Site uses cookies to provide basic functionality.

OK
JOB
Prev Up Next Toggle notes
Chapter 39
Job CzeCEP 39:1  Znáš čas vrhu skalních kozorožců? Opatrovals laň, když rodí?
Job CzeCEP 39:2  Počítáš měsíce, kdy jsou březí, a znáš čas jejich vrhu,
Job CzeCEP 39:3  jak se skloní, vrhnou svá mláďata, svých bolestí pozbývají?
Job CzeCEP 39:4  Jak jejich mláďata sílí, volně si rostou, odběhnou a už se k nim nevracejí?
Job CzeCEP 39:5  Kdo vypustil divokého osla na svobodu, kdo uvolnil řemení stepnímu oslu,
Job CzeCEP 39:6  jemuž jsem za domov vykázal pustinu, solnou pláň za příbytek?
Job CzeCEP 39:7  Posmívá se městskému hluku, neposlouchá povyk poháněče,
Job CzeCEP 39:8  na horách slídí po pastvě, pídí se po zeleni.
Job CzeCEP 39:9  Bude ti chtít jednorožeč sloužit či nocovat u tvého krmelce?
Job CzeCEP 39:10  Připoutáš jednorožce provazem k brázdě, bude snad za tebou doliny vláčet?
Job CzeCEP 39:11  Důvěřuješ mu, protože má tak velkou sílu? Ponecháš mu výtěžek své práce?
Job CzeCEP 39:12  Věřil bys mu, že tvé zrno sveze a shromáždí na tvůj mlat?
Job CzeCEP 39:13  Pštrosice mává křídlem, není to však peruť s brky čápa;
Job CzeCEP 39:14  svá vejce ponechává na zemi a zahřívá je v prachu,
Job CzeCEP 39:15  zapomíná, že je noha může rozšlápnout a polní zvěř zdupat.
Job CzeCEP 39:16  Se svými mláďaty zachází tvrdě, jako by nebyla její, nemá strach, že bude její námaha marná.
Job CzeCEP 39:17  Bůh totiž odepřel dát jí moudrost, nedal jí ani díl rozumnosti.
Job CzeCEP 39:18  Když se však vyplašena vymrští, je jí k smíchu kůň i s jezdcem.
Job CzeCEP 39:19  Dal jsi snad koni bohatýrskou sílu, přioděl jsi jeho šíji hřívou?
Job CzeCEP 39:20  Docílíš, aby poskakoval jako luční kobylka? Jeho vznešené frkání vzbuzuje strach,
Job CzeCEP 39:21  v dolině hrabe nohama, rozjařen silou, má-li vytáhnout proti ozbrojencům,
Job CzeCEP 39:22  vysmívá se strachu, neděsí se, před mečem se neobrací.
Job CzeCEP 39:23  Toulec nad ním chřestí, blýská se kopí a oštěp,
Job CzeCEP 39:24  s burácením se řítí po zemi, až se chvěje, nedá na nic než na zvuk polnice,
Job CzeCEP 39:25  zařehtá, kdykoli polnice zazní, zdaleka větří bitvu, povely velitelů a válečný ryk.
Job CzeCEP 39:26  Řídí se snad sokol tvým rozumem, když vzlétne, rozprostře křídla k jihu?
Job CzeCEP 39:27  Což se na tvůj rozkaz vznese orel, aby si vysoko udělal hnízdo?
Job CzeCEP 39:28  Přebývá a nocuje na skále, na skalním útesu, nepřístupném místě.
Job CzeCEP 39:29  Odtud vyhlíží pokrm, dodaleka hledí jeho oči.
Job CzeCEP 39:30  Jeho mláďata střebají krev, a kde jsou skolení, tam je i on.“