DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - John - 12

12:1  Jesus therefore, six days before the pasch, came to Bethania, where Lazarus had been dead, whom Jesus raised to life.

12:1  Then Jesus six days before the passover came to Bethany, where Lazarus was which had been dead, whom he raised from the dead.

12:1  Šest dní před velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde bydlel Lazar, kterého vzkřísil z mrtvých.

12:1  Šest dní před Velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde bydlel Lazar, kterého Ježíš vzkřísil z mrtvých.

12:1  Šest dní před velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde byl Lazar, [ten, který zemřel a] jehož Ježíš probudil z mrtvých.

12:1  Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdež byl Lazar ten, kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.

12:1  Jesus ergo ante sex dies Paschæ venit Bethaniam, ubi Lazarus fuerat mortuus, quem suscitavit Jesus.

12:2  And they made him a supper there: and Martha served. But Lazarus was one of them that were at table with him.

12:2  There they made him a supper; and Martha served: but Lazarus was one of them that sat at the table with him.

12:2  Připravili mu tam večeři; Marta při ní obsluhovala a Lazar byl jeden z těch, kteří byli s Ježíšem u stolu.

12:2  Tam mu připravili večeři. Marta je obsluhovala a Lazar byl jedním z těch, kdo s ním stolovali.

12:2  Připravili mu tam večeři. Marta je obsluhovala a Lazar byl jeden z těch, kteří s ním stolovali.

12:2  I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s ním.

12:2  Fecerunt autem ei cœnam ibi, et Martha ministrabat, Lazarus vero unus erat ex discumbentibus cum eo.

12:3  Mary therefore took a pound of ointment of right spikenard, of great price, and anointed the feet of Jesus and wiped his feet with her hair. And the house was filled with the odour of the ointment.

12:3  Then took Mary a pound of ointment of spikenard, very costly, and anointed the feet of Jesus, and wiped his feet with her hair: and the house was filled with the odour of the ointment.

12:3  Tu vzala Marie libru drahého oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a otřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti.

12:3  Marie tehdy vzala libru velmi drahé masti z pravého nardu, pomazala Ježíšovy nohy a vytřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti.

12:3  Tu Marie vzala libru velmi drahého pravého nardového oleje, pomazala Ježíšovi nohy a otřela mu je svými vlasy; dům se naplnil vůní toho oleje.

12:3  Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.

12:3  Maria ergo accepit libram unguenti nardi pistici pretiosi, et unxit pedes Jesu, et extersit pedes ejus capillis suis : et domus impleta est ex odore unguenti.

12:4  Then one of his disciples, Judas Iscariot, he that was about to betray him, said:

12:4  Then saith one of his disciples, Judas Iscariot, Simon’s son, which should betray him,

12:4  Jidáš Iškariotský, jeden z jeho učedníků, který jej měl zradit, řekl:

12:4  Jeden z jeho učedníků, Jidáš Iškariotský, který ho měl zradit, řekl:

12:4  Juda [Šimonův], Iškariotský, jeden z jeho učedníků, který jej měl zradit, řekl:

12:4  Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:

12:4  Dixit ergo unus ex discipulis ejus, Judas Iscariotes, qui erat eum traditurus :

12:5  Why was not this ointment sold for three hundred pence and given to the poor?

12:5  Why was not this ointment sold for three hundred pence, and given to the poor?

12:5  „Proč nebyl ten olej prodán za tři sta denárů a peníze dány chudým?“

12:5  „Proč se ta mast neprodala za tři sta denárů? Mohlo se to rozdat chudým!“

12:5  „Proč nebyl tento olej prodán za tři sta denárů a ty dány chudým?“

12:5  Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?

12:5  Quare hoc unguentum non veniit trecentis denariis, et datum est egenis ?

12:6  Now he said this not because he cared for the poor; but because he was a thief and, having the purse, carried the things that were put therein.

12:6  This he said, not that he cared for the poor; but because he was a thief, and had the bag, and bare what was put therein.

12:6  To řekl ne proto, že by mu záleželo na chudých, ale že byl zloděj: měl na starosti pokladnici a bral z toho, co se do ní dávalo.

12:6  To však neřekl proto, že by měl starost o chudé, ale že byl zloděj. Měl totiž na starosti společnou pokladnu a z toho, co se do ní dávalo, si bral pro sebe.

12:6  To řekl ne proto, že by mu záleželo na chudých, ale protože byl zloděj; měl pokladnici a bral z toho, co se do ní dávalo.

12:6  To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.

12:6  Dixit autem hoc, non quia de egenis pertinebat ad eum, sed quia fur erat, et loculos habens, ea quæ mittebantur, portabat.

12:7  Jesus therefore said: Let her alone, that she may keep it against the day of my burial.

12:7  Then said Jesus, Let her alone: against the day of my burying hath she kept this.

12:7  Ježíš řekl: „Nech ji, uchovala to ke dni mého pohřbu!

12:7  Ježíš odpověděl: „Nech ji, tu mast schovávala pro den mého pohřbu.

12:7  Ježíš řekl: „Nech ji. ⌈Ať jej zachová⌉ ke dni mé přípravy k pohřbu.

12:7  Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřbu mého zachovala to.

12:7  Dixit ergo Jesus : Sinite illam ut in diem sepulturæ meæ servet illud.

12:8  For the poor you have always with you: but me you have not always.

12:8  For the poor always ye have with you; but me ye have not always.

12:8  Chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky.“

12:8  Chudé tu budete mít vždycky, ale mě vždycky mít nebudete.“

12:8  Vždyť chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky.“

12:8  Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.

12:8  Pauperes enim semper habetis vobiscum : me autem non semper habetis.

12:9  A great multitude therefore of the Jews knew that he was there; and they came, not for Jesus' sake only, but that they might see Lazarus, whom he had raised from the dead.

12:9  Much people of the Jews therefore knew that he was there: and they came not for Jesus’ sake only, but that they might see Lazarus also, whom he had raised from the dead.

12:9  Velký zástup Židů se dověděl, že tam Ježíš je; a přišli nejen kvůli němu, ale také aby viděli Lazara, kterého vzkřísil z mrtvých.

12:9  Veliké množství Židů se dozvědělo, že Ježíš je tam, a tak přišli – nejen kvůli němu, ale také aby viděli Lazara, kterého vzkřísil z mrtvých.

12:9  Velký zástup Židů se dověděl, že tam je; a přišli nejen kvůli Ježíšovi, ale také proto, aby uviděli Lazara, kterého probudil z mrtvých.

12:9  Zvěděl pak zástup veliký z Židů, že by tu byl. I přišli, ne pro Ježíše toliko, ale také aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.

12:9  Cognovit ergo turba multa ex Judæis quia illic est, et venerunt, non propter Jesum tantum, sed ut Lazarum viderent, quem suscitavit a mortuis.

12:10  But the chief priests thought to kill Lazarus also:

12:10  But the chief priests consulted that they might put Lazarus also to death;

12:10  Proto se velekněží uradili, že zabijí i Lazara;

12:10  Vrchní kněží se proto rozhodli zabít i Lazara.

12:10  Velekněží se rozhodli, že zabijí i Lazara,

12:10  Radili se pak přední kněží {biskupové}, aby i Lazara zamordovali.

12:10  Cogitaverunt autem principes sacerdotum ut et Lazarum interficerent :

12:11  Because many of the Jews, by reason of him, went away and believed in Jesus.

12:11  Because that by reason of him many of the Jews went away, and believed on Jesus.

12:11  neboť mnozí Židé kvůli němu odcházeli a věřili v Ježíše.

12:11  Mnozí Židé totiž kvůli němu odcházeli a uvěřili v Ježíše.

12:11  protože mnozí z Židů kvůli němu odcházeli a věřili v Ježíše.

12:11  Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.

12:11  quia multi propter illum abibant ex Judæis, et credebant in Jesum.

12:12  And on the next day, a great multitude that was come to the festival day, when they had heard that Jesus was coming to Jerusalem,

12:12  On the next day much people that were come to the feast, when they heard that Jesus was coming to Jerusalem,

12:12  Druhého dne se dovědělo mnoho poutníků, kteří přišli na svátky, že Ježíš přichází do Jeruzaléma.

12:12  Nazítří onen veliký zástup lidí, kteří přišli na svátky, uslyšel, že Ježíš přichází do Jeruzaléma.

12:12  Nazítří uslyšel velký zástup lidí, kteří přišli na svátky, že Ježíš přichází do Jeruzaléma.

12:12  Nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,

12:12  In crastinum autem, turba multa quæ venerat ad diem festum, cum audissent quia venit Jesus Jerosolymam,

12:13  Took branches of palm trees and went forth to meet him and cried Hosanna. Blessed is he that cometh in the name of the Lord, the king of Israel.

12:13  Took branches of palm trees, and went forth to meet him, and cried, Hosanna: Blessed is the King of Israel that cometh in the name of the Lord.

12:13  Vzali palmové ratolesti, šli ho uvítat a volali: „Hosanna, požehnaný, jenž přichází ve jménu Hospodinově, král izraelský.“

12:13  Vzali palmové větve, vyšli mu naproti a volali: „Hosana!“ „Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu!“ „Ať žije král Izraele!“

12:13  Vzali palmové ratolesti, vyšli mu vstříc a volali: „Hosanna, požehnaný, jenž přichází ve jménu Pána, král Izraele.“

12:13  Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Hosanna, požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně, král Izraelský.

12:13  acceperunt ramos palmarum, et processerunt obviam ei, et clamabant : Hosanna, benedictus qui venit in nomine Domini, rex Israël.

12:14  And Jesus found a young ass and sat upon it, as it is written:

12:14  And Jesus, when he had found a young ass, sat thereon; as it is written,

12:14  Ježíš nalezl oslátko a vsedl na ně, jak je psáno:

12:14  Ježíš nalezl oslátko a vsedl na ně, jak je psáno:

12:14  Ježíš nalezl oslátko a vsedl na ně, jak je napsáno:

12:14  I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:

12:14  Et invenit Jesus asellum, et sedit super eum, sicut scriptum est :

12:15  Fear not, daughter of Sion: behold thy king cometh, sitting on an ass's colt.

12:15  Fear not, daughter of Sion: behold, thy King cometh, sitting on an ass’s colt.

12:15  ‚Neboj se, dcero Siónská, hle, král tvůj přichází, sedě na oslátku.‘

12:15  „Neboj se, Dcero sionská! Hle, tvůj král přichází sedící na oslátku.“

12:15  Neboj se, dcero Siónská, hle, tvůj král přichází, sedě na oslátku.

12:15  Neboj se, dcero Sionská, aj, král tvůj béře se, na oslátku sedě.

12:15  Noli timere, filia Sion : ecce rex tuus venit sedens super pullum asinæ.

12:16  These things his disciples did not know at the first: but when Jesus was glorified, then they remembered that these things were written of him and that they had done these things to him.

12:16  These things understood not his disciples at the first: but when Jesus was glorified, then remembered they that these things were written of him, and that they had done these things unto him.

12:16  Jeho učedníci tomu v té chvíli nerozuměli, ale když byl Ježíš oslaven, tu se rozpomenuli, že to o něm bylo psáno a že se tak stalo.

12:16  Jeho učedníci tomu nejdříve nerozuměli, ale když byl Ježíš oslaven, tehdy si vzpomněli, že to o něm bylo psáno a že se to na něm vyplnilo.

12:16  Jeho učedníci si to nejprve neuvědomili, ale když byl Ježíš oslaven, tehdy si vzpomněli, že to bylo o něm napsáno a že mu to učinili.

12:16  Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho sprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že to psáno bylo o něm, a že jemu to učinili.

12:16  Hæc non cognoverunt discipuli ejus primum : sed quando glorificatus est Jesus, tunc recordati sunt quia hæc erant scripta de eo, et hæc fecerunt ei.

12:17  The multitude therefore gave testimony, which was with him, when he called Lazarus out of the grave and raised him from the dead.

12:17  The people therefore that was with him when he called Lazarus out of his grave, and raised him from the dead, bare record.

12:17  Zástup, který byl s ním, když vyvolal Lazara z hrobu z vzkřísil ho z mrtvých, vydával o tom svědectví.

12:17  Zástup, který byl s ním, vydával svědectví, že zavolal Lazara z hrobu a vzkřísil ho z mrtvých.

12:17  Zástup, který s ním byl, když zavolal Lazara z hrobu a probudil ho z mrtvých, o tom vydával svědectví.

12:17  Vydával pak svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu, a vzkřísil jej z mrtvých.

12:17  Testimonium ergo perhibebat turba, quæ erat cum eo quando Lazarum vocavit de monumento, et suscitavit eum a mortuis.

12:18  For which reason also the people came to meet him, because they heard that he had done this miracle.

12:18  For this cause the people also met him, for that they heard that he had done this miracle.

12:18  Proto ho také přišlo uvítat množství lidu, neboť slyšeli, že učinil toto znamení.

12:18  Když slyšeli, jaké zázračné znamení vykonal, vyšli mu lidé naproti v celých zástupech.

12:18  Proto mu také vyšel zástup naproti, neboť uslyšel, že učinil toto znamení.

12:18  Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.

12:18  Propterea et obviam venit ei turba : quia audierunt fecisse hoc signum.

12:19  The Pharisees therefore said among themselves: Do you see that we prevail nothing? Behold, the whole world is gone after him.

12:19  The Pharisees therefore said among themselves, Perceive ye how ye prevail nothing? behold, the world is gone after him.

12:19  Farizeové si řekli: „Vidíte, že nic nezmůžete! Celý svět se dal za ním.“

12:19  Farizeové tehdy jedni druhým říkali: „Vidíte? Nic nezmůžete! Celý svět jde za ním!“

12:19  Farizeové si řekli: „Vidíte, že nic nezmůžete. Hle, [celý] svět jde za ním!“

12:19  Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte-li, že nic neprospíváte? Aj, svět postoupil po něm.

12:19  Pharisæi ergo dixerunt ad semetipsos : Videtis quia nihil proficimus ? ecce mundus totus post eum abiit.

12:20  Now there were certain Gentiles among them, who came up to adore on the festival day.

12:20  And there were certain Greeks among them that came up to worship at the feast:

12:20  Někteří z poutníků, kteří se přišli o svátcích klanět Bohu, byli Řekové.

12:20  Někteří z těch, kdo se přišli o tom svátku modlit, byli Řekové.

12:20  Někteří z těch, kteří vystoupili do Jeruzaléma, aby se o tomto svátku poklonili Bohu, byli Řekové.

12:20  Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.

12:20  Erant autem quidam gentiles, ex his qui ascenderant ut adorarent in die festo.

12:21  These therefore came to Philip, who was of Bethsaida of Galilee, and desired him, saying: Sir, we would see Jesus.

12:21  The same came therefore to Philip, which was of Bethsaida of Galilee, and desired him, saying, Sir, we would see Jesus.

12:21  Ti přistoupili k Filipovi, který byl z Betsaidy v Galileji, a prosili ho: „Pane, rádi bychom viděli Ježíše.“

12:21  Přišli za Filipem, který byl z galilejské Betsaidy, a prosili ho: „Pane, chtěli bychom vidět Ježíše.“

12:21  Ti přišli k Filipovi, který byl z galilejské Betsaidy, a žádali ho: „Pane, chceme vidět Ježíše!“

12:21  Ti tedy přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.

12:21  Hi ergo accesserunt ad Philippum, qui erat a Bethsaida Galilææ, et rogabant eum, dicentes : Domine, volumus Jesum videre.

12:22  Philip cometh and telleth Andrew. Again Andrew and Philip told Jesus.

12:22  Philip cometh and telleth Andrew: and again Andrew and Philip tell Jesus.

12:22  Filip šel a řekl to Ondřejovi, Ondřej a Filip to šli říci Ježíšovi.

12:22  Filip o tom šel říci Ondřejovi a společně to pak řekli Ježíšovi.

12:22  Filip šel a řekl to Ondřejovi. Ondřej a Filip šli a řekli to Ježíšovi.

12:22  Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak zase a Filip pověděli Ježíšovi.

12:22  Venit Philippus, et dicit Andreæ ; Andreas rursum et Philippus dixerunt Jesu.

12:23  But Jesus answered them, saying: The hour is come that the Son of man should be glorified.

12:23  And Jesus answered them, saying, The hour is come, that the Son of man should be glorified.

12:23  Ježíš jim odpověděl: „Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka.

12:23  Ježíš jim odpověděl: „Přišla chvíle, kdy má být Syn člověka oslaven.

12:23  Ježíš jim řekl: „Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka.

12:23  A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať hodina, aby oslaven byl Syn člověka.

12:23  Jesus autem respondit eis, dicens : Venit hora, ut clarificetur Filius hominis.

12:24  Amen, amen, I say to you, unless the grain of wheat falling into the ground die,

12:24  Verily, verily, I say unto you, Except a corn of wheat fall into the ground and die, it abideth alone: but if it die, it bringeth forth much fruit.

12:24  Amen, amen, pravím vám, jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek.

12:24  Amen, amen, říkám vám: Pokud zrno pšenice nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Pokud však zemře, přinese hojnou úrodu.

12:24  Amen, amen, pravím vám: Jestliže pšeničné zrno, které padlo do země, nezemře, zůstává samo. Zemře–li však, přináší mnohý užitek.

12:24  Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.

12:24  Amen, amen dico vobis, nisi granum frumenti cadens in terram, mortuum fuerit,

12:25  Itself remaineth alone. But if it die it bringeth forth much fruit. He that loveth his life shall lose it and he that hateth his life in this world keepeth it unto life eternal.

12:25  He that loveth his life shall lose it; and he that hateth his life in this world shall keep it unto life eternal.

12:25  Kdo miluje svůj život, ztratí jej; kdo nenávidí svůj život v tomto světě, uchrání jej pro život věčný.

12:25  Kdo lpí na svém životě, ten jej ztratí. Kdo na svém životě v tomto světě nelpí, uchrání jej k věčnému životu.

12:25  Kdo má rád svou duši, hubí ji; kdo nenávidí svou duši v tomto světě, uchrání ji k životu věčnému.

12:25  Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí.

12:25  ipsum solum manet : si autem mortuum fuerit, multum fructum affert. Qui amat animam suam, perdet eam ; et qui odit animam suam in hoc mundo, in vitam æternam custodit eam.

12:26  If any man minister to me, let him follow me: and where I am, there also shall my minister be. If any man minister to me, him will my Father honour.

12:26  If any man serve me, let him follow me; and where I am, there shall also my servant be: if any man serve me, him will my Father honour.

12:26  Kdo mně chce sloužit, ať mě následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mně slouží, dojde cti od Otce.“

12:26  Kdo mi chce sloužit, ať mě následuje; tam, kde jsem já, bude i můj služebník. Kdokoli mi slouží, toho Otec poctí.

12:26  Jestliže mi někdo slouží, ať mne následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mi slouží, toho poctí Otec.“

12:26  Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec.

12:26  Si quis mihi ministrat, me sequatur, et ubi sum ego, illic et minister meus erit. Si quis mihi ministraverit, honorificabit eum Pater meus.

12:27  Now is my soul troubled. And what shall I say? Father, save me from this hour. But for this cause I came unto this hour.

12:27  Now is my soul troubled; and what shall I say? Father, save me from this hour: but for this cause came I unto this hour.

12:27  „Nyní je má duše sevřena úzkostí. Mám snad říci: Otče, zachraň mě od této hodiny? Vždyť pro tuto hodinu jsem přišel.

12:27  Jsem teď sevřen úzkostí a co mám říci? ‚Otče, vysvoboď mě z této chvíle‘? Ale proto jsem přišel, pro tuto chvíli.

12:27  „Nyní je má duše rozrušena. Co mám říci? Otče, zachraň mne od této hodiny? Vždyť proto jsem přišel k této hodině.

12:27  Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.

12:27  Nunc anima mea turbata est. Et quid dicam ? Pater, salvifica me ex hac hora. Sed propterea veni in horam hanc :

12:28  Father, glorify thy name. A voice therefore came from heaven: I have both glorified it and will glorify it again.

12:28  Father, glorify thy name. Then came there a voice from heaven, saying, I have both glorified it, and will glorify it again.

12:28  Otče, oslav své jméno!“ Z nebe zazněl hlas: „Oslavil jsem a ještě oslavím.“

12:28  Otče, oslav své jméno!“ Tehdy z nebe zazněl hlas: „Oslavil jsem a ještě oslavím.“

12:28  Otče, oslav své jméno!“ Z nebe ⌈se ozval⌉ hlas: „Oslavil jsem a ještě oslavím.“

12:28  Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe: I oslavil jsem, i ještě oslavím.

12:28  Pater, clarifica nomen tuum. Venit ergo vox de cælo : Et clarificavi, et iterum clarificabo.

12:29  The multitude therefore that stood and heard said that it thundered. Others said: An angel spoke to him.

12:29  The people therefore, that stood by, and heard it, said that it thundered: others said, An angel spake to him.

12:29  Zástup, který tam stál a slyšel to, říkal, že zahřmělo. Jiní tvrdili: „Anděl k němu promluvil.“

12:29  Zástup, který tam stál a slyšel to, řekl: „Zahřmělo.“ Někteří ale říkali: „Mluvil k němu anděl.“

12:29  Zástup, který tam stál a uslyšel to, říkal: Zahřmělo. Jiní říkali: Anděl k němu promluvil.

12:29  Ten pak zástup, kterýž tu stál a slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.

12:29  Turba ergo, quæ stabat, et audierat, dicebat tonitruum esse factum. Alii dicebant : Angelus ei locutus est.

12:30  Jesus answered and said: This voice came not because of me, but for your sakes.

12:30  Jesus answered and said, This voice came not because of me, but for your sakes.

12:30  Ježíš na to řekl: „Tento hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám.

12:30  Ježíš na to odpověděl: „Ten hlas nezazněl kvůli mně, ale kvůli vám.

12:30  Ježíš řekl: „Ten hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám.

12:30  Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.

12:30  Respondit Jesus, et dixit : Non propter me hæc vox venit, sed propter vos.

12:31  Now is the judgment of the world: now shall the prince of this world be cast out.

12:31  Now is the judgment of this world: now shall the prince of this world be cast out.

12:31  Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven.

12:31  Nyní se koná soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven.

12:31  Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude ⌈vládce tohoto světa⌉ vyvržen ven.

12:31  Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.

12:31  Nunc judicium est mundi : nunc princeps hujus mundi ejicietur foras.

12:32  And I, if I be lifted up from the earth, will draw all things to myself.

12:32  And I, if I be lifted up from the earth, will draw all men unto me.

12:32  A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě.“

12:32  A já, až budu vyzdvižen od země, potáhnu všechny k sobě.“

12:32  A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všechny k sobě.“

12:32  A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.

12:32  Et ego, si exaltatus fuero a terra, omnia traham ad meipsum.

12:33  (Now this he said, signifying what death he should die.)

12:33  This he said, signifying what death he should die.

12:33  To řekl, aby naznačil, jakou smrtí má zemřít.

12:33  (Těmito slovy naznačil, jakou smrtí má zemřít.)

12:33  Těmito slovy naznačoval, jakou smrtí má zemřít.

12:33  (To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)

12:33  (Hoc autem dicebat, significans qua morte esset moriturus.)

12:34  The multitude answered him: We have heard out of the law that Christ abideth for ever. And how sayest thou: The Son of man must be lifted up? Who is this Son of man?

12:34  The people answered him, We have heard out of the law that Christ abideth for ever: and how sayest thou, The Son of man must be lifted up? who is this Son of man?

12:34  Zástup mu odpověděl: „My jsme slyšeli ze zákona, že Mesiáš má zůstat navěky; jak ty můžeš říkat, že Syn člověka musí být vyvýšen? Kdo je ten Syn člověka?“

12:34  Zástup mu odpověděl: „My jsme slyšeli ze Zákona, že Mesiáš tu zůstane navěky. Proč tedy říkáš, že Syn člověka musí být vyzdvižen? Kdo je ten Syn člověka?“

12:34  Zástup mu odpověděl: „My jsme slyšeli ze Zákona, že Mesiáš zůstává ⌈na věčnost⌉. Jak ty můžeš říkat, že Syn člověka musí být vyvýšen? Kdo je tento Syn člověka?“

12:34  Odpověděl jemu zástup: My jsme slýchali z zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka?

12:34  Respondit ei turba : Nos audivimus ex lege, quia Christus manet in æternum : et quomodo tu dicis : Oportet exaltari Filium hominis ? quis est iste Filius hominis ?

12:35  Jesus therefore said to them: Yet a little while, the light is among you. Walk whilst you have the light, and the darkness overtake you not. And he that walketh in darkness knoweth not whither be goeth.

12:35  Then Jesus said unto them, Yet a little while is the light with you. Walk while ye have the light, lest darkness come upon you: for he that walketh in darkness knoweth not whither he goeth.

12:35  Ježíš jim řekl: „Ještě jen malou chvíli je světlo mezi vámi. Dokud máte světlo, neustávejte v cestě, aby vás nepřekvapila tma; kdo chodí ve tmě, neví, kam jde.

12:35  Ježíš jim řekl: „Ještě na kratičko je světlo s vámi. Choďte, dokud máte světlo, ať vás nezachvátí tma. Kdo totiž chodí ve tmě, neví, kam jde.

12:35  Ježíš jim tedy řekl: „Ještě krátký čas je světlo mezi vámi. Choďte, dokud máte světlo, aby vás nezastihla tma; kdo chodí ve tmě, neví, kam jde.

12:35  Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas světlo s vámi jest. Choďte, dokud světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.

12:35  Dixit ergo eis Jesus : Adhuc modicum, lumen in vobis est. Ambulate dum lucem habetis, ut non vos tenebræ comprehendant ; et qui ambulat in tenebris, nescit quo vadat.

12:36  Whilst you have the light, believe in the light, that you may be the children of light. These things Jesus spoke: and he went away and hid himself from them.

12:36  While ye have light, believe in the light, that ye may be the children of light. These things spake Jesus, and departed, and did hide himself from them.

12:36  Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste se stali syny světla.“ Tak promluvil Ježíš; potom odešel a skryl se před nimi.

12:36  Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste byli syny světla.“ Když to Ježíš pověděl, odešel a skryl se před nimi.

12:36  Dokud máte světlo, věřte v to světlo, abyste se stali syny světla.“ To Ježíš pověděl, odešel a skryl se před nimi.

12:36  Dokud světlo máte, věřte v světlo, abyste synové světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.

12:36  Dum lucem habetis, credite in lucem, ut filii lucis sitis. Hæc locutus est Jesus, et abiit et abscondit se ab eis.

12:37  And whereas he had done so many miracles before them, they believed not in him:

12:37  But though he had done so many miracles before them, yet they believed not on him:

12:37  Ač před nimi učinil taková znamení, nevěřili v něho;

12:37  Ačkoli před nimi vykonal tolik znamení, přece v něj neuvěřili.

12:37  Ačkoli před nimi učinil taková znamení, nevěřili v něho;

12:37  A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však neuvěřili v něho,

12:37  Cum autem tanta signa fecisset coram eis, non credebant in eum ;

12:38  That the saying of Isaias the prophet might be fulfilled, which he said: Lord, who hath believed our hearing? And to whom hath the arm of the Lord been revealed?

12:38  That the saying of Esaias the prophet might be fulfilled, which he spake, Lord, who hath believed our report? and to whom hath the arm of the Lord been revealed?

12:38  a tak se naplnilo slovo, které řekl prorok Izaiáš: ‚Hospodine, kdo uvěřil našemu kázání? A komu byla zjevena moc Hospodinova?‘

12:38  Tak se naplnilo slovo proroka Izaiáše: „Kdo, Hospodine, uvěřil naší zprávě? Komu se Hospodinova paže zjevila?“

12:38  ⌈a tak⌉ se naplnilo slovo, které řekl prorok Izaiáš: Pane, kdo uvěřil naší zvěsti? A komu byla zjevena Pánova paže?

12:38  Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu, a rámě Páně komu jest zjeveno?

12:38  ut sermo Isaiæ prophetæ impleretur, quem dixit : Domine, quis credidit auditui nostro ? et brachium Domini cui revelatum est ?

12:39  Therefore they could not believe, because Isaias said again:

12:39  Therefore they could not believe, because that Esaias said again,

12:39  Proto nemohli věřit, neboť Izaiáš také řekl:

12:39  Proto nemohli věřit, neboť Izaiáš ještě řekl:

12:39  Proto nemohli věřit, neboť Izaiáš také řekl:

12:39  Protoť nemohli věřiti, že opět Izaiáš řekl:

12:39  Propterea non poterant credere, quia iterum dixit Isaias :

12:40  He hath blinded their eyes and hardened their heart, that they should not see with their eyes, nor understand with their heart and be converted: and I should heal them.

12:40  He hath blinded their eyes, and hardened their heart; that they should not see with their eyes, nor understand with their heart, and be converted, and I should heal them.

12:40  ‚Oslepil jim oči a zatvrdil jim srdce, takže nevidí očima a srdce nepochopí, neobrátí se a já je neuzdravím.‘

12:40  „Oslepil jejich oči a zatvrdil jejich srdce, aby očima neuviděli a srdcem nepochopili a neobrátili se, abych je nemohl uzdravit.“

12:40  Oslepil jejich oči a zatvrdil jejich srdce, aby očima neuviděli a srdcem neporozuměli, neobrátili se, a já je neuzdravil.

12:40  Oslepil oči jejich, a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli, a srdcem nerozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.

12:40  Excæcavit oculos eorum, et induravit cor eorum ut non videant oculis, et non intelligant corde, et convertantur, et sanem eos.

12:41  These things said Isaias, when he saw his glory, and spoke of him.

12:41  These things said Esaias, when he saw his glory, and spake of him.

12:41  Tak řekl Izaiáš, neboť viděl jeho slávu a mluvil o něm.

12:41  To řekl Izaiáš, když zahlédl jeho slávu a mluvil o něm.

12:41  To řekl Izaiáš, protože spatřil jeho slávu a mluvil o něm.

12:41  To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho, a mluvil o něm.

12:41  Hæc dixit Isaias, quando vidit gloriam ejus, et locutus est de eo.

12:42  However, many of the chief men also believed in him: but because of the Pharisees they did not confess him, that they might not be cast out of the synagogue.

12:42  Nevertheless among the chief rulers also many believed on him; but because of the Pharisees they did not confess him, lest they should be put out of the synagogue:

12:42  Přesto v něho uvěřili mnozí z předních mužů, ale kvůli farizeům se k němu nepřiznávali, aby nebyli vyloučeni ze synagógy.

12:42  Přesto však v něho uvěřili i mnozí z hodnostářů, ale kvůli farizeům ho nevyznávali, aby nebyli vyobcováni ze synagogy.

12:42  Přece však i mnozí z vůdců v něho uvěřili, ale kvůli farizeům se k němu nepřiznávali, aby nebyli vyloučeni ze synagogy.

12:42  A ačkoli mnozí i z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali, aby ze školy nebyli vyobcování.

12:42  Verumtamen et ex principibus multi crediderunt in eum : sed propter pharisæos non confitebantur, ut e synagoga non ejicerentur.

12:43  For they loved the glory of men more than the glory of God.

12:43  For they loved the praise of men more than the praise of God.

12:43  Zamilovali si lidskou slávu víc než slávu Boží.

12:43  Milovali totiž lidskou slávu více než slávu Boží.

12:43  Zamilovali si lidskou slávu víc než slávu Boží.

12:43  Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.

12:43  Dilexerunt enim gloriam hominum magis quam gloriam Dei.

12:44  But Jesus cried and said: He that believeth in me doth not believe in me, but in him that sent me.

12:44  Jesus cried and said, He that believeth on me, believeth not on me, but on him that sent me.

12:44  Ježíš hlasitě zvolal: „Kdo věří ve mne, ne ve mne věří, ale v toho, který mě poslal.

12:44  Ježíš volal: „Kdo věří ve mne, věří ne ve mne, ale v Toho, který mě poslal.

12:44  Ježíš zvolal: „Kdo věří ve mne, ne ve mne věří, ale v toho, kdo mne poslal.

12:44  Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, kterýž mne poslal.

12:44  Jesus autem clamavit, et dixit : Qui credit in me, non credit in me, sed in eum qui misit me.

12:45  And he that seeth me, seeth him that sent me.

12:45  And he that seeth me seeth him that sent me.

12:45  A kdo vidí mne, vidí toho, který mě poslal.

12:45  Kdo vidí mě, vidí Toho, který mě poslal.

12:45  A kdo vidí mne, vidí toho, kdo mne poslal.

12:45  A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.

12:45  Et qui videt me, videt eum qui misit me.

12:46  I am come, a light into the world, that whosoever believeth in me may not remain in darkness.

12:46  I am come a light into the world, that whosoever believeth on me should not abide in darkness.

12:46  Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě.

12:46  Já, světlo, jsem přišel na svět, aby žádný, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě.

12:46  Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě.

12:46  Já světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.

12:46  Ego lux in mundum veni, ut omnis qui credit in me, in tenebris non maneat.

12:47  And if any man hear my words and keep them not, I do not judge him for I came not to judge the world, but to save the world.

12:47  And if any man hear my words, and believe not, I judge him not: for I came not to judge the world, but to save the world.

12:47  Kdo slyší má slova a nezachovává je, toho já nesoudím. Nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych svět spasil.

12:47  Slyší-li někdo má slova a neplní je, já ho nesoudím; nepřišel jsem totiž, abych soudil svět, ale abych svět spasil.

12:47  A jestli někdo uslyší má slova, a nezachová je, já ho nesoudím. Nepřišel jsem, abych svět soudil, ale abych svět zachránil.

12:47  A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasil svět.

12:47  Et si quis audierit verba mea, et non custodierit, ego non judico eum ; non enim veni ut judicem mundum, sed ut salvificem mundum.

12:48  He that despiseth me and receiveth not my words hath one that judgeth him. The word that I have spoken, the same shall judge him in the last day.

12:48  He that rejecteth me, and receiveth not my words, hath one that judgeth him: the word that I have spoken, the same shall judge him in the last day.

12:48  Kdo mě odmítá a nepřijímá moje slova, má, kdo by jej soudil: Slovo, které jsem mluvil, to jej bude soudit v poslední den.

12:48  Kdo mě odmítá a nepřijímá moje slova, má, kdo by ho soudil. V poslední den jej bude soudit slovo, které jsem mluvil.

12:48  Kdo mne odmítá a nepřijímá moje slova, má svého soudce. Slovo, které jsem pověděl, to ho bude soudit v poslední den.

12:48  Kdož mnou pohrdá, a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.

12:48  Qui spernit me et non accipit verba mea, habet qui judicet eum. Sermo quem locutus sum, ille judicabit eum in novissimo die.

12:49  For I have not spoken of myself: but the Father who sent me, he gave me commandment what I should say and what I should speak.

12:49  For I have not spoken of myself; but the Father which sent me, he gave me a commandment, what I should say, and what I should speak.

12:49  Neboť jsem nemluvil sám ze sebe, ale Otec, který mě poslal, přikázal mi, jak mám mluvit a co říci.

12:49  Nemluvil jsem totiž sám od sebe, ale Otec, který mě poslal, ten mi dal přikázání, co mám říkat a co mluvit.

12:49  Neboť já jsem nemluvil sám ze sebe, ale Otec, který mne poslal, ten mi dal příkaz, co mám říci a co promluvit.

12:49  Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, kterýž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.

12:49  Quia ego ex meipso non sum locutus, sed qui misit me, Pater, ipse mihi mandatum dedit quid dicam et quid loquar.

12:50  And I know that his commandment is life everlasting. The things therefore that I speak, even as the Father said unto me, so do I speak.

12:50  And I know that his commandment is life everlasting: whatsoever I speak therefore, even as the Father said unto me, so I speak.

12:50  A vím, že jeho přikázání je věčný život. Co tedy mluví, mluvím tak, jak mi pověděl Otec.“

12:50  A vím, že jeho přikázání je věčný život. Co mluvím, tedy mluvím tak, jak mi řekl Otec.“

12:50  A vím, že jeho přikázání je věčný život. Co tedy já mluvím, mluvím tak, jak mi pověděl Otec.“

12:50  A vím, že přikázaní jeho jest život věčný. A protož, což já mluvím, jakž mi pověděl Otec, takť mluvím.

12:50  Et scio quia mandatum ejus vita æterna est : quæ ergo ego loquor, sicut dixit mihi Pater, sic loquor.