CzeCEP - John - 11

11:1  Byl nemocen jeden člověk, Lazar z Betanie, z vesnice, kde bydlela Marie a její sestra Marta.

11:2  To byla ta Marie, která pomazala Pána vzácným olejem a nohy mu otřela svými vlasy; a její bratr Lazar byl nemocen.

11:3  Sestry mu vzkázaly: „Pane, ten, kterého máš rád, je nemocen.“

11:4  Když to Ježíš uslyšel, řekl: „Ta nemoc není k smrti, ale k slávě Boží, aby Syn Boží byl skrze ni oslaven.“

11:5  Ježíš Martu, její sestru i Lazara miloval.

11:6  Když uslyšel, že je Lazar nemocen, zůstal ještě dva dny na tom místě, kde byl.

11:7  Teprve potom řekl svým učedníkům: „Pojďme opět do Judska!“

11:8  Učedníci mu řekl: „Mistře, není to dávno, co tě chtěli Židé ukamenovat, a zase tam chceš jít?“

11:9  Ježíš odpověděl: „Což nemá den dvanáct hodin? Kdo chodí ve dne, neklopýtne, neboť vidí světlo tohoto světa.

11:10  Kdo však chodí v noci, klopýtá, poněvadž v něm není světla.“

11:11  To pověděl a dodal: „Náš přítel Lazar usnul. Ale jdu ho probudit.“

11:12  Učedníci mu řekli: „Pane, spí-li, uzdraví se.“

11:13  Ježíš mluvil o jeho smrti, ale oni mysleli, že mluví o pouhém spánku.

11:14  Tehdy jim Ježíš řekl: „Lazar umřel.

11:15  A jsem rád, že jsem tam nebyl, kvůli vám, abyste uvěřili. Pojďme k němu!“

11:16  Tomáš, jinak Didymos, řekl ostatním učedníkům: „Pojďme i my, ať zemřeme spolu s ním!“

11:17  Když Ježíš přišel, shledal, že Lazar je již čtyři dny v hrobě.

11:18  Betanie byla blízko Jeruzaléma, necelou hodinu cesty,

11:19  a mnozí z Židů přišli k Marii a Martě, aby je potěšili v jejich zármutku nad jejich bratrem.

11:20  Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, šla mu naproti. Marie zůstala doma.

11:21  Marta řekla Ježíšovi: „Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel.

11:22  Ale i tak vím, že začkoli požádáš Boha, Bůh ti dá.“

11:23  Ježíš jí řekl: „Tvůj bratr vstane.“

11:24  Řekla mu Marta: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“

11:25  Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít.

11:26  A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“

11:27  Řekla mu: „Ano, Pane. Já jsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět.“

11:28  S těmi slovy odešla, zavolala svou sestru Marii stranou a řekla jí: „Je tu Mistr a volá tě.“

11:29  Jak to Marie uslyšela, rychle vstala a šla k němu.

11:30  Ježíš totiž ještě nedošel do vesnice a byl na tom místě, kde se s ním Marta setkala.

11:31  Když viděli Židé, kteří byli s Marií v domě a těšili ji, že rychle vstala a vyšla, šli za ní; domnívali se, že jde k hrobu, aby se tam vyplakala.

11:32  Jakmile Marie přišla tam, kde byl Ježíš, a spatřila ho, padla mu k nohám a řekla: „Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel.“

11:33  Když Ježíš viděl, jak pláče a jak pláčou i Židé, kteří přišli s ní, v Duchu se rozhorlil a vzrušen

11:34  řekl: „Kam jste ho položili?“ Řekli mu: „Pane, pojď se podívat!“

11:35  Ježíšovi vstoupily do očí slzy.

11:36  Židé říkali: „Hle, jak jej miloval!“

11:37  Někteří z nich však řekli: „Když otevřel oči slepému, nemohl způsobit, aby tento člověk neumřel?“

11:38  Ježíš, znovu rozhorlen, přichází k hrobu. Byla to jeskyně a na ní ležel kámen.

11:39  Ježíš řekl: „Zvedněte ten kámen!“ sestra zemřelého Marta mu řekla: „Pane, už je v rozkladu, vždyť je to čtvrtý den.“

11:40  Ježíš jí odpověděl: „Neřekl jsem ti, že uvidíš slávu Boží, budeš-li věřit?“

11:41  Zvedli tedy kámen. Ježíš pohlédl vzhůru a řekl: „Otče, děkuji ti, žes mě vyslyšel.

11:42  Věděl jsem sice, že mě vždycky slyšíš, ale řekl jsem to kvůli zástupu, který stojí kolem, aby uvěřili, že ty jsi mě poslal.“

11:43  Když to řekl, zvolal mocným hlasem: „Lazare, pojď ven!“

11:44  Zemřelý vyšel, měl plátnem svázány ruce i nohy a tvář měl zahalenu šátkem. Ježíš jim řekl: „Rozvažte ho a nechte odejít!“

11:45  Mnozí z Židů, kteří přišli k Marii a viděli, co Ježíš učinil, uvěřili v něho.

11:46  Ale někteří z nich šli k farizeům a oznámili jim, co učinil.

11:47  Velekněží a farizeové svolali radu a řekli: „Co si počneme? Ten člověk činí mnohá znamení

11:48  Když proti němu nezakročíme, všichni v něj uvěří, a přijdou Římané a zničí nám toto svaté místo i národ.“

11:49  Jeden z nich, Kaifáš, velekněz toho roku, jim řekl: „Vy ničemu nerozumíte;

11:50  nechápete, že je pro vás lépe, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby zahynul celý národ.“

11:51  To však neřekl sám ze sebe, ale jako velekněz toho roku vyřkl proroctví, že Ježíš má zemřít za národ,

11:52  a nejenom za národ, ale také proto, aby rozptýlené děti Boží shromáždil v jedno.

11:53  Od toho dne byli tedy smluveni, že ho zabijí.

11:54  Proto už Ježíš nechodil veřejně mezi Židy, ale odešel odtud do kraje blízko pouště, do města jménem Efraim, a tam zůstal s učedníky.

11:55  Bylo krátce před židovskými velikonocemi a mnozí z té krajiny přišli před svátky do Jeruzaléma, aby se očistili.

11:56  Hledali Ježíše, a jak stáli v chrámě, říkali si mezi sebou: „Co myslíte? Přijde na svátky?“

11:57  Velekněží a farizeové vydali totiž nařízení, že každý, kdo by věděl, kde se zdržuje, má to oznámit, aby ho mohli zatknout.