CzeB21 - Luke - 20

20:1  Jednoho dne, když učil lid v chrámě a zvěstoval evangelium, přišli vrchní kněží, znalci Písma a starší

20:2  se slovy: „Řekni nám, jakým právem to děláš? Kdo tě k tomu zmocnil?!“

20:3  Odpověděl jim: „Já se vás také na něco zeptám. Povězte mi,

20:4  byl Janův křest z nebe, nebo z lidí?“

20:5  Začali se spolu dohadovat: „Když řekneme, že z nebe, řekne nám: ‚Tak proč jste mu nevěřili?‘

20:6  Když řekneme, že z lidí, všechen lid nás ukamenuje, protože jsou přesvědčeni, že Jan je prorok.“

20:7  Nakonec mu řekli: „Nevíme, odkud.“

20:8  „Ani já vám tedy neřeknu, jakým právem to dělám,“ odpověděl jim Ježíš.

20:9  Tehdy se obrátil k lidem a vyprávěl jim toto podobenství: „Jeden člověk vysadil vinici, pronajal ji vinařům a na dlouho odcestoval.

20:10  V příslušný čas pak poslal k těm vinařům služebníka, aby mu dali díl z úrody vinice. Vinaři ho však zbili a poslali pryč s prázdnou.

20:11  Poslal tedy dalšího služebníka. I toho však zbili, zohavili a poslali pryč s prázdnou.

20:12  Poslal tedy třetího, ale i toho zranili a vyhnali.

20:13  Nakonec si pán vinice řekl: ‚Co mám dělat? Pošlu svého milovaného syna. Snad se před ním zastydí.‘

20:14  Když ho ale vinaři uviděli, domluvili se spolu: ‚Tohle je dědic. Zabijme ho, a dědictví bude naše!‘

20:15  Pak ho vyvlekli z vinice ven a zabili. Co tedy s nimi udělá pán vinice?

20:16  Přijde, ty vinaře zahubí a vinici dá jiným.“ „To snad ne!“ zvolali, jakmile to uslyšeli.

20:17  Podíval se na ně a řekl: „Co tedy znamená to, co je psáno: ‚Kámen staviteli zavržený stal se kamenem úhelným‘?

20:18  Kdokoli na ten kámen padne, ten se roztříští. Na koho ten kámen padne, toho rozdrtí.“

20:19  Znalci Písma a vrchní kněží se ho v tu chvíli chtěli chopit, ale báli se lidu. Poznali totiž, že to podobenství vyprávěl o nich.

20:20  Dali ho tedy sledovat. Poslali špehy, kteří se měli tvářit jako spravedliví a snažit se ho chytit za slovo, aby ho mohli vydat vládě a pravomoci římského prokurátora.

20:21  Zeptali se ho: „Mistře, víme, že mluvíš i učíš správně a že nikomu nestraníš, ale pravdivě vyučuješ Boží cestě.

20:22  Je správné dávat císaři daň, nebo ne?“

20:23  Ježíš poznal jejich záludnost. Řekl jim:

20:24  „Ukažte mi denár. Čí nese obraz a nápis?“ „Císařův,“ odpověděli.

20:25  „Dejte tedy císaři, co je císařovo, a Bohu, co je Boží,“ řekl jim.

20:26  A tak ho nedokázali veřejně chytit za slovo a v úžasu nad jeho odpovědí zmlkli.

20:27  Tehdy k němu přišli někteří ze saduceů (kteří popírají vzkříšení) a zeptali se ho:

20:28  „Mistře, Mojžíš nám napsal, že když ženatý muž zemře bezdětný, má si jeho ženu vzít jeho bratr, aby svému bratru zplodil potomka.

20:29  Bylo sedm bratrů. První se oženil a zemřel bezdětný.

20:30  Potom si ji vzal druhý,

20:31  třetí a tak dále. Všech sedm jich zemřelo, aniž by zanechali děti.

20:32  Nakonec pak zemřela i ta žena.

20:33  Kdo z nich ji tedy bude mít za manželku, až přijde vzkříšení? Vždyť ji mělo všech sedm!“

20:34  Ježíš jim odpověděl: „Synové tohoto věku se žení a vdávají.

20:35  Ti, kdo budou hodni dosáhnout příštího věku a vzkříšení z mrtvých, se už ale ženit a vdávat nebudou.

20:36  Také už nebudou moci zemřít – budou totiž jako andělé. Jsou to synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.

20:37  A to, že mrtví vstávají, ukázal už Mojžíš u onoho keře, když Hospodina nazývá Bohem Abrahama, Bohem Izáka a Bohem Jákoba.

20:38  On přece není Bohem mrtvých, ale živých – pro něj jsou živí všichni!“

20:39  „Mistře, to jsi řekl dobře,“ poznamenali někteří znalci Písma.

20:40  Tamti už se ho totiž neodvažovali na nic ptát.

20:41  Ježíš se jich zeptal: „Jak mohou říkat, že Mesiáš je Davidův syn?

20:42  Sám David říká v knize Žalmů: ‚Hospodin řekl mému Pánu: Seď po mé pravici,

20:43  než ti tvé nepřátele k nohám položím.‘

20:44  Když ho tedy David nazývá Pánem, jak to může být jeho syn?“

20:45  Přede všemi lidmi pak řekl svým učedníkům:

20:46  „Dejte si pozor na znalce Písma, kteří rádi chodí ve slavnostních pláštích, milují zdravení na náměstích, přední sedadla ve shromážděních a čestná místa na večeřích

20:47  a kteří vyjídají vdovské domy pod záminkou dlouhých modliteb. Takové čeká nejtěžší trest!“