CzeB21 - Acts - 13

13:1  V antiochijské církvi byli proroci a učitelé: Barnabáš, Šimon zvaný Černý, Lucius Kyrénský, Menachem, vychovaný společně s tetrarchou Herodem, a Saul.

13:2  Jednou, když uctívali Pána a postili se, Duch svatý řekl: „Oddělte mi Saula a Barnabáše pro dílo, k němuž jsem je povolal.“

13:3  Po půstu a modlitbě na ně tedy vložili ruce a propustili je.

13:4  Oni pak, vysláni Duchem svatým, přišli do Seleukie, odkud odpluli na Kypr.

13:5  Když dorazili do Salaminy, kázali Boží slovo v židovských synagogách; také Jan byl s nimi, aby jim pomáhal.

13:6  Procestovali ten ostrov až do Páfu, kde narazili na jednoho čaroděje, židovského falešného proroka jménem Bar-Jesus,

13:7  který se vetřel do přízně místního prokonzula Sergia Pavla. Tento rozumný muž si Barnabáše a Saula nechal zavolat, protože toužil slyšet Boží slovo.

13:8  Onen Elymas (neboli čaroděj, jak se jeho jméno překládá) jim však odporoval a snažil se prokonzulovi zabránit ve víře.

13:9  Saula, zvaného také Pavel, naplnil Duch svatý. Podíval se mu zpříma do očí

13:10  a řekl: „Ty ďáblův synu plný přetvářky a podlosti! Ty nepříteli vší spravedlnosti! Nepřestaneš podvracet Hospodinovy přímé cesty?

13:11  Hle, ruka Hospodinova tě teď raní slepotou! Bude to trvat, než zase uvidíš slunce!“ Vtom na Elymase padla temná mlha, takže tápal kolem sebe a hledal, kdo by ho vedl za ruku.

13:12  Když prokonzul uviděl, co se stalo, uvěřil, ohromen Pánovým učením.

13:13  Pavel a jeho společníci pak odpluli z Páfu a dorazili do Perge v Pamfylii. Jan je však opustil a vrátil se do Jeruzaléma.

13:14  Pokračovali tedy z Perge sami, až dorazili do Antiochie Pisidské. V sobotu šli do synagogy a posadili se.

13:15  Když skončilo čtení Zákona a Proroků, představení synagogy je vyzvali: „Bratři, pokud máte pro lid nějaké slovo povzbuzení, mluvte.“

13:16  Pavel vstal, pokynul rukou a řekl: „Izraelité a všichni Boží ctitelé, slyšte:

13:17  Bůh tohoto lidu, Izraele, vyvolil naše otce. Pozdvihl tento lid, když pobýval v Egyptě, a vyvedl jej odtud svou vztaženou paží.

13:18  Po čtyřicet let snášel jejich způsoby na poušti,

13:19  a když vyhladil sedm národů v zemi Kanaán, rozdělil jim jejich zem losem.

13:20  To vše trvalo asi čtyři sta padesát let. Až do proroka Samuele jim dával soudce.

13:21  Když pak žádali o krále, Bůh jim dal Saula, syna Kíšova, muže z pokolení Benjamínova. Po čtyřiceti letech

13:22  jej však zavrhl a pozdvihl jim za krále Davida, o němž vydal toto svědectví: ‚Našel jsem Davida, syna Jišajova, muže podle mého srdce; on mi vyplní všechna přání.‘

13:23  Z jeho semene Bůh vzbudil Izraeli zaslíbeného Spasitele – Ježíše,

13:24  před jehož příchodem kázal Jan všemu lidu Izraele křest pokání.

13:25  Ke konci své cesty Jan říkal: ‚Já nejsem ten, za koho mě pokládáte – hle, on přichází po mně! Jemu nejsem hoden ani rozvázat obuv na nohou.‘

13:26  Bratři, synové rodu Abrahamova, i vy, kdo ctíte Boha spolu s nimi, vám bylo posláno toto slovo spásy.

13:27  Obyvatelé Jeruzaléma ani jejich vůdcové ho však nepoznali. Odsoudili ho, a tak naplnili hlasy Proroků, kteří se čtou každou sobotu.

13:28  Ačkoli nenašli nic, za co by zasloužil smrt, vyžádali si na Pilátovi jeho popravu.

13:29  Když naplnili všechno, co o něm bylo psáno, sňali jej z kříže a položili do hrobu.

13:30  Bůh jej ale vzkřísil z mrtvých!

13:31  On se pak po mnoho dní ukazoval těm, kdo s ním přišli z Galileje do Jeruzaléma, a ti teď o něm vydávají svědectví lidem.

13:32  Přinášíme vám tedy radostnou zprávu: Zaslíbení daná našim otcům

13:33  Bůh splnil nám, jejich potomkům, když vzkřísil Ježíše. Tak je to popsáno ve druhém Žalmu: ‚Ty jsi můj Syn, já jsem ode dneška Otcem tvým!‘

13:34  A že ho vzkřísil z mrtvých, aby nikdy nepodlehl zkáze, řekl takto: ‚Dám vám svatá zaslíbení učiněná Davidovi.‘

13:35  Proto na jiném místě říká: ‚Svého svatého nevydáš rozkladu.‘

13:36  David ve svém pokolení zajisté posloužil Boží vůli. Když však zesnul a byl připojen ke svým otcům, podlehl rozkladu.

13:37  Ten, kterého Bůh vzkřísil, však rozklad nepoznal.

13:38  Bratři, oznamuji vám, že skrze něj se vám zvěstuje odpuštění hříchů.

13:39  Skrze něj je každý věřící ospravedlněn od všeho, od čeho vás Mojžíšův zákon ospravedlnit nemohl.

13:40  Dejte si však pozor, aby se vám nestalo, co je psáno v Prorocích:

13:41  ‚Pohleďte, pohrdavci, podivte se a zhyňte: Já konám dílo ve vaší době, dílo, jemuž neuvěříte, i kdyby vám o něm někdo vyprávěl!‘“

13:42  Když pak odcházeli ze synagogy, místní je prosili, aby jim o těch věcech vyprávěli příští sobotu.

13:43  Jakmile bylo shromáždění rozpuštěno, mnozí Židé i zbožní proselyté šli za Pavlem a Barnabášem. Ti je pak v rozhovoru nabádali, ať zůstávají v Boží milosti.

13:44  Příští sobotu se ke slyšení Božího slova sešlo skoro celé město.

13:45  Když Židé uviděli ty davy, naplnila je závist a začali rouhavě popírat, cokoli Pavel řekl.

13:46  Pavel a Barnabáš jim směle odpověděli: „Vy jste měli Boží slovo slyšet jako první. Protože ho však odmítáte, a považujete se tak za nehodné věčného života, hle, obracíme se k pohanům!

13:47  Tak nám to totiž přikázal Hospodin: ‚Učinil jsem tě světlem národů, abys dal spásu celému světu.‘“

13:48  Když to pohané uslyšeli, začali se radovat a oslavovat Pánovo slovo a všichni, kdo byli předurčeni k věčnému životu, uvěřili.

13:49  Pánovo slovo se pak šířilo po celém kraji.

13:50  Židovští vůdci ale poštvali bohabojné a vážené ženy i přední muže města, aby proti Pavlovi a Barnabášovi rozpoutali pronásledování a vyhnali je ze svého kraje.

13:51  Ti však na ně setřásli prach z nohou a přišli do Ikonia.

13:52  Učedníci pak byli plní radosti a Ducha svatého.