CzeB21 - Matthew - 15

15:1  Tehdy k Ježíši přišli znalci Písma a farizeové z Jeruzaléma.

15:2  „Proč tvoji učedníci přestupují tradici starších?“ říkali. „Vždyť si před jídlem neumývají ruce!“

15:3  „A proč vy kvůli své tradici přestupujete Boží přikázání?“ odpověděl jim Ježíš.

15:4  „Bůh řekl: ‚Cti otce i matku‘ a ‚Kdokoli by zlořečil otci nebo matce, musí zemřít.‘

15:5  Vy ale říkáte, že kdokoli by řekl otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl vypomoci, jsem daroval Bohu,‘

15:6  ten už nemusí svého rodiče nijak uctít. A tak jste kvůli své tradici zrušili Boží slovo.

15:7  Pokrytci, Izaiáš o vás správně prorokoval:

15:8  ‚Tento lid mě ctí svými rty, srdcem je mi však vzdálený.

15:9  Nadarmo mě ale uctívají, když učí lidské nauky a příkazy.‘“

15:10  Pak svolal zástup a řekl jim: „Slyšte a rozumějte.

15:11  Člověka nešpiní to, co mu vchází do úst, ale to, co mu z úst vychází.“

15:12  Tehdy k němu přistoupili učedníci a řekli mu: „Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli ta slova?“

15:13  „Každá sazenice,“ odpověděl, „kterou nesázel můj nebeský Otec, bude vykořeněna.

15:14  Nechte je, jsou to slepí vůdcové slepých. Povede-li slepý slepého, oba padnou do jámy.“

15:15  „Vysvětli nám to podobenství,“ požádal ho Petr.

15:16  „Vy jste ještě tak nechápaví?“ řekl Ježíš.

15:17  „Nerozumíte, že všechno, co vchází do úst, jde do břicha a vypouští se do žumpy?

15:18  Co ale z úst vychází, jde ze srdce a špiní to člověka.

15:19  Ze srdce totiž vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilnění, krádeže, křivá svědectví, urážky.

15:20  Tyto věci špiní člověka. Ale jíst neumytýma rukama, to člověka nešpiní.“

15:21  Ježíš pak odtud odešel a odebral se do okolí Týru a Sidonu.

15:22  Jedna kanaánská žena z toho kraje šla za ním a křičela: „Pane, Synu Davidův, smiluj se nade mnou! Má dcera je hrozně posedlá ďáblem.“

15:23  On jí však neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a prosili ho: „Pošli ji pryč, když za námi pořád křičí.“

15:24  Odpověděl jí tedy: „Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu Izraele.“

15:25  Ona však přistoupila a klaněla se mu se slovy: „Pane, pomoz mi.“

15:26  „Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psům,“ odvětil.

15:27  Ona však řekla: „Ano, Pane, ale i psi jedí zbytky ze stolu svých pánů.“

15:28  „Jak velikou máš víru, ženo!“ odpověděl jí na to Ježíš. „Ať se ti stane, jak toužíš.“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.

15:29  Ježíš se pak odtud vrátil ke Galilejskému jezeru, vystoupil na horu a posadil se tam.

15:30  Tehdy k němu přišlo veliké množství lidí. Měli s sebou chromé, slepé, němé, zmrzačené a mnohé jiné. Pokládali mu je k nohám a on je uzdravoval.

15:31  Když lidé viděli, jak němí mluví, zmrzačení jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí, užasli a vzdali slávu Bohu Izraele.

15:32  Potom Ježíš svolal své učedníky a řekl: „Je mi těch lidí líto. Jsou se mnou už tři dny a nemají co jíst. Nechci je poslat pryč hladové, vždyť by cestou padli vyčerpáním.“

15:33  „Kde v téhle pustině vezmeme tolik chleba?“ namítli učedníci. „Jak bychom mohli nasytit takový zástup?“

15:34  „Kolik máte chlebů?“ zeptal se Ježíš. „Sedm – a pár malých rybek,“ odpověděli.

15:35  Ježíš tedy nechal zástupy posadit na zem,

15:36  vzal těch sedm chlebů a ty ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům.

15:37  A tak se všichni najedli do sytosti. Potom posbírali nalámané kousky, které zbyly: sedm plných košů.

15:38  Jedlo tam tehdy čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.

15:39  A když propustil zástupy, nastoupil na loď a připlul do magadanského kraje.