DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Job - 31

31:1  I made a covenant with my eyes, that I would not so much as think upon a virgin.

31:1  I made a covenant with mine eyes; why then should I think upon a maid?

31:1  „Uzavřel jsem smlouvu se svýma očima, jak bych se tedy směl ohlížet za pannou?

31:1  Vstoupil jsem do smlouvy se svýma očima, že se nebudu dívat po dívkách.

31:1  Se svýma očima jsem uzavřel smlouvu, jak bych se mohl zadívat na pannu?

31:1  Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?

31:1  Pepigi fœdus cum oculis meis, ut ne cogitarem quidem de virgine.

31:2  For what part should God from above have in me, and what inheritance the Almighty from on high?

31:2  For what portion of God is there from above? and what inheritance of the Almighty from on high?

31:2  Jaký je úděl od Boha shůry, dědictví od Všemocného z výšin?

31:2  Vždyť jaký úděl Bůh z nebe udílí, jaké dává Všemohoucí shůry dědictví,

31:2  A jaký je podíl od Boha nahoře, dědictví od Všemohoucího shůry?

31:2  Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?

31:2  Quam enim partem haberet in me Deus desuper, et hæreditatem Omnipotens de excelsis ?

31:3  Is not destruction to the wicked, and aversion to them that work iniquity?

31:3  Is not destruction to the wicked? and a strange punishment to the workers of iniquity?

31:3  Zdali ne bědy pro bídáka a neštěstí pro pachatele ničemností?

31:3  ne-li neštěstí pro zlosyna, ne-li pohromu pachatelům zla?

31:3  Cožpak jím pro bídáka není pohroma a pro pachatele nepravosti neštěstí?

31:3  Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?

31:3  Numquid non perditio est iniquo, et alienatio operantibus injustitiam ?

31:4  Doth not he consider my ways, and number all my steps?

31:4  Doth not he see my ways, and count all my steps?

31:4  Nevidí snad Bůh mé cesty a nepočítá všechny mé kroky?

31:4  Copak Bůh nehledí na mé cesty, copak nepočítá všechny mé kroky?

31:4  Cožpak on mé cesty neuvidí a nespočítá všechny mé kroky?

31:4  Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?

31:4  Nonne ipse considerat vias meas, et cunctos gressus meos dinumerat ?

31:5  If I have walked in vanity, and my foot hath made haste to deceit:

31:5  If I have walked with vanity, or if my foot hath hasted to deceit;

31:5  Jestliže jsem licoměrně jednal a moje noha spěchala za lstí,

31:5  Jestli jsem v životě jednal falešně, jestli jsem kdy pospíchal konat lest –

31:5  Jestliže jsem jednal falešně a má noha spěchala za podvodem,

31:5  Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:

31:5  Si ambulavi in vanitate, et festinavit in dolo pes meus,

31:6  Let him weigh me in a just balance, and let God know my simplicity.

31:6  Let me be weighed in an even balance, that God may know mine integrity.

31:6  ať mě Bůh zváží na vážkách spravedlnosti a pozná mou bezúhonnost.

31:6  pak ať mě Bůh zváží na váze poctivé, ať se ubezpečí o mé nevině!

31:6  ať mě na miskách spravedlnosti odváží, ať mou bezúhonnost Bůh pozná.

31:6  Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.

31:6  appendat me in statera justa, et sciat Deus simplicitatem meam.

31:7  If my step hath turned out of the way, and if my heart hath followed my eyes, and if a spot hath cleaved to my hands:

31:7  If my step hath turned out of the way, and mine heart walked after mine eyes, and if any blot hath cleaved to mine hands;

31:7  Jestliže se můj krok odchýlil z cesty a mé srdce si šlo za mýma očima nebo poskvrna ulpěla na mých dlaních,

31:7  Jestli má noha z cesty zabloudila, jestli mé srdce odešlo za očima, jestli mi na rukou špína ulpěla –

31:7  Pokud by se odvrátil z cesty můj krok, mé srdce by šlo za mýma očima a poskvrna by ulpěla na mých dlaních,

31:7  Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:

31:7  Si declinavit gressus meus de via, et si secutum est oculos meos cor meum, et si manibus meis adhæsit macula,

31:8  Then let me sow and let another reap: and let my offspring be rooted out.

31:8  Then let me sow, and let another eat; yea, let my offspring be rooted out.

31:8  ať jiný sní, co zaseju, a moji potomci ať jsou vykořeněni.

31:8  pak ať co zaseji, sní někdo jiný, ať jsou mé ratolesti vykořeněny!

31:8  ať tedy zaseji a sní to někdo jiný a ať jsou vykořeněny moje výpěstky.

31:8  Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.

31:8  seram, et alius comedat, et progenies mea eradicetur.

31:9  If my heart hath been deceived upon a woman, and if I have laid wait at my friend's door:

31:9  If mine heart have been deceived by a woman, or if I have laid wait at my neighbour’s door;

31:9  Jestliže se mé srdce dalo zlákat cizí ženou a já jsem strojil nástrahy u dveří svého druha,

31:9  Jestli jsem se v srdci dal něčí ženou svést, jestli jsem číhal u dveří přítele –

31:9  Jestliže se mé srdce dalo přivábit k cizí ženě a číhal jsem u vchodu svého bližního,

31:9  Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:

31:9  Si deceptum est cor meum super muliere, et si ad ostium amici mei insidiatus sum,

31:10  Let my wife be the harlot of another, and let other men lie with her.

31:10  Then let my wife grind unto another, and let others bow down upon her.

31:10  ať moje žena jinému mele a jiní ať se sklánějí nad ní.

31:10  pak ať má žena pro jiného mele, ať s ní jdou jiní do postele!

31:10  ať má žena ⌈jinému mele a jiní ať se nad ní sklánějí.⌉

31:10  Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.

31:10  scortum alterius sit uxor mea, et super illam incurventur alii.

31:11  For this is a heinous crime, and a most grievous iniquity.

31:11  For this is an heinous crime; yea, it is an iniquity to be punished by the judges.

31:11  Byla by to přece mrzkost, nepravost hodná odsouzení,

31:11  Byl by to přece zvrhlý zločin, byl by to trestuhodný hřích,

31:11  Vždyť je to hanebnost, zvrácenost hodná odsouzení.

31:11  Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.

31:11  Hoc enim nefas est, et iniquitas maxima.

31:12  It is a fire that devoureth even to destruction, and rooteth up all things that spring.

31:12  For it is a fire that consumeth to destruction, and would root out all mine increase.

31:12  byl by to oheň, jenž zžírá v říši zkázy, který do kořenů zničí všechnu mou úrodu.

31:12  byl by to oheň k záhubě spalující, vykořenil by vše, co pěstuji!

31:12  Neboť je to oheň, který stravuje až k zahynutí, vykoření všechnu mou úrodu.

31:12  Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.

31:12  Ignis est usque ad perditionem devorans, et omnia eradicans genimina.

31:13  If I have despised to abide judgment with my manservant, or my maidservant, when they had any controversy against me:

31:13  If I did despise the cause of my manservant or of my maidservant, when they contended with me;

31:13  Jestliže jsem porušil právo svého otroka či otrokyně, když se mnou vedli spor,

31:13  Copak jsem svému služebníku odepřel právo nebo své služebnici, když měli se mnou spor?

31:13  Pohrdnu–li právem svého otroka či své otrokyně v jejich sporu se mnou,

31:13  Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?

31:13  Si contempsi subire judicium cum servo meo et ancilla mea, cum disceptarent adversum me :

31:14  For what shall I do when God shall rise to judge? and when he shall examine, what shall I answer him?

31:14  What then shall I do when God riseth up? and when he visiteth, what shall I answer him?

31:14  co bych měl udělat, až Bůh povstane, co mu odvětím, až mě bude stíhat?

31:14  Co bych si pak počal Bohu tváří v tvář? Co bych mu odpověděl, až se mě bude ptát?

31:14  co udělám, až Bůh povstane? Až mě navštíví, co mu odpovím?

31:14  Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?

31:14  quid enim faciam cum surrexerit ad judicandum Deus ? et cum quæsierit, quid respondebo illi ?

31:15  Did not he that made me in the womb make him also: and did not one and the same form me in the womb?

31:15  Did not he that made me in the womb make him? and did not one fashion us in the womb?

31:15  Což ten, který mě učinil v mateřském životě, neučinil i jeho, nebyl to týž, který nás připravil v lůně?

31:15  Nestvořil je v břiše Ten, který stvořil mě? Nezformoval nás jeden a Týž v lůně matčině?

31:15  Cožpak ten, který učinil v nitru mě, neučinil i jej? Což nás ⌈tentýž nepřipravil v lůně?⌉

31:15  Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?

31:15  Numquid non in utero fecit me, qui et illum operatus est, et formavit me in vulva unus ?

31:16  If I have denied to the poor what they desired, and have made the eyes of the widow wait:

31:16  If I have withheld the poor from their desire, or have caused the eyes of the widow to fail;

31:16  Jestliže jsem odmítl nuzákovo přání, oči vdovy nechal hasnout v beznaději

31:16  Copak jsem nevnímal potřeby chudých, nechal jsem pohasínat oči vdovy?

31:16  Jestliže jsem chudému odepřel jeho přání a nechal jsem vyhasnout oči vdovy,

31:16  Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?

31:16  Si negavi quod volebant pauperibus, et oculos viduæ expectare feci ;

31:17  If I have eaten my morsel alone, and the fatherless hath not eaten thereof:

31:17  Or have eaten my morsel myself alone, and the fatherless hath not eaten thereof;

31:17  a sám pojídal své sousto, aniž z něho též sirotek jedl -

31:17  Copak jsem jedl svůj chléb sám a sirotkům z něj nedával?

31:17  jestliže jsem jídal své sousto sám, aniž by z něj jedl i sirotek --

31:17  A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?

31:17  si comedi buccellam meam solus, et non comedit pupillus ex ea

31:18  (For from my infancy mercy grew up with me: and it came out with me from my mother's womb:)

31:18  (For from my youth he was brought up with me, as with a father, and I have guided her from my mother’s womb;)

31:18  ten přec od mládí už se mnou rostl jak u otce, také vdovu jsem od života své matky vodil -,

31:18  Od mého mládí u mě jak u otce vyrůstal, od svého dětství jsem vdovám pomáhal.

31:18  vždyť u mě vyrůstal jako u otce od mého mládí a vdovu jsem vedl od lůna své matky --

31:18  Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.

31:18  (quia ab infantia mea crevit mecum miseratio, et de utero matris meæ egressa est mecum) ;

31:19  If I have despised him that was perishing for want of clothing, and the poor man that had no covering:

31:19  If I have seen any perish for want of clothing, or any poor without covering;

31:19  jestliže jsem viděl hynoucího bez oděvu, že se ubožák čím přikrýt nemá,

31:19  Copak jsem přihlížel, jak někdo zmírá bez šatů, jak ubožák nemá ani přikrývku?

31:19  jestliže jsem viděl hynoucího bez oděvu a nuzného, že nemá přikrývku,

31:19  Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?

31:19  si despexi pereuntem, eo quod non habuerit indumentum, et absque operimento pauperem ;

31:20  If his sides have not blessed me, and if he were not warmed with the fleece of my sheep:

31:20  If his loins have not blessed me, and if he were not warmed with the fleece of my sheep;

31:20  jestliže mi jeho bedra nežehnala za to, že se ohřívá vlnou mých jehňat,

31:20  Copak mi takový ze srdce nežehnal, když se vlnou mých ovcí zahříval?

31:20  jestliže mi jeho bedra nežehnala, že se zahřál vlnou ze stříže mých beránků,

31:20  Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?

31:20  si non benedixerunt mihi latera ejus, et de velleribus ovium mearum calefactus est ;

31:21  If I have lifted up my hand against the fatherless, even when I saw myself superior in the gate:

31:21  If I have lifted up my hand against the fatherless, when I saw my help in the gate:

31:21  jestliže má ruka hrozila sirotkovi, ač jsem v bráně viděl, že mu mohu pomoci,

31:21  Jestli má ruka někdy napadla sirotka, protože jsem viděl, že soud na mě dá –

31:21  jestliže jsem se rozehnal rukou proti sirotkovi, protože jsem viděl, že mám v bráně podporu,

31:21  Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:

31:21  si levavi super pupillum manum meam, etiam cum viderem me in porta superiorem :

31:22  Let my shoulder fall from its joint, and let my arm with its bones be broken.

31:22  Then let mine arm fall from my shoulder blade, and mine arm be broken from the bone.

31:22  ať mi odpadne lopatka od ramene a paže se mi vylomí z kloubu.

31:22  pak ať mi vyrvou paži z ramena, ať je má ruka v lokti zlomena!

31:22  ať mi odpadne rameno od zad a vylomí se mi paže z lokte.

31:22  Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.

31:22  humerus meus a junctura sua cadat, et brachium meum cum suis ossibus confringatur.

31:23  For I have always feared God as waves swelling over me, and his weight I was unable to bear.

31:23  For destruction from God was a terror to me, and by reason of his highness I could not endure.

31:23  Propadl bych jistě strachu, bědám Božím, na nic bych se nevzmohl před jeho vznešeností.

31:23  Božího trestu jsem se přece bál, před jeho vznešeností bych neobstál!

31:23  Vždyť Boží pohroma mi nahání strach, ⌈nemohl bych snést jeho vznešenost.⌉

31:23  Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.

31:23  Semper enim quasi tumentes super me fluctus timui Deum, et pondus ejus ferre non potui.

31:24  If I have thought gold my strength, and have said to fine gold: My confidence:

31:24  If I have made gold my hope, or have said to the fine gold, Thou art my confidence;

31:24  Jestliže jsem svou důvěru složil v zlato, třpytivému zlatu říkal: ‚V tebe doufám‘,

31:24  Copak jsem snad kdy doufal ve zlato, nazýval jsem drahý kov svou jistotou?

31:24  Pokud bych svou důvěru složil ve zlato, čistému zlatu bych řekl: Má naděje!,

31:24  Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?

31:24  Si putavi aurum robur meum, et obrizo dixi : Fiducia mea ;

31:25  If I have rejoiced over my great riches, and because my hand had gotten much.

31:25  If I rejoiced because my wealth was great, and because mine hand had gotten much;

31:25  jestliže jsem se radoval, že jsem tak zámožný, že má ruka nabyla úctyhodného jmění,

31:25  Copak mě těšilo, jak velké jmění mám a kolik toho svou rukou vydělám?

31:25  jestliže bych se radoval, že mám hojný majetek a že má ruka mnoho získala,

31:25  Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?

31:25  si lætatus sum super multis divitiis meis, et quia plurima reperit manus mea ;

31:26  If I beheld the sun when it shined and the moon going in brightness:

31:26  If I beheld the sun when it shined, or the moon walking in brightness;

31:26  jestliže jsem viděl světlo sluneční, jak září, a měsíc, jak skvostně pluje po obloze,

31:26  Copak jsem obdivoval zářící slunce a měsíc putující ve své nádheře,

31:26  jestliže bych pohleděl na sluneční světlo, jak se třpytí a jak spanile putuje měsíc

31:26  Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,

31:26  si vidi solem cum fulgeret, et lunam incedentem clare,

31:27  And my heart in secret hath rejoiced, and I have kissed my hand with my mouth:

31:27  And my heart hath been secretly enticed, or my mouth hath kissed my hand:

31:27  a mé srdce potají se dalo zlákat, abych polibek svých úst jim rukou poslal,

31:27  takže bych se v srdci dal tajně svést a rukou jim od úst poslal polibek?

31:27  a mé srdce by se dalo ve skrytu svést a ⌈polibek mých úst by poslala má ruka,⌉

31:27  Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?

31:27  et lætatum est in abscondito cor meum, et osculatus sum manum meam ore meo :

31:28  Which is a very great iniquity, and a denial against the most high God.

31:28  This also were an iniquity to be punished by the judge: for I should have denied the God that is above.

31:28  i to by byla nepravost hodná odsouzení, neboť bych tím zapřel Boha shůry.

31:28  I to by byl přece trestuhodný hřích, zrazoval bych tím Boha na nebi!

31:28  také to je zvrácenost hodná odsouzení, protože bych zapřel Boha nahoře.

31:28  I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.

31:28  quæ est iniquitas maxima, et negatio contra Deum altissimum.

31:29  If I have been glad at the downfall of him that hated me, and have rejoiced that evil had found him.

31:29  If I rejoiced at the destruction of him that hated me, or lifted up myself when evil found him:

31:29  Jestliže jsem se zaradoval ze zániku toho, kdo mě nenáviděl, a byl rozjařen, že potkalo ho něco zlého -

31:29  Copak mě těšilo neštěstí nepřítele, copak jsem jásal, když se mu vedlo zle?

31:29  Zdalipak bych se radoval ze zkázy toho, kdo mě nenávidí, a rozjařil bych se, že ho postihlo něco zlého?

31:29  Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?

31:29  Si gavisus sum ad ruinam ejus qui me oderat, et exsultavi quod invenisset eum malum :

31:30  For I have not been given my mouth to sin, by wishing a curse to his soul.

31:30  Neither have I suffered my mouth to sin by wishing a curse to his soul.

31:30  vždyť jsem nedal svým ústům zhřešit, nevyprošoval jsem si pro něho kletbu,

31:30  Svá ústa jsem nikdy nenechal hřešit tím, že bych na něj svolával kletby.

31:30  Svým ústům jsem nedovolil hřešit, žádat ⌈kletbou o jeho život.⌉

31:30  Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.

31:30  non enim dedi ad peccandum guttur meum, ut expeterem maledicens animam ejus.

31:31  If the men of my tabernacle have not said: Who will give us of his flesh that we may be filled?

31:31  If the men of my tabernacle said not, Oh that we had of his flesh! we cannot be satisfied.

31:31  lidé z mého stanu si nestěžovali: ‚Kéž by nám dal trochu masa, nejsme syti‘,

31:31  Copak si mí podomci museli stěžovat: ‚Kéž by nám dal trochu masa; máme hlad‘?

31:31  Cožpak muži z mého stanu neříkali: Kdo by nebyl nasycen jeho masem?

31:31  Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?

31:31  Si non dixerunt viri tabernaculi mei : Quis det de carnibus ejus, ut saturemur ?

31:32  The stranger did not stay without, my door was open to the traveller.

31:32  The stranger did not lodge in the street: but I opened my doors to the traveller.

31:32  cizinec nezůstával přes noc venku, pocestnému jsem otvíral dveře -,

31:32  Vždyť ani cizinec nemusel venku nocovat, své dveře jsem pocestnému otvíral dokořán.

31:32  Příchozí nenocoval venku, otvíral jsem své dveře pro poutníka.

31:32  Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.

31:32  foris non mansit peregrinus : ostium meum viatori patuit.

31:33  If as a man I have hid my sin, and have concealed my iniquity in my bosom.

31:33  If I covered my transgressions as Adam, by hiding mine iniquity in my bosom:

31:33  jestliže jsem po lidsku své přestoupení skrýval, nepravost svou tajně uložil v své hrudi,

31:33  Copak jsem jako Adam skrýval své přestupky? Chtěl jsem svou vinu v srdci utajit?

31:33  Jestliže jsem svá přestoupení přikryl ⌈jako Adam,⌉ takže jsem svou vinu uschoval ve své hrudi,

31:33  Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?

31:33  Si abscondi quasi homo peccatum meum, et celavi in sinu meo iniquitatem meam ;

31:34  If I have been afraid at a very great multitude, and the contempt of kinsmen hath terrified me: and have not rather held my peace, and not gone out of the door.

31:34  Did I fear a great multitude, or did the contempt of families terrify me, that I kept silence, and went not out of the door?

31:34  že bych se byl lekal početného davu a že bych se opovržení lidských čeledí děsil, pak ať zmlknu a nevyjdu ze dveří.

31:34  Měl jsem snad strach před hlučícím davem, bál jsem se posměchu svého kmene, takže jsem mlčel a ani nevycházel ven?

31:34  protože jsem měl strach z velkého davu a děsilo mě pohrdání lidských čeledí, umlkl jsem a nevycházel ze vchodu.

31:34  A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.

31:34  si expavi ad multitudinem nimiam, et despectio propinquorum terruit me : et non magis tacui, nec egressus sum ostium.

31:35  Who would grant me a hearing, that the Almighty may hear my desire: and that he himself that judgeth would write a book,

31:35  Oh that one would hear me! behold, my desire is, that the Almighty would answer me, and that mine adversary had written a book.

31:35  Kéž bych měl někoho, kdo by mě vyslyšel! Zde je mé znamení. Ať mi Všemocný odpoví. Můj odpůrce sepsal zápis.

31:35  Kéž by mi někdo poskytl slyšení! Zde je můj podpis. Ať mi Všemohoucí odpoví! Ať můj žalobce předloží svůj spis!

31:35  Kéž je mi dopřán někdo, kdo by mi naslouchal. Zde je mé znamení. Ať mi odpoví Všemohoucí. Můj odpůrce sepsal záznam.

31:35  Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.

31:35  Quis mihi tribuat auditorem, ut desiderium meum audiat Omnipotens, et librum scribat ipse qui judicat,

31:36  That I may carry it on my shoulder, and put it about me as a crown?

31:36  Surely I would take it upon my shoulder, and bind it as a crown to me.

31:36  Klidně si jej vložím na rameno, ovinu si jej jak věnec.

31:36  Rád ho budu nosit na vlastních ramenou, ozdobím se jím jako korunou!

31:36  Cožpak bych ho nenosil na rameni? Připoutal bych jej k sobě jako korunu.

31:36  Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.

31:36  ut in humero meo portem illum, et circumdem illum quasi coronam mihi ?

31:37  At every step of mine I would pronounce it, and offer it as to a prince.

31:37  I would declare unto him the number of my steps; as a prince would I go near unto him.

31:37  O každém svém kroku mu povím, jako vévoda přistoupím k němu.

31:37  Všechny své kroky před ním rád vypovím, předstoupím před něj jako princ!

31:37  Oznámil bych mu počet svých kroků, přistupoval bych k němu jako vévoda.

31:37  Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.

31:37  Per singulos gradus meos pronuntiabo illum, et quasi principi offeram eum.

31:38  If my land cry against me, and with it the furrows thereof mourn:

31:38  If my land cry against me, or that the furrows likewise thereof complain;

31:38  Jestliže má půda proti mně křičela a její brázdy přitom plakaly,

31:38  Jestli má půda křičí proti mně a její brázdy pláčí společně,

31:38  Jestliže má půda ⌈křičí proti mně⌉ a její brázdy pláčou spolu s ní,

31:38  Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,

31:38  Si adversum me terra mea clamat, et cum ipsa sulci ejus deflent :

31:39  If I have eaten the fruits thereof without money, and have afflicted the son of the tillers thereof:

31:39  If I have eaten the fruits thereof without money, or have caused the owners thereof to lose their life:

31:39  jestliže jsem její sílu spotřeboval bez placení a její vlastníky odbýval,

31:39  jestli jsem její plody jedl bezplatně a mořil její nájemce –

31:39  jestliže jsem bez placení jedl její úrodu a ⌈přiváděl jsem duši jejích vlastníků k zoufalství,⌉

31:39  Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:

31:39  si fructus ejus comedi absque pecunia, et animam agricolarum ejus afflixi :

31:40  Let thistles grow up to me instead of wheat, and thorns instead of barley.

31:40  Let thistles grow instead of wheat, and cockle instead of barley. The words of Job are ended.

31:40  ať místo pšenice vzejde trní, místo ječmene býlí.“ Zde končí Jóbova slova.

31:40  pak ať mi vzejde bodláčí místo pšenice a plevel místo ječmene!“ Zde Jobova řeč končí.

31:40  ať mi vzejde trní namísto pšenice a býlí namísto ječmene. Tím končí Jóbova slova.

31:40  Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. Skonávají se slova Jobova.

31:40  pro frumento oriatur mihi tribulus, et pro hordeo spina. Finita sunt verba Job.