CzeCEP - Job - 8

8:1  Na to navázal Bildad Šúchský slovy:

8:2  „Chceš takhle rozprávět ještě dlouho? Slova tvých úst jsou jako prudký vítr.

8:3  Což Bůh křiví právo, Všemocný snad překrucuje spravedlnost?

8:4  Jestliže tví synové se proti němu prohřešili, vydal jsi v moc jejich nevěrnosti.

8:5  Budeš-li však za úsvitu hledat Boha a o milost prosit Všemocného,

8:6  budeš-li ryzí a přímý, jistě bude nad tebou bdít a obnoví tvůj příbytek pro tvou spravedlnost.

8:7  Pakli toho, cos měl prve, bylo málo, převelice vzroste, co budeš mít potom.

8:8  Jen se zeptej předešlého pokolení, a co vyzkoumali jejich otcové, buď hotov slyšet.

8:9  Jsme tu jenom od včerejška, nic jsme nepoznali, naše dny jsou na zemi jen stínem.

8:10  Oni tě však poučí, řeknou ti všichno, a ze svého srdce pronesou řeč.

8:11  Cožpak roste rákos, kde není bažina? Může bez vody vzrůst sítí?

8:12  Ještě raší, posekat je nelze, a schne dříve než ostatní tráva.

8:13  Tak je tomu se stezkami všech, kteří na Boha zapomněli, naděje rouhače přijde vniveč;

8:14  ve své důvěřivé jistotě se zklame, jeho doufání - toť pavučina.

8:15  Opře se o svůj dům, ale ten neobstojí, podrží se ho, on však nebude stát.

8:16  Na slunci je plný mízy, jeho výhonek přerůstá ze zahrady,

8:17  jeho kořeny se proplétají kamennými valy, lze jej vidět i v kamenných domech.

8:18  Je-li však vyhlazen ze svého místa, ono se ho zřekne: ‚Nikdy jsem tě nevidělo.‘

8:19  Hle, takové jsou radosti jeho cesty; z jeho prachu vyraší hned jiný.

8:20  Ovšem, bezúhonného Bůh nezavrhne ani ruku zlovolníků neposílí.

8:21  Jistě naplní tvá ústa smíchem a hlaholem tvé rty.

8:22  Kdo tě nenávidí, budou oblečeni v hanbu, po stanu svévolných nezbude nic.“