CzeCEP - Job - 23

23:1  Jób na to odpověděl:

23:2  „Také dnes zní moje lkání vzpurně, vzdychám pod rukou, která mě tíží.

23:3  Kéž bych věděl, kde ho najdu. Vydal bych se k jeho sídlu,

23:4  předložil bych mu svou při a plno důkazů by podala má ústa.

23:5  Chtěl bych vědět, jakými slovy by odpověděl, porozumět tomu, co mi řekne.

23:6  Ukáže svou velkou moc, až povede spor se mnou? Nikoli, jistě by mi dopřál sluchu.

23:7  Jako přímý bych se před ním obhajoval, navždy unikl bych svému soudci.

23:8  Půjdu-li vpřed, není nikde, jestliže zpět, též ho nepostřehnu,

23:9  jestliže něco učiní vlevo, neuzřím ho, skryje-li se vpravo, neuvídím to.

23:10  Zato on zná moji cestu; ať mě zkouší, vyjdu jako zlato.

23:11  Má noha se přidržela jeho kroků, držel jsem se jeho cesty, neodhýlil jsem se,

23:12  od příkazů jeho rtů jsem neodstoupil, řeči jeho úst jsem střežil víc než vlastní cíle.

23:13  Rozhodne-li se k čemu, kdo to zvrátí? Udělá, co se mu zachce.

23:14  Jistě splní, co mi určil, má k tomu dost moci.

23:15  Proto se ho hrozím, chci mu porozumět, ale mám z něho strach.

23:16  Bůh naplnil úzkostí mé srdce, Všemocný mě naplnil hrůzou.

23:17  Jen proto jsem v temnotách provždy neumlkl, že se přede mnou zahalil mračnem.