CzeB21 - Psalms - 109

109:1  Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. I. Bože, má chloubo, přeruš své mlčení!

109:2  Ústa si na mě otvírají zrádci zlí, pomlouvají mě lživými jazyky!

109:3  Nenávistnými slovy mě zasypali, bezdůvodně proti mně bojují.

109:4  Za moje přátelství mě obviňují, zatímco přináším své modlitby.

109:5  Zlobou mi za dobrotu odplácejí a nenávistí za mé přátelství.

109:6  II. Ustanov nad ním zlého soudce, po pravici ať mu stojí žalobce!

109:7  Až bude souzen, ať je za zločince, i jeho modlitba ať hříchem je!

109:8  Ať jeho život trvá jen krátce, jeho pověření ať jiný převezme!

109:9  Ať jeho děti zůstanou sirotky, jeho žena ať ovdoví!

109:10  Ať jeho synové po žebrotě chodí, vyhnáni ze svých rozvalin!

109:11  Ať lichvář zabaví vše, co mu patří, jeho jmění ať si vezmou cizinci!

109:12  Ať nemá nikoho, kdo by ho měl rád, ať není, kdo by jeho sirotky litoval!

109:13  Ať jeho potomci jsou zcela vymýceni, jejich jméno ať v příštím pokolení vymizí!

109:14  Ať na vinu jeho předků Hospodin pamatuje, hřích jeho matky ať není zahlazen!

109:15  Ať je má Hospodin před sebou vždycky, ať jejich památku ze země vyhladí!

109:16  Proto, že na laskavost ani nepomyslel, nuzného ubožáka štval jako zvěř, mordoval toho, kdo bolest v srdci měl!

109:17  Miloval prokletí, tak ať ho raní, nestál o požehnání, tak ať ho opustí!

109:18  Jak oděv oblékal si proklínání, jak voda se mu vsáklo do těla, vniklo mu do kostí jako mast.

109:19  Ať ho to prokletí zahalí jako plášť, ať ho vždy obepíná jako pás!

109:20  III. Takto ať Hospodin ztrestá mé žalobce, ty, kteří o mně mluví tolik zle.

109:21  Hospodine, Pane, ty ale zastaň se mě pro jméno své! Jsi tak dobrý ve své lásce – zachraň mě!

109:22  Nuzný ubožák, to jsem já, srdce mě bolí v útrobách.

109:23  Jako stín navečer ztrácím se, jako kobylka jsem větrem unášen.

109:24  Od postu se mi chvějí kolena, mé tělo hubne a sesychá.

109:25  Lidem jsem už jenom pro posměch, hlavami potřásají, když vidí mě.

109:26  Pomoz mi, Hospodine, můj Bože, ve svojí lásce zachraň mě!

109:27  Takto ať poznají, že je to ruka tvá a že ty, Hospodine, jsi to vykonal.

109:28  Žehnej mi, zatímco oni zlořečí, ať se zastydí ti, kdo mě napadli, ať se zaraduje tvůj služebník!

109:29  Ať se mí žalobci oblečou do hanby, ať jsou zahaleni pláštěm ostudy!

109:30  Hospodina svými ústy velmi velebím, oslavuji jej mezi zástupy.

109:31  Po pravici ubožáka se totiž postavil, aby ho před jeho soudci zachránil!