CzeCSP - John - 5

5:1  Potom byl židovský svátek a Ježíš vystoupil do Jeruzaléma.

5:2  V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, který má pět sloupořadí.

5:3  V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých, [kteří čekali na pohyb vody.

5:4  Neboť Pánův anděl občas sestupoval do rybníka a vířil vodu. Kdo po zvíření vody první vstoupil do rybníka, býval uzdraven, ať trpěl kteroukoli nemocí].

5:5  Byl tam jeden člověk, nemocný již třicet osm let.

5:6  Když ho Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouhou dobu nemocen, řekl mu: „Chceš ⌈být uzdraven⌉?“

5:7  Nemocný mu odpověděl: „Pane, nemám nikoho, kdo by mě snesl do rybníka, když se voda rozvíří. Zatímco já teprve přicházím, jiný tam sestupuje přede mnou.“

5:8  Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi své lehátko a choď.“

5:9  A hned byl ten člověk uzdraven, vzal své lehátko a chodil. Ten den však byla sobota.

5:10  Židé tomu uzdravenému říkali: „Je sobota; není dovoleno, abys nosil [své] lehátko.“

5:11  On jim však odpověděl: „Ten, který mě uzdravil, mi řekl: Vezmi své lehátko a choď.“

5:12  Otázali se ho: „Kdo je ten člověk, který ti řekl: Vezmi [své lehátko] a choď?“

5:13  Uzdravený však nevěděl, kdo to je, neboť Ježíš se ztratil v zástupu, který na tom místě byl.

5:14  Potom ho Ježíš nalezl v chrámě a řekl mu: „Hle, jsi uzdraven. Už nehřeš, aby se ti nepřihodilo něco horšího.“

5:15  Ten člověk odešel a oznámil Židům, že tím, kdo ho uzdravil, je Ježíš.

5:16  Proto Židé Ježíše pronásledovali [a usilovali ho zabít], že tyto věci činil v sobotu.

5:17  Ježíš jim však odpověděl: „Můj Otec až dosud pracuje, i já pracuji.“

5:18  Proto ho Židé ještě více usilovali zabít, že nejen rušil sobotu, ale také Boha nazýval svým vlastním otcem, a činil se tak rovným Bohu.

5:19  Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí on, to činí stejně i Syn.

5:20  Neboť Otec miluje Syna a ukazuje mu všechno, co sám činí. A ještě větší skutky než tyto mu ukáže, abyste vy žasli.

5:21  Jako totiž Otec křísí mrtvé a obživuje, tak také Syn obživuje ty, které chce.

5:22  Vždyť Otec ani nikoho nesoudí, ale všechen soud svěřil Synu,

5:23  aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nectí Syna, nectí Otce, který ho poslal.

5:24  Amen, amen, pravím vám, že kdo slyší mé slovo a věří tomu, kdo mne poslal, má věčný život a nejde na soud, ale přešel ze smrti do života.

5:25  Amen, amen, pravím vám, že přichází hodina, a nyní je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a ti, kdo uslyší, budou žít.

5:26  Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život sám v sobě.

5:27  A dal mu pravomoc konat soud, protože je Syn člověka.

5:28  Nedivte se tomu; vždyť přichází hodina, v níž všichni, kteří jsou v hrobech, uslyší jeho hlas

5:29  a vyjdou. Ti, kdo činili dobře, ⌈budou vzkříšeni k životu⌉, a ti, kdo jednali zle, ⌈budou vzkříšeni k soudu⌉.“

5:30  „Já sám od sebe nemohu dělat nic. Jak slyším, tak soudím, a můj soud je spravedlivý, protože nehledám svou vůli, ale vůli toho, kdo mne poslal.“

5:31  „Svědčím–li já sám o sobě, není mé svědectví pravé.

5:32  Je jiný, kdo o mně svědčí, a vím, že svědectví, které o mně vydává, je pravdivé.

5:33  Vy jste poslali k Janovi a on vydal svědectví Pravdě.

5:34  Já sice nepřijímám svědectví od člověka, ale toto říkám, abyste byli zachráněni.

5:35  On byl lampou hořící a zářící, a vám se zachtělo zaradovat se na chvíli v jeho světle.

5:36  Já však mám větší svědectví než Janovo: skutky, které mi dal Otec, abych je vykonal. Právě ty skutky, které činím, o mně svědčí, že mne poslal Otec.

5:37  A sám Otec, který mne poslal, vydal o mně svědectví. Vy jste nikdy neslyšeli jeho hlas ani jste neviděli jeho podobu

5:38  a jeho slovo ve vás nezůstává, protože nevěříte tomu, koho on poslal.

5:39  Zkoumáte Písma, protože se domníváte, že v nich máte věčný život, a právě ona svědčí o mně.

5:40  Ale nechcete přijít ke mně, abyste měli život.“

5:41  „Slávu od lidí nepřijímám.

5:42  Ale vím o vás, že v sobě nemáte lásku ⌈k Bohu⌉.

5:43  Já jsem přišel ve jménu svého Otce, a nepřijímáte mě. Kdyby přišel někdo jiný ve svém vlastním jménu, toho přijmete.

5:44  Jak vy můžete uvěřit, když přijímáte slávu jedni od druhých, ale slávu, která je od jediného Boha, nehledáte?

5:45  Nemyslete si, že já vás budu obviňovat u Otce; vaším žalobcem je Mojžíš, v něhož doufáte.

5:46  Kdybyste totiž věřili Mojžíšovi, věřili byste mně, protože on psal o mně.

5:47  Nevěříte–li jeho zápisům, jak uvěříte mým výrokům?“