CzeCEP - John - 5

5:1  Potom byly židovské svátky a Ježíš se vydal do Jeruzaléma.

5:2  V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, a u něho pět sloupořadí.

5:3  V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých čekajících na pohyb vody.

5:4  Neboť anděl Páně čas od času sestupoval do rybníka a vířil vodu; kdo první po tom zvíření vstoupil do vody, býval uzdraven, ať trpěl kteroukoli nemocí.

5:5  Byl tam i jeden člověk, nemocný již třicet osm let.

5:6  Když Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouho nemocen, řekl mu: „Chceš být zdráv?“

5:7  Nemocný mu odpověděl: „Pane, nemám nikoho, kdo by mě odnesl do rybníka, jakmile se voda rozvíří. Než se tam sám dostanu, jiný mě předejde.“

5:8  Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi lože své a choď!“

5:9  A hned byl ten člověk uzdraven; vzal své lože a chodil. Toho dne však byla sobota.

5:10  Židé řekli tomu uzdravenému: „Je sobota, a proto nesmíš nosit lože.“

5:11  Odpověděl jim: „Ten, který mě uzdravil, mi řekl: Vezmi své lože a choď!“

5:12  Zeptali se ho: „Kdo byl ten člověk, který ti řekl: Vezmi je a choď?“

5:13  Ale uzdravený nevěděl, kdo to je, neboť Ježíš se mu ztratil v zástupu, který tam byl.

5:14  Později vyhledal Ježíš toho člověka v chrámě a řekl mu: „Hle, jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco horšího!“

5:15  Ten člověk šel a oznámil Židům, že je to Ježíš, kdo ho uzdravil.

5:16  A proto Židé začali Ježíš pronásledovat, že takové věci dělal v sobotu.

5:17  On však jim odpověděl: „Můj Otec pracuje bez přestání, proto i já pracuji.“

5:18  To bylo příčinou, že Židé ještě více usilovali Ježíše zabít, protože nejen znesvěcoval sobotu, ale dokonce nazýval Boha svým vlastním Otcem, a tak se mu stavěl na roveň.

5:19  Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí Otec, stejně činí i jeho Syn.

5:20  Vždyť Otec miluje Syna a ukazuje mu všecko, co sám činí; a ukáže mu ještě větší skutky, takže užasnete.

5:21  Jako Otec mrtvé křísí a probouzí k životu, tak i Syn probouzí k životu, které chce.

5:22  Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi,

5:23  aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nemá v úctě Syna, nemá v úctě ani Otce, který ho poslal.

5:24  Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a neopodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života.

5:25  Amen, amen, pravím vám, přichází hodina, ano, už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a kteří uslyší, budou žít.

5:26  Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synovi, aby měl život sám v sobě.

5:27  A dal mu moc konat soud, poněvadž je Syn člověka.

5:28  Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v hrobech uslyší jeho hlas

5:29  a vyjdou; ti, kdo činili dobré, vstanou k životu, a ti, kdo činili zlé, vstanou k odsouzení.

5:30  Sám od sebe nemohu dělat nic; jak mi Bůh přikazuje, tak soudím, a můj soud je spravedlivý, neboť nehledám vůli svou, ale vůli toho, který mě poslal.“

5:31  „Svědčím-li sám o sobě, mé svědectví není pravé.

5:32  Je však jiný, který o mě svědčí, a já vím, že svědectví, které o mě vydává, je pravé.

5:33  Poslali jste k Janovi a on vydal svědectví pravdě.

5:34  Já nepotřebuji svědectví od člověka - ale říkám to proto, abyste vy byli spaseni.

5:35  Jan byl svíce hořící a zářící, a vy jste se chtěli na chvíli radovat v jeho světle.

5:36  Svědectví, které mám já, je větší než Janovo: skutky, jež mi Otec svěřil, abych je vykonal. Tyto skutky, které činím, svědčí o tom, že mě Otec poslal.

5:37  A sám Otec, který mě poslal, vydal o mě svědectví. Vy jste však nikdy neslyšeli jeho hlas ani jste nespatřili jeho tvář

5:38  a jeho slovo je ve vás nezůstává, poněvadž nevěříte tomu, koho on poslal.

5:39  Zkoumáte Písma a myslíte si, že v nich máte věčný život; a Písma svědčí o mně.

5:40  Ale vy nechcete přijít ke mně, abyste měli život.

5:41  Nečekám slávu od lidí.

5:42  Ale o vás jsem se přesvědčil, že v sobě nemáte lásku k Bohu.

5:43  Přišel jsem ve jménu svého Otce, ale nepřijímáte mne. Kdyby přišel někdo ve svém vlastním jménu, toho přijmete.

5:44  Jak byste mohli uvěřit, když oslavujete sebe navzájem, ale slávu od samého Boha nehledáte!

5:45  Nedomnívejte se, že já budu na vás u Otce žalovat; vaším žalobcem je Mojžíš, v něhož jste složili svou naději.

5:46  Kdybyste opravdu věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, neboť on psal o mně.

5:47  Nevěříte-li tomu, co on napsal, jak uvěříte mým slovům?“