CzeCEP - Job - 5

5:1  Jen si volej, odpoví ti někdo? Na koho ze svatých se obrátíš?

5:2  Pošetilce zabíjí vztek, žárlivost usmrcuje prostoduché.

5:3  Viděl jsem, jak pošetilec zakořenil, vím však, že jeho příbytek propadne zatracení,

5:4  Jeho synům záchrana se vzdálí, v bráně budou zdeptáni, nevysvobodí je nikdo.

5:5  Hladový sní jeho sklizeň, i z trní si ji vezme, žíznivý po jeho majetku baží.

5:6  Ničemnost přec nevzchází z prachu, trápení neklíčí z půdy,

5:7  Člověk je však zrozen pro trápení a jiskry, aby létaly vzhůru.

5:8  Spíše bych se dotazoval Boha, svoji záležitost předložil bych Bohu,

5:9  který dělá věci veliké a nevyzpytatelné, nesčíslné divy:

5:10  Dává mi déšť, polím sesílá vláhu,

5:11  ponížené staví na vysoké místo, zarmoucení docházejí spásy;

5:12  chytrákům však hatí plány, aby jejich ruce neprovedly to, čeho jsou schopni;

5:13  moudré jejich chytrostí dovede lapit, takže záměr potměšilců nadobro se zvrtne:

5:14  ve dne s temnotou se střetávají, v pravé poledne tápou jak v noci;

5:15  ubožáka od meče zachraňuje, z jejich úst a z jejich pevné ruky;

5:16  a tak nuzný má naději, ale podlost musí zavřít ústa.

5:17  Věru, blaze člověku, jehož Bůh trestá; kázeň Všemocného neodmítej.

5:18  On působí bolest, ale též obváže rány, co rozdrtí, vyléčí svou rukou.

5:19  Z šesti soužení tě vysvobodí, v sedmi nezasáhne tě nic zlého,

5:20  vykoupí tě ze smrti v čas hladu a za války z moci meče,

5:21  před bičem jazyka budeš ukryt, nebudeš se bát, až přijde zhouba,

5:22  vysměješ se zhoubě, hladomoru; a neboj se zemské zvěře,

5:23  vždyť budeš mít smlouvu s kamením na poli a polní zvěř bude žít pokojně s tebou,

5:24  shledáš, že je pokoj ve tvém stanu, dohlédneš-li na svůj příbytek, neshledáš hříchu,

5:25  shledáš, že tvé potomstvo je četné, tvoji potomci že jsou jak bylina země,

5:26  do hrobu sestoupíš ve zralosti, jako se sváží požaté obilí ve svůj čas.

5:27  Hle, toto jsme vyzpytovali, tak je tomu. Poslechni a sám to poznáš.“