CzeB21 - Luke - 14

14:1  Jednou, když v sobotu přišel jíst do domu jednoho z předních farizeů, pečlivě ho sledovali.

14:2  A hle, přímo před ním seděl člověk postižený vodnatelností.

14:3  Ježíš se přítomných znalců Zákona a farizeů zeptal: „Smí se v sobotu uzdravovat, nebo ne?“

14:4  Mlčeli, a tak ho vzal, uzdravil a propustil.

14:5  Potom se jich zeptal: „Kdyby někomu z vás v sobotní den spadl syn anebo vůl do studny, copak byste ho hned nevytáhli?“

14:6  Nezmohli se na žádnou odpověď.

14:7  Když si všiml, jak si hosté vybírají čestná místa, vyprávěl jim toto podobenství:

14:8  „Když jsi pozván na svatbu, nesedej si na čestné místo, neboť mohl být pozván někdo váženější než ty.

14:9  Tehdy by přišel váš hostitel a řekl ti: ‚Uvolni mu místo.‘ S ostudou by sis pak sedl úplně vzadu.

14:10  Když jsi pozván, raději si jdi sednout někam dozadu. Tvůj hostitel pak může přijít a říci ti: ‚Pojď dopředu, příteli.‘ Tak budeš poctěn před očima všech hostů.

14:11  Každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“

14:12  Potom se obrátil ke svému hostiteli: „Když pořádáš oběd nebo večeři, nezvi své přátele, bratry, příbuzné ani bohaté sousedy. Mohli by totiž na oplátku zase pozvat tebe.

14:13  Když pořádáš hostinu, raději pozvi chudé, chromé, zmrzačené a slepé.

14:14  Blaze tobě, neboť ti nemají čím odplatit, ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých.“

14:15  Když to uslyšel jeden z hostů, řekl mu: „Blaze tomu, kdo bude hodovat v Božím království.“

14:16  Ježíš odpověděl: „Jeden člověk vystrojil velikou večeři a pozval mnoho hostů.

14:17  V čas večeře pak poslal svého sluhu, aby pozvaným řekl: ‚Pojďte, vše už je připraveno.‘

14:18  Všichni se ale jeden jako druhý začali vymlouvat. První řekl: ‚Koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, omluv mě.‘

14:19  Druhý řekl: ‚Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, omluv mě.‘

14:20  Další řekl: ‚Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.‘

14:21  Sluha se tedy vrátil a vyřídil to svému pánovi. Hospodář se rozhněval. ‚Vyjdi rychle do ulic a uliček,‘ řekl sluhovi. ‚Přiveď sem chudé, chromé, zmrzačené a slepé.‘

14:22  Sluha se vrátil se slovy: ‚Pane, stalo se, jak jsi přikázal, a ještě je místo.‘

14:23  Pán tehdy sluhovi poručil: ‚Vyjdi na cesty a mezi ploty a přinuť lidi přijít, ať je můj dům plný.

14:24  Říkám vám, že nikdo z původně pozvaných neokusí mou večeři!‘“

14:25  Šly s ním veliké zástupy lidí. Ježíš se obrátil a řekl jim:

14:26  „Kdo chce přijít ke mně, ale nepřestane lpět na svém otci a matce, ženě a dětech, bratrech a sestrách, a dokonce na vlastním životě, nemůže být mým učedníkem.

14:27  Kdo není ochoten nést svůj kříž a jít za mnou, nemůže být mým učedníkem.

14:28  Když někdo z vás bude chtít postavit věž, nesedne si nejdříve, aby spočítal náklad, zda má na její dokončení?

14:29  Jinak, kdyby položil základy, ale nemohl stavbu dokončit, všichni okolo by se mu posmívali:

14:30  ‚Tenhle člověk začal stavět a nemohl to dokončit!‘

14:31  Anebo když nějaký král potáhne do boje proti jinému, nesedne si nejdříve, aby se poradil, zda může s deseti tisíci čelit tomu, kdo proti němu táhne s dvaceti tisíci?

14:32  Jinak totiž k němu pošle poselstvo, dokud bude ještě daleko, a bude vyjednávat o míru.

14:33  Tak tedy žádný z vás, kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem.

14:34  Sůl je dobrá. Kdyby však i sůl ztratila svou chuť, čím se zas osolí?

14:35  Nehodí se do země ani do hnoje; musí se vyhodit. Kdo má uši k slyšení, slyš.“