinoceros with thy thong to plough, or will he break the clods of the valleys after thee?

39:10  Canst thou bind the unicorn with his band in the furrow? or will he harrow the valleys after thee?

39:10  Připoutáš jednorožce provazem k brázdě, bude snad za tebou doliny vláčet?

39:10  Můžeš ho provazy udržet u brázdy? Bude za tebou orat v údolích?

39:10  Přivážeš snad divokého tura popruhem k brázdě? Zdalipak bude za tebou údolí vláčet?

39:10  Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?

39:10  Canst thou bind the unicorn with his band in the furrow? or will he harrow the valleys after thee?

39:10  Can you hold the wild ox in the furrow with his harness? Or will he till the valleys after you?

39:10  Can you bind the unicorn with his band in the furrow? or will he harrow the valleys after you?

39:10  Numquid alligabis rhinocerota ad arandum loro tuo, aut confringet glebas vallium post te ?

39:11  Wilt thou have confidence in his great strength, and leave thy labours to him?

39:11  Wilt thou trust him, because his strength is great? or wilt thou leave thy labour to him?

39:11  Důvěřuješ mu, protože má tak velkou sílu? Ponecháš mu výtěžek své práce?

39:11  Spolehneš na něj, když má tolik síly? Svěříš mu snad své úkoly?

39:11  Spolehneš se snad na něho, protože má velkou sílu, a přenecháš mu svou námahu?

39:11  Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?

39:11  Wilt thou trust him, because his strength [is] great? or wilt thou leave thy labor to him?

39:11  Will you trust him, because his strength is great? Or will you leave to him your labor?

39:11  Will you trust him, because his strength is great? or will you leave your labor to him?

39:11  Numquid fiduciam habebis in magna fortitudine ejus, et derelinques ei labores tuos ?

39:12  Wilt thou trust him that he will render thee the seed, and gather it into thy barnfloor?

39:12  Wilt thou believe him, that he will bring home thy seed, and gather it into thy barn?

39:12  Věřil bys mu, že tvé zrno sveze a shromáždí na tvůj mlat?

39:12  Můžeš mu věřit, že ti sveze zrní, že shromáždí, cos vymlátil?

39:12  Uvěříš mu snad, že tvé zrno sveze a shromáždí na tvé humno?

39:12  Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?

39:12  Wilt thou believe him, that he will bring home thy seed, and gather [it into] thy barn?

39:12  Will you confide in him, that he will bring home your seed, and gather the grain of your threshing floor?

39:12  Will you believe him, that he will bring home your seed, and gather it into your barn?

39:12  Numquid credes illi quod sementem reddat tibi, et aream tuam congreget ?

39:13  The wing of the ostrich is like the wings of the heron, and of the hawk.

39:13  Gavest thou the goodly wings unto the peacocks? or wings and feathers unto the ostrich?

39:13  Pštrosice mává křídlem, není to však peruť s brky čápa;

39:13  Pštrosice křídly radostně mává, jako by měla perutě s peřím čápa.

39:13  Křídlo pštrosice vesele mává; je to snad čapí peruť s peřím?

39:13  Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?

39:13  [Gavest thou] the goodly wings to the peacocks? or wings and feathers to the ostrich!

39:13  "The wings of the ostrich wave proudly; but are they the feathers and plumage of love?

39:13  Gave you the goodly wings to the peacocks? or wings and feathers to the ostrich?

39:13  Penna struthionis similis est pennis herodii et accipitris.

39:14  When she leaveth her eggs on the earth, thou perhaps wilt warm them in the dust.

39:14  Which leaveth her eggs in the earth, and warmeth them in dust,

39:14  svá vejce ponechává na zemi a zahřívá je v prachu,

39:14  Jenže svá vejce na zemi zanechává, aby se v písku zahřála.

39:14  Vždyť svá vejce nechává na zemi, dává je zahřívat na hlíně.

39:14  A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,

39:14  Which leaveth her eggs in the earth, and warmeth them in the dust,

39:14  For she leaves her eggs on the earth, warms them in the dust,

39:14  Which leaves her eggs in the earth, and warms them in dust,

39:14  Quando derelinquit ova sua in terra, tu forsitan in pulvere calefacies ea ?

39:15  She forgetteth that the foot may tread upon them, or that the beasts of the field may break them.

39:15  And forgetteth that the foot may crush them, or that the wild beast may break them.

39:15  zapomíná, že je noha může rozšlápnout a polní zvěř zdupat.

39:15  Nedbá, že je rozšlápne něčí noha, že je divá zvěř může rozdupat.

39:15  Zapomíná, že je může rozmáčknout noha, pošlapat polní zvěř.

39:15  Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?

39:15  And forgetteth that the foot may crush them, or that the wild beast may break them.

39:15  and forgets that the foot may crush them, or that the wild animal may trample them.

39:15  And forgets that the foot may crush them, or that the wild beast may break them.

39:15  Obliviscitur quod pes conculcet ea, aut bestia agri conterat.

39:16  She is hardened against her young ones, as though they were not hers, she hath laboured in vain, no fear constraining her.

39:16  She is hardened against her young ones, as though they were not hers: her labour is in vain without fear;

39:16  Se svými mláďaty zachází tvrdě, jako by nebyla její, nemá strach, že bude její námaha marná.

39:16  Krutá je k mláďatům, jako by její nebyla; že zmaří své úsilí, o to se nestará.

39:16  Se svými mláďaty zachází tvrdě, jako by jí nepatřila, beze strachu z marnosti své námahy,

39:16  Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.

39:16  She is hardened against her young ones, as though [they were] not hers: her labor is in vain without fear;

39:16  She deals harshly with her young ones, as if they were not hers. Though her labor is in vain, she is without fear,

39:16  She is hardened against her young ones, as though they were not her's: her labor is in vain without fear;

39:16  Duratur ad filios suos, quasi non sint sui : frustra laboravit, nullo timore cogente.

39:17  For God hath deprived her of wisdom, neither hath he given her understanding.

39:17  Because God hath deprived her of wisdom, neither hath he imparted to her understanding.

39:17  Bůh totiž odepřel dát jí moudrost, nedal jí ani díl rozumnosti.

39:17  Bůh ji totiž moudrostí neobdaroval, ani trochu rozumu jí zdědit nenechal.

39:17  protože Bůh jí odepřel moudrost a nedal jí podíl na rozumnosti.

39:17  Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.

39:17  Because God hath withheld wisdom from her, neither hath he imparted to her understanding.

39:17  because God has deprived her of wisdom, neither has he imparted to her understanding.

39:17  Because God has deprived her of wisdom, neither has he imparted to her understanding.

39:17  Privavit enim eam Deus sapientia, nec dedit illi intelligentiam.

39:18  When time shall be, she setteth up her wings on high: she scorneth the horse and his rider.

39:18  What time she lifteth up herself on high, she scorneth the horse and his rider.

39:18  Když se však vyplašena vymrští, je jí k smíchu kůň i s jezdcem.

39:18  Když ale vyskočí a do běhu se dá, koni i s jezdcem se může smát!

39:18  Když se vymrští do výše, vysmívá se koni a jeho jezdci.

39:18  Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.

39:18  When she lifteth herself on high, she scorneth the horse and his rider.

39:18  When she lifts up herself on high, she scorns the horse and his rider.

39:18  What time she lifts up herself on high, she scorns the horse and his rider.

39:18  Cum tempus fuerit, in altum alas erigit : deridet equum et ascensorem ejus.

39:19  Wilt thou give strength to the horse or clothe his neck with neighing?

39:19  Hast thou given the horse strength? hast thou clothed his neck with thunder?

39:19  Dal jsi snad koni bohatýrskou sílu, přioděl jsi jeho šíji hřívou?

39:19  Jsi to ty, kdo dává sílu koni? Umíš mu hřívou šíji ozdobit?

39:19  Dáš snad koni udatnost, oblékneš snad hřívou jeho šíji?

39:19  Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?

39:19  Hast thou given the horse strength? hast thou clothed his neck with thunder?

39:19  "Have you given the horse might? Have you clothed his neck with a quivering mane?

39:19  Have you given the horse strength? have you clothed his neck with thunder?

39:19  Numquid præbebis equo fortitudinem, aut circumdabis collo ejus hinnitum ?

39:20  Wilt thou lift him up like the locusts? the glory of his nostrils is terror.

39:20  Canst thou make him afraid as a grasshopper? the glory of his nostrils is terrible.

39:20  Docílíš, aby poskakoval jako luční kobylka? Jeho vznešené frkání vzbuzuje strach,

39:20  Necháš ho skákat jako luční kobylky? Jeho hrdé ržání bázeň nahání!

39:20  Naučíš ho snad skákat jako kobylku? Z jeho majestátního frkání jde hrůza.

39:20  Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.

39:20  Canst thou make him afraid as a grasshopper? the glory of his nostrils [is] terrible.

39:20  Have you made him to leap as a locust? The glory of his snorting is awesome.

39:20  Can you make him afraid as a grasshopper? the glory of his nostrils is terrible.

39:20  Numquid suscitabis eum quasi locustas ? gloria narium ejus terror.

39:21  He breaketh up the earth with his hoof, he pranceth boldly, he goeth forward to meet armed men.

39:21  He paweth in the valley, and rejoiceth in his strength: he goeth on to meet the armed men.

39:21  v dolině hrabe nohama, rozjařen silou, má-li vytáhnout proti ozbrojencům,

39:21  Rozjařen silou divoce hrabe kopyty, už už vyrazit zbraním naproti.

39:21  V údolí hrabe nohama a raduje se ze své síly, vytáhne vstříc zbraním.

39:21  Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.

39:21  He paweth in the valley, and rejoiceth in [his] strength: he goeth on to meet the armed men.

39:21  He paws in the valley, and rejoices in his strength. He goes out to meet the armed men.

39:21  He paws in the valley, and rejoices in his strength: he goes on to meet the armed men.

39:21  Terram ungula fodit ; exultat audacter : in occursum pergit armatis.

39:22  He despiseth fear, he turneth not his back to the sword.

39:22  He mocketh at fear, and is not affrighted; neither turneth he back from the sword.

39:22  vysmívá se strachu, neděsí se, před mečem se neobrací.

39:22  Směje se strachu, vůbec se nebojí, před mečem nechce o krok ustoupit.

39:22  Vysmívá se strachu, neděsí se a neustoupí před mečem.

39:22  Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,

39:22  He mocketh at fear, and is not affrighted; neither turneth he back from the sword.

39:22  He mocks at fear, and is not dismayed, neither does he turn back from the sword.

39:22  He mocks at fear, and is not affrighted; neither turns he back from the sword.

39:22  Contemnit pavorem, nec cedit gladio.

39:23  Above him shall the quiver rattle, the spear and shield shall glitter.

39:23  The quiver rattleth against him, the glittering spear and the shield.

39:23  Toulec nad ním chřestí, blýská se kopí a oštěp,

39:23  Po boku mu chřestí toulec se šípy, kopí a šavle se blýskají.

39:23  Toulec chřestí proti němu, kopí a srpáč se blyští.

39:23  Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.

39:23  The quiver rattleth against him, the glittering spear and the shield.

39:23  The quiver rattles against him, the flashing spear and the javelin.

39:23  The quiver rattles against him, the glittering spear and the shield.

39:23  Super ipsum sonabit pharetra ; vibrabit hasta et clypeus :

39:24  Chasing and raging he swalloweth the ground, neither doth he make account when the noise of the trumpet soundeth.

39:24  He swalloweth the ground with fierceness and rage: neither believeth he that it is the sound of the trumpet.

39:24  s burácením se řítí po zemi, až se chvěje, nedá na nic než na zvuk polnice,

39:24  Chvěje se vzrušením, hltá dálky, když zazní polnice, nic ho nezdrží.

39:24  S duněním a burácením dusá zemi, nedá se zadržet, když zazní zvuk beraního rohu.

39:24  S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.

39:24  He swalloweth the ground with fierceness and rage: neither believeth he that [it is] the sound of the trumpet.

39:24  He eats up the ground with fierceness and rage, neither does he stand still at the sound of the trumpet.

39:24  He swallows the ground with fierceness and rage: neither believes he that it is the sound of the trumpet.

39:24  fervens et fremens sorbet terram, nec reputat tubæ sonare clangorem.

39:25  When he heareth the trumpet he saith: Ha, ha: he smelleth the battle afar off, the encouraging of the captains, and the shouting of the army.

39:25  He saith among the trumpets, Ha, ha; and he smelleth the battle afar off, the thunder of the captains, and the shouting.

39:25  zařehtá, kdykoli polnice zazní, zdaleka větří bitvu, povely velitelů a válečný ryk.

39:25  Při každém zatroubení řehtá: ‚Ihíí!‘ pach bitvy zdálky ucítí, hřímání velitelů a všechen křik.

39:25  Kdykoli sytě zazní beraní roh, spokojeně zařehtá, zdálky větří boj, hromování velitelů a válečný pokřik.

39:25  Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.

39:25  He saith among the trumpets, Ha, ha; and he smelleth the battle afar off, the thunder of the captains, and the shouting.

39:25  As often as the trumpet sounds he snorts, 'Aha!' He smells the battle afar off, the thunder of the captains, and the shouting.

39:25  He said among the trumpets, Ha, ha; and he smells the battle afar off, the thunder of the captains, and the shouting.

39:25  Ubi audierit buccinam, dicit : Vah ! procul odoratur bellum : exhortationem ducum, et ululatum exercitus.

39:26  Doth the hawk wax feathered by thy wisdom, spreading her wings to the south?

39:26  Doth the hawk fly by thy wisdom, and stretch her wings toward the south?

39:26  Řídí se snad sokol tvým rozumem, když vzlétne, rozprostře křídla k jihu?

39:26  Řídí se sokol tvým rozumem, když k letu na jih křídla rozestře?

39:26  Cožpak sokol podle tvé rozumnosti létá a rozprostírá křídla k jihu?

39:26  Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?

39:26  Doth the hawk fly by thy wisdom, [and] stretch her wings towards the south?

39:26  "Is it by your wisdom that the hawk soars, and stretches her wings toward the south?

39:26  Does the hawk fly by your wisdom, and stretch her wings toward the south?

39:26  Numquid per sapientiam tuam plumescit accipiter, expandens alas suas ad austrum ?

39:27  Will the eagle mount up at thy command, and make her nest in high places?

39:27  Doth the eagle mount up at thy command, and make her nest on high?

39:27  Což se na tvůj rozkaz vznese orel, aby si vysoko udělal hnízdo?

39:27  Vznese se orel na tvůj povel, aby si stavěl hnízdo ve výšce?

39:27  Zdalipak se orel vznáší na tvůj příkaz, takže vysoko staví své hnízdo?

39:27  Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?

39:27  Doth the eagle mount up at thy command, and make her nest on high?

39:27  Is it at your command that the eagle mounts up, and makes his nest on high?

39:27  Does the eagle mount up at your command, and make her nest on high?

39:27  Numquid ad præceptum tuum elevabitur aquila, et in arduis ponet nidum suum ?

39:28  She abideth among the rocks, and dwelleth among cragged flints, and stony hills, where there is no access.

39:28  She dwelleth and abideth on the rock, upon the crag of the rock, and the strong place.

39:28  Přebývá a nocuje na skále, na skalním útesu, nepřístupném místě.

39:28  Na skále bydlí, na ní nocuje, skalní útes mu hradem je.

39:28  Sídlí na skále, nocuje na skalním výběžku jako v pevnosti.

39:28  Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,

39:28  She dwelleth and abideth on the rock, upon the crag of the rock, and the strong place.

39:28  On the cliff he dwells, and makes his home, on the point of the cliff, and the stronghold.

39:28  She dwells and stays on the rock, on the crag of the rock, and the strong place.

39:28  In petris manet, et in præruptis silicibus commoratur, atque inaccessis rupibus.

39:29  From thence she looketh for the prey, and her eyes behold afar off.

39:29  From thence she seeketh the prey, and her eyes behold afar off.

39:29  Odtud vyhlíží pokrm, dodaleka hledí jeho oči.

39:29  Odtud se rozhlíží za pokrmem, očima hledí do dálek.

39:29  Odtamtud slídí za potravou, jeho oči ji vidí z daleka.

39:29  Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.

39:29  From thence she seeketh the prey, [and] her eyes behold afar off.

39:29  From there he spies out the prey. His eyes see it afar off.

39:29  From there she seeks the prey, and her eyes behold afar off.

39:29  Inde contemplatur escam, et de longe oculi ejus prospiciunt.

39:30  Her young ones shall suck up blood: and wheresoever the carcass shall be, she is immediately there.

39:30  Her young ones also suck up blood: and where the slain are, there is she.

39:30  Jeho mláďata střebají krev, a kde jsou skolení, tam je i on.“

39:30  Jeho mláďata chtějí hltat krev; kde jsou mrtvoly, tam je hned!“

39:30  Jeho mláďata hltají krev a na místě, kde jsou pobití, tam je i on.

39:30  Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.

39:30  Her young ones also suck up blood: and where the slain [are], there [is] she.

39:30  His young ones also suck up blood. Where the slain are, there he is."

39:30  Her young ones also suck up blood: and where the slain are, there is she.

39:30  Pulli ejus lambent sanguinem : et ubicumque cadaver fuerit, statim adest.

39:31  And the Lord went on, and said to Job:

39:31  Et adjecit Dominus, et locutus est ad Job :

39:32  Shall he that contendeth with God be so easily silenced? surely he that reproveth God, ought to answer him.

39:32  Numquid qui contendit cum Deo, tam facile conquiescit ? utique qui arguit Deum, debet respondere ei.

39:33  Then Job answered the Lord, and said:

39:33  Respondens autem Job Domino, dixit :

39:34  What can I answer, who hath spoken inconsiderately? I will lay my hand upon my mouth.

39:34  Qui leviter locutus sum, respondere quid possum ? manum meam ponam super os meum.

39:35  One thing I have spoken, which I wish I had not said: and another, to which I will add no more.

39:35  Unum locutus sum, quod utinam non dixissem : et alterum, quibus ultra non addam.