DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Luke - 20

20:1  And it came to pass that on one of the days, as he was teaching the people in the temple and preaching the gospel, the chief priests and the scribes, with the ancients, met together,

20:1  And it came to pass, that on one of those days, as he taught the people in the temple, and preached the gospel, the chief priests and the scribes came upon him with the elders,

20:1  Jednoho dne, když učil lid v chrámě a zvěstoval evangelium, přistoupili k němu velekněží a zákoníci se staršími

20:1  Jednoho dne, když učil lid v chrámě a zvěstoval evangelium, přišli vrchní kněží, znalci Písma a starší

20:1  A stalo se v jednom z těch dnů, kdy učil lid v chrámě a zvěstoval evangelium, že k němu přistoupili velekněží a učitelé Zákona se staršími

20:1  I stalo se těch dnů v jeden den, když on učil lid v chrámě, a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží {biskupové} a zákonníci s staršími.

20:1  Et factum est in una dierum, docente illo populum in templo, et evangelizante, convenerunt principes sacerdotum, et scribæ cum senioribus,

20:2  And spoke to him, saying: Tell us, by what authority dost thou these things? Or, who is he that hath given thee this authority?

20:2  And spake unto him, saying, Tell us, by what authority doest thou these things? or who is he that gave thee this authority?

20:2  a řekli: „Pověz nám, jakou mocí to činíš a kdo je ten, který ti tu moc dal.“

20:2  se slovy: „Řekni nám, jakým právem to děláš? Kdo tě k tomu zmocnil?!“

20:2  a řekli mu: „Pověz nám, v jaké pravomoci to činíš? Nebo kdo je ten, který ti tuto pravomoc dal?“

20:2  I řekli jemu: pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo jest ten, kterýž tobě tuto moc dal?

20:2  et aiunt dicentes ad illum : Dic nobis in qua potestate hæc facis ? aut quis est qui dedit tibi hanc potestatem ?

20:3  And Jesus answering, said to them: I will also ask you one thing. Answer me:

20:3  And he answered and said unto them, I will also ask you one thing; and answer me:

20:3  Odpověděl jim: „I já vám položím otázku. Řekněte mi,

20:3  Odpověděl jim: „Já se vás také na něco zeptám. Povězte mi,

20:3  Odpověděl jim: „I já se vás zeptám na [jednu] věc. Povězte mi:

20:3  I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc; protož pověztež mi:

20:3  Respondens autem Jesus, dixit ad illos : Interrogabo vos et ego unum verbum. Respondete mihi :

20:4  The baptism of John, was it from heaven, or of men?

20:4  The baptism of John, was it from heaven, or of men?

20:4  odkud měl Jan pověření křtít. Z nebe či od lidí?“

20:4  byl Janův křest z nebe, nebo z lidí?“

20:4  Křest Janův byl z nebe, nebo z lidí?“

20:4  Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?

20:4  baptismus Joannis de cælo erat, an ex hominibus ?

20:5  But they thought within themselves, saying: If we shall say, From heaven: he will say: Why then did you not believe in him?

20:5  And they reasoned with themselves, saying, If we shall say, From heaven; he will say, Why then believed ye him not?

20:5  Oni o tom mezi sebou uvažovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu neuvěřili?‘

20:5  Začali se spolu dohadovat: „Když řekneme, že z nebe, řekne nám: ‚Tak proč jste mu nevěřili?‘

20:5  Oni o tom mezi sebou rozvažovali: „Řekneme–li z nebe, řekne: Proč jste mu neuvěřili?

20:5  Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?

20:5  At illi cogitabant intra se, dicentes : Quia si dixerimus : De cælo, dicet : Quare ergo non credidistis illi ?

20:6  But if we say, of men: the whole people will stone us. For they are persuaded that John was a prophet.

20:6  But and if we say, Of men; all the people will stone us: for they be persuaded that John was a prophet.

20:6  Řekneme-li ‚od lidí‘, všechen lid nás bude kamenovat, protože jsou přesvědčeni, že Jan byl prorok.“

20:6  Když řekneme, že z lidí, všechen lid nás ukamenuje, protože jsou přesvědčeni, že Jan je prorok.“

20:6  Řekneme–li však z lidí, všechen lid nás bude kamenovat, neboť je přesvědčen, že Jan byl prorok.“

20:6  Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; nebo cele tak drží, že Jan jest prorok.

20:6  Si autem dixerimus : Ex hominibus, plebs universa lapidabit nos : certi sunt enim Joannem prophetam esse.

20:7  And they answered that they knew not whence it was.

20:7  And they answered, that they could not tell whence it was.

20:7  A tak odpověděli, že nevědí, odkud.

20:7  Nakonec mu řekli: „Nevíme, odkud.“

20:7  I odpověděli, že nevědí, odkud.

20:7  I odpověděli: Že nevědí, odkud byl.

20:7  Et responderunt se nescire unde esset.

20:8  And Jesus said to them: Neither do I tell you by what authority I do these things.

20:8  And Jesus said unto them, Neither tell I you by what authority I do these things.

20:8  Ježíš jim řekl: „Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím.“

20:8  „Ani já vám tedy neřeknu, jakým právem to dělám,“ odpověděl jim Ježíš.

20:8  A Ježíš jim řekl: „Ani já vám nepovím, v jaké pravomoci to činím.“

20:8  I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.

20:8  Et Jesus ait illis : Neque ego dico vobis in qua potestate hæc facio.

20:9  And he began to speak to the people this parable: A certain man planted a vineyard and let it out to husbandmen: and he was abroad for a long time.

20:9  Then began he to speak to the people this parable; A certain man planted a vineyard, and let it forth to husbandmen, and went into a far country for a long time.

20:9  Pak začal vypravovat lidu toto podobenství: „Jeden člověk vysadil vinici, pronajal ji vinařům a odcestoval.

20:9  Tehdy se obrátil k lidem a vyprávěl jim toto podobenství: „Jeden člověk vysadil vinici, pronajal ji vinařům a na dlouho odcestoval.

20:9  Začal lidu říkat toto podobenství: „[Jeden] člověk vysadil vinici, pronajal ji vinařům a na dlouhou dobu odcestoval.

20:9  I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšel přes pole na dlouhé časy.

20:9  Cœpit autem dicere ad plebem parabolam hanc : Homo plantavit vineam, et locavit eam colonis : et ipse peregre fuit multis temporibus.

20:10  And at the season he sent a servant to the husbandmen, that they should give him of the fruit of the vineyard. Who, beating him, sent him away empty.

20:10  And at the season he sent a servant to the husbandmen, that they should give him of the fruit of the vineyard: but the husbandmen beat him, and sent him away empty.

20:10  V stanovený čas poslal k vinařům služebníka, aby mu odevzdali podíl z výnosu vinice. Ale vinaři ho zbili a poslali zpět s prázdnou.

20:10  V příslušný čas pak poslal k těm vinařům služebníka, aby mu dali díl z úrody vinice. Vinaři ho však zbili a poslali pryč s prázdnou.

20:10  V stanovený čas poslal k vinařům otroka, aby mu dali díl z úrody vinice. Avšak vinaři ho zbili a poslali s prázdnou.

20:10  A v čas slušný poslal k těm vinařům služebníka, aby užitek z vinice dali jemu. Ti pak vinaři zmrskavše jej, pustili prázdného.

20:10  Et in tempore misit ad cultores servum, ut de fructu vineæ darent illi. Qui cæsum dimiserunt eum inanem.

20:11  And again he sent another servant. But they beat him also and, treating him reproachfully, sent him away empty.

20:11  And again he sent another servant: and they beat him also, and entreated him shamefully, and sent him away empty.

20:11  Poslal k nim ještě jiného služebníka; oni i toho zbili zneuctili a poslali zpět s prázdnou.

20:11  Poslal tedy dalšího služebníka. I toho však zbili, zohavili a poslali pryč s prázdnou.

20:11  Poslal ještě jiného otroka; oni však i toho zbili, zneuctili a poslali s prázdnou.

20:11  I poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.

20:11  Et addidit alterum servum mittere. Illi autem hunc quoque cædentes, et afficientes contumelia, dimiserunt inanem.

20:12  And again he sent the third: and they wounded him also and cast him out.

20:12  And again he sent a third: and they wounded him also, and cast him out.

20:12  Poslal ještě třetího; i toho zbili do krve a vyhnali.

20:12  Poslal tedy třetího, ale i toho zranili a vyhnali.

20:12  A poslal ještě třetího; i toho zranili a vyhnali.

20:12  I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.

20:12  Et addidit tertium mittere : qui et illum vulnerantes ejecerunt.

20:13  Then the lord of the vineyard said: What shall I do? I will send my beloved son. It may be, when they see him, they will reverence him.

20:13  Then said the lord of the vineyard, What shall I do? I will send my beloved son: it may be they will reverence him when they see him.

20:13  Tu řekl pán vinice: ‚Co mám dělat? Pošlu svého milovaného syna, na něho snad budou mít ohled.‘

20:13  Nakonec si pán vinice řekl: ‚Co mám dělat? Pošlu svého milovaného syna. Snad se před ním zastydí.‘

20:13  Pán vinice řekl: Co mám udělat? Pošlu svého milovaného syna; snad ⌈se před ním zastydí.⌉

20:13  Tedy řekl pán té vinice: Co učiním? Pošli svého milého syna. Snad když toho uzří, ustýdnou se.

20:13  Dixit autem dominus vineæ : Quid faciam ? Mittam filium meum dilectum : forsitan, cum hunc viderint, verebuntur.

20:14  Whom, when the husbandmen saw, they thought within themselves, saying: This is the heir. Let us kill him, that the inheritance may be ours.

20:14  But when the husbandmen saw him, they reasoned among themselves, saying, This is the heir: come, let us kill him, that the inheritance may be ours.

20:14  Když ho však vinaři spatřili, domlouvali se mezi sebou: ‚To je dědic. Zabijme ho, a dědictví bude naše.‘

20:14  Když ho ale vinaři uviděli, domluvili se spolu: ‚Tohle je dědic. Zabijme ho, a dědictví bude naše!‘

20:14  Když ho vinaři spatřili, domlouvali se mezi sebou: To je dědic. Zabijme ho, aby dědictví bylo naše.

20:14  Ale vinaři uzřevše jej, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, aby naše bylo to dědictví.

20:14  Quem cum vidissent coloni, cogitaverunt intra se, dicentes : Hic est hæres, occidamus illum, ut nostra fiat hæreditas.

20:15  So casting him out of the vineyard, they killed him. What therefore will the lord of the vineyard do to them?

20:15  So they cast him out of the vineyard, and killed him. What therefore shall the lord of the vineyard do unto them?

20:15  A vyvlekli ho ven z vinice a zabili. Co tedy s nimi udělá pán vinice?

20:15  Pak ho vyvlekli z vinice ven a zabili. Co tedy s nimi udělá pán vinice?

20:15  A vyhodili ho z vinice ven a zabili. Co jim tedy učiní pán vinice?

20:15  A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali. Což tedy učiní jim pán té vinice?

20:15  Et ejectum illum extra vineam, occiderunt. Quid ergo faciet illis dominus vineæ ?

20:16  He will come and will destroy these husbandmen and will give the vineyard to others. Which they hearing, said to him: God forbid.

20:16  He shall come and destroy these husbandmen, and shall give the vineyard to others. And when they heard it, they said, God forbid.

20:16  Přijde, zahubí ty vinaře a vinici dá jiným.“ Když to uslyšeli, řekli: „To přece ne!“

20:16  Přijde, ty vinaře zahubí a vinici dá jiným.“ „To snad ne!“ zvolali, jakmile to uslyšeli.

20:16  Přijde, zahubí tyto vinaře a vinici dá jiným.“ Když to uslyšeli, řekli: „Kéž se tak nestane!“

20:16  Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.

20:16  veniet, et perdet colonos istos, et dabit vineam aliis. Quo audito, dixerunt illi : Absit.

20:17  But he looking on them, said: What is this then that is written, The stone, which the builders rejected, the same is become the head of the corner?

20:17  And he beheld them, and said, What is this then that is written, The stone which the builders rejected, the same is become the head of the corner?

20:17  On na ně pohleděl a řekl: „Co tedy znamená slovo Písma: ‚Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným?‘

20:17  Podíval se na ně a řekl: „Co tedy znamená to, co je psáno: ‚Kámen staviteli zavržený stal se kamenem úhelným‘?

20:17  On na ně pohlédl a řekl: „Co tedy znamená to, co je napsáno: Kámen, který stavitelé po prozkoumání zavrhli, se stal hlavou úhlu.

20:17  Ale on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli stavitelé, ten učiněn jest v hlavu úhelní?

20:17  Ille autem aspiciens eos, ait : Quid est ergo hoc quod scriptum est : Lapidem quem reprobaverunt ædificantes, hic factus est in caput anguli ?

20:18  Whosoever shall fall upon that stone shall be bruised: and upon whomsoever it shall fall, it will grind him to powder.

20:18  Whosoever shall fall upon that stone shall be broken; but on whomsoever it shall fall, it will grind him to powder.

20:18  Každý, kdo padne na ten kámen, roztříští se, a na koho padne, toho rozdrtí.“

20:18  Kdokoli na ten kámen padne, ten se roztříští. Na koho ten kámen padne, toho rozdrtí.“

20:18  Každý, kdo padne na ten kámen, roztříští se, a na koho padne, toho rozdrtí.“

20:18  Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.

20:18  Omnis qui ceciderit super illum lapidem, conquassabitur : super quem autem ceciderit, comminuet illum.

20:19  And the chief priests and the scribes sought to lay hands on him the same hour: but they feared the people, for they knew that he spoke this parable to them.

20:19  And the chief priests and the scribes the same hour sought to lay hands on him; and they feared the people: for they perceived that he had spoken this parable against them.

20:19  Zákoníci a velekněží ho chtěli v tu hodinu dostat do rukou, ale báli se lidu; poznali totiž, že to podobenství řekl proti nim.

20:19  Znalci Písma a vrchní kněží se ho v tu chvíli chtěli chopit, ale báli se lidu. Poznali totiž, že to podobenství vyprávěl o nich.

20:19  V tu hodinu na něj chtěli učitelé Zákona a velekněží vztáhnout ruce, ale báli se lidu. Poznali totiž, že toto podobenství řekl proti nim.

20:19  I hledali přední kněží {biskupové} a zákonníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.

20:19  Et quærebant principes sacerdotum et scribæ mittere in illum manus illa hora, et timuerunt populum : cognoverunt enim quod ad ipsos dixerit similitudinem hanc.

20:20  And being upon the watch, they sent spies, who should feign themselves just, that they might take hold of him in his words, that they might deliver him up to the authority and power of the governor.

20:20  And they watched him, and sent forth spies, which should feign themselves just men, that they might take hold of his words, that so they might deliver him unto the power and authority of the governor.

20:20  Nespustili ho však z očí. Poslali své lidi, kteří měli předstírat, že to myslí upřímně, aby jej přistihli při výroku, pro nějž by ho mohli vydat vladařově moci a soudu.

20:20  Dali ho tedy sledovat. Poslali špehy, kteří se měli tvářit jako spravedliví a snažit se ho chytit za slovo, aby ho mohli vydat vládě a pravomoci římského prokurátora.

20:20  ⌈Pozorně ho sledovali⌉ a poslali špehy, kteří předstírali, že jsou spravedliví, aby ⌈ho chytili za slovo⌉, a tak ho mohli vydat vrchnosti a vladařově pravomoci.

20:20  Tedy střehouce ho, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.

20:20  Et observantes miserunt insidiatores, qui se justos simularent, ut caperent eum in sermone, ut traderent illum principatui, et potestati præsidis.

20:21  And they asked him, saying: Master, we know that thou speakest and teachest rightly: and thou dost not respect any person, but teachest the way of God in truth.

20:21  And they asked him, saying, Master, we know that thou sayest and teachest rightly, neither acceptest thou the person of any, but teachest the way of God truly:

20:21  Otázali se ho: „Mistře, víme, že správně mluvíš a učíš a nestraníš nikomu, nýbrž učíš cestě Boží podle pravdy.

20:21  Zeptali se ho: „Mistře, víme, že mluvíš i učíš správně a že nikomu nestraníš, ale pravdivě vyučuješ Boží cestě.

20:21  Otázali se ho: „Učiteli, víme, že správně mluvíš a učíš a ⌈nebereš ohled na osobu⌉, ale podle pravdy učíš Boží cestě.

20:21  I otázali se ho, řkouce: Mistře, víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.

20:21  Et interrogaverunt eum, dicentes : Magister, scimus quia recte dicis et doces : et non accipis personam, sed viam Dei in veritate doces.

20:22  Is it lawful for us to give tribute to Caesar, or no?

20:22  Is it lawful for us to give tribute unto Cæsar, or no?

20:22  Je nám dovoleno dávat daň císaři, nebo ne?“

20:22  Je správné dávat císaři daň, nebo ne?“

20:22  Je nám dovoleno dát daň císaři, nebo ne?“

20:22  Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?

20:22  Licet nobis tributum dare Cæsari, an non ?

20:23  But he, considering their guile, said to them: Why tempt you me?

20:23  But he perceived their craftiness, and said unto them, Why tempt ye me?

20:23  Ježíš však prohlédl jejich záludnost a řekl jim:

20:23  Ježíš poznal jejich záludnost. Řekl jim:

20:23  Ježíš zpozoroval jejich lstivost a řekl jim:

20:23  Ale porozuměv chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?

20:23  Considerans autem dolum illorum, dixit ad eos : Quid me tentatis ?

20:24  Shew me a penny. Whose image and inscription hath it? They answering, said to him: Caesar's.

20:24  Shew me a penny. Whose image and superscription hath it? They answered and said, Cæsar’s.

20:24  „Ukažte mi denár! Čí má obraz a nápis?“ Odpověděli: „Císařův.“

20:24  „Ukažte mi denár. Čí nese obraz a nápis?“ „Císařův,“ odpověděli.

20:24  „[Proč mne zkoušíte?] Ukažte mi denár! Čí má obraz a nápis?“ Oni řekli: „Císařův.“

20:24  Ukažte mi peníz. Čí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.

20:24  ostendite mihi denarium. Cujus habet imaginem et inscriptionem ? Respondentes dixerunt ei : Cæsaris.

20:25  And he said to them: Render therefore to Caesar the things, that are Caesar's: and to God the things that are God's.

20:25  And he said unto them, Render therefore unto Cæsar the things which be Cæsar’s, and unto God the things which be God’s.

20:25  Řekl jim: „Odevzdejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“

20:25  „Dejte tedy císaři, co je císařovo, a Bohu, co je Boží,“ řekl jim.

20:25  On jim řekl: „Odevzdejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“

20:25  On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.

20:25  Et ait illis : Reddite ergo quæ sunt Cæsaris, Cæsari : et quæ sunt Dei, Deo.

20:26  And they could not reprehend his word before the people: and wondering at his answer, they held their peace.

20:26  And they could not take hold of his words before the people: and they marvelled at his answer, and held their peace.

20:26  A tak se jim nepodařilo, aby ho před lidmi přistihli v řeči; podivili se jeho odpovědi a umlkli.

20:26  A tak ho nedokázali veřejně chytit za slovo a v úžasu nad jeho odpovědí zmlkli.

20:26  A nedokázali ho před lidem nachytat v [jeho] řeči; podivili se jeho odpovědi a zmlkli.

20:26  I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.

20:26  Et non potuerunt verbum ejus reprehendere coram plebe : et mirati in responso ejus, tacuerunt.

20:27  And there came to him some of the Sadducees, who deny that there is any resurrection: and they asked him,

20:27  Then came to him certain of the Sadducees, which deny that there is any resurrection; and they asked him,

20:27  Přišli k němu někteří ze saduceů - ti popírají vzkříšení - a otázali se ho:

20:27  Tehdy k němu přišli někteří ze saduceů (kteří popírají vzkříšení) a zeptali se ho:

20:27  Přišli někteří ze saduceů, kteří popírají vzkříšení, a zeptali se ho:

20:27  Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho,

20:27  Accesserunt autem quidam sadducæorum, qui negant esse resurrectionem, et interrogaverunt eum,

20:28  Saying: Master, Moses wrote unto us: If any man's brother die, having a wife, and he leave no children, that his brother should take her to wife and raise up seed unto his brother.

20:28  Saying, Master, Moses wrote unto us, If any man’s brother die, having a wife, and he die without children, that his brother should take his wife, and raise up seed unto his brother.

20:28  „Mistře, Mojžíš nám ustanovil: ‚Zemře-li nečí bratr ženatý, ale bezdětný, ať se s jeho manželkou ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.‘

20:28  „Mistře, Mojžíš nám napsal, že když ženatý muž zemře bezdětný, má si jeho ženu vzít jeho bratr, aby svému bratru zplodil potomka.

20:28  „Učiteli, Mojžíš nám napsal, že zemře–li něčí bratr, který má ženu a je bezdětný, aby si tu ženu vzal za manželku jeho bratr a vzbudil svému bratru potomka.

20:28  Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.

20:28  dicentes : Magister, Moyses scripsit nobis : Si frater alicujus mortuus fuerit habens uxorem, et hic sine liberis fuerit, ut accipiat eam frater ejus uxorem, et suscitet semen fratri suo.

20:29  There were therefore seven brethren: and the first took a wife and died without children.

20:29  There were therefore seven brethren: and the first took a wife, and died without children.

20:29  Bylo tedy sedm bratří. Oženil se první a zemřel bezdětný.

20:29  Bylo sedm bratrů. První se oženil a zemřel bezdětný.

20:29  Bylo tedy sedm bratrů. Oženil se první a zemřel bezdětný.

20:29  I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.

20:29  Septem ergo fratres erant : et primus accepit uxorem, et mortuus est sine filiis.

20:30  And the next took her to wife: and he also died childless.

20:30  And the second took her to wife, and he died childless.

20:30  Jeho manželku si vzal druhý,

20:30  Potom si ji vzal druhý,

20:30  Stejně i druhý.

20:30  I pojal druhý tu ženu, a umřel i ten bez dětí.

20:30  Et sequens accepit illam, et ipse mortuus est sine filio.

20:31  And the third took her. And in like manner, all the seven: and they left no children and died.

20:31  And the third took her; and in like manner the seven also: and they left no children, and died.

20:31  pak třetí a stejně všech sedm; nezanechali děti a zemřeli.

20:31  třetí a tak dále. Všech sedm jich zemřelo, aniž by zanechali děti.

20:31  Také třetí si ji vzal a stejně všech sedm; nezanechali děti a zemřeli.

20:31  Potom třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše dětí, zemřeli.

20:31  Et tertius accepit illam. Similiter et omnes septem, et non reliquerunt semen, et mortui sunt.

20:32  Last of all the woman died also.

20:32  Last of all the woman died also.

20:32  Nakonec zemřela i ta žena.

20:32  Nakonec pak zemřela i ta žena.

20:32  Nakonec zemřela i ta žena.

20:32  Nejposléze po všech umřela i ta žena.

20:32  Novissime omnium mortua est et mulier.

20:33  In the resurrection therefore, whose wife of them shall she be? For all the seven had her to wife.

20:33  Therefore in the resurrection whose wife of them is she? for seven had her to wife.

20:33  Komu z nich bude tato žena patřit při vzkříšení? Všech sedm ji přece mělo za manželku.“

20:33  Kdo z nich ji tedy bude mít za manželku, až přijde vzkříšení? Vždyť ji mělo všech sedm!“

20:33  Komu z nich bude tato žena patřit při vzkříšení? Vždyť všech sedm ji mělo za ženu.“

20:33  Protož při vzkříšení, kterého z nich bude ta žena, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?

20:33  In resurrectione ergo, cujus eorum erit uxor ? siquidem septem habuerunt eam uxorem.

20:34  And Jesus said to them: The children of this world marry and are given in marriage:

20:34  And Jesus answering said unto them, The children of this world marry, and are given in marriage:

20:34  Ježíš jim řekl: „Lidé přítomného věku se žení a vdávají.

20:34  Ježíš jim odpověděl: „Synové tohoto věku se žení a vdávají.

20:34  Ježíš jim řekl: „Synové tohoto věku se žení a vdávají.

20:34  A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto věku žení se a vdávají.

20:34  Et ait illis Jesus : Filii hujus sæculi nubunt, et traduntur ad nuptias :

20:35  But they that shall be accounted worthy of that world and of the resurrection from the dead shall neither be married nor take wives.

20:35  But they which shall be accounted worthy to obtain that world, and the resurrection from the dead, neither marry, nor are given in marriage:

20:35  Avšak ti, kteří byli hodni dosáhnout budoucího věku a vzkříšení z mrtvých, nežení se ani nevdávají.

20:35  Ti, kdo budou hodni dosáhnout příštího věku a vzkříšení z mrtvých, se už ale ženit a vdávat nebudou.

20:35  Avšak ti, kteří budou uznáni za hodny dosáhnout budoucího věku a zmrtvýchvstání, se nebudou ženit ani vdávat.

20:35  Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti nebudou ani vdávati.

20:35  illi vero qui digni habebuntur sæculo illo, et resurrectione ex mortuis, neque nubent, neque ducent uxores :

20:36  Neither can they die any more for they are equal to the angels and are the children of God, being the children of the resurrection.

20:36  Neither can they die any more: for they are equal unto the angels; and are the children of God, being the children of the resurrection.

20:36  Vždyť už nemohou zemřít, neboť jsou rovni andělům a jsou syny Božími, poněvadž jsou účastni vzkříšení.

20:36  Také už nebudou moci zemřít – budou totiž jako andělé. Jsou to synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.

20:36  Vždyť již nebudou moci ani zemřít, neboť budou jako andělé a budou synové Boží, jsouce syny zmrtvýchvstání.

20:36  Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.

20:36  neque enim ultra mori potuerunt : æquales enim angelis sunt, et filii sunt Dei, cum sint filii resurrectionis.

20:37  Now that the dead rise again, Moses also shewed at the bush, when he called the Lord: The God of Abraham and the God of Isaac and the God of Jacob.

20:37  Now that the dead are raised, even Moses shewed at the bush, when he calleth the Lord the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob.

20:37  A že mrtví vstanou, naznačil i Mojžíš ve vyprávění o hořícím keři. když nazývá Hospodina ‚Bohem Abrahamovým, Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým‘.

20:37  A to, že mrtví vstávají, ukázal už Mojžíš u onoho keře, když Hospodina nazývá Bohem Abrahama, Bohem Izáka a Bohem Jákoba.

20:37  A že mrtví vstávají, ukázal i Mojžíš při keři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým, Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.

20:37  A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým, a Bohem Izákovým, a Bohem Jákobovým.

20:37  Quia vero resurgant mortui, et Moyses ostendit secus rubum, sicut dicit Dominum, Deum Abraham, et Deum Isaac, et Deum Jacob.

20:38  For he is not the God of the dead, but of the living: for all live to him.

20:38  For he is not a God of the dead, but of the living: for all live unto him.

20:38  On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých, neboť před ním jsou všichni živi.“

20:38  On přece není Bohem mrtvých, ale živých – pro něj jsou živí všichni!“

20:38  Bůh není Bohem mrtvých, ale živých, neboť všichni žijí jemu.“

20:38  Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.

20:38  Deus autem non est mortuorum, sed vivorum : omnes enim vivunt ei.

20:39  And some of the scribes answering, said to him: Master, thou hast said well.

20:39  Then certain of the scribes answering said, Master, thou hast well said.

20:39  Někteří ze zákoníků na to řekli: „Mistře, dobře jsi odpověděl.“

20:39  „Mistře, to jsi řekl dobře,“ poznamenali někteří znalci Písma.

20:39  Někteří z učitelů Zákona na to řekli: „Učiteli, dobře jsi to řekl.“

20:39  Tedy odpověděvše někteří z zákonníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.

20:39  Respondentes autem quidam scribarum, dixerunt ei : Magister, bene dixisti.

20:40  And after that they durst not ask him any more questions.

20:40  And after that they durst not ask him any question at all.

20:40  A už se neodvážili položit mu jinou otázku.

20:40  Tamti už se ho totiž neodvažovali na nic ptát.

20:40  A už se ho neodvažovali na nic ptát.

20:40  I nesměli se jeho na nic více tázati.

20:40  Et amplius non audebant eum quidquam interrogare.

20:41  But he said to them: How say they that Christ is the son of David?

20:41  And he said unto them, How say they that Christ is David’s son?

20:41  Řekl jim: „Jak mohou nazývat Mesiáše synem Davidovým?

20:41  Ježíš se jich zeptal: „Jak mohou říkat, že Mesiáš je Davidův syn?

20:41  Řekl jim: „Jak mohou říkat, že Kristus je Davidovým synem?

20:41  Řekl pak jim: Kterak praví Krista býti synem Davidovým?

20:41  Dixit autem ad illos : Quomodo dicunt Christum filium esse David ?

20:42  And David himself saith in the book of Psalms: The Lord said to my Lord, sit thou on my right hand,

20:42  And David himself saith in the book of Psalms, The Lord said unto my Lord, Sit thou on my right hand,

20:42  Vždyť sám David praví v Knize žalmů: ‚Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici,

20:42  Sám David říká v knize Žalmů: ‚Hospodin řekl mému Pánu: Seď po mé pravici,

20:42  Vždyť sám David v knize Žalmů říká: Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici,

20:42  A sám David praví v knize žalmů: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,

20:42  et ipse David dicit in libro Psalmorum : Dixit Dominus Domino meo : sede a dextris meis,

20:43  Till I make thy enemies thy footstool.

20:43  Till I make thine enemies thy footstool.

20:43  dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.‘

20:43  než ti tvé nepřátele k nohám položím.‘

20:43  dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou..

20:43  Ažť položím nepřátely tvé v podnož noh tvých?

20:43  donec ponam inimicos tuos scabellum pedum tuorum.

20:44  David then calleth him Lord. And how is he his son?

20:44  David therefore calleth him Lord, how is he then his son?

20:44  David tedy nazývá Mesiáše Pánem; jak potom může být jeho synem?“

20:44  Když ho tedy David nazývá Pánem, jak to může být jeho syn?“

20:44  David ho tedy nazývá Pánem; jakpak tedy je jeho synem?“

20:44  Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?

20:44  David ergo Dominum illum vocat : et quomodo filius ejus est ?

20:45  And in the hearing of all the people, he said to his disciples:

20:45  Then in the audience of all the people he said unto his disciples,

20:45  Když všechen lid poslouchal, řekl učedníkům:

20:45  Přede všemi lidmi pak řekl svým učedníkům:

20:45  Když všechen lid poslouchal, řekl [svým] učedníkům:

20:45  I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:

20:45  Audiente autem omni populo, dixit discipulis suis :

20:46  Beware of the scribes, who desire to walk in long robes and love salutations in the market place and the first chairs in the synagogues and the chief rooms at feasts:

20:46  Beware of the scribes, which desire to walk in long robes, and love greetings in the markets, and the highest seats in the synagogues, and the chief rooms at feasts;

20:46  „Dejte si pozor na zákoníky, kteří se rádi procházejí v dlouhých řízách, mají v oblibě pozdravy na ulicích, přední sedadla v synagógách a přední místa na hostinách.

20:46  „Dejte si pozor na znalce Písma, kteří rádi chodí ve slavnostních pláštích, milují zdravení na náměstích, přední sedadla ve shromážděních a čestná místa na večeřích

20:46  „Mějte se na pozoru před učiteli Zákona, kteří se chtějí procházet v dlouhých řízách, mají rádi pozdravy na tržištích, přední sedadla v synagogách a přední místa na hostinách.

20:46  Varujte se zákonníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše, a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách, a první místo na večeřích.

20:46  Attendite a scribis, qui volunt ambulare in stolis, et amant salutationes in foro, et primas cathedras in synagogis, et primos discubitus in conviviis,

20:47  Who devour the houses of widows, feigning long prayer. These shall receive greater damnation.

20:47  Which devour widows’ houses, and for a shew make long prayers: the same shall receive greater damnation.

20:47  Vyjídají domy vdov a dlouho se na oko modlí. Ty postihne tím přísnější soud.“

20:47  a kteří vyjídají vdovské domy pod záminkou dlouhých modliteb. Takové čeká nejtěžší trest!“

20:47  Vyjídají domy vdov a okázale se dlouho modlí; ti dostanou větší trest.“

20:47  Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.

20:47  qui devorant domos viduarum, simulantes longam orationem : hi accipient damnationem majorem.