CzeB21 - I Corinthians - 14

14:1  Následujte lásku, horlete po duchovních darech, nejvíce však, abyste prorokovali.

14:2  Kdo mluví v jazycích, nemluví totiž k lidem, ale k Bohu. Je puzen Duchem, ale nikdo mu nerozumí; co říká, zůstává tajemstvím.

14:3  Ten, kdo prorokuje, však mluví k lidem, aby je posílil, povzbudil a potěšil.

14:4  Kdo mluví v jazycích, posiluje sám sebe, ale kdo prorokuje, posiluje církev.

14:5  Chtěl bych, abyste všichni mluvili v jazycích, ale ještě více, abyste prorokovali. Proroctví je totiž cennější než mluvení v jazycích, ledaže by je někdo vykládal pro posílení církve.

14:6  Co kdybych k vám, bratři, přišel a mluvil v jazycích? K čemu vám budu, pokud vám neřeknu nějaké zjevení, poznání, proroctví či učení?

14:7  Podobné je to s neživými hudebními nástroji, jako je flétna nebo lyra: pokud nevydají jasné tóny, jak má kdo poznat, co se hraje?

14:8  A pokud polnice vydá nezřetelný zvuk, kdo se bude chystat do boje?

14:9  Stejné je to s vámi: nevydá-li váš jazyk srozumitelné slovo, jak má kdo poznat, co se říká? Vždyť budete mluvit do větru!

14:10  Na světě je koneckonců tolik různých řečí a žádná z nich není beze smyslu.

14:11  Mluví-li však někdo řečí, které nerozumím, zůstaneme jeden druhému cizincem.

14:12  Stejné je to s vámi. Když jste tedy tak horliví po duchovních darech, snažte se v nich vyrůst pro posílení církve.

14:13  Kdo mluví v jazycích, ať se proto modlí, aby je mohl vykládat.

14:14  Když se totiž modlím v jazycích, modlí se můj duch, ale má mysl zahálí.

14:15  Co s tím? Ano, budu se modlit duchem, ale budu se modlit i myslí. Budu zpívat duchem, ale budu zpívat i myslí.

14:16  Kdybys totiž dobrořečil jen duchem a byl by přítomen někdo nezasvěcený, jak řekne „Amen“ ke tvému díkůčinění, když neví, co říkáš?

14:17  Děkuješ sice krásně, ale druhým to nepomáhá.

14:18  Děkuji Bohu, že mluvím v jazycích více než vy všichni;

14:19  v církvi bych ale pro poučení druhých raději promluvil pět slov srozumitelně než tisíce slov v jazycích.

14:20  Bratři, přestaňte myslet jako malé děti. Pokud jde o zlo, buďte jako nemluvňata, myšlením však buďte dospělí.

14:21  V Zákoně je psáno: „Cizími jazyky, cizími rty k tomuto lidu promluvím, ani tak mě však neposlechnou,“ praví Hospodin.

14:22  Jazyky tedy nejsou znamením pro věřící, ale pro nevěřící; proroctví naopak není pro nevěřící, ale pro věřící.

14:23  Co kdyby na společném shromáždění církve všichni mluvili v jazycích? Když tam přijdou nezasvěcení nebo nevěřící, neřeknou snad, že blouzníte?

14:24  Když ale budou všichni prorokovat a přijde někdo nevěřící nebo nezasvěcený, bude tím vším přesvědčován a usvědčován.

14:25  Až vyjde najevo, co skrývá v srdci, padne na kolena, pokloní se Bohu a vyzná: „Opravdu, Bůh je mezi vámi!“

14:26  Co s tím, bratři? Když se scházíte, každý něco přináší – někdo píseň, někdo vyučování, někdo zjevení, někdo jazyk a někdo výklad. Ať se to všechno děje k vzájemnému posílení.

14:27  Chce-li někdo mluvit v jazycích, ať mluví postupně dva nebo nejvýše tři a někdo ať vykládá;

14:28  když tam ale nebude, kdo by to vykládal, pak ať ve shromáždění zmlkne a mluví jen pro sebe a pro Boha.

14:29  Proroci ať mluví dva nebo tři a ostatní ať to rozsuzují.

14:30  Dostane-li zjevení někdo jiný z přítomných, pak ať ten první zmlkne.

14:31  Můžete přece jeden po druhém prorokovat všichni, aby se všem dostalo poučení a povzbuzení.

14:32  Proroci mohou své puzení ovládat;

14:33  Bůh přece není Bohem zmatku, ale pokoje – tak je tomu všude, kde se shromažďují svatí.

14:34  (Vaše ženy ať při shromážděních zmlknou. Nemají povídat, ale být poslušné, jak ostatně říká i Zákon.

14:35  Když jim něco není jasné, ať se ptají doma svých manželů. Je to přece ostuda, když žena při shromáždění povídá.)

14:36  Vyšlo snad Boží slovo od vás? Dorazilo snad jen k vám?

14:37  Kdo si myslí, že je prorok nebo duchovní, měl by poznat, že to, co vám píšu, je Pánovo přikázání.

14:38  Kdo to neuznává, nebude uznán.

14:39  Nuže, bratři moji, horlete po proroctví a nebraňte mluvit v jazycích.

14:40  Ve všem ať panuje slušnost a pořádek.