DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Deuteronomy - 32

32:1  Hear, O ye heavens, the things I speak, let the earth give ear to the words of my mouth.

32:1  Give ear, O ye heavens, and I will speak; and hear, O earth, the words of my mouth.

32:1  Naslouchejte, nebesa, budu mluvit, poslouchej, země, řeči mých úst.

32:1  Naslouchejte, nebesa, neboť promluvím, poslechni, země, výroky úst mých.

32:1  Naslouchejte, nebesa, budu mluvit, slyš, země, řeč mých úst.

32:1  Pozorujte nebesa a mluviti budu, poslyš i země výmluvností úst mých.

32:1  Audite, cæli, quæ loquor : audiat terra verba oris mei.

32:2  Let my doctrine gather as the rain, let my speech distil as the dew, as a shower upon the herb, and as drops upon the grass.

32:2  My doctrine shall drop as the rain, my speech shall distil as the dew, as the small rain upon the tender herb, and as the showers upon the grass:

32:2  Ať kane jako déšť mé naučení, nechť se snáší má řeč jako rosa, jako prška na mladou trávu, jako vlahé krůpěje na bylinu.

32:2  Kéž se mé naučení lije jako déšť, kéž se jak rosa snáší moje řeč, kéž je jak sprška pro zeleň a jako liják bylině.

32:2  Jako déšť ať kane má nauka, jak rosa ať plyne má řeč, jako sprška na trávu a jako přeháňka na zeleň.

32:2  Sstupiž jako déšť naučení mé, spadniž jako rosa výmluvnost má, jako tichý déšť na mladistvou trávu, a jako příval na odrostlou bylinu,

32:2  Concrescat ut pluvia doctrina mea, fluat ut ros eloquium meum, quasi imber super herbam, et quasi stillæ super gramina.

32:3  Because I will invoke the name of the Lord: give ye magnificence to our God.

32:3  Because I will publish the name of the Lord: ascribe ye greatness unto our God.

32:3  Hlásám Hospodinovo jméno, přiznejte velikost našemu Bohu!

32:3  Jméno Hospodinovo totiž provolám – chvalte velebnost našeho Boha!

32:3  ⌈Vyhlašuji Hospodinovo jméno.⌉ Vzdejte čest našemu Bohu.

32:3  Nebo jméno Hospodinovo slaviti budu. Vzdejtež velebnost Bohu našemu,

32:3  Quia nomen Domini invocabo : date magnificentiam Deo nostro.

32:4  The works of God are perfect, and all his ways are judgments: God is faithful and without any iniquity, he is just and right.

32:4  He is the Rock, his work is perfect: for all his ways are judgment: a God of truth and without iniquity, just and right is he.

32:4  On je Skála. Jeho dílo je dokonalé, na všech jeho cestách je právo. Bůh je věrný a bez podlosti, je spravedlivý a přímý.

32:4  On je Skála! Jeho dílo je dokonalé, všechny jeho cesty pravé jsou. Věrný je Bůh, každé křivdy vzdálen, on je spravedlivý a upřímný!

32:4  Skála -- jeho dílo je bezúhonné, ano, všechny jeho cesty jsou spravedlivé. On je Bůh věrný a není v něm špatnost, je spravedlivý a přímý.

32:4  Skále té, jejíž skutkové jsou dokonalí, nebo všecky cesty jeho jsou spravedlivé. Bůh silný, pravdomluvný, a není nepravosti v něm, spravedlivý a přímý jest.

32:4  Dei perfecta sunt opera, et omnes viæ ejus judicia : Deus fidelis, et absque ulla iniquitate, justus et rectus.

32:5  They have sinned against him, and are none of his children in their filth: they are a wicked and perverse generation.

32:5  They have corrupted themselves, their spot is not the spot of his children: they are a perverse and crooked generation.

32:5  Pokolení pokřivené a potměšilé do zkázy se vrhlo. Pro svá poskvrnění přestalo být jeho syny.

32:5  Jeho nesynové se ale zvrhli, zkažení jsou, zvrácený a zpustlý rod.

32:5  ⌈Jednali vůči němu zvráceně,⌉ ⌈ke své potupě nejsou jeho syny,⌉ zvrácená a zkažená generace.

32:5  Ale pokolení převrácené a zavilé zpronevěřilo se jemu mrzkostí vlastní svou, jakáž vzdálena jest od synů jeho.

32:5  Peccaverunt ei, et non filii ejus in sordibus : generatio prava atque perversa.

32:6  Is this the return thou makest to the Lord, O foolish and senseless people? Is not he thy father, that hath possessed thee, and made thee, and created thee?

32:6  Do ye thus requite the Lord, O foolish people and unwise? is not he thy father that hath bought thee? hath he not made thee, and established thee?

32:6  Takto odplácíte Hospodinu, lide zbloudilý a nemoudrý? Cožpak není on tvůj Otec? Vždyť mu patříš. On tě učinil a zpevnil.

32:6  Takhle se Hospodinu odplácíte, lide nerozumný a nemoudrý? Copak on není tvůj Otec a Stvořitel, který tě učinil a upevnil?

32:6  Takto odplácíte Hospodinu, lide bláznivý a nemoudrý? Cožpak není on tvým otcem, který tě vytvořil, který tě učinil a upevnil?

32:6  Tím-liž jste se odplacovati měli Hospodinu, lide bláznivý a nemoudrý? Zdaliž on není otec tvůj, kterýž tě sobě dobyl? On učinil tebe a utvrdil tě.

32:6  Hæccine reddis Domino, popule stulte et insipiens ? numquid non ipse est pater tuus, qui possedit te, et fecit, et creavit te ?

32:7  Remember the days of old, think upon every generation: ask thy father, and he will declare to thee: thy elders and they will tell thee.

32:7  Remember the days of old, consider the years of many generations: ask thy father, and he will shew thee; thy elders, and they will tell thee.

32:7  Rozpomeň se na dávné dny, snaž se porozumět létům zašlých pokolení, vyptávej se svého otce, on ti poví, svých starců, oni ti řeknou:

32:7  Na dávné dny si teď vzpomeň, na léta všech pokolení myslete. Svého otce ptej se, poučí tě, svých stařešinů a poví ti:

32:7  Vzpomeň na dávné dny, zvažuj roky ⌈z generace na generaci.⌉ Zeptej se svého otce, ať ti poví, svých starců, ať ti řeknou.

32:7  Rozpomeň se na dny staré, považte let každého věku; vzeptej se otce svého, a oznámí tobě, starců svých, a povědí tobě.

32:7  Memento dierum antiquorum, cogita generationes singulas : interroga patrem tuum, et annuntiabit tibi : majores tuos, et dicent tibi.

32:8  When the Most High divided the nations: when he separated the sons of Adam, he appointed the bounds of people according to the number of the children of Israel.

32:8  When the most High divided to the nations their inheritance, when he separated the sons of Adam, he set the bounds of the people according to the number of the children of Israel.

32:8  Když Nejvyšší přiděloval pronárodům dědictví, když rozsazoval lidské syny, stanovil hranice kdejakého lidu podle počtu synů Izraele.

32:8  Když Nejvyšší usazoval národy, lidské syny když rozmístil na zemi, dle počtu synů Izraele hranice ostatním lidem vymezil.

32:8  Když dával Nejvyšší národům dědictví, když rozděloval syny člověka, ustanovil hranice národů podle počtu synů Izraele.

32:8  Když dědictví rozděloval Nejvyšší národům, když rozsadil syny Adamovy, rozměřil meze národům vedlé počtu synů Izraelských.

32:8  Quando dividebat Altissimus gentes, quando separabat filios Adam, constituit terminos populorum juxta numerum filiorum Israël.

32:9  But the Lord's portion is his people: Jacob the lot of his inheritance.

32:9  For the Lord’s portion is his people; Jacob is the lot of his inheritance.

32:9  Hospodinovým podílem je jeho lid, vyměřeným dílem jeho dědictví je Jákob.

32:9  Hospodinův lid je jeho dědictví, Jákob je jeho vlastní pozemek.

32:9  Vždyť Hospodinovým podílem je jeho lid, Jákob ⌈jeho dědičným dílem.⌉

32:9  Nebo díl Hospodinův jest lid jeho, Jákob provazec dědictví jeho.

32:9  Pars autem Domini, populus ejus : Jacob funiculus hæreditatis ejus.

32:10  He found him in a desert land, in a place of horror, and of vast wilderness: he led him about, and taught him: and he kept him as the apple of his eye.

32:10  He found him in a desert land, and in the waste howling wilderness; he led him about, he instructed him, he kept him as the apple of his eye.

32:10  Našel ho v zemi divokých pouští, v pustotě kvílících pustin, zahrnul ho svou péčí, chránil ho jako zřítelnici oka.

32:10  V pouštní krajině ho našel, v pustině divé, kvílící. Obklopil jej a pečoval o něj, jak oko v hlavě chránil jej.

32:10  Nalezl ho v pusté zemi, v pustotě, blouznění pusté krajiny. Obklopil ho, ⌈pečoval o něj,⌉ střežil ho jako zřítelnici svého oka.

32:10  Nalezl jej v zemi pusté, a na poušti veliké a hrozné; vůkol vedl jej, vyučil jej, a ostříhal ho, jako zřítedlnice oka svého.

32:10  Invenit eum in terra deserta, in loco horroris, et vastæ solitudinis : circumduxit eum, et docuit : et custodivit quasi pupillam oculi sui.

32:11  As the eagle enticing her young to fly, and hovering over them, he spread his wings, and hath taken him and carried him on his shoulders.

32:11  As an eagle stirreth up her nest, fluttereth over her young, spreadeth abroad her wings, taketh them, beareth them on her wings:

32:11  Jako bdí orel nad svým hnízdem a nad svými mláďaty se vznáší, svá křídla rozprostírá, své mládě bere a na své peruti je nosí,

32:11  Jako když orlice bdí nad hnízdem a vznáší se nad svými mladými, křídly rozpjatými v pádu chytí je a dál je nese na svých perutích.

32:11  Jako orel dává do pohybu své hnízdo, vznáší se nad svými mláďaty, roztáhne svá křídla, uchopí je a nese je na svých perutích,

32:11  Jako orlice ponouká orličátek svých, sedí na mladých svých, roztahuje křídla svá, béře je, a nosí je na křídlách svých:

32:11  Sicut aquila provocans ad volandum pullos suos, et super eos volitans, expandit alas suas, et assumpsit eum, atque portavit in humeris suis.

32:12  The Lord alone was his leader: and there was no strange god with him.

32:12  So the Lord alone did lead him, and there was no strange god with him.

32:12  tak Hospodin sám ho vedl, žádný cizí bůh s ním nebyl.

32:12  Hospodin sám je takto provázel, žádný cizí bůh nebyl s ním!

32:12  Hospodin sám ho vedl, cizí bůh s ním nebyl.

32:12  Tak Hospodin sám vedl jej, a nebylo s ním boha cizozemců.

32:12  Dominus solus dux ejus fuit, et non erat cum eo deus alienus :

32:13  He set him upon high land: that he might eat the fruits of the fields, that he might suck honey out of the rock, and oil out of the hardest stone,

32:13  He made him ride on the high places of the earth, that he might eat the increase of the fields; and he made him to suck honey out of the rock, and oil out of the flinty rock;

32:13  Dovolil mu jezdit po posvátných návrších země, aby jedl, čím oplývá pole, kojil ho medem ze skaliska, olejem z křemene skály,

32:13  Dovedl svůj lid na výšiny země, úrodou pole aby sytil se. Medem ze skály je napájel, olejem ze skály přetvrdé,

32:13  Nechal ho jet po návrších země, sytil ho polními plodinami, krmil ho medem ze skály a olejem z tvrdého skalního útesu,

32:13  Zprovodil jej na vysoká místa země, aby jedl úrody polní, a učinil, aby ssál med z skály, a olej z kamene přetvrdého,

32:13  constituit eum super excelsam terram, ut comederet fructus agrorum : ut sugeret mel de petra, oleumque de saxo durissimo ;

32:14  Butter of the herd, and milk of the sheep with the fat of lambs, and of the rams of the breed of Basan: and goats with the marrow of wheat, and might drink the purest blood of the grape.

32:14  Butter of kine, and milk of sheep, with fat of lambs, and rams of the breed of Bashan, and goats, with the fat of kidneys of wheat; and thou didst drink the pure blood of the grape.

32:14  smetanou krav a mlékem ovcí spolu s tukem jehňat a beranů bášanského plemene i kozlů; sytil ho bělí pšeničného zrna. Pil jsi i ohnivé víno, krev hroznů.

32:14  smetanou od krav i mlékem koz. Těmi nejlepšími jehňaty je sytil, berany i kozly z Bášanu, pšeničnou moukou nejvybranější; i víno rudých hroznů směl jsi pít!

32:14  kravským máslem a ovčím sýrem, s tukem jehňat, bášanskými berany a kozly, ⌈tím nejlepším z⌉ pšenice, pil jsi krev hroznů -- ⌈šumivé víno.⌉

32:14  Máslo od krav a mléko od ovcí, s nejtučnějšími beránky a skopci z Bázan a kozly s jádrem zrn pšeničných, a červené víno výborné aby pil.

32:14  butyrum de armento, et lac de ovibus cum adipe agnorum, et arietum filiorum Basan : et hircos cum medulla tritici, et sanguinem uvæ biberet meracissimum.

32:15  The beloved grew fat, and kicked: he grew fat, and thick and gross, he forsook God who made him, and departed from God his saviour.

32:15  But Jeshurun waxed fat, and kicked: thou art waxen fat, thou art grown thick, thou art covered with fatness; then he forsook God which made him, and lightly esteemed the Rock of his salvation.

32:15  Ješurún ztučněl a zbujněl, ztučněl jsi, obrostl tukem a ztloustl. Bohem, který ho učinil, opovrhl, potupil Skálu své spásy.

32:15  Ješurun ale ztučněl, zbujněl. Ztučněl jsi, ztloustl, spravil ses! Opustil Boha, jenž učinil jej, Skálu své spásy potupil.

32:15  Ješúrún ztučněl a zpychl -- ztučněl jsi, ztloustl a stal ses nadutým. Opustil Boha, který ho učinil, jednal opovržlivě vůči Skále své záchrany.

32:15  Takž Izrael ztučněv, zpíčil se; vytyl jsi a ztlustl, tukem jsi obrostl; i opustil Boha stvořitele svého, a zlehčil sobě Boha spasení svého.

32:15  Incrassatus est dilectus, et recalcitravit : incrassatus, impinguatus, dilatatus, dereliquit Deum factorem suum, et recessit a Deo salutari suo.

32:16  They provoked him by strange gods, and stirred him up to anger, with their abominations.

32:16  They provoked him to jealousy with strange gods, with abominations provoked they him to anger.

32:16  Bohy cizími ho popouzeli k žárlivosti, ohavnými modlami ho uráželi.

32:16  Cizími bohy popouzeli Boha, ohavnostmi jej dráždili.

32:16  Dráždili ho k žárlivosti cizími bohy, ohavnostmi ho provokovali ke hněvu.

32:16  K horlení popudili ho cizími bohy, ohavnostmi zdráždili jej.

32:16  Provocaverunt eum in diis alienis, et in abominationibus ad iracundiam concitaverunt.

32:17  They sacrificed to devils and not to God: to gods whom they knew not: that were newly come up, whom their fathers worshipped not.

32:17  They sacrificed unto devils, not to God; to gods whom they knew not, to new gods that came newly up, whom your fathers feared not.

32:17  Obětovali běsům, a ne Bohu, božstvům, jež ani neznali, těm novým, nedávno povstalým, před nimiž se vaši otcové nechvěli hrůzou.

32:17  Obětovali ďáblům, a ne Bohu, těm novým bohům, jež nikdy neznali, těm, co až nedávno se objevili – vaši otcové je neměli!

32:17  Obětovali démonům, ⌈kteří nejsou Bohem,⌉ bohům, jež neznali, novým, kteří nedávno přišli, o nichž vaši otcové nic nevěděli.

32:17  Obětovali ďáblům, ne Bohu, bohům, jichž neznali, novým, kteříž z blízka přišli, jichžto se nic nestrašili otcové vaši.

32:17  Immolaverunt dæmoniis et non Deo, diis quos ignorabant : novi recentesque venerunt, quos non coluerunt patres eorum :

32:18  Thou hast forsaken the God that begot thee, and hast forgotten the Lord that created thee.

32:18  Of the Rock that begat thee thou art unmindful, and hast forgotten God that formed thee.

32:18  Opomněl jsi Skálu, která tě zplodila, zapomněls na Boha, který tě v bolestech zrodil.

32:18  Zbavil ses Skály, která zplodila tě, na Boha, svého rodiče, jsi zapomněl.

32:18  Skálu, která tě zplodila, jsi oklamal, zapomněl jsi na Boha, který tě zrodil.

32:18  Na skálu, kteráž zplodila tě, zapomenul jsi; zapomněl jsi na Boha silného, stvořitele svého.

32:18  Deum qui te genuit dereliquisti, et oblitus es Domini creatoris tui.

32:19  The Lord saw, and was moved to wrath: because his own sons and daughters provoked him.

32:19  And when the Lord saw it, he abhorred them, because of the provoking of his sons, and of his daughters.

32:19  Hospodin to viděl. Odvrhl je, uražen skutky svých synů a dcer.

32:19  Hospodin to viděl! Odmítl je, na své syny a dcery dostal zlost.

32:19  Hospodin to viděl a ⌈opovrhl jimi kvůli provokaci svých synů a dcer.⌉

32:19  To když viděl Hospodin, popudil se hněvem proti synům a dcerám svým,

32:19  Vidit Dominus, et ad iracundiam concitatus est : quia provocaverunt eum filii sui et filiæ.

32:20  And he said: I will hide my face from them, and will consider what their last end shall be: for it is a perverse generation, and unfaithful children.

32:20  And he said, I will hide my face from them, I will see what their end shall be: for they are a very froward generation, children in whom is no faith.

32:20  Řekl: „Skryji před nimi svou tvář, uvidím, jaký vezmou konec. Je to proradné pokolení, synové bez věrnosti.

32:20  Řekl: „Svou tvář před nimi ukryji a uvidím, jak dopadnou! Zvrácené pokolení – to jsou oni, synové, kteří věrnost neznají.

32:20  Řekl: Skryji před nimi svou tvář, uvidím, jaký bude jejich konec. Vždyť jsou obojakou generací, syny, u nichž není věrnost.

32:20  A řekl: Skryji před nimi tvář svou, podívám se posledním věcem jejich; nebo národ převrácený jest, synové, v nichž není žádné víry.

32:20  Et ait : Abscondam faciem meam ab eis, et considerabo novissima eorum : generatio enim perversa est, et infideles filii.

32:21  They have provoked me with that which was no god, and have angered me with their vanities: and I will provoke them with that which is no people, and will vex them with a foolish nation.

32:21  They have moved me to jealousy with that which is not God; they have provoked me to anger with their vanities: and I will move them to jealousy with those which are not a people; I will provoke them to anger with a foolish nation.

32:21  Popouzeli mě lžibohem k žárlivosti, svými přeludy mě uráželi; já je popudím lžilidem, pobloudilým pronárodem jim urážky splatím.

32:21  Nebohem svým vzbudili mé žárlení, popudili mě svými marnostmi. Nelidem proto vzbudím jejich žárlení, nerozumným národem je popudím.

32:21  Oni mě dráždili k žárlivosti těmi, jež nejsou Bohem, provokovali mě ke hněvu svými nicotnostmi. Také já je budu dráždit k žárlivosti těmi, jež nejsou lidem, skrze bláznivý národ je budu provokovat ke hněvu.

32:21  Oniť jsou mne popudili k horlení skrze to, což není Bůh silný, rozhněvali mne svými marnostmi. I jáť popudím jich k závisti skrze ty, kteříž nejsou lid, skrze národ bláznivý k hněvu jich popudím.

32:21  Ipsi me provocaverunt in eo qui non erat Deus, et irritaverunt in vanitatibus suis : et ego provocabo eos in eo qui non est populus, et in gente stulta irritabo illos.

32:22  A fire is kindled in my wrath, and shall burn even to the lowest hell: and shall devour the earth with her increase, and shall burn the foundations of the mountains.

32:22  For a fire is kindled in mine anger, and shall burn unto the lowest hell, and shall consume the earth with her increase, and set on fire the foundations of the mountains.

32:22  Mým hněvem se vznítil oheň, až do nejhlubšího podsvětí šlehá, pohltí zemi i to, co se z ní těží, sežehne základy hor.

32:22  Už vzplanul oheň mého hněvu, už šlehá do hlubin podsvětí. Pohltí zemi i její úrodu, zapálí i horské základy!

32:22  Mým hněvem byl zanícen oheň, plane až do nejhlubšího podsvětí a stráví zemi i její úrodu, spálí základy hor.

32:22  Nebo oheň zápalen jest v prchlivosti mé, a hořeti bude až do nejhlubšího pekla, a sžíře zemi i úrody její, a zapálí základy hor.

32:22  Ignis succensus est in furore meo, et ardebit usque ad inferni novissima : devorabitque terram cum germine suo, et montium fundamenta comburet.

32:23  I will heap evils upon them, and will spend my arrows among them.

32:23  I will heap mischiefs upon them; I will spend mine arrows upon them.

32:23  Samé zlo na ně shrnu, vystřílím na ně své šípy.

32:23  Zavalím je samým neštěstím, své šípy na ně vystřílím.

32:23  Navrším na ně zlé věci, ⌈skoncuji s nimi svými⌉ šípy.

32:23  Shromáždím na ně zlé věci, střely své vystřílím na ně.

32:23  Congregabo super eos mala, et sagittas meas complebo in eis.

32:24  They shall be consumed with famine, and birds shall devour them with a most bitter bite: I will send the teeth of beasts upon them, with the fury of creatures that trail upon the ground, and of serpents.

32:24  They shall be burnt with hunger, and devoured with burning heat, and with bitter destruction: I will also send the teeth of beasts upon them, with the poison of serpents of the dust.

32:24  Budou vysíleni hladem, stráveni nákazou, přehořkou morovou ranou. Vydám je zubům šelem a jedovatým plazům v prachu.

32:24  Hladem až budou vysíleni, horečkou stráveni i morem urputným, pak na ně pošlu zuby šelem, v prachu je potká hadí jed!

32:24  Budou vysíleni hladem, ⌈postiženi morem⌉ a krutou zhoubou; pošlu na ně zuby zvěře spolu s jedem ⌈těch, co se plazí prachem.⌉

32:24  Hladem usvadnou, a neduhy pálčivými a nakažením morním přehořkým žráni budou; také zuby šelm pošli na ně s jedem hadů zemských.

32:24  Consumentur fame, et devorabunt eos aves morsu amarissimo : dentes bestiarum immittam in eos, cum furore trahentium super terram, atque serpentium.

32:25  Without, the sword shall lay them waste, and terror within, both the young man and the virgin, the sucking child with the man in years.

32:25  The sword without, and terror within, shall destroy both the young man and the virgin, the suckling also with the man of gray hairs.

32:25  Venku jim připraví sirobu meč, v komnatách zachvátí strach jinocha i pannu, kojence i muže šedivého.

32:25  V ulicích bude řádit meč, v domech zavládne hrůza nad mládencem i děvčetem, nad děťátkem i mužem v šedinách!

32:25  Venku bude činit bezdětným meč a ⌈v pokojích⌉ hrůza, bude ničit jak mládence tak i pannu, kojence i muže v šedinách.

32:25  Meč uvede sirobu vně, a v pokojích bude strach, tak na mládenci jako panně, dítěti prsí požívajícím i muži šedivém.

32:25  Foris vastabit eos gladius, et intus pavor, juvenem simul ac virginem, lactentem cum homine sene.

32:26  I said: Where are they? I will make the memory of them to cease from among men.

32:26  I said, I would scatter them into corners, I would make the remembrance of them to cease from among men:

32:26  Řekl bych: Rozpráším je, vyhladím jejich památku mezi lidmi.

32:26  Zamýšlel jsem, že je rozdrtím, jejich památku že mezi lidmi vyhladím.

32:26  Řekl bych: Vyhladím je, odstraním jejich památku ⌈mezi lidmi.⌉

32:26  Ano, řekl bych: Rozptýlím je po koutech, rozkáži přestati mezi lidmi paměti jejich,

32:26  Dixi : Ubinam sunt ? cessare faciam ex hominibus memoriam eorum.

32:27  But for the wrath of the enemies I have deferred it: lest perhaps their enemies might be proud, and should say: Our mighty hand, and not the Lord, hath done all these things.

32:27  Were it not that I feared the wrath of the enemy, lest their adversaries should behave themselves strangely, and lest they should say, Our hand is high, and the Lord hath not done all this.

32:27  Ale obávám se urážek nepřítele a že to jejich protivníci nepochopí, že řeknou: ‚Vyvýšila se naše vlastní ruka; Hospodin nic takového nevykonal.‘“

32:27  Děsím se ale zpupnosti nepřítele, jak si to jejich protivníci vyloží. Že řeknou: ‚To naše ruka přemohla je, to vůbec neudělal Hospodin!‘“

32:27  Ale obávám se provokace nepřítele, aby si jejich protivníci nemysleli, aby neřekli: Naše ruka se vyvýšila, nic z toho neudělal Hospodin.

32:27  Bych se pýchy nepřítele neobával, aby spatříce to nepřátelé jejich, neřekli: Ruka naše nepřemožená byla, neučinilť jest Hospodin ničeho z těch věcí.

32:27  Sed propter iram inimicorum distuli : ne forte superbirent hostes eorum, et dicerent : Manus nostra excelsa, et non Dominus, fecit hæc omnia.

32:28  They are a nation without counsel, and without wisdom.

32:28  For they are a nation void of counsel, neither is there any understanding in them.

32:28  Je to pronárod, jenž ztratil soudnost, nejsou schopni porozumět.

32:28  Ten národ úplně ztratil soudnost, docela cizí je mu rozumnost.

32:28  Jsou národem, kterému chybí rada, ⌈není v něm rozumnost.⌉

32:28  Nebo národ ten nesmyslný jest a nemající rozumnosti.

32:28  Gens absque consilio est, et sine prudentia.

32:29  O that they would be wise and would understand, and would provide for their last end.

32:29  O that they were wise, that they understood this, that they would consider their latter end!

32:29  Kdyby byli moudří, jednali by prozíravě, pochopili by, jak skončí.

32:29  S trochou moudrosti by pochopili, porozuměli by, jak dopadnou.

32:29  Kdyby byli moudří, ⌈pochopili by to,⌉ porozuměli by svému konci.

32:29  Ó by moudří byli, rozuměliť by tomu, prohlédali by na poslední věci své.

32:29  Utinam saperent, et intelligerent, ac novissima providerent.

32:30  How should one pursue after a thousand, and two chase ten thousand? Was it not, because their God had sold them, and the Lord had shut them up?

32:30  How should one chase a thousand, and two put ten thousand to flight, except their Rock had sold them, and the Lord had shut them up?

32:30  Jak to, že jeden zažene tisíc a dva zaženou na útěk deset tisíc! Ne-li proto, že je prodala jejich Skála, že je Hospodin vydal v plen?

32:30  Jak to, že jeden jich honí tisíce a dva jich obrátí deset tisíc na útěk? To museli být svou Skálou prodáni, musel je vydat Hospodin!

32:30  Jak by mohl jeden pronásledovat tisíc a dva zahnat na útěk deset tisíc? ⌈Což to není tak, že⌉ jejich Skála je prodala, Hospodin je vydal?

32:30  Jak by jich jeden honiti mohl tisíc, a dva pryč zahnati deset tisíců? Jediné že Bůh skála jejich prodal je, a Hospodin vydal je.

32:30  Quomodo persequatur unus mille, et duo fugent decem millia ? nonne ideo, quia Deus suus vendidit eos, et Dominus conclusit illos ?

32:31  For our God is not as their gods: our enemies themselves are judges.

32:31  For their rock is not as our Rock, even our enemies themselves being judges.

32:31  Jejich skála není jako Skála naše, to mohou posoudit i naši nepřátelé.

32:31  Jejich skála přece není jak Skála naše, to mohou naši nepřátelé dosvědčit!

32:31  Vždyť jejich skála není jako naše Skála, jak soudí i naši nepřátelé.

32:31  Nebo Bůh skála naše není jako skála jejich, což nepřátelé naši sami souditi mohou.

32:31  Non enim est Deus noster ut dii eorum : et inimici nostri sunt judices.

32:32  Their vines are of the vineyard of Sodom, and of the suburbs of Gomorrha: their grapes are grapes of gall, and their clusters most bitter.

32:32  For their vine is of the vine of Sodom, and of the fields of Gomorrah: their grapes are grapes of gall, their clusters are bitter:

32:32  Jejich réva je z révy sodomské, z vinic Gomory, jejich hrozny, hrozny jedovaté, mají trpká zrnka.

32:32  Jejich réva je z révy sodomské, původem z vinic Gomory. Jejich hrozny jsou jedovaté, jejich plody plné hořkosti.

32:32  Vždyť jejich réva je ze sodomské révy, z gomorských polí. Jejich hrozny jsou jedovaté hrozny, mají trpká zrnka.

32:32  Nebo z kmene Sodomského kmen jejich, a z réví Gomorských hroznové jejich, hroznové jedovatí, zrní hořkosti plné.

32:32  De vinea Sodomorum, vinea eorum, et de suburbanis Gomorrhæ : uva eorum, uva fellis, et botri amarissimi.

32:33  Their wine is the gall of dragons, and the venom of asps, which is incurable.

32:33  Their wine is the poison of dragons, and the cruel venom of asps.

32:33  Jejich víno, jedovina dračí, krutý zmijí jed.

32:33  Jejich víno je dračí utrejch, jed zmijí, ten nejprudší.

32:33  Jejich víno je dračím jedem, krutým jedem kobry.

32:33  Jed draků víno jejich, a jed lítý nejjedovatějšího hada.

32:33  Fel draconum vinum eorum, et venenum aspidum insanabile.

32:34  Are not these things stored up with me, and sealed up in my treasures?

32:34  Is not this laid up in store with me, and sealed up among my treasures?

32:34  „Což to není uschováno u mne, zapečetěno v mých pokladnicích?

32:34  „Což není u mne dobře uloženo, zapečetěno v mých sklepích vybraných?

32:34  Což to není u mě uchováno, zapečetěno v mých pokladnicích?

32:34  Zdaliž to není schováno u mne? zapečetěno v pokladnicích mých?

32:34  Nonne hæc condita sunt apud me, et signata in thesauris meis ?

32:35  Revenge is mine, and I will repay them in due time, that their foot may slide: the day of destruction is at hand, and the time makes haste to come.

32:35  To me belongeth vengeance, and recompence; their foot shall slide in due time: for the day of their calamity is at hand, and the things that shall come upon them make haste.

32:35  Má je pomsta i odplata, přijde včas a jejich noha zakolísá, den jejich běd se blíží, řítí se na ně, co je jim uchystáno.“

32:35  Má je pomsta, já zjednám odplatu! Noha jim uklouzne v čas náležitý, den jejich pohromy blíží se, jejich úděl už je pro ně připraven!“

32:35  Mně patří pomsta a odplata, v čase, kdy klopýtne jejich noha, neboť den jejich pohromy je blízko, ⌈to, co na ně má přijít,⌉ si pospíší.

32:35  Máť jest pomsta a odplata, časemť svým klesne noha jejich; nebo blízko jest den zahynutí jejich, a budoucí věci zlé rychle připadnou na ně.

32:35  Mea est ultio, et ego retribuam in tempore, ut labatur pes eorum : juxta est dies perditionis, et adesse festinant tempora.

32:36  The Lord will judge his people, and will have mercy on his servants: he shall see that their hand is weakened, and that they who were shut up have also failed, and they that remained are consumed.

32:36  For the Lord shall judge his people, and repent himself for his servants, when he seeth that their power is gone, and there is none shut up, or left.

32:36  Hospodin svůj lid obhájí, bude mít se svými služebníky soucit, až uzří, že ubývá sil, že je konec se zajatým i se zanechaným.

32:36  Ano, Hospodin bude svůj lid hájit a nad svými služebníky se slituje, až uvidí, že už je opustily síly, s pánem i kmánem že konec je.

32:36  Vždyť Hospodin ⌈zjedná právo svému lidu⌉ a nad svými otroky pocítí lítost, když uvidí, že odešla jejich moc a nezůstal ⌈zadržovaný ani propuštěný.⌉

32:36  Souditi zajisté bude Hospodin lid svůj, a nad služebníky svými lítost míti bude, když uzří, že odešla síla, a že jakož zajatý tak i zanechaný s nic býti nemůže.

32:36  Judicabit Dominus populum suum, et in servis suis miserebitur : videbit quod infirmata sit manus, et clausi quoque defecerunt, residuique consumpti sunt.

32:37  And he shall say: Where are their gods, in whom they trusted?

32:37  And he shall say, Where are their gods, their rock in whom they trusted,

32:37  Tu řekne: „Kdepak jsou jejich bohové, skála, k níž se přivinuli?

32:37  Zeptá se: „Kde jsou ti jejich bohové, ta skála, v níž útočiště hledali?

32:37  Řekne: Kde jsou jejich bohové, skála, v níž měli útočiště,

32:37  I dí: Kde jsou bohové jejich? skála, v níž naději měli?

32:37  Et dicet : Ubi sunt dii eorum, in quibus habebant fiduciam ?

32:38  Of whose victims they ate the fat, and drank the wine of their drink offerings: let them arise and help you, and protect you in your distress.

32:38  Which did eat the fat of their sacrifices, and drank the wine of their drink offerings? let them rise up and help you, and be your protection.

32:38  Ti, kteří jídali tuk jejich obětí, popíjeli víno jejich úliteb? Ať povstanou a pomohou vám, ať jsou vám skrýší!

32:38  Kde jsou ti, kdo jedli tuk jejich obětí, kdo pili víno jejich úliteb? Jen ať vstanou, aby vám pomohli, ať se vám stanou úkrytem!

32:38  kteří jedli tuk jejich obětí a pili víno jejich úliteb? Ať povstanou a pomohou vám, ať jsou vám úkrytem.

32:38  Z jejichžto obětí tuk jídali, a víno z obětí jejich mokrých píjeli? Nechať vstanou a spomohou vám, nechť vám skrejší jest skála ta.

32:38  de quorum victimis comedebant adipes, et bibebant vinum libaminum : surgant, et opitulentur vobis, et in necessitate vos protegant.

32:39  See ye that I alone am, and there is no other God besides me: I will kill and I will make to live: I will strike, and I will heal, and there is none that can deliver out of my hand.

32:39  See now that I, even I, am he, and there is no god with me: I kill, and I make alive; I wound, and I heal: neither is there any that can deliver out of my hand.

32:39  Nyní hleďte, jsem jedině já, jiný bůh vedle mne není, já usmrcuji i obživuji, zdeptal jsem, a zase zhojím, není, kdo by vytrhl z mé ruky.

32:39  Prohlédněte – já, jen já jsem jediný a není Boha kromě mne. Já dávám smrt a život daruji, já mohu zranit i uzdravit – z mé ruky vás nikdo nevyrve!

32:39  Nyní pohleďte, že já, já jsem to, a není Bůh ⌈mimo mě.⌉ Já ⌈nechávám zemřít⌉ a oživuji, zdeptal jsem, já i uzdravím; není, kdo by vysvobodil z mé ruky.

32:39  Pohleďtež již aspoň, že já jsem, já jsem sám, a že není Boha kromě mne. Já mohu usmrtiti i obživiti, já raniti i uzdraviti, a není žádného, kdo by vytrhl z ruky mé.

32:39  Videte quod ego sim solus, et non sit alius deus præter me : ego occidam, et ego vivere faciam : percutiam, et ego sanabo, et non est qui de manu mea possit eruere.

32:40  I will lift up my hand to heaven, and I will say: I live for ever.

32:40  For I lift up my hand to heaven, and say, I live for ever.

32:40  Pozvedám ruku k nebi a pravím: Já jsem živ navěky!

32:40  Svou ruku pozvedám k nebi a přísahám: Jakože žiji navěky,

32:40  Vždyť ⌈pozvedám svou ruku⌉ k nebesům a pravím: Jakože jsem živ navěky,

32:40  Nebo já pozdvihám k nebi ruky své, a pravím: Živ jsem já na věky.

32:40  Levabo ad cælum manum meam, et dicam : Vivo ego in æternum.

32:41  If I shall whet my sword as the lightning, and my hand take hold on judgment: I will render vengeance to my enemies, and repay them that hate me.

32:41  If I whet my glittering sword, and mine hand take hold on judgment; I will render vengeance to mine enemies, and will reward them that hate me.

32:41  Nabrousím-li svůj blýskavý meč, chopí-li se moje ruka soudu, vykonám nad svými protivníky pomstu, odplatím těm, kdo mě nenávidí.

32:41  jakmile čepel svého meče zostřím, má ruka právo uchopí! Vykonám pomstu nad svými nepřáteli, těm, kdo mě nenávidí, odplatím.

32:41  když nabrousím svůj blýskavý meč a má ruka se chopí práva, odpovím pomstou svým protivníkům a těm, kdo mě nenávidí, odplatím.

32:41  Jakž nabrousím ostří meče svého, a uchopí soud ruka má, učiním pomstu nad nepřátely svými, a těm, jenž v nenávisti mne měli, odplatím.

32:41  Si acuero ut fulgur gladium meum, et arripuerit judicium manus mea : reddam ultionem hostibus meis, et his qui oderunt me retribuam.

32:42  I will make my arrows drunk with blood, and my sword shall devour flesh, of the blood of the slain and of the captivity, of the bare head of the enemies.

32:42  I will make mine arrows drunk with blood, and my sword shall devour flesh; and that with the blood of the slain and of the captives, from the beginning of revenges upon the enemy.

32:42  Opojím své šípy krví - můj meč bude požírat maso -, krví skolených a zajatých, hlavou nepřítele s vlajícími vlasy.“

32:42  Své šípy opiji jejich krví, můj meč se jejich masem nasytí, krví padlých i zajatých, hlavami nepřátel a jejich vůdci.“

32:42  Opiji své šípy krví, když můj meč bude požírat maso, krví pobitých a zajatců, vlasatých vůdců nepřítele.

32:42  Opojím střely své krví, a meč můj sžere maso, a to krví raněných a zajatých, jakž jen začnu pomsty uvoditi na nepřátely.

32:42  Inebriabo sagittas meas sanguine, et gladius meus devorabit carnes ; de cruore occisorum et de captivitate, nudati inimicorum capitis.

32:43  Praise his people, ye nations, for he will revenge the blood of his servants: and will render vengeance to their enemies, and he will be merciful to the land of his people.

32:43  Rejoice, O ye nations, with his people: for he will avenge the blood of his servants, and will render vengeance to his adversaries, and will be merciful unto his land, and to his people.

32:43  Pronárody, zaplesejte s jeho lidem, vždyť on pomstí krev svých služebníků, vykoná nad svými protivníky pomstu a svou zemi, svůj lid, zprostí viny.

32:43  Jásejte, národy, tak jako jeho lid! On jistě pomstí krev služebníků svých, vykoná pomstu nad svými protivníky, od krve očistí svou zem i lid.

32:43  Jásejte, národy, spolu s jeho lidem, neboť krev svých otroků pomstí a pomstou odplatí svým protivníkům, své zemi a svému lidu daruje smíření.

32:43  Veselte se pohané s lidem jeho, neboť pomstí krve služebníků svých, a uvede pomstu na nepřátely své, a očistí zemi svou a lid svůj.

32:43  Laudate, gentes, populum ejus, quia sanguinem servorum suorum ulciscetur : et vindictam retribuet in hostes eorum, et propitius erit terræ populi sui.

32:44  So Moses came and spoke all the words of this canticle in the ears of the people, and Josue the son of Nun.

32:44  And Moses came and spake all the words of this song in the ears of the people, he, and Hoshea the son of Nun.

32:44  Mojžíš předstoupil a přednesl všechna slova této písně lidu, on i Hóšea, syn Núnův.

32:44  Mojžíš šel a přednesl všechna slova této písně lidu. Byl s ním také Hošea, syn Nunův.

32:44  Mojžíš šel a promluvil všechna slova této písně k lidu, on i Jozue, syn Núnův.

32:44  I přišel Mojžíš, a mluvil všecka slova písně této v uši lidu, on a Jozue, syn Nun.

32:44  Venit ergo Moyses, et locutus est omnia verba cantici hujus in auribus populi, ipse et Josue filius Nun.

32:45  And he ended all these words, speaking to all Israel.

32:45  And Moses made an end of speaking all these words to all Israel:

32:45  Když Mojžíš domluvil k celému Izraeli všechna tato slova,

32:45  A když Mojžíš domluvil všechna tato slova celému Izraeli,

32:45  Když Mojžíš domluvil všechna tato slova k celému Izraeli,

32:45  A když dokonal Mojžíš mluvení všech slov těch ke všemu množství Izraelskému,

32:45  Complevitque omnes sermones istos, loquens ad universum Israël,

32:46  And he said to them: Set your hearts on all the words, which I testify to you this day: which you shall command your children to observe and to do, and to fulfil all that is written in this law:

32:46  And he said unto them, Set your hearts unto all the words which I testify among you this day, which ye shall command your children to observe to do, all the words of this law.

32:46  řekl jim: „Upněte své srdce ke všem slovům, která vám dnes dosvědčuji. Přikážete svým synům, aby bedlivě dodržovali všechna slova tohoto zákona.

32:46  řekl jim: „Všechna tato slova, jimiž jsem vás dnes varoval, si vezměte k srdci. Předávejte je svým synům, aby pečlivě dodržovali všechna slova tohoto Zákona.

32:46  řekl jim: ⌈Vezměte si k srdci všechna slova,⌉ která vám dnes dosvědčuji a přikazujte svým synům, aby zachovávali a plnili všechna slova tohoto zákona.

32:46  Řekl jim: Přiložtež srdce svá ke všechněm slovům, kteráž já dnes osvědčuji vám, a přikažte to synům svým, aby ostříhali všech slov zákona tohoto, a činili je.

32:46  et dixit ad eos : Ponite corda vestra in omnia verba, quæ ego testificor vobis hodie : ut mandetis ea filiis vestris custodire et facere, et implere universa quæ scripta sunt legis hujus :

32:47  For they are not commanded you in vain, but that every one should live in them, and that doing them you may continue a long time in the land whither you are going over the Jordan to possess it.

32:47  For it is not a vain thing for you; because it is your life: and through this thing ye shall prolong your days in the land, whither ye go over Jordan to possess it.

32:47  Pro vás není to slovo prázdné, ono je váš život. Pro toto slovo budete dlouho žít v zemi, do níž přejdete přes Jordán, abyste ji obsadili.“

32:47  To slovo pro vás vůbec není plané – vždyť je to váš život! Díky němu budete dlouho živi v zemi, kterou jdete za Jordán obsadit.“

32:47  Vždyť to není pro vás nicotná věc, ale je to váš život; tímto způsobem prodloužíte dny v zemi, do které procházíte Jordánem, abyste ji obsadili.

32:47  Nebo není daremné slovo, abyste jím pohrdnouti měli, ale jest život váš; a v slovu tom prodlíte dnů svých na zemi, kterouž abyste dědičně obdrželi, půjdete přes Jordán.

32:47  quia non incassum præcepta sunt vobis, sed ut singuli in eis viverent : quæ facientes longo perseveretis tempore in terra, ad quam, Jordane transmisso, ingredimini possidendam.

32:48  And the Lord spoke to Moses the same day, saying:

32:48  And the Lord spake unto Moses that selfsame day, saying,

32:48  Ještě téhož dne promluvil Hospodin k Mojžíšovi:

32:48  Téhož dne Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

32:48  Právě v ten den ⌈Hospodin promluvil k Mojžíšovi:⌉

32:48  Téhož dne mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

32:48  Locutusque est Dominus ad Moysen in eadem die, dicens :

32:49  Go up into this mountain Abarim, (that is to say, of passages,) unto mount Nebo, which is in the land of Moab over against Jericho: and see the land of Chanaan, which I will deliver to the children of Israel to possess, and die thou in the mountain.

32:49  Get thee up into this mountain Abarim, unto mount Nebo, which is in the land of Moab, that is over against Jericho; and behold the land of Canaan, which I give unto the children of Israel for a possession:

32:49  „Vystup zde na pohoří Abarím, na horu Nebó, která je v moábské zemi, naproti Jerichu, a pohleď na kenaanskou zemi, kterou dávám synům Izraele do vlastnictví.

32:49  „Vystup na toto pohoří Abarim, na horu Nebó v moábské zemi naproti Jerichu, a pohleď na kanaánskou zem, kterou dám do vlastnictví synům Izraele.

32:49  Vystup do tohoto pohoří Abarím, na horu Nebó, která je v moábské zemi, naproti Jerichu, a podívej se na kenaanskou zemi, kterou dávám do vlastnictví synům Izraele.

32:49  Vstup na horu tuto Abarim, na vrch Nébo, kteráž jest v zemi Moábské naproti Jerichu, a spatř zemi Kananejskou, kterouž já dávám synům Izraelským právem dědičným.

32:49  Ascende in montem istum Abarim, id est, transitum, in montem Nebo, qui est in terra Moab contra Jericho : et vide terram Chanaan, quam ego tradam filiis Israël obtinendam, et morere in monte.

32:50  When thou art gone up into it thou shalt be gathered to thy people, as Aaron thy brother died in mount Hor, and was gathered to his people:

32:50  And die in the mount whither thou goest up, and be gathered unto thy people; as Aaron thy brother died in mount Hor, and was gathered unto his people:

32:50  Vystup na tu horu, na ní zemřeš a budeš připojen ke svému lidu, jako zemřel tvůj bratr Áron na hoře Hóru a byl připojen ke svému lidu,

32:50  Na hoře, na niž vystoupíš, pak zemřeš a budeš připojen ke svému lidu stejně, jako zemřel tvůj bratr Áron na hoře Hór a byl připojen ke svému lidu.

32:50  Na hoře, na kterou vystoupíš, zemřeš a budeš připojen ke svému lidu, tak jako zemřel tvůj bratr Áron na hoře Hóru a byl připojen ke svému lidu,

32:50  A umřeš na vrchu, na kterýž vejdeš, a připojen budeš k lidu svému, jako umřel Aron, bratr tvůj, na hoře řečené Hor, a připojen jest k lidu svému.

32:50  Quem conscendens jungeris populis tuis, sicut mortuus est Aaron frater tuus in monte Hor, et appositus populis suis :

32:51  Because you trespassed against me in the midst of the children of Israel, at the waters of contradiction, in Cades of the desert of Sin: and you did not sanctify me among the children of Israel.

32:51  Because ye trespassed against me among the children of Israel at the waters of Meribah–Kadesh, in the wilderness of Zin; because ye sanctified me not in the midst of the children of Israel.

32:51  protože jste se mi zpronevěřili uprostřed Izraelců u Vod sváru v Kádeši na poušti Sinu, že jste uprostřed Izraelců nedosvědčili mou svatost.

32:51  To proto, že jste mě zradili uprostřed synů Izraele při vodách Meriby v Kádeši na poušti Cin, místo abyste uprostřed synů Izraele prokázali mou svatost.

32:51  protože jste mi byli nevěrní uprostřed synů Izraele u Vod sváru v Kádeši v pustině Sinu, když jste nedosvědčili moji svatost uprostřed synů Izraele.

32:51  Nebo jste zhřešili proti mně u prostřed synů Izraelských, při vodách odpírání v Kádes, na poušti Tsin, proto že jste neposvětili mne u prostřed synů Izraelských.

32:51  quia prævaricati estis contra me in medio filiorum Israël ad aquas contradictionis in Cades deserti Sin : et non sanctificastis me inter filios Israël.

32:52  Thou shalt see the land before thee, which I will give to the children of Israel, but thou shalt not enter into it.

32:52  Yet thou shalt see the land before thee; but thou shalt not go thither unto the land which I give the children of Israel.

32:52  Proto uzříš zemi jen odtud, ale tam do země, kterou dávám synům Izraele, nevstoupíš.“

32:52  Ano, spatříš tu zemi před sebou, ale nevejdeš tam. Do země, kterou dávám synům Izraele, nevkročíš.“

32:52  Odtud uvidíš tu zemi, ale nevejdeš tam, do té země, kterou dávám synům Izraele.

32:52  Před sebou zajisté uzříš zemi tu, ale tam nevejdeš do země té, kterouž dávám synům Izraelským.

32:52  E contra videbis terram, et non ingredieris in eam, quam ego dabo filiis Israël.