CzeBKR - Mark - 5

5:1  Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských.

5:2  A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal člověk z hrobů, maje ducha nečistého.

5:3  Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo mohl řetězy svázati,

5:4  Proto že často byv pouty a řetězy okován, polámal řetězy, a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho skrotiti.

5:5  A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením.

5:6  Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel a poklonil se jemu,

5:7  A křiče hlasem velikým, řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil.

5:8  (Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.)

5:9  I otázal se ho: Jakť říkají? A on odpovídaje, řekl: Množství jméno mé jest, nebo jest nás mnoho.

5:10  I prosil ho velmi, aby jich nevyháněl z té krajiny.

5:11  Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se.

5:12  I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme.

5:13  I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí, vešli do těch vepřů. I běželo to stádo s vrchu dolů do moře, (a bylo jich ke dvěma tisícům,) i ztonuli v moři.

5:14  Ti pak, kteříž ty vepře pásli, utekli, a oznámili to v městě i ve vsech. I vyšli, aby viděli, co by to bylo, což se stalo.

5:15  I přišli k Ježíšovi, a uzřeli toho, kterýž býval trápen od ďábelství, an sedí, odín jsa, a maje zdravý rozum, toho, kterýž míval množství. I báli se.

5:16  A kteříž to viděli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kterýž měl ďábelství i o vepřích.

5:17  Tedy počali ho prositi, aby odšel z krajin jejich.

5:18  A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen býval od ďábelství, aby s ním byl.

5:19  Ježíš pak nedopustil mu, ale řekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvěstuj jim, kterak veliké věci učinil tobě Pán, a že slitoval se nad tebou.

5:20  I odšel, a počal ohlašovati v krajině Desíti měst, kterak veliké věci učinil mu Ježíš. I divili se všickni.

5:21  A když se přeplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu, sšel se k němu zástup mnohý. A byl u moře.

5:22  A aj, přišel jeden z knížat školy, jménem Jairus, a uzřev jej, padl k nohám jeho.

5:23  A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Poď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa.

5:24  I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskl jej.

5:25  (Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,

5:26  A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,

5:27  Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu po zadu, a dotkla se roucha jeho.

5:28  Nebo řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.

5:29  A hned přestal krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého.

5:30  A hned Ježíš poznav sám v sobě, že z něho moc vyšla, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?

5:31  I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?

5:32  I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která to učinila.

5:33  Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu.

5:34  On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.)

5:35  A když on ještě mluvil, přišli z domu knížete školy, řkouce: Dcera tvá umřela, proč již zaměstknáváš Mistra?

5:36  Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř.

5:37  I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.

5:38  I přišel do domu knížete školy, a viděl tam hluk, ano plačí a kvílí velmi.

5:39  I všed tam, řekl jim: Co se bouříte a plačete? Neumřelať děvečka, ale spí.

5:40  I posmívali se jemu. On pak vyhnav všecky, pojal otce a matku děvečky, a ty, kteříž s ním byli, i všel tam, kdež děvečka ležela.

5:41  A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi. Což se vykládá: Děvečko, (toběť pravím,) vstaň.

5:42  A hned vstala děvečka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zděsili se divením převelikým.

5:43  A přikázal jim pilně, aby žádný o tom nezvěděl. I rozkázal jí dáti jísti.