CzeCSP - Acts - 27

27:1  Jakmile bylo rozhodnuto, že odplujeme do Itálie, předali Pavla a některé jiné vězně setníkovi jménem Julius z pluku Jeho Veličenstva.

27:2  Nastoupili jsme na loď z Adramytteia, která měla plout do míst podél pobřeží Asie, a vypluli jsme. Byl s námi Makedoňan Aristarchos z Tesaloniky.

27:3  Druhý den jsme dorazili do Sidónu. Julius se zachoval k Pavlovi laskavě a dovolil mu zajít k přátelům a přijmout jejich péči.

27:4  Odtud jsme vypluli a plavili jsme se chráněni Kyprem, protože větry vály proti nám.

27:5  Přepluli jsme moře podél Kilikie a Pamfylie a dorazili jsme do Myry v Lykii.

27:6  Tam setník našel alexandrijskou loď, která plula do Itálie, a nalodil nás na ni.

27:7  Mnoho dní jsme pluli zvolna a stěží jsme se dostali proti Knidu. Protože nám vítr bránil, pluli jsme podél Salmóny chráněni Krétou.

27:8  S obtížemi jsme se kolem ní přeplavili a dostali jsme se na jedno místo, které se jmenovalo Krásné přístavy; blízko něho bylo město Lasaia.

27:9  Protože uplynulo mnoho času a plavba již byla nebezpečná, neboť již minul i půst, Pavel jim domlouval:

27:10  „Muži, vidím, že plavba bude jistě spojena s nebezpečím a s velkou ztrátou nejen pro náklad a pro loď, ale i pro naše životy.“

27:11  Setník však důvěřoval více kormidelníkovi a majiteli lodi než tomu, co říkal Pavel.

27:12  A protože přístav nebyl vhodný k přezimování, většina se rozhodla odtamtud odplout a zkusit, zdali by se jim nepodařilo dorazit do Foinikua tam přezimovat. Je to krétský přístav, otevřený k jihozápadu a severozápadu.

27:13  A když začal vát ⌈jižní vítr,⌉ mysleli si, že provedou svůj úmysl. Zvedli kotvy a pluli co nejblíže podél Kréty.

27:14  Ale zanedlouho se od ní přihnal prudký vítr, který se nazývá Eurakylón.

27:15  Loď jím byla stržena a nemohla mu čelit; proto jsme vzdali jakýkoliv odpor a nechali jsme se jím unášet.

27:16  Dostali jsme se do závětří jakéhosi ostrůvku, který se jmenoval Kauda, a stěží jsme dokázali vytáhnout záchranný člun.

27:17  Když ho vytáhli, použili pomocných prostředků a podvázali loď. Protože se báli, aby nenajeli na syrtskou mělčinu, spustili plachty a takto ⌈se nechali unášet⌉.

27:18  Protože s námi prudce zmítala bouře, začali druhý den vyhazovat náklad

27:19  a třetí den vlastníma rukama hodili do moře lodní zařízení.

27:20  Po mnoho dní se neobjevovalo ani slunce ani hvězdy a dorážela na nás nemalá bouře, nakonec se již ztrácela veškerá naděje, že se zachráníme.

27:21  Když už dlouho nic nejedli, postavil se Pavel uprostřed nich a řekl: „Muži, měli jste mne poslechnout a nevyplouvat z Kréty, a mohli jste si ušetřit toto nebezpečí a ztrátu.

27:22  Ale nyní vás vyzývám, abyste byli dobré mysli, neboť nikdo z vás nebude ztracen, nýbrž jen loď.

27:23  Tuto noc přišel ke mně anděl toho Boha, jemuž patřím a kterému sloužím,

27:24  a řekl: Neboj se, Pavle, ty se musíš postavit před císaře. A hle, Bůh ti daroval všechny ty, kteří se plaví s tebou.

27:25  Proto, muži, buďte dobré mysli. Věřím totiž Bohu, že to bude tak, jak mi bylo oznámeno.

27:26  Musíme však narazit na nějaký ostrov.“

27:27  Když jsme byli unášeni po Adrii už čtrnáctou noc, začali mít námořníci kolem půlnoci dojem, že se k nim přibližuje nějaká země.

27:28  Spustili olovnici a zjistili hloubku dvacet sáhů. Když odpluli kousek dále, opět spustili olovnici a zjistili hloubku patnáct sáhů.

27:29  Protože se báli, abychom někde nenarazili na skalnatá místa, vyhodili ze zádi čtyři kotvy a ⌈toužebně čekali, až nastane⌉ den.

27:30  Když se námořníci pokoušeli utéci z lodi a spustili člun na moře pod záminkou, že chtějí vytahovat kotvy z přídi,

27:31  řekl Pavel setníkovi a vojákům: „Nezůstanou–li tito na lodi, vy nemůžete být zachráněni.“

27:32  Tu vojáci přesekli lana u člunu a nechali jej uplavat.

27:33  Než se začalo rozednívat, vybízel Pavel všechny, aby pojedli. Řekl: „Dnes již čtrnáctý den čekáte, zůstáváte hladoví a nic nejíte.

27:34  Proto vás vybízím, abyste pojedli; je to k vaší záchraně. Vždyť nikomu z vás se neztratí ani vlas z hlavy.“

27:35  ⌈Po těch slovech⌉ vzal chléb, přede všemi vzdal Bohu díky, rozlomil jej a začal jíst.

27:36  Všichni nabyli dobré mysli a také oni přijali pokrm.

27:37  Všech nás bylo na lodi dvě stě sedmdesát šest.

27:38  Když se nasytili, odlehčovali loď ⌈tím, že vyhazovali⌉ obilí do moře.

27:39  Když však nastal den, nemohli poznat, co je to za zemi; viděli jen nějaký záliv s plochým pobřežím, k němuž zamýšleli s lodí najet, bude–li to možné.

27:40  Odsekli kotvy a nechali je v moři. Zároveň rozvázali provazy u kormidel, zvedli proti větru přední plachtu a směřovali ke břehu.

27:41  Najeli však na mělčinu a loď narazila na dno. Příď uvízla a zůstala nehybná, zatímco záď se začala bortit pod náporem vln.

27:42  Vojáci se rozhodli, že vězně zabijí, aby některý neuplaval a neutekl.

27:43  Ale setník chtěl zachránit Pavla, a proto jim v tom úmyslu zabránil. Rozkázal, aby ti, kdo umějí plavat, se první vrhli do moře a vyšli na zem

27:44  a ostatní aby se zachránili na prknech nebo na troskách lodi. A tak se stalo, že se všichni v pořádku dostali na břeh.