CzeB21 - Acts - 2

2:1  Když přišel den Letnic, byli všichni jednomyslně spolu.

2:2  Náhle se z nebe ozval hukot, jako by se řítil prudký vítr, a naplnil celý dům, kde seděli.

2:3  Ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, které se rozdělily a spočinuly na každém z nich.

2:4  Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.

2:5  V Jeruzalémě tehdy pobývali zbožní Židé z každého národa na světě.

2:6  Když se ozval ten hukot, sešla se spousta lidí a byli ohromeni, protože je každý slyšel mluvit svou vlastní řečí.

2:7  Úžasem bez sebe říkali: „Hleďte, copak ti všichni, kdo tu mluví, nejsou Galilejci?

2:8  Jak to, že tedy každý slyšíme svou rodnou řeč?

2:9  Parthové, Médové, Elamité a obyvatelé Mezopotámie, Judeje i Kappadokie, Pontu a Asie,

2:10  Frygie i Pamfylie, Egypta i krajů Libye vedle Kyrény a příchozí z Říma, jak Židé, tak proselyté,

2:11  Kréťané i Arabové – slyšíme je mluvit našimi jazyky o velikých Božích věcech!“

2:12  Všichni žasli a nevěděli, co si o tom myslet. „Co má tohle znamenat?“ ptali se jeden druhého.

2:13  Někteří se ale posmívali a říkali: „Opili se novým vínem!“

2:14  Tehdy vstal Petr s ostatními jedenácti a hlasitě k nim promluvil: „Židé a všichni, kdo pobýváte v Jeruzalémě, chci vám něco oznámit. Dobře mě poslouchejte:

2:15  Tito lidé vůbec nejsou opilí, jak si myslíte – vždyť je teprve devět hodin!

2:16  Děje se ale, co bylo předpověděno ústy proroka Joele:

2:17  ‚V posledních dnech, praví Bůh, vyliji svého Ducha na všechny lidi. Vaši synové i vaše dcery budou prorokovat, vaši mladíci uvidí vidění, vaši starci budou mít sny.

2:18  Jistěže na své služebníky a služebnice v těch dnech vyliji svého Ducha a budou prorokovat.

2:19  Ukážu zázraky na nebi a znamení na zemi, krev a oheň a oblaka dýmu.

2:20  Slunce se obrátí v tmu a měsíc v krev, než přijde veliký a zjevný Hospodinův den.

2:21  Každý, kdo vzývá Hospodinovo jméno, však bude zachráněn.‘

2:22  Slyšte má slova, Izraelité: Bůh vám dokázal, kdo je Ježíš Nazaretský, když skrze něj mezi vámi konal divy, zázraky a znamení, jak sami dobře víte.

2:23  Když vám ho Bůh podle své jisté vůle a prozřetelnosti vydal, ukřižovali jste ho rukama bezbožníků.

2:24  Bůh jej ale vzkřísil a zprostil utrpení smrti, protože nemohl zůstat v její moci.

2:25  David o něm říká: ‚Hospodina vidím před sebou napořád, je po mé pravici, nezakolísám.

2:26  Mé srdce je šťastné, můj jazyk zpívá, také mé tělo v naději odpočívá.

2:27  Nenecháš v záhrobí duši mou, svého svatého nevydáš rozkladu.

2:28  Cesty života jsi mi oznámil, ve své přítomnosti mě sytíš radostí!‘

2:29  Bratři, o praotci Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pochován – jeho hrob tu máme dodneška!

2:30  Jako prorok ale věděl, co mu Bůh zaslíbil: přísahal mu, že na jeho trůn posadí jednoho z jeho vlastních potomků.

2:31  Když říkal, že jeho duše nezůstane v záhrobí a jeho tělo nepodlehne rozkladu, předvídal tedy Mesiášovo vzkříšení.

2:32  A právě Ježíše Bůh vzkřísil – my všichni jsme toho svědkové!

2:33  Byl vyvýšen na Boží pravici, přijal od Otce zaslíbení Ducha svatého a to, co teď vidíte a slyšíte, je jeho vylití.

2:34  David přece nevystoupil do nebe, ale sám říká: ‚Hospodin řekl mému Pánu: Seď po mé pravici,

2:35  než ti tvé nepřátele k nohám položím.‘

2:36  Ať si je všechen lid Izraele jist, že Bůh učinil Pánem a Mesiášem právě Ježíše, kterého jste ukřižovali!“

2:37  Ta slova je zasáhla do srdce. Začali se Petra a ostatních apoštolů ptát: „Co máme dělat, bratři?“

2:38  „Čiňte pokání,“ odpověděl Petr, „a každý se nechte pokřtít ve jménu Ježíše Krista, aby vám byly odpuštěny hříchy. I vy přijmete dar Ducha svatého,

2:39  neboť to zaslíbení platí pro vás a vaše potomky i pro všechny, kdo jsou daleko – kohokoli povolá Hospodin, náš Bůh.“

2:40  Dosvědčoval to ještě mnoha jinými slovy a vyzýval je: „Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!“

2:41  Ti, kdo ochotně přijali jeho slova, se pak dali pokřtít a toho dne se připojilo okolo tří tisíc lidí.

2:42  Zůstávali v apoštolském učení a ve společenství, v lámání chleba a v modlitbách.

2:43  Všechny naplnila posvátná úcta a skrze apoštoly se dělo mnoho zázraků a znamení.

2:44  Všichni věřící byli pospolu a měli všechno společné.

2:45  Prodávali pozemky a majetky a rozdělovali všem, jak kdo potřeboval.

2:46  Denně zůstávali svorně v chrámu a ve svých domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a upřímným srdcem.

2:47  Chválili Boha a všem lidem byli příjemní. Pán pak denně přidával k jejich společenství další zachráněné.