CzeCEP - Matthew - 14

14:1  V ten čas se tetrarcha Herodes doslechl o Ježíšovi

14:2  a řekl svým sluhům: „To je Jan Křtitel, který vstal z mrtvých; proto v něm působí mocné síly.“

14:3  Tento Herodes totiž zatkl Jana a dal ho v poutech vsadit do žaláře kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa,

14:4  neboť Jan mu říkal: „Není dovoleno, abys ji měl za ženu.“

14:5  Byl by ho rád zbavil života, ale bál se lidu, protože měli Jana za proroka.

14:6  Na Herodovy narozeniny však dcera té Herodiady tančila uprostřed hostů. Zalíbila se Herodovi,

14:7  a on jí přísahou slíbil dát, o cokoli požádá.

14:8  A ona, navedena svou matkou, řekla: „Dej mi sem přinést na míse hlavu Jana Křtitele.“

14:9  Král se zarmoutil, ale pro přísahu před spolustolovníky poručil, aby jí vyhověli,

14:10  a dal Jana v žaláři stít.

14:11  Tak přinesli jeho hlavu na míse, dali ji dívce a ona ji donesla své matce.

14:12  Janovi učedníci potom přišli, odnesli jeho tělo a pohřbili je; pak šli a oznámili to Ježíšovi.

14:13  Když to Ježíš uslyšel, odplul lodí na pusté místo, aby byl sám; ale zástupy o tom uslyšely a pěšky šly z měst za ním.

14:14  Když vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto. I uzdravoval jejich nemocné.

14:15  Když nastal večer, přistoupili k němu učedníci a řekli: „Toto místo je pusté a je už pozdní hodina. Propusť zástupy, ať jdou do vesnic kopit si jídlo.“

14:16  Ale Ježíš jim řekl: „Nemusejí odcházet, dejte vy jim jíst!“

14:17  Oni odpověděli: „Máme tu jen pět chlebů a dvě ryby.“

14:18  On však řekl: „Přineste je sem!“

14:19  Poručil, aby se zástupy rozsadily po trávě. Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal chleby a dával učedníkům a učedníci zástupům.

14:20  I jedli všichni a nasytili se; a sebrali nalámaných chlebů, které zbyly, dvanáct plných košů.

14:21  A jedlo tam na pět tisíc mužů kromě žen a dětí.

14:22  Hned nato přiměl Ježíš učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než propustí zástupy.

14:23  Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Když nastal večer, byl tam sám.

14:24  Loď byla daleko od země a vlny ji zmáhaly, protože vítr vál proti ní.

14:25  K ránu šel k nim, kráčeje po moři.

14:26  Když ho učedníci viděli kráčet po moři, vyděsili se, že je to přízrak, a křičeli strachem.

14:27  Ježíš na ně hned promluvil a řekl jim: „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!“

14:28  Petr mu odpověděl: „Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodách!“

14:29  A on řekl: „Pojď!“ Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi.

14:30  Ale když viděl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: „Pane, zachraň mne!“

14:31  Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: „Ty malověrný, proč jsi pochyboval?“

14:32  Když vstoupil na loď, vítr se utišil.

14:33  Ti, kdo byli na lodi, klaněli se mu a říkali: „Jistě jsi Boží Syn.“

14:34  Když se dostali na druhý břeh, přistáli u Genezaretu.

14:35  Lidé z toho místa ho poznali a vzkázali do celého okolí. Přinášeli mu všechny nemocné

14:36  a prosili ho, aby se směli aspoň dotknout třásní jeho roucha. A kdo se dotkli, byli uzdraveni.