CzeBKR - Psalms - 109

109:1  Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.

109:2  Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.

109:3  A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.

109:4  Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.

109:5  Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.

109:6  Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.

109:7  Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.

109:8  Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.

109:9  Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.

109:10  Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.

109:11  Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.

109:12  Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.

109:13  Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.

109:14  Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.

109:15  Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,

109:16  Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.

109:17  Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.

109:18  A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.

109:19  Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.

109:20  Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.

109:21  Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.

109:22  Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.

109:23  Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.

109:24  Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.

109:25  Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.

109:26  Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,

109:27  Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.

109:28  Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.

109:29  Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.

109:30  Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,

109:31  Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.