CzeCEP - John - 8

8:1  Ježíš však odešel na Olivovou horu.

8:2  Na úsvitě přišel opět do chrámu a všechen lid se k němu shromažďoval. On se posadil a učil je.

8:3  Tu k němu zákoníci a farizeové přivedou ženu, přistiženou při cizoložství; postavili ji doprostřed

8:4  a řeknou mu: „Mistře, tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice.

8:5  V zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?“

8:6  Tou otázkou ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi.

8:7  Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!“

8:8  A opět se sklonil a psal po zemi.

8:9  Když to uslyšeli, zahanbeni ve svém svědomí vytráceli se jeden po druhém, starší nejprve, až tam zůstal sám s tou ženou, která stála před ním.

8:10  Ježíš se zvedl a řekl jí: „Ženo, kde jsou ti, kdo na tebe žalovali? Nikdo tě neodsoudil?“

8:11  Ona řekla: „Nikdo, Pane.“ Ježíš jí řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“

8:12  Ježíš k nim opět promluvil a řekl: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“

8:13  Farizeové mu řekli: „Ty vydáváš svědectví sám o sobě, proto tvé svědectví není pravé.“

8:14  Ježíš jim odpověděl: „I když vydávám svědectví sám o sobě, moje svědectví je pravé, neboť vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy nevíte, odkud přicházím a kam jdu.

8:15  Vy soudíte podle zdání. Já nesoudím nikoho.

8:16  Jestliže já přece soudím, je můj soud pravdivý, neboť nesoudím sám, ale se mnou i ten, který mě poslal.

8:17  I ve vašem zákoně je přece psáno, že svědectví dvou osob je pravé.

8:18  Jsem to já, kdo svědčí sám o sobě; a svědčí o mně také Otec, který mě poslal.“

8:19  Zeptali se ho: „Kde je tvůj otec?“ Ježíš odpověděl: „Neznáte ani mě ani mého Otce. Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce.“

8:20  Ta slova řekl v síni pokladnic, když učil v chrámě. Ale nezatkli ho, protože dosud nepřišla jeho hodina.

8:21  Opět jim řekl: „Já odcházím; budete mě hledat, ale umřete ve svém hříchu. Kam já jdu, tam vy přijít nemůžete.“

8:22  Židé řekli: „Chce si snad vzít život, že říká: Kam já jdu, tam vy nemůžete přijít?“

8:23  I řekl jim: „Vy jste zdola, ale já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa.

8:24  Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Jestliže neuvěříte, že já to jsem, zemřete ve svých hříších.“

8:25  Řekli jemu: „Kdo jsi ty?“ Ježíš jim odpověděl: „Co vám od začátku říkám.

8:26  Mám o vás mnoho co říci, a to slova soudu; ten, který mě poslal, je pravdivý, a já oznamuji světu to, co jsem slyšel od něho.“

8:27  Nepoznali, že k nim mluví o Otci.

8:28  Ježíš jim řekl: „Teprve, až vyvýšíte Syna člověka, poznáte, že já jsem to a že sám od sebe nečiním nic, ale mluvím tak, jak mě naučil Otec.

8:29  Ten, který mě poslal, je se mnou; nenechal mě samotného, neboť stále dělám, co se líbí jemu.“

8:30  Když takto mluvil, mnozí v něho uvěřili.

8:31  Ježíš řekl Židům, kteří mu uvěřili: „Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky.

8:32  Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.“

8:33  Odpověděli mu: „Jsme potomci Abrahamovi a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak můžeš říkat: stanete se svobodnými?“

8:34  Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu.

8:35  Otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn.

8:36  Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodni.

8:37  Vím, že jste potomci Abrahamovi; ale chcete mě zabít, neboť pro mé slovo není u vás místa.

8:38  Já mluvím o tom, co jsem viděl u Otce; a vy děláte, co jste slyšeli od vašeho otce.“

8:39  Odpověděli mu: „Náš otec je Abraham.“ Ježíš jim řekl: „Kdybyste byli děti Abrahamovy, jednali byste jako on.

8:40  Já jsem mluvil pravdu, kterou jsem slyšel od Boha, a vy mě chcete zabít. Tak Abraham nejednal.

8:41  Vy konáte skutky svého otce.“ Řekli mu: „Nenarodili jsme se ze smilstva, máme jednoho Otce, Boha.“

8:42  Ježíš jim řekl: „Kdyby Bůh byl váš Otec, milovali byste mě, neboť jsem od Boha vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal.

8:43  Proč mou řeč nechápete? Proto, že nemůžete snést mé slovo.

8:44  Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži.

8:45  Já mluvím pravdu, a proto mi nevěříte.

8:46  Kdo z vás mě usvědčí z hříchu? Mluvím-li pravdu, proč mi nevěříte?

8:47  Kdo je z Boha, slyší Boží řeč. Vy proto neslyšíte, že z Boha nejste.“

8:48  Židé mu odpověděli: „Neřekli jsme správně, že jsi Samařan a jsi posedlý zlým duchem?“

8:49  Ježíš odpověděl: „Nejsem posedlý, ale vzdávám čest svému Otci, vy však mi čest upíráte.

8:50  Já sám nehledám svou slávu. Jest, kdo ji pro mne hledá, a ten soudí.

8:51  Amen, amen, pravím vám, kdo zachovává mé slovo, nezemře navěky.“

8:52  Židé mu řekli: „Teď jsme poznali, že jsi posedlý! Umřel Abraham, stejně i proroci, a ty pravíš: Kdo zachovává mé slovo, neokusí smrti navěky.“

8:53  Jsi snad větší, než náš otec Abraham, který umřel? Také proroci umřeli. Co ze sebe děláš?“

8:54  Ježíš odpověděl: „Kdybych oslavoval sám sebe, má sláva by nic nebyla. Mne oslavuje můj Otec, o němž vy říkáte, že je to váš Bůh.

8:55  Vy jste ho nepoznali, ale já ho znám. Kdybych řekl, že ho neznám, budu lhář jako vy. Ale znám ho a jeho slovo zachovávám.

8:56  Váš otec Abraham zajásal, že spatří můj den; spatřil jej a zaradoval se.“

8:57  Židé mu řekli: „Ještě ti není padesát a viděl jsi Abrahama?“

8:58  Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, dříve než se Abraham narodil, já jsem.“

8:59  Tu se chopili kamenů a chtěli je po něm házet. Ježíš se však ukryl v zástupu a vyšel z chrámu.