DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Numbers - 32

32:1  And the sons of Ruben and Gad had many flocks of cattle, and their substance in beasts was infinite. And when they saw the lands of Jazer and Galaad fit for feeding cattle,

32:1  Now the children of Reuben and the children of Gad had a very great multitude of cattle: and when they saw the land of Jazer, and the land of Gilead, that, behold, the place was a place for cattle;

32:1  Rúbenovci a Gádovci měli převeliké množství stád. Když spatřili jaezerskou a gileádskou zemi, shledali, že to je vhodné místo pro stáda.

32:1  Synové Rubenovi a synové Gádovi měli obrovské množství dobytka. Uviděli jaezerskou a gileádskou zem a hle, bylo to místo vhodné pro dobytek.

32:1  Synové Rúbenovi a synové Gádovi měli množství dobytka, bylo ho bezpočet. Když uviděli zemi Jaezer a zemi Gileád, hle, to místo bylo místem vhodným pro dobytek.

32:1  Měli pak synové Ruben a synové Gád dobytka velmi mnoho, a uzřeli zemi Jazer a zemi Galád, ano místo to místo příhodné pro dobytek.

32:1  Filii autem Ruben et Gad habebant pecora multa, et erat illis in jumentis infinita substantia. Cumque vidissent Jazer et Galaad aptas animalibus alendis terras,

32:2  They came to Moses and Eleazar the priest, and the princes of the multitude, and said:

32:2  The children of Gad and the children of Reuben came and spake unto Moses, and to Eleazar the priest, and unto the princes of the congregation, saying,

32:2  Gádovci a Rúbenovci tedy přišli a řekli Mojžíšovi, knězi Eleazarovi a předákům pospolitosti:

32:2  Rubenovi a Gádovi synové tedy přišli a řekli Mojžíšovi, knězi Eleazarovi a vůdcům obce:

32:2  Synové Gádovi a synové Rúbenovi proto šli a řekli Mojžíšovi, knězi Eleazarovi a předákům pospolitosti:

32:2  Protož přistoupivše synové Gád a synové Ruben, mluvili k Mojžíšovi a k Eleazarovi knězi a knížatům shromáždění, řkouce:

32:2  venerunt ad Moysen, et ad Elezarum sacerdotem, et principes multitudinis, atque dixerunt :

32:3  Ataroth, and Dibon, and Jazer, and Nemra, Hesebon, and Eleale, and Saban, and Nebo, and Beon,

32:3  Ataroth, and Dibon, and Jazer, and Nimrah, and Heshbon, and Elealeh, and Shebam, and Nebo, and Beon,

32:3  „Atarót, Díbón, Jaezer, Nimra, Chešbón, Eleále, Sebám, Nebó a Beón,

32:3  „Atarot, Dibon, Jaezer, Nimra, Chešbon, Eleale, Sebam, Nebó a Beon,

32:3  Atarót, Díbón, Jaezer, Nimrá, Chešbón, Eleále, Sebám, Nebó a Beón --

32:3  Atarot a Dibon, a Jazer a Nemra, Ezebon a Eleale, a Saban a Nébo a Beon,

32:3  Ataroth, et Dibon, et Jazer, et Nemra, Hesebon, et Eleale, et Saban, et Nebo, et Beon,

32:4  The land, which the Lord hath conquered in the sight of the children of Israel, is a very fertile soil for the feeding of beasts: and we thy servants have very much cattle:

32:4  Even the country which the Lord smote before the congregation of Israel, is a land for cattle, and thy servants have cattle:

32:4  země, kterou Hospodin před izraelskou pospolitostí porazil, je zemí vhodnou pro stáda. A tvoji služebníci mají stáda.“

32:4  země, kterou Hospodin dobyl pro izraelskou obec, je země vhodná pro dobytek – a tvoji služebníci mají spoustu dobytka.“

32:4  země, kterou Hospodin vybil před pospolitostí Izraele, je zemí vhodnou pro dobytek a tvoji otroci mají dobytek.

32:4  Země, kterouž zbil Hospodin před shromážděním Izraelským, jest země příhodná ku pastvě dobytku, a my služebníci tvoji máme drahně dobytka.

32:4  terra, quam percussit Dominus in conspectu filiorum Israël, regio uberrima est ad pastum animalium : et nos servi tui habemus jumenta plurima,

32:5  And we pray thee, if we have found favour in thy sight, that thou give it to us thy servants in possession, and make us not pass over the Jordan.

32:5  Wherefore, said they, if we have found grace in thy sight, let this land be given unto thy servants for a possession, and bring us not over Jordan.

32:5  A dodali: „Jestliže jsme u tebe nalezli přízeň, nechť je tvým služebníkům přidělena do vlastnictví tato země. Nevoď nás přes Jordán.“

32:5  Dále řekli: „Prokaž nám prosím laskavost, ať tato země připadne do vlastnictví nám, tvým služebníkům. Nevoď nás přes Jordán.“

32:5  A dále řekli: Jestliže jsme nalezli milost ve tvých očích, ať je tato země dána tvým otrokům do vlastnictví. Nepřeváděj nás přes Jordán.

32:5  (Protož řekli:) Jestliže jsme nalezli milost před očima tvýma, nechť jest dána krajina ta služebníkům tvým k vládařství, ať nechodíme za Jordán.

32:5  precamurque si invenimus gratiam coram te, ut des nobis famulis tuis eam in possessionem, nec facias nos transire Jordanem.

32:6  And Moses answered them: What, shall your brethren go to fight, and will you sit here?

32:6  And Moses said unto the children of Gad and to the children of Reuben, Shall your brethren go to war, and shall ye sit here?

32:6  Mojžíš Gádovcům a Rúbenovcům vytkl: „Což vaši bratří půjdou do boje a vy si zůstanete tady?

32:6  Mojžíš Rubenovým a Gádovým synům odpověděl: „Mají snad vaši bratři jít do boje, zatímco vy zůstanete zde?

32:6  Mojžíš odpověděl synům Gádovým a synům Rúbenovým: Cožpak vaši bratři půjdou do boje a vy zůstanete zde?

32:6  I odpověděl Mojžíš synům Gád a synům Ruben: Což bratří vaši půjdou sami k boji, a vy zde zůstanete?

32:6  Quibus respondit Moyses : Numquid fratres vestri ibunt ad pugnam, et vos hic sedebitis ?

32:7  Why do ye overturn the minds of the children of Israel, that they may not dare to pass into the place which the Lord hath given them?

32:7  And wherefore discourage ye the heart of the children of Israel from going over into the land which the Lord hath given them?

32:7  Proč berete Izraelcům odvahu přejít do země, kterou jim dal Hospodin?

32:7  Proč chcete syny Izraele odradit od vstupu do země, kterou jim Hospodin dal?

32:7  Proč berete synům Izraele odvahu, aby přešli do země, kterou jim dal Hospodin?

32:7  I proč roztrhujete mysli synů Izraelských, aby nesměli jíti do země, kterouž jim dal Hospodin?

32:7  cur subvertitis mentes filiorum Israël, ne transire audeant in locum, quem eis daturus est Dominus ?

32:8  Was it not thus your fathers did, when I sent from Cadesbarne to view the land?

32:8  Thus did your fathers, when I sent them from Kadesh–barnea to see the land.

32:8  Zrovna tak se zachovali vaši otcové, když jsem je poslal z Kádeš-barneje, aby zhlédli zemi.

32:8  Totéž udělali vaši otcové, když jsem je vyslal z Kádeš-barné, aby prohlédli zem.

32:8  Tak jednali vaši otcové, když jsem je poslal z Kádeš–barneje, aby prohlédli zemi.

32:8  Takť jsou učinili otcové vaši, když jsem je poslal z Kádesbarne, aby prohlédli zemi tu.

32:8  Nonne ita egerunt patres vestri, quando misi de Cadesbarne ad explorandam terram ?

32:9  And when they were come as far as the valley of the cluster, having viewed all the country, they overturned the hearts of the children of Israel, that they should not enter into the coasts, which the Lord gave them.

32:9  For when they went up unto the valley of Eshcol, and saw the land, they discouraged the heart of the children of Israel, that they should not go into the land which the Lord had given them.

32:9  Došli až do úvalu Eškólu a zhlédli zemi, ale Izraelcům vzali odvahu, takže nechtěli vejít do země, kterou jim dal Hospodin.

32:9  Došli až k údolí Eškol, prohlédli zem, ale pak syny Izraele odradili od vstupu do země, kterou jim Hospodin dal.

32:9  Prošli až do údolí Eškólu, prohlédli zemi a vzali synům Izraele odvahu, aby šli do země, kterou jim dal Hospodin.

32:9  Kteřížto, když přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi, potom vrátivše se, odvrátili mysl synů Izraelských, aby nešli do země, kterouž dal jim Hospodin.

32:9  cumque venissent usque ad Vallem botri, lustrata omni regione, subverterunt cor filiorum Israël, ut non intrarent fines, quos eis Dominus dedit.

32:10  And he swore in his anger, saying:

32:10  And the Lord’s anger was kindled the same time, and he sware, saying,

32:10  Onoho dne vzplanul Hospodin hněvem a zapřisáhl se:

32:10  Hospodin toho dne vzplanul hněvem a odpřisáhl:

32:10  Onoho dne vzplanul Hospodin hněvem a přísahal:

32:10  Čímž popuzen jsa k hněvu Hospodin v den ten, přisáhl, řka:

32:10  Qui iratus juravit, dicens :

32:11  If these men, that came up out of Egypt, from twenty years old and upward, shall see the land, which I promised with an oath to Abraham, Isaac, and Jacob: because they would not follow me,

32:11  Surely none of the men that came up out of Egypt, from twenty years old and upward, shall see the land which I sware unto Abraham, unto Isaac, and unto Jacob; because they have not wholly followed me:

32:11  Muži ve věku od dvaceti let výše, kteří vyšli z Egypta, neuvidí zemi, kterou jsem přísežně zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, protože se mi cele neoddali,

32:11  ‚Nikdo z těch, kdo vyšli z Egypta, nikdo starší dvaceti let nespatří zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, neboť se mi nevydali cele.

32:11  Muži, kteří vyšli z Egypta, od dvacetiletých výše, neuvidí zemi, o níž jsem přísahal Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, protože nešli za mnou naplno,

32:11  Zajisté že lidé ti, kteříž vyšli z Egypta, od dvadcítiletých a výše, neuzří země té, kterouž jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, nebo ne cele následovali mne,

32:11  Si videbunt homines isti, qui ascenderunt ex Ægypto a viginti annis et supra, terram, quam sub juramento pollicitus sum Abraham, Isaac, et Jacob : et noluerunt sequi me,

32:12  Except Caleb the son of Jephone the Cenezite, and Josue the son of Nun: these have fulfilled my will.

32:12  Save Caleb the son of Jephunneh the Kenezite, and Joshua the son of Nun: for they have wholly followed the Lord.

32:12  kromě Kenazejce Káleba, syna Jefunova, a Jozua, syna Núnova; ti se totiž cele oddali Hospodinu.

32:12  Jen Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův, se cele vydali Hospodinu.‘

32:12  kromě Kenazejce Káleba, syna Jefunova, a Jozua, syna Núnova, protože ti šli naplno za Hospodinem.

32:12  Kromě Kálefa, syna Jefonova Cenezejského, a Jozue, syna Nun, nebo cele následovali Hospodina.

32:12  præter Caleb filium Jephone Cenezæum, et Josue filium Nun : isti impleverunt voluntatem meam.

32:13  And the Lord being angry against Israel, led them about through the desert forty years, until the whole generation, that had done evil in his sight, was consumed.

32:13  And the Lord’s anger was kindled against Israel, and he made them wander in the wilderness forty years, until all the generation, that had done evil in the sight of the Lord, was consumed.

32:13  Tehdy vzplanul Hospodin proti Izraeli hněvem a čtyřicet let jim dal bloudit po poušti, dokud nezaniklo celé to pokolení, které se dopouštělo toho, co je zlé v Hospodinových očích.

32:13  Hospodin tehdy vzplanul proti Izraeli hněvem a nechal je čtyřicet let bloudit po poušti, dokud to pokolení, které se znelíbilo Hospodinu, do posledního nevymřelo.

32:13  Proto Hospodin vzplanul hněvem proti Izraelcům, nechal je bloudit čtyřicet let pustinou, dokud nebyla zcela vyhlazena celá generace, která ⌈páchala to, co je zlé v Hospodinových očích.⌉

32:13  I popudila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a učinil, aby byli tuláci na poušti za čtyřidceti let, dokudž nezahynul všecken ten věk, kterýž činil zlé před očima Hospodinovýma.

32:13  Iratusque Dominus adversum Israël, circumduxit eum per desertum quadraginta annis, donec consumeretur universa generatio, quæ fecerat malum in conspectu ejus.

32:14  And behold, said he, you are risen up instead of your fathers, the increase and offspring of sinful men, to augment the fury of the Lord against Israel.

32:14  And, behold, ye are risen up in your fathers’ stead, an increase of sinful men, to augment yet the fierce anger of the Lord toward Israel.

32:14  A teď jste nastoupili vy na místo svých otců, zplozenci hříšných lidí, abyste ještě stupňovali Hospodinův hněv planoucí proti Izraeli.

32:14  Hle, nyní jste nastoupili na místo svých otců, vy plemeno hříšníků, abyste ještě více roznítili Hospodinův planoucí hněv proti Izraeli!

32:14  A hle, povstali jste vy, potomstvo hříšníků, na místo svých otců, abyste ještě zvýšili Hospodinův planoucí hněv proti Izraeli.

32:14  A hle, vy nastoupili jste na místo otců svých, plémě lidí hříšných, abyste vždy přidávali k hněvu prchlivosti Hospodinovy na Izraele.

32:14  Et ecce, inquit, vos surrexistis pro patribus vestris, incrementa et alumni hominum peccatorum, ut augeretis furorem Domini contra Israël.

32:15  For if you will not follow him, he will leave the people in the wilderness, and you shall be the cause of the destruction of all.

32:15  For if ye turn away from after him, he will yet again leave them in the wilderness; and ye shall destroy all this people.

32:15  Když se od něho odvrátíte, nechá Izraele na poušti ještě déle. Tak uvedete na všechen tento lid zkázu.“

32:15  Jestliže se od něj odvrátíte, nechá tento lid na poušti ještě déle, a tak je všechny přivedete do záhuby!“

32:15  Když se od něj odvrátíte, ponechá ho nadále v pustině a zničíte celý tento lid.

32:15  Jestliže se odvrátíte od následování jeho, i onť také opustí jej na poušti této, a tak budete příčina zahynutí všeho lidu tohoto.

32:15  Quod si nolueritis sequi eum, in solitudine populum derelinquet, et vos causa eritis necis omnium.

32:16  But they coming near, said: We will make sheepfolds, and stalls for our cattle, and strong cities for our children:

32:16  And they came near unto him, and said, We will build sheepfolds here for our cattle, and cities for our little ones:

32:16  Přistoupili k němu a prohlásili: „Vystavíme zde ohrady pro svá stáda a města pro své děti.

32:16  Přistoupili tedy k Mojžíšovi blíž a řekli: „Chceme tu postavit ohrady pro svůj dobytek a města pro své děti.

32:16  Nato k němu přistoupili a řekli: Postavíme zde ohrady pro svůj dobytek a města pro své děti.

32:16  Přistoupivše pak znovu, řekli jemu: Stáje dobytkům a stádům svým zde vzděláme, a města dítkám svým,

32:16  At illi prope accedentes, dixerunt : Caulas ovium fabricabimus, et stabula jumentorum, parvulis quoque nostris urbes munitas :

32:17  And we ourselves will go armed and ready for battle before the children of Israel, until we bring them in unto their places. Our little ones, and all we have, shall be in walled cities, for fear of the ambushes of the inhabitants.

32:17  But we ourselves will go ready armed before the children of Israel, until we have brought them unto their place: and our little ones shall dwell in the fenced cities because of the inhabitants of the land.

32:17  My však potáhneme ve zbroji v čele Izraelců, dokud je neuvedeme na jejich místo. Naše děti zatím zůstanou v městech opevněných proti obyvatelům této země.

32:17  Sami pak půjdeme v plné zbroji v čele synů Izraele, dokud je nepřivedeme na jejich místo. Naše děti zatím zůstanou v opevněných městech, chráněny před obyvateli země.

32:17  My sami se však rychle vyzbrojíme a půjdeme před syny Izraele, dokud je nepřivedeme na jejich místo, zatímco naše děti zůstanou v opevněných městech chráněny před obyvateli této země.

32:17  Sami pak v odění pohotově budeme, statečně sobě počínajíce před syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na místo jejich; mezi tím zůstanou dítky naše v městech hrazených, pro bezpečnost před obyvateli země.

32:17  nos autem ipsi armati et accincti pergemus ad prælium ante filios Israël, donec introducamus eos ad loca sua. Parvuli nostri, et quidquid habere possumus, erunt in urbibus muratis, propter habitatorum insidias.

32:18  We will not return into our houses until the children of Israel possess their inheritance:

32:18  We will not return unto our houses, until the children of Israel have inherited every man his inheritance.

32:18  Nenavrátíme se do svých domovů, dokud se všichni Izraelci neujmou svého dědictví.

32:18  My se ale domů nevrátíme, dokud se každý syn Izraele neujme svého dědictví.

32:18  Nevrátíme se do svých domovů, dokud synové Izraele neobdrží každý své dědictví.

32:18  Nenavrátíme se do domů svých, až prvé vládnouti budou synové Izraelští jeden každý dědictvím svým;

32:18  Non revertemur in domos nostras, usque dum possideant filii Israël hæreditatem suam :

32:19  Neither will we seek any thing beyond the Jordan, because we have already our possession on the east side thereof,

32:19  For we will not inherit with them on yonder side Jordan, or forward; because our inheritance is fallen to us on this side Jordan eastward.

32:19  Nebudeme požadovat dědictví s nimi tam někde za Jordánem, když nám připadne dědictví na této straně Jordánu k východu.“

32:19  Nebudeme s nimi zabírat zem za Jordánem ani nikde dále, neboť nám připadlo dědictví na východ od Jordánu.“

32:19  Neobdržíme dědictví s nimi za Jordánem a tam dále, protože jsme dostali své dědictví na druhé straně Jordánu na východě.

32:19  Aniž vezmeme jakého dědictví s nimi za Jordánem neb dále, když dosáhneme dědictví svého z této strany Jordánu, k východu slunce.

32:19  nec quidquam quæremus trans Jordanem, quia jam habemus nostram possessionem in orientali ejus plaga.

32:20  And Moses said to them: If you do what you promise, go on well appointed for war before the Lord:

32:20  And Moses said unto them, If ye will do this thing, if ye will go armed before the Lord to war,

32:20  Mojžíš jim odpověděl: „Jestliže dodržíte toto slovo, vyzbrojíte se před Hospodinem do boje

32:20  Mojžíš jim odpověděl: „Chcete-li to slovo splnit, připravte se před Hospodinem k boji.

32:20  Mojžíš jim řekl: Jestliže budete jednat, jak jste řekli, jestliže se vyzbrojíte před Hospodinem do boje,

32:20  I odpověděl jim Mojžíš: Jestliže učiníte tak, jakž jste mluvili, a jestliže půjdete v odění před Hospodinem k boji,

32:20  Quibus Moyses ait : Si facitis quod promittitis, expediti pergite coram Domino ad pugnam :

32:21  And let every fighting man pass over the Jordan, until the Lord overthrow his enemies:

32:21  And will go all of you armed over Jordan before the Lord, until he hath driven out his enemies from before him,

32:21  a všichni ve zbroji přejdete před Hospodinem Jordán, potom až on vyžene své nepřátele

32:21  Každý z vašich ozbrojenců půjde před Hospodinem za Jordán, dokud on před vámi nevyžene své nepřátele.

32:21  celé vaše vojsko projde Jordán před Hospodinem, dokud před sebou nepodrobí své nepřátele

32:21  A šli byste za Jordán vy všickni v odění před Hospodinem, dokavadž by nevyhnal nepřátel svých od tváři své,

32:21  et omnis vir bellator armatus Jordanem transeat, donec subvertat Dominus inimicos suos,

32:22  And all the land be brought under him, then shall you be blameless before the Lord and before Israel, and you shall obtain the countries that you desire, before the Lord.

32:22  And the land be subdued before the Lord: then afterward ye shall return, and be guiltless before the Lord, and before Israel; and this land shall be your possession before the Lord.

32:22  a země bude před Hospodinem podmaněna, vrátíte se a budete bez viny u Hospodina i u Izraele. Pak bude tato země vaším vlastnictvím před Hospodinem.

32:22  Až bude země před Hospodinem podmaněna, budete se moci vrátit a budete zproštěni tohoto závazku k Hospodinu a k Izraeli. Tehdy se před Hospodinem tato země stane vaším vlastnictvím.

32:22  a dokud země nebude podmaněna před Hospodinem, a teprve potom se vrátíte, tehdy budete nevinní před Hospodinem a před Izraelem a tato země se stane vaším vlastnictvím před Hospodinem.

32:22  A nebyla podmaněna všecka země před Hospodinem: potom navrátíte se, a budete bez viny před Hospodinem i před Izraelem; tak přijde země tato vám v dědictví před Hospodinem.

32:22  et subjiciatur ei omnis terra : tunc eritis inculpabiles apud Dominum et apud Israël, et obtinebitis regiones, quas vultis, coram Domino.

32:23  But if you do not what you say, no man can doubt but you sin against God: and know ye, that your sin shall overtake you.

32:23  But if ye will not do so, behold, ye have sinned against the Lord: and be sure your sin will find you out.

32:23  Nezachováte-li se však takto, prohřešíte se proti Hospodinu. Vězte, že se vám váš hřích vymstí.

32:23  Pokud se tak nezachováte, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že váš trest si vás najde.

32:23  Pokud však nebudete takto jednat, hle, zhřešíte proti Hospodinu a vězte, že váš hřích vás dostihne.

32:23  Pakli neučiníte toho, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že pomsta vaše přijde na vás.

32:23  Sin autem quod dicitis, non feceritis, nulli dubium est quin peccetis in Deum : et scitote quoniam peccatum vestrum apprehendet vos.

32:24  Build therefore cities for your children, and folds and stalls for your sheep and beasts, and accomplish what you have promised.

32:24  Build you cities for your little ones, and folds for your sheep; and do that which hath proceeded out of your mouth.

32:24  Vystavějte si města pro své děti a ohrady pro své ovce a dodržte, co jste slíbili.“

32:24  Postavte si města pro děti a ohrady pro ovce a kozy; splňte však, co jste slíbili.“

32:24  Postavte si města pro své děti a ohrady pro svůj brav a splňte to, co vyšlo z vašich úst.

32:24  Stavějte sobě tedy města pro dítky, a stáje pro dobytky své, a což vyšlo z úst vašich, učiňte.

32:24  Ædificate ergo urbes parvulis vestris, et caulas, et stabula ovibus ac jumentis : et quod polliciti estis, implete.

32:25  And the children of Gad and Ruben said to Moses: We are thy servants, we will do what my lord commandeth.

32:25  And the children of Gad and the children of Reuben spake unto Moses, saying, Thy servants will do as my lord commandeth.

32:25  Gádovci a Rúbenovci Mojžíšovi odpověděli: „Tvoji služebníci učiní, jak náš pán přikazuje.

32:25  Rubenovi a Gádovi synové Mojžíšovi odpověděli: „Tvoji služebníci učiní, jak jim náš pán přikazuje.

32:25  Synové Gádovi a synové Rúbenovi řekli Mojžíšovi: Tvoji otroci udělají to, co pán přikazuje.

32:25  I odpovědělo pokolení synů Gád a synů Ruben Mojžíšovi, řka: Služebníci tvoji učiní, jakž pán náš rozkazuje.

32:25  Dixeruntque filii Gad et Ruben ad Moysen : Servi tui sumus : faciemus quod jubet dominus noster.

32:26  We will leave our children, and our wives and sheep and cattle, in the cities of Galaad:

32:26  Our little ones, our wives, our flocks, and all our cattle, shall be there in the cities of Gilead:

32:26  Naše děti, ženy, stáda a všechen dobytek budou zde v gileádských městech.

32:26  Naše děti, naše ženy, náš dobytek a všechna naše zvířata zůstanou v gileádských městech,

32:26  Naše děti, naše ženy, naše stáda a všechen náš dobytek zůstane tam v gileádských městech,

32:26  Dítky naše a ženy naše, dobytek náš a všecka hovada naše, tu zůstanou v městech Galád,

32:26  Parvulos nostros, et mulieres, et pecora, ac jumenta relinquemus in urbibus Galaad :

32:27  And we thy servants all well appointed will march on to the war, as thou, my lord, speakest.

32:27  But thy servants will pass over, every man armed for war, before the Lord to battle, as my lord saith.

32:27  Ale tvoji služebníci přejdou Jordán, všichni vojensky vyzbrojeni před Hospodinem, aby bojovali, jak praví náš pán.“

32:27  zatímco tvoji služebníci, každý v plné zbroji, přejdou Jordán, aby bojovali před Hospodinem, jak praví náš pán.“

32:27  ale tvoji otroci, všichni vojenští ozbrojenci, projdou před Hospodinem do boje, jak říká pán.

32:27  Služebníci pak tvoji přejdou jeden každý v odění způsobný před Hospodinem k boji, jakož mluví pán můj.

32:27  nos autem famuli tui omnes expediti pergemus ad bellum, sicut tu, domine, loqueris.

32:28  Moses therefore commanded Eleazar the priest, and Josue the son of Nun, and the princes of the families of all the tribes of Israel, and said to them:

32:28  So concerning them Moses commanded Eleazar the priest, and Joshua the son of Nun, and the chief fathers of the tribes of the children of Israel:

32:28  I vydal Mojžíš o nich rozkaz knězi Eleazarovi a Jozuovi, synu Núnovu, i představitelům otcovských rodů pokolení Izraelců.

32:28  Mojžíš tedy o nich vydal příkaz knězi Eleazarovi, Jozuovi, synu Nunovu, a náčelníkům izraelských pokolení.

32:28  Potom o nich Mojžíš vydal příkaz knězi Eleazarovi, Jozuovi, synu Núnovu, a předákům rodů pokolení synů Izraele.

32:28  I poručil o nich Mojžíš Eleazarovi knězi a Jozue, synu Nun, a předním v čeledech pokolení synů Izraelských,

32:28  Præcepit ergo Moyses Eleazaro sacerdoti, et Josue filio Nun, et principibus familiarum per tribus Israël, et dixit ad eos :

32:29  If the children of Gad, and the children of Ruben pass with you over the Jordan, all armed for war before the Lord, and the land be made subject to you: give them Galaad in possession.

32:29  And Moses said unto them, If the children of Gad and the children of Reuben will pass with you over Jordan, every man armed to battle, before the Lord, and the land shall be subdued before you; then ye shall give them the land of Gilead for a possession:

32:29  Řekl jim: „Překročí-li Gádovci a Rúbenovci s vámi Jordán, všichni ve zbroji, aby bojovali před Hospodinem, a země bude před vámi podmaněna, dáte jim do vlastnictví zemi gileádskou.

32:29  Mojžíš jim řekl: „Pokud s vámi Gádovi a Rubenovi synové přejdou Jordán, každý vyzbrojen k boji před Hospodinem, pak jim po dobytí země dáte do vlastnictví gileádskou zem.

32:29  Mojžíš jim řekl: Jestliže synové Gádovi a synové Rúbenovi projdou s vámi Jordánem, všichni ozbrojenci, do boje před Hospodinem, až bude země před vámi podmaněna, dejte jim do vlastnictví gileádskou zemi.

32:29  A řekl jim: Jestliže přejdou synové Gád a synové Ruben s vámi za Jordán všickni hotovi k boji před Hospodinem, a byla by již podmaněna země před vámi, dáte jim zemi Galád k vládařství.

32:29  Si transierint filii Gad et filii Ruben vobiscum Jordanem omnes armati ad bellum coram Domino, et vobis fuerit terra subjecta, date eis Galaad in possessionem.

32:30  But if they will not pass armed with you into the land of Chanaan, let them receive places to dwell in among you.

32:30  But if they will not pass over with you armed, they shall have possessions among you in the land of Canaan.

32:30  Nepřekročí-li jej však s vámi ve zbroji, ať mají vlastnictví mezi vámi v zemi kenaanské.“

32:30  Pokud však s vámi nepůjdou jako ozbrojenci, připadne jim vlastnictví mezi vámi v kanaánské zemi.“

32:30  Jestliže však s vámi ozbrojenci neprojdou, ať mají vlastnictví mezi vámi v kenaanské zemi.

32:30  Pakli by nešli v odění s vámi, tedy dědictví míti budou u prostřed vás v zemi Kanán.

32:30  Sin autem noluerint transire armati vobiscum in terram Chanaan, inter vos habitandi accipiant loca.

32:31  And the children of Gad, and the children of Ruben answered: As the Lord hath spoken to his servants, so will we do:

32:31  And the children of Gad and the children of Reuben answered, saying, As the Lord hath said unto thy servants, so will we do.

32:31  Gádovci a Rúbenovci odpověděli: „Učiníme, jak promluvil k tvým služebníkům Hospodin.

32:31  Gádovi a Rubenovi synové na to řekli: „Uděláme, co Hospodin tvým služebníkům řekl:

32:31  Synové Gádovi a synové Rúbenovi odpověděli: Jak Hospodin promluvil o tvých otrocích, tak uděláme.

32:31  I odpověděli synové Gád a synové Ruben, řkouce: Jakž mluvil Hospodin služebníkům tvým, tak učiníme:

32:31  Responderuntque filii Gad et filii Ruben : Sicut locutus est Dominus servis suis, ita faciemus :

32:32  We will go armed before the Lord into the land of Chanaan, and we confess that we have already received our possession beyond the Jordan.

32:32  We will pass over armed before the Lord into the land of Canaan, that the possession of our inheritance on this side Jordan may be ours.

32:32  Ano, přejdeme ve zbroji před Hospodinem do země kenaanské, aby nám zůstalo ve vlastnictví naše dědictví v Zajordání.“

32:32  Přejdeme vyzbrojeni před Hospodinem do země Kanaán a získáme dědičné vlastnictví v Zajordání.“

32:32  Projdeme jako ozbrojenci před Hospodinem do kenaanské země a budeme mít dědičné vlastnictví zde za Jordánem.

32:32  My půjdeme v odění před Hospodinem do země Kanán, a zůstane nám v dědictví vládařství naše z této strany Jordánu.

32:32  ipsi armati pergemus coram Domino in terram Chanaan, et possessionem jam suscepisse nos confitemur trans Jordanem.

32:33  Moses therefore gave to the children of Gad and of Ruben, and to the half tribe of Manasses the son of Joseph, the kingdom of Sehon king of the Amorrhites, and the kingdom of Og king of Basan, and their land and the cities thereof round about.

32:33  And Moses gave unto them, even to the children of Gad, and to the children of Reuben, and unto half the tribe of Manasseh the son of Joseph, the kingdom of Sihon king of the Amorites, and the kingdom of Og king of Bashan, the land, with the cities thereof in the coasts, even the cities of the country round about.

32:33  Mojžíš jim tedy dal, totiž Gádovcům, Rúbenovcům a polovině kmene Manasesa, syna Josefova, království emorejského krále Síchona a království bášanského krále Óga, celou tu zemi, její města s přilehlým územím, všechna města té země kolem.

32:33  Mojžíš tedy Gádovým a Rubenovým synům a polovině pokolení Manasesova, syna Josefova, přidělil království emorejského krále Sichona a bášanského krále Oga – zemi i s jejími městy včetně území pohraničních měst.

32:33  Jim, synům Gádovým, synům Rúbenovým a polovině kmene Manasesa, syna Josefova, dal Mojžíš království emorejského krále Síchona a království bášanského krále Óga, zemi s jejími městy a územím okolo měst té země.

32:33  Tedy dal jim Mojžíš, synům totiž Gád a synům Ruben a polovici pokolení Manasses, syna Jozefova, království Seona, krále Amorejského, a království Oga, krále Bázanského, zemi s městy jejími při pomezích, i města země té všudy vůkol.

32:33  Dedit itaque Moyses filiis Gad et Ruben, et dimidiæ tribui Manasse filii Joseph, regnum Sehon regis Amorrhæi, et regnum Og regis Basan, et terram eorum cum urbibus suis per circuitum.

32:34  And the sons of Gad built Dibon, and Ataroth, and Aroer,

32:34  And the children of Gad built Dibon, and Ataroth, and Aroer,

32:34  Gádovci pak znovu vystavěli Díbón, Atarót a Aróer,

32:34  Synové Gádovi pak vystavěli Dibon, Atarot, Aroer,

32:34  Synové Gádovi postavili Díbón, Atarót, Aróer,

32:34  A vzdělali synové Gád, Dibon, Atarot a Aroer,

32:34  Igitur exstruxerunt filii Gad, Dibon, et Ataroth, et Aroër,

32:35  And Etroth, and Sophan, and Jazer, and Jegbaa,

32:35  And Atroth, Shophan, and Jaazer, and Jogbehah,

32:35  Atarót-šófan, Jaezer a Jogbehu,

32:35  Atarot-šofan, Jaezer, Jogbehu,

32:35  Atarót–šófan, Jaezer, Jogbohu,

32:35  A Atrot, Sofan, Jazer a Jegbaa,

32:35  et Etroth, et Sophan, et Jazer, et Jegbaa,

32:36  And Bethnemra, and Betharan, fenced cities, and folds for their cattle.

32:36  And Beth–nimrah, and Beth–haran, fenced cities: and folds for sheep.

32:36  Bét-nimru a Bét-háran, opevněná města a ohrady pro ovce.

32:36  opevněná města Bet-nimra a Bet-haran a ohrady pro ovce a kozy.

32:36  Bét–nimru a Bét–háran, opevněná města a ohrady pro ovce.

32:36  A Betnemra a Betaran, města hrazená, a stáje pro dobytky.

32:36  et Bethnemra, et Betharan, urbes munitas, et caulas pecoribus suis.

32:37  But the children of Ruben built Hesebon, and Eleale, and Cariathaim,

32:37  And the children of Reuben built Heshbon, and Elealeh, and Kirjathaim,

32:37  Rúbenovci znovu vystavěli Chešbón, Eleále a Kirjátajim,

32:37  Synové Rubenovi vystavěli Chešbon, Eleale, Kiriatajim,

32:37  Synové Rúbenovi postavili Chešbón, Eleále, Kirjátajim,

32:37  Synové pak Ruben vystavěli Ezebon, Eleale a Kariataim,

32:37  Filii vero Ruben ædificaverunt Hesebon, et Eleale, et Cariathaim,

32:38  And Nabo, and Baalmeon (their names being changed) and Sabama: giving names to the cities which they had built.

32:38  And Nebo, and Baal–meon, (their names being changed,) and Shibmah: and gave other names unto the cities which they builded.

32:38  Nebó a Baal-meón, jimž změnili jména, a Sibmu; městům, jež vystavěli, dali jména.

32:38  Nebó, Baal-meon (jejichž jména byla změněna) a také Sibmu. Města, která vystavěli, přejmenovali.

32:38  Nebó, Baal–meón -- se změněnými jmény -- i Sibmu a přejmenovali města, která postavili.

32:38  A Nébo a Balmeon, změnivše jim jména; také Sabma, a dali jiná jména městům, kteráž vzdělali.

32:38  et Nabo, et Baalmeon versis nominibus, Sabama quoque : imponentes vocabula urbibus, quas exstruxerunt.

32:39  Moreover the children of Machir, the son of Manasses, went into Galaad, and wasted it, cutting off the Amorrhites, the inhabitants thereof.

32:39  And the children of Machir the son of Manasseh went to Gilead, and took it, and dispossessed the Amorite which was in it.

32:39  Synové Makíra, syna Manasesova, táhli do Gileádu a dobyli jej. Podrobili si Emorejce, kteří v něm sídlili.

32:39  Synové Machira, syna Manasesova, šli do Gileádu, dobyli jej a vyhnali Emorejce, kteří tam bydleli.

32:39  Synové Makíra, syna Manasesova, táhli do Gileádu, dobyli ho a podrobili si Emorejce, kteří v něm byli.

32:39  Táhli pak synové Machir, syna Manassesova, do Galád, a vzavše tu krajinku, vyhnali Amorejského, kterýž tam bydlil.

32:39  Porro filii Machir filii Manasse, perrexerunt in Galaad, et vastaverunt eam interfecto Amorrhæo habitatore ejus.

32:40  And Moses gave the land of Galaad to Machir the son of Manasses, and he dwelt in it.

32:40  And Moses gave Gilead unto Machir the son of Manasseh; and he dwelt therein.

32:40  Mojžíš dal Gileád Makírovi, synu Manasesovu, a ten se tam usadil.

32:40  Mojžíš tedy Gileád přidělil Machirovi, synu Manasesovu, a ten se v ní usadil.

32:40  Mojžíš dal Gileád Makírovi, synu Manasesovu, a on ⌈v něm sídlil.⌉

32:40  I dal Mojžíš zemi Galád Machirovi, synu Manassesovu, a bydlil v ní.

32:40  Dedit ergo Moyses terram Galaad Machir filio Manasse, qui habitavit in ea.

32:41  And Jair the son of Manasses went, and took the villages thereof, and he called them Havoth Jair, that is to say, the villages of Jair.

32:41  And Jair the son of Manasseh went and took the small towns thereof, and called them Havoth–jair.

32:41  Zatím Jaír, syn Manasesův, dobyl na svém tažení jejich vesnice a nazval je vesnicemi Jaírovými.

32:41  Manasesův syn Jair pak vytáhl, dobyl jejich vesnice a nazval je Chavot-jair, Jairovy vesnice.

32:41  Jaír, syn Manasesův, šel a dobyl jejich vesnice a pojmenoval je Chavót–Jaír.

32:41  Jair také syn Manassesův táhl a vzal vsi jejich, a nazval je vsi Jairovy.

32:41  Jair autem filius Manasse abiit, et occupavit vicos ejus, quos appellavit Havoth Jair, id est, Villas Jair.

32:42  Nobe also went, and took Canath with the villages thereof: and he called it by his own name, Nobe.

32:42  And Nobah went and took Kenath, and the villages thereof, and called it Nobah, after his own name.

32:42  A Nóbach dobyl na svém tažení Kenat i jeho osady a nazval je svým jménem Nóbach.

32:42  Také Noba vytáhl, dobyl Kenat i jeho vesnice a nazval je svým jménem: Noba.

32:42  Nóbach šel a dobyl Kenat a jeho vesnice a pojmenoval ho podle svého jména Nóbach.

32:42  Nobe také táhl, a vzal Kanat a městečka jeho, a nazval je Nobe od jména svého.

32:42  Nobe quoque perrexit, et apprehendit Chanath cum viculis suis : vocavitque eam ex nomine suo Nobe.