CzeB21 - Luke - 2

2:1  V těch dnech vydal Caesar Augustus nařízení, aby v celé říši proběhlo sčítání lidu.

2:2  (Toto sčítání proběhlo předtím, než se Quirinius stal správcem Sýrie.)

2:3  Všichni se tedy šli dát zapsat, každý do svého města.

2:4  Také Josef se vydal z galilejského města Nazaret do Judska, do města Davidova zvaného Betlém (protože byl z domu a rodu Davidova),

2:5  aby se nechal zapsat se svou snoubenkou Marií, která byla těhotná.

2:6  Když tam byli, Marii se naplnil čas k porodu

2:7  a porodila svého prvorozeného syna. Zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci pro ně nebylo místo.

2:8  V tom kraji byli pastýři, kteří pobývali pod širým nebem a drželi noční hlídky u svého stáda.

2:9  Vtom před nimi stanul Hospodinův anděl a ozářila je Hospodinova sláva. Hrozně se vyděsili,

2:10  ale anděl jim řekl: „Nebojte se! Hle, zvěstuji vám velikou radost pro všechny lidi.

2:11  Dnes se vám ve městě Davidově narodil Spasitel – váš Mesiáš a Pán.

2:12  A toto vám bude znamením: najdete děťátko zavinuté do plenek, ležící v jeslích.“

2:13  A s tím andělem se hned objevilo množství nebeských zástupů takto chválících Boha:

2:14  „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj – Boží zalíbení v lidech.“

2:15  Jakmile od nich andělé odešli do nebe, pastýři si řekli: „Pojďme do Betléma! Podíváme se, jak se stalo, co nám Hospodin oznámil.“

2:16  Pospíšili si tedy, a když přišli, nalezli Marii, Josefa i děťátko ležící v jeslích.

2:17  Poté, co ho uviděli, začali rozhlašovat, co jim bylo o tom dítěti řečeno,

2:18  a všichni, kdo to slyšeli, žasli nad tím, co jim pastýři říkali.

2:19  Marie všechna ta slova uchovávala a zvažovala ve svém srdci.

2:20  A ti pastýři při návratu oslavovali a chválili Boha, že slyšeli a viděli všechno tak, jak jim bylo řečeno.

2:21  Osmého dne, když přišel čas obřízky, mu dali jméno Ježíš, jak ho anděl pojmenoval před jeho početím.

2:22  Když pak přišel čas jejich očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli ho do Jeruzaléma, aby ho postavili před Hospodinem,

2:23  jak je psáno v Hospodinově zákoně: „Každý chlapec otvírající lůno bude zasvěcen Hospodinu,“

2:24  a přinesli oběť, jak říká Hospodinův zákon: „Dvě hrdličky nebo dvě holoubata.“

2:25  A hle, v Jeruzalémě byl člověk jménem Simeon. Ten člověk byl spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl na něm.

2:26  Duchem svatým mu bylo sděleno, že nezakusí smrt, dokud neuvidí Hospodinova Mesiáše.

2:27  Veden Duchem tedy přišel do chrámu. Když rodiče přinesli dítě Ježíše, aby s ním naložili podle zvyklosti Zákona,

2:28  vzal ho do náručí, dobrořečil Bohu a řekl:

2:29  „Nyní, Panovníku, podle svého slova propouštíš svého služebníka v pokoji.

2:30  Neboť mé oči spatřily tvé spasení,

2:31  jež jsi připravil před očima všech lidí –

2:32  světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele.“

2:33  Ta slova naplnila jeho otce i matku úžasem.

2:34  Simeon jim požehnal a Marii, jeho matce, řekl: „Hle, on je určen k pádu i k pozdvižení mnohých v Izraeli. Stane se znamením, jež bude odmítáno

2:35  (a tvou vlastní duši pronikne meč), aby vyšlo najevo myšlení mnoha srdcí.“

2:36  Byla tam také prorokyně Anna, dcera Fanuelova z pokolení Ašer. Byla ve velmi pokročilém věku. Když se jako dívka vdala, žila sedm let se svým mužem

2:37  a potom byla vdovou až do svých osmdesáti čtyř let. Nevycházela z chrámu a dnem i nocí sloužila Bohu posty a modlitbami.

2:38  Přistoupila ve stejnou chvíli, vzdávala chválu Bohu a říkala o něm všem, kdo v Jeruzalémě očekávali vykoupení.

2:39  Když vykonali všechno podle Hospodinova zákona, vrátili se do svého města Nazaretu v Galileji.

2:40  Chlapec pak rostl a sílil, naplňován moudrostí, a Boží milost byla s ním.

2:41  Jeho rodiče chodívali každý rok slavit Velikonoce do Jeruzaléma.

2:42  Také když mu bylo dvanáct let, putovali se účastnit slavnosti jako obvykle.

2:43  Když svátky skončily a oni se vraceli domů, chlapec Ježíš zůstal bez vědomí rodičů v Jeruzalémě.

2:44  V domnění, že je v karavaně, ušli den cesty, než ho začali hledat mezi příbuznými a známými.

2:45  Když ho však nenašli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě.

2:46  Po třech dnech ho našli v chrámu, jak sedí mezi učiteli, naslouchá jim a klade jim otázky.

2:47  Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností a odpověďmi,

2:48  ale když ho uviděli rodiče, zhrozili se. „Cos nám to udělal, synu?“ řekla mu jeho matka. „Pohleď, tvůj otec a já jsme tě zoufale hledali!“

2:49  „Proč jste mě hledali?“ odpověděl. „Nevěděli jste, že musím být v domě svého Otce?“

2:50  Oni však nechápali, o čem mluví.

2:51  Potom se s nimi vrátil do Nazaretu a byl jim poslušný. Jeho matka to všechno uchovávala ve svém srdci.

2:52  Ježíš zatím rostl a byl čím dál moudřejší a milejší Bohu i lidem.