CzeCEP - Job - 6

6:1  Jób na to odpověděl:

6:2  „Kéž by bylo dobře zváženo mé hoře a mé neštěstí na vážky přiloženo!

6:3  Věru, těžší je než mořský písek, že se mi až slova pletou,

6:4  neboť ve mně vězí střely Všemocného, můj duch se napájí jejich jedem, seřadily se proti mně hrůzy Boží.

6:5  Hýká snad divoký osel, když má mladou trávu, bučí snad býk nad svou pící?

6:6  Což lze bez soli jíst něco mdlého? Má nějakou chuť vaječný bílek?

6:7  Štítím se dotýkat toho, co by můj chléb znečistilo.

6:8  Kéž přijde, oč žádám, a kéž Bůh dá, v co naději skládám,

6:9  aby mě Bůh ráčil rozmáčknout jak mola, pohnout rukou, odlomit mě z kmene.

6:10  Bylo by to pro mne potěšením, navzdor nelítostným bolestem bych poskakoval, neboť slova Svatého jsem nezatajil.

6:11  Kde naberu sílu, abych to přečkal? Kdy to skončí, abych to vydržel?

6:12  Je snad z kamene má síla a mé tělo z bronzu?

6:13  Cožpak mi pomoci není? Záchrana je mi odepřena?

6:14  Kdo své milosrdenství bližnímu odepírá, ten opouští bázeň Všemocného.

6:15  Mí bratři jsou věrolomní, nestálí jak potok, jak koryta potoků, které se vytrácejí,

6:16  jsou kalné od ledu, když sníh nad nimi taje,

6:17  v čas léta se vypařují, jeho žárem mizejí ze svého místa,

6:18  jen stružkami jejich tok se vine, plynou v pustotu a zanikají.

6:19  Vyhlížely je karavany z Témy, s nadějí k nim hleděly výpravy ze Šeby,

6:20  za své doufání však musely se stydět, přišli k nim a zklamaly se.

6:21  I vy jste teď, jako byste nebyly, při tom děsném pohledu vás jala bázeň.

6:22  Řekl jsem snad: ‚Dejte mi‘ či: ‚Plaťte za mne vlastním zbožím‘

6:23  nebo: ‚Zachraňte mě z rukou protivníka‘ či snad: ‚Vykupte mě z rukou ukrutníků‘ ?

6:24  Poučte mě a já zmlknu, vysvětlete mi, v čem jsem chybil.

6:25  Přímá slova mohou zjitřit ránu, a co sledujete, že mi stále domlouváte?

6:26  Chcete mě snad kárat za má slova? Cožpak mluví do větru ten, kdo si zoufá?

6:27  Věru, metáte los o sirotka, svého druha jste ochotni prodat.

6:28  Buďte tak laskavi a obraťte se ke mně, což bych vám mohl do očí lhát?

6:29  Zadržte, ať nespáchá se podlost, zadržte, ať je tady ještě moje spravedlnost!

6:30  Což může být na mém jazyku nějaká podlost? Nepozná mé patro to, co vede do neštěstí?