CzeCEP - Matthew - 12

12:1  V ten čas šel Ježíš v sobotu obilím. Jeho učedníci dostali hlad a začali mnout zrní z klasů a jíst.

12:2  Když to viděli farizeové, řekli mu: „Hle, tvoji učedníci dělají, co se nesmí dělat v sobotu!“

12:3  On jim však řekl: „Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad, on a ti kdo byli s ním?

12:4  Jak vešel do domu Božího a jedli posvátné chleby, ačkoli to nebylo dovoleno jemu ani těm, kdo ho doprovázeli, nýbrž kněžím?

12:5  A nečetli jste v Zákoně, že kněží službou v chrámu porušují sobotu, a přesto jsou bez viny?

12:6  Pravím vám, že zde je víc než chrám.

12:7  Kdybyste věděli, co znamená, ‚milosrdenství chci, a ne oběť‘, neodsuzovali byste nevinné.

12:8  Vždyť Syn člověka je pánem nad sobotou.“

12:9  Odtud šel dál a přišel do jejich synagógy.

12:10  A byl tam člověk s odumřelou rukou. Otázali se Ježíše: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat?“ Chtěli ho totiž obžalovat.

12:11  On jim řekl: „Kdyby někdo z vás měl jedinou ovečku, a ona by mu v sobotu spadla do jámy, neuchopil by ji a nevytáhl?

12:12  A oč je člověk cennější než ovce! Proto je dovoleno v sobotu činit dobře.“

12:13  Potom řekl tomu člověku: „Zvedni tu ruku!“ Zvedl jim, a byla zase zdravá jako ta druhá.

12:14  Farizeové vyšli a smluvili se proti němu, že ho zahubí.

12:15  Ježíš to poznal a odešel odtamtud. Mnozí šli za ním a on všechny nemocné uzdravil;

12:16  ale přikázal jim, aby ho nikomu neprozrazovali -

12:17  aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše:

12:18  ‚Hle, služebník můj, kterého jsem vyvolil, milovaný můj, kterého si oblíbila duše má. Vložím na něho svého Ducha. A vyhlásí soud národům.

12:19  Nebude se přít ani rozkřikovat, na ulicích nikdo neuslyší jeho hlas.

12:20  Nalomenou třtinu nedolomí a doutnající knot neuhasí, až dovede právo k vítězství.

12:21  A v jeho jménu bude naděje národů.‘

12:22  Tehdy k němu přivedli posedlého, který byl slepý a němý; a uzdravil ho, takže ten němý mluvil i viděl.

12:23  Zástupy žasly a říkaly: „Není to Syn Davidův?“

12:24  Když to slyšeli farizeové, řekli: „On nevyhání démony jinak, než ve jménu Belzebula, knížete démonů.“

12:25  Protože znal jejich smýšlení, řekl jim: „Každé království vnitřně rozdělené pustne a žádná obec ani dům vnitřně rozdělený nemůže obstát.

12:26  A vyhání-li satan satana, pak je v sobě rozdvojen; jak tedy bude moci obstát jeho království?

12:27  Jestliže já vyháním démony ve jménu Belzebula, ve jménu koho je vyhánějí vaši žáci? Proto oni budou vašimi soudci.

12:28  Jestliže však vyháním démony Duchem Božím, pak už vás zastihlo Boží království.

12:29  Což může někdo vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci, jestliže dříve toho siláka nespoutá? Pak teprve vyloupí jeho dům.

12:30  Kdo není se mnou, je proti mně; a kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje.

12:31  Proto pravím vám, že každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno.

12:32  I tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale kdo by řekl slovo proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno v tomto věku ani v budoucím.

12:33  Zasaďte dobrý strom, i jeho ovoce bude dobré. Zasaďte špatný strom, i jeho ovoce bude špatné. Strom se pozná po ovoci.

12:34  Plemeno zmijí: Jak může být vaše řeč dobrá, když jste zlí? Čím srdce přetéká, to ústa mluví.

12:35  Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré; zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.

12:36  Pravím vám, že z každého planého slova, jež lidé promluví, budou skládat účty v den soudu.

12:37  Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen.“

12:38  Tehdy mu na to řekli někteří ze zákoníků a farizeů: „Mistře, chceme od tebe vidět znamení.“

12:39  On jim však odpověděl: „Pokolení zlé a zpronevěřilé si hledá znamení; ale znamení mu nebude dáno, leč znamení proroka Jonáše.

12:40  Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.

12:41  Mužové z Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, neboť oni se obrátili po Jonášově kázání - a hle, zde je víc než Jonáš.

12:42  Královna jihu povstane na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, protože ona přišla z nejzazších končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu - a hle, zde je víc než Šalomoun.

12:43  Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale nenalézá.

12:44  Tu řekne: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.‘ Přijde a nalezne jej prázdný, vyčištěný a uklizený.

12:45  Tu jde a přivede s sebou sedm jiných duchů, horších, než je sám, a vejdou a bydlí tam; a konce toho člověka jsou horší, než začátky. Tak bude i s tímto zlým pokolením.“

12:46  Ještě když mluvil k zástupům, hle, jeho matka a bratři stáli venku a chtěli s ním mluvit.

12:47  Někdo mu řekl: „Hle, tvá matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí s tebou mluvit.“

12:48  On však odpověděl tomu, kdo mu to řekl: „Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?“

12:49  Ukázal na své učedníky a řekl: „Hle, moje matka a moji bratři.

12:50  Neboť kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka.“