CzeCEP - John - 6

6:1  Potom odešel Ježíš na druhý břeh Tiberiadského jezera v Galileji.

6:2  Šel za ním velký zástup, poněvadž viděli znamení, která činil na nemocných.

6:3  Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky.

6:4  Byly blízko židovské svátky velikonoční.

6:5  Když se Ježíš rozhlédl a viděl, že k němu přichází četný zástup, řekl Filipovi: „Kde nakoupíme chleba, aby se všichni najedli?“

6:6  To však řekl, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce učinit.

6:7  Filip mu odpověděl: „Ani za dvě stě denárů chleba nepostačí, aby se na každého aspoň něco dostalo.“

6:8  Řekne mu jeden z učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra:

6:9  „Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro tolik lidí!“

6:10  Ježíš řekl: „Ať se všichni posadí!“ Na tom místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc.

6:11  Pak vzal Ježíš chleby, vzdal díky a rozdílel sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl.

6:12  Když se nasytili, řekl svým učedníkům: „Seberte zbylé nalámané chleby, aby nic nepřišlo nazmar!“

6:13  Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů nalámanými díly, které z těch pěti ječných chlebů po jídle zbyly.

6:14  Když lidé viděli znamení, které Ježíš učinil, říkali: „Opravdu je to ten Prorok, který má přijít na svět!“

6:15  Když Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho provolali králem, odešel opět na horu, zcela sám.

6:16  Když nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři,

6:17  vstoupili na loď a jeli na druhý břeh do Kafarnaum. Už se setmělo a Ježíš s nimi stále ještě nebyl.

6:18  Moře se vzdouvalo mocným náporem větru.

6:19  Když veslovali asi pětadvacet nebo třicet stadií, spatřili Ježíše, jak kráčí po moři a blíží se k lodi; zmocnil se jich strach.

6:20  On jim však řekl: „Já to jsem, nebojte se!“

6:21  Chtěli jej vzít na loď, a hned se loď ocitla u břehu, k němuž jeli.

6:22  Zástup zůstal na protějším břehu moře. Druhého dne si uvědomili, že tam byl jen jeden člun a že Ježíš na něj nevstoupil společně se svými učedníky, ale že učedníci odjeli sami.

6:23  Jiné čluny z Tiberiady však přistály nedaleko místa, kde jedli chléb, nad nímž Pán vzdal díky.

6:24  Když tedy zástup shledal, že Ježíš ani jeho učedníci tam nejsou, vstoupili na ty čluny a jeli ho do Kafarnaum hledat.

6:25  Když jej na druhém břehu moře nalezli, řekli mu: „Mistře, kdy ses sem dostal?“

6:26  Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale proto, že jste jedli chléb a nasytili jste se.

6:27  Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm zůstávající pro život věčný; ten vám dá Syn člověka, jemuž jeho Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť.“

6:28  Řekli mu: „Jak máme jednat, abychom konali skutky Boží?“

6:29  Ježíš jim odpověděl: „Toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho on poslal.“

6:30  Řekli mu: „Jaké znamení učiníš, abychom je viděli a uvěřili ti? Co dokážeš?

6:31  Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: ‚Dal jim jíst chléb z nebe‘.“

6:32  Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, chléb z nebe vám nedal Mojžíš; pravý chléb z nebe vám dává můj Otec.

6:33  Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“

6:34  Řekli mu: „Pane, dávej nám ten chléb stále!“

6:35  Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mně, nikdy nebude žíznit.

6:36  Ale řekl jsem vám: Viděli jste mě, a přece nevěříte.

6:37  Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven,

6:38  neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal;

6:39  a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den.

6:40  Neboť to je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já jej vzkřísím v poslední den.“

6:41  Židé proti němu reptali, že řekl: ‚Já jsem chléb, který sestoupil z nebe‘.

6:42  A říkali: „Což tohle není Ježíš, syn Josefův? Vždyť známe jeho otce i matku! Jak tedy může říkat: ‚Sestoupil jsem z nebe‘!“

6:43  Ježíš jim odpověděl: „Nereptejte mezi sebou!

6:44  Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den.

6:45  Je psáno v prorocích: ‚Všichni budou vyučeni od Boha‘. Každý, kdo slyšel Otce a vyučil se u něho, přichází ke mně.

6:46  Ne že by někdo Otce viděl; jen ten, kdo je u Boha, viděl Otce.

6:47  Amen, amen, pravím vám, kdo věří, má život věčný.

6:48  Já jsem chléb života.

6:49  Vaši Otcové jedli na poušti manu, a zemřeli.

6:50  Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře.

6:51  Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z toho chleba, živ bude na věky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa.“

6:52  Židé se mezi sebou přeli: „Jak nám ten člověk může dát k jídlu své tělo?“

6:53  Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.

6:54  Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.

6:55  Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj.

6:56  Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.

6:57  Jako mne poslal živý Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze mne.

6:58  Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe - ne jako jedli vaši otcové, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, živ bude navěky.“

6:59  To řekl, když učil v synagóze v Kafarnaum.

6:60  Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: „To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?“

6:61  Ježíš poznal, že učedníci na to reptají, a řekl jim: „Nad tím se urážíte?

6:62  Což až uvidíte Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve?

6:63  Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou život.

6:64  Ale někteří z vás nevěří.“ Ježíš totiž od počátku věděl, kteří nevěří a kdo je ten, který ho zradí. -

6:65  A řekl: „Proto jsem vám pravil, že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce.“

6:66  Od té chvíle ho mnoho jeho učedníků opustilo a už s ním nechodili.

6:67  Ježíš řekl Dvanácti: „I vy chcete odejít?“

6:68  Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života.

6:69  A my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží.“

6:70  Ježíš jim odpověděl: „Nevyvolil jsem si vás dvanáct? A přece jeden z vás je ďábel.“

6:71  Mínil Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Ten ho totiž měl zradit, jeden z Dvanácti.