CzeCEP - Job - 27

27:1  Jób pak pokračoval v pronášení svých průpovědí takto:

27:2  „Jakože živ je Bůh, on upírá mi právo, Všemocný naplnil hořkostí mou duši.

27:3  Ale dokud budu dýchat, dokud Boží dech bude v mých chřípích,

27:4  mé rty nevysloví podlost a můj jazyk nebude hovořit lstivě.

27:5  Jsem dalek toho prohlásit vás za spravedlivé, dokud nezhynu, své bezúhonnosti se nevzdám,

27:6  setrvám ve spravedlnosti a neochabnu, srdce nebude mě hanět za žádný můj den.

27:7  Můj nepřítel však ať je na tom jako svévolník, a ten, kdo proti mně povstává, jako bídák.

27:8  Jakou naději na zisk má rouhač, vezme-li mu Bůh život?

27:9  Bude Bůh poslouchat jeho křik, až bude v tísni?

27:10  Najde blaho ve Všemocném, bude přivolávat Boha v každém čase?

27:11  Chci vás poučit o Boží moci, netajit, jak tomu je s Všemocným.

27:12  Hle, sami jste to všichni uzřeli, proč se tedy oddáváte přeludům?

27:13  Toto je před Bohem úděl člověka svévolného, dědictví ukrutníků, jež dostanou od Všemocného:

27:14  Rozmnoží-li se jejich synové, přijde na ně meč, jejich potomci se nenasytí chlebem;

27:15  ty co vyváznou, ty pohřbí smrt, jejich vdovy nebudou je oplakávat.

27:16  Kdyby někdo nakupil stříbra jak prachu a navršil oděvů jak hlíny,

27:17  co navrší, to oblékne spravedlivý a stříbro připadne nevinnému.

27:18  Svůj dům postavil jako mol, jako chatrč, kterou si udělal hlídač.

27:19  Boháč ulehne a už se nesebere, než rozevře oči, nebude tu.

27:20  Hrůzy ho dostihnou jako příval vod, vichřice ho zachvátí v noci,

27:21  odnese ho východní vítr a bude pryč, vichr jej odvane z jeho místa.

27:22  Tím ho Bůh postihne nelítostně, před jeho rukou bude marně prchat.

27:23  Budou nad ním tleskat rukama a ušklíbnou se nad místem, kde býval.“