DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Mark - 5

5:1  And they came over the strait of the sea, into the country of the Gerasens.

5:1  And they came over unto the other side of the sea, into the country of the Gadarenes.

5:1  Přijeli na protější břeh moře do krajiny gerasenské.

5:1  Tehdy se přeplavili přes jezero do gerasenského kraje.

5:1  Přišli na druhou stranu moře do krajiny Gerasenů.

5:1  Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských.

5:1  Et venerunt trans fretum maris in regionem Gerasenorum.

5:2  And as he went out of the ship, immediately there met him out of the monuments a man with an unclean spirit,

5:2  And when he was come out of the ship, immediately there met him out of the tombs a man with an unclean spirit,

5:2  Sotva vystoupil z lodi, vyšel proti němu z hrobů člověk nečistého ducha.

5:2  Jakmile vystoupil z lodi, ihned proti němu z hrobů vyšel člověk posedlý nečistým duchem.

5:2  A jak vystoupil z lodi, hned proti němu z hrobů vyšel člověk ⌈s nečistým duchem⌉,

5:2  A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal člověk z hrobů, maje ducha nečistého.

5:2  Et exeunti ei de navi, statim occurrit de monumentis homo in spiritu immundo,

5:3  Who had his dwelling in the tombs, and no man now could bind him, not even with chains.

5:3  Who had his dwelling among the tombs; and no man could bind him, no, not with chains:

5:3  Ten bydlel v hrobech a nikdo ho nedokázal spoutat už ani řetězy.

5:3  Bydlel v hrobech a nikdo ho už nemohl ani svázat řetězem.

5:3  který měl v hrobech obydlí. Ani řetězy ho již nikdo nemohl spoutat,

5:3  Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo mohl řetězy svázati,

5:3  qui domicilium habebat in monumentis, et neque catenis jam quisquam poterat eum ligare :

5:4  For having been often bound with fetters and chains, he had burst the chains, and broken the fetters in pieces, and no one could tame him.

5:4  Because that he had been often bound with fetters and chains, and the chains had been plucked asunder by him, and the fetters broken in pieces: neither could any man tame him.

5:4  Často totiž byl už spoután okovy a řetězy, ale řetězy se sebe strhal a okovy rozlámal. Nikdo neměl sílu ho zkrotit.

5:4  Předtím býval často spoután okovy a řetězy, ale on ty řetězy vždy roztrhal a okovy rozlámal, takže ho nikdo nemohl zkrotit.

5:4  neboť byl častokrát spoután okovy a řetězy, ale on vždy řetězy na sobě roztrhal a okovy rozlámal. Nikdo ho nedokázal zkrotit.

5:4  Proto že často byv pouty a řetězy okován, polámal řetězy, a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho skrotiti.

5:4  quoniam sæpe compedibus et catenis vinctus, dirupisset catenas, et compedes comminuisset, et nemo poterat eum domare :

5:5  And he was always day and night in the monuments and in the mountains, crying and cutting himself with stones.

5:5  And always, night and day, he was in the mountains, and in the tombs, crying, and cutting himself with stones.

5:5  A stále v noci i ve dne křičel mezi hroby a na horách a bil do sebe kamením.

5:5  Pořád, ve dne i v noci, byl v hrobkách a na horách, křičel a tloukl se kamením.

5:5  A stále dnem i nocí mezi hroby a na horách řval a sekal se kameny.

5:5  A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením.

5:5  et semper die ac nocte in monumentis, et in montibus erat, clamans, et concidens se lapidibus.

5:6  And seeing Jesus afar off, he ran and adored him.

5:6  But when he saw Jesus afar off, he ran and worshipped him,

5:6  Když spatřil z dálky Ježíše, přiběhl, padl před ním na zem

5:6  Jakmile z dálky uviděl Ježíše, přiběhl a padl před ním na kolena.

5:6  Když Ježíše z dálky uviděl, přiběhl a poklonil se mu

5:6  Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel a poklonil se jemu,

5:6  Videns autem Jesum a longe, cucurrit, et adoravit eum :

5:7  And crying with a loud voice, he said: What have I to do with thee, Jesus the Son of the most high God? I adjure thee by God that thou torment me not.

5:7  And cried with a loud voice, and said, What have I to do with thee, Jesus, thou Son of the most high God? I adjure thee by God, that thou torment me not.

5:7  a hrozně křičel: „Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha nejvyššího? Při Bohu tě zapřísahám, netrap mě!“

5:7  Hlasitě vykřikl: „Co je ti do mě, Ježíši, Synu Nejvyššího Boha? Pro Boha tě zapřísahám, netrýzni mě!“

5:7  a silným hlasem zařval: „Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha Nejvyššího? Zapřísahám tě při Bohu, netrýzni mne!“

5:7  A křiče hlasem velikým, řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil.

5:7  et clamans voce magna dixit : Quid mihi et tibi, Jesu Fili Dei altissimi ? adjuro te per Deum, ne me torqueas.

5:8  For he said unto him: Go out of the man, thou unclean spirit.

5:8  For he said unto him, Come out of the man, thou unclean spirit.

5:8  Ježíš mu totiž řekl: „Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!“

5:8  (Ježíš mu totiž řekl: „Vyjdi z toho člověka, nečistý duchu!“)

5:8  Ježíš mu totiž říkal: „Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!“

5:8  (Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.)

5:8  Dicebat enim illi : Exi spiritus immunde ab homine.

5:9  And he asked him: What is thy name? And he saith to him: My name is Legion, for we are many.

5:9  And he asked him, What is thy name? And he answered, saying, My name is Legion: for we are many.

5:9  A zeptal se ho: „Jaké je tvé jméno?“ Odpověděl: „Mé jméno je ‚legie‘, poněvadž je nás mnoho.“

5:9  „Jak se jmenuješ?“ ptal se ho Ježíš. „Mé jméno je Legie,“ odpověděl. „Je nás totiž hodně.“

5:9  A tázal se ho: „Jaké je tvé jméno?“ Řekl mu: „Mé jméno je Legie, protože je nás mnoho.“

5:9  I otázal se ho: Jakť říkají? A on odpovídaje, řekl: Množství jméno mé jest, nebo jest nás mnoho.

5:9  Et interrogabat eum : Quod tibi nomen est ? Et dicit ei : Legio mihi nomen est, quia multi sumus.

5:10  And he besought him much, that he would not drive him away out of the country.

5:10  And he besought him much that he would not send them away out of the country.

5:10  A velmi ho prosil, aby je neposílal pryč z té krajiny.

5:10  A velice ho prosil, ať je nevyhání z toho kraje.

5:10  A velice ho prosil, aby je neposlal pryč z toho kraje.

5:10  I prosil ho velmi, aby jich nevyháněl z té krajiny.

5:10  Et deprecabatur eum multum, ne se expelleret extra regionem.

5:11  And there was there near the mountain a great herd of swine, feeding.

5:11  Now there was there nigh unto the mountains a great herd of swine feeding.

5:11  Páslo se tam na svahu hory velké stádo vepřů.

5:11  Na úbočí hory se tam páslo veliké stádo prasat.

5:11  Tam u hory se páslo veliké stádo vepřů.

5:11  Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se.

5:11  Erat autem ibi circa montem grex porcorum magnus, pascens.

5:12  And the spirits besought him, saying: Send us into the swine, that we may enter into them.

5:12  And all the devils besought him, saying, Send us into the swine, that we may enter into them.

5:12  I prosili ho ti zlí duchové: „Pošli nás, ať vejdeme do těch vepřů!“

5:12  Démoni ho proto prosili: „Pusť nás do těch prasat, ať vejdeme do nich!“

5:12  [Všichni ti démoni] ho poprosili: „Pošli nás do těch vepřů, abychom do nich vstoupili.“

5:12  I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme.

5:12  Et deprecabantur eum spiritus, dicentes : Mitte nos in porcos ut in eos introëamus.

5:13  And Jesus immediately gave them leave. And the unclean spirits going out, entered into the swine: and the herd with great violence was carried headlong into the sea, being about two thousand, were stifled in the sea.

5:13  And forthwith Jesus gave them leave. And the unclean spirits went out, and entered into the swine: and the herd ran violently down a steep place into the sea, (they were about two thousand;) and were choked in the sea.

5:13  On jim to dovolil. Tu nečistí duchové vyšli z posedlého a vešli do vepřů. Stádo pak - bylo jich na dva tisíce - hnalo se střemhlav po srázu do moře a v moři se utopilo.

5:13  Ježíš jim to povolil, a tak ti nečistí duchové vyšli a vstoupili do prasat. Asi dvoutisícové stádo se jich pak rozběhlo ze srázu dolů do jezera, kde utonulo.

5:13  On jim to dovolil. Nečistí duchové vyšli a vstoupili do těch vepřů. A stádo se zřítilo po svahu do moře, asi dva tisíce kusů, a utopilo se v moři.

5:13  I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí, vešli do těch vepřů. I běželo to stádo s vrchu dolů do moře, (a bylo jich ke dvěma tisícům,) i ztonuli v moři.

5:13  Et concessit eis statim Jesus. Et exeuntes spiritus immundi introierunt in porcos : et magno impetu grex præcipitatus est in mare ad duo millia, et suffocati sunt in mari.

5:14  And they that fed them fled, and told it in the city and in the fields. And they went out to see what was done:

5:14  And they that fed the swine fled, and told it in the city, and in the country. And they went out to see what it was that was done.

5:14  Pasáci utekli a donesli o tom zprávu do města i vesnic. Lidé se šli podívat, co se stalo.

5:14  Pasáci tehdy utekli a rozhlásili to ve městě i na venkově. Lidé se šli podívat, co se to stalo.

5:14  Ti, kteří je pásli, utekli a oznámili to ve městě i ve vesnicích. A lidé přišli, aby se podívali, co se stalo.

5:14  Ti pak, kteříž ty vepře pásli, utekli, a oznámili to v městě i ve vsech. I vyšli, aby viděli, co by to bylo, což se stalo.

5:14  Qui autem pascebant eos, fugerunt, et nuntiaverunt in civitatem et in agros. Et egressi sunt videre quid esset factum :

5:15  And they came to Jesus, and they see him that was troubled with the devil, sitting, clothed, and well in his wits, and they were afraid.

5:15  And they come to Jesus, and see him that was possessed with the devil, and had the legion, sitting, and clothed, and in his right mind: and they were afraid.

5:15  Přišli k Ježíšovi a spatřili toho posedlého, který míval množství zlých duchů, jak sedí oblečen a chová se rozumně; a zděsili se.

5:15  Když přišli k Ježíšovi a viděli toho, který býval posedlý tou Legií, jak tam sedí oblečen a při zdravém rozumu, dostali strach.

5:15  Přišli k Ježíši a pozorovali toho démonizovaného, jak sedí oblečený a má zdravou mysl -- toho, který měl Legii -- a ulekli se.

5:15  I přišli k Ježíšovi, a uzřeli toho, kterýž býval trápen od ďábelství, an sedí, odín jsa, a maje zdravý rozum, toho, kterýž míval množství. I báli se.

5:15  et veniunt ad Jesum : et vident illum qui a dæmonio vexabatur, sedentem, vestitum, et sanæ mentis, et timuerunt.

5:16  And they that had seen it, told them, in what manner he had been dealt with who had the devil; and concerning the swine.

5:16  And they that saw it told them how it befell to him that was possessed with the devil, and also concerning the swine.

5:16  Ti, kteří to viděli, vyprávěli o posedlém a také o vepřích, co se s nimi stalo.

5:16  Jakmile jim očití svědkové vylíčili, jak to bylo s tím posedlým a s těmi prasaty,

5:16  A ti, kteří to viděli, jim popsali, jak se to stalo tomu démonizovanému a to o těch vepřích.

5:16  A kteříž to viděli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kterýž měl ďábelství i o vepřích.

5:16  Et narraverunt illis, qui viderant, qualiter factum esset ei qui dæmonium habuerat, et de porcis.

5:17  And they began to pray him that he would depart from their coasts.

5:17  And they began to pray him to depart out of their coasts.

5:17  Tu počali Ježíše prosit, aby odešel z jejich končin.

5:17  začali ho prosit, ať opustí jejich kraj.

5:17  Začali ho prosit, aby odešel z jejich území.

5:17  Tedy počali ho prositi, aby odšel z krajin jejich.

5:17  Et rogare cœperunt eum ut discederet de finibus eorum.

5:18  And when he went up into the ship, he that had been troubled with the devil, began to beseech him that he might be with him.

5:18  And when he was come into the ship, he that had been possessed with the devil prayed him that he might be with him.

5:18  Když vstupoval na loď, prosil ho ten člověk dříve posedlý, aby směl s ním.

5:18  Když pak nastupoval na loď, žádal ho ten, který býval posedlý, aby s ním mohl zůstat.

5:18  Když vstupoval do lodi, prosil ho ten, který byl předtím démonizovaný, aby mohl být s ním.

5:18  A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen býval od ďábelství, aby s ním byl.

5:18  Cumque ascenderet navim, cœpit illum deprecari, qui a dæmonio vexatus fuerat, ut esset cum illo,

5:19  And he admitted him not, but saith him: Go into thy house to thy friends, and tell them how great things the Lord hath done for thee, and hath had mercy thee.

5:19  Howbeit Jesus suffered him not, but saith unto him, Go home to thy friends, and tell them how great things the Lord hath done for thee, and hath had compassion on thee.

5:19  Ale nedovolil mu to a řekl: „Jdi domů k svým a pověz jim, jak veliké věci ti učinil Pán, když se nad tebou smiloval.“

5:19  On mu to ale nedovolil. Řekl mu: „Jdi domů ke svým a vypravuj jim, jak veliké věci pro tebe udělal Pán a jak se nad tebou slitoval.“

5:19  Nedovolil mu to, ale řekl mu: „Jdi domů ke svým a oznam jim, jak veliké věci ti učinil Pán a jak se nad tebou slitoval.“

5:19  Ježíš pak nedopustil mu, ale řekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvěstuj jim, kterak veliké věci učinil tobě Pán, a že slitoval se nad tebou.

5:19  et non admisit eum, sed ait illi : Vade in domum tuam ad tuos, et annuntia illis quanta tibi Dominus fecerit, et misertus sit tui.

5:20  And he went his way, and began to publish in Decapolis how great things Jesus had done for him: and all men wondered.

5:20  And he departed, and began to publish in Decapolis how great things Jesus had done for him: and all men did marvel.

5:20  Tehdy odešel a začal zvěstovat v Dekapoli, jak veliké věci mu učinil Ježíš; a všichni se divili.

5:20  Odešel tedy a začal v Dekapoli rozhlašovat, co všechno pro něj Ježíš udělal. Všichni byli ohromeni.

5:20  On odešel a začal v Dekapoli hlásat, jak veliké věci mu učinil Ježíš; a všichni se divili.

5:20  I odšel, a počal ohlašovati v krajině Desíti měst, kterak veliké věci učinil mu Ježíš. I divili se všickni.

5:20  Et abiit, et cœpit prædicare in Decapoli, quanta sibi fecisset Jesus : et omnes mirabantur.

5:21  And when Jesus had passed again in the ship over the strait, a great multitude assembled together unto him, and he was nigh unto the sea.

5:21  And when Jesus was passed over again by ship unto the other side, much people gathered unto him: and he was nigh unto the sea.

5:21  Když se Ježíš přeplavil v lodi opět na druhou stranu, shromáždil se k němu veliký zástup, když byl ještě na břehu moře.

5:21  Když se pak Ježíš přeplavil lodí zpátky na druhý břeh, sešel se k němu u jezera veliký zástup.

5:21  Když se Ježíš přeplavil [v lodi] opět na druhou stranu, shromáždil se k němu velký zástup; a byl u moře.

5:21  A když se přeplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu, sšel se k němu zástup mnohý. A byl u moře.

5:21  Et cum transcendisset Jesus in navi rursum trans fretum, convenit turba multa ad eum, et erat circa mare.

5:22  And there cometh one of the rulers of the synagogue named Jairus: and seeing him, falleth down at his feet.

5:22  And, behold, there cometh one of the rulers of the synagogue, Jairus by name; and when he saw him, he fell at his feet,

5:22  Tu přišel k němu jeden představený synagógy, jménem Jairos, a sotva Ježíše spatřil, padl mu k nohám

5:22  Přišel k němu jeden z představených synagogy jménem Jairos, a jakmile ho uviděl, padl mu k nohám.

5:22  A [hle], přišel jeden z představených synagogy, jménem Jairos. Když Ježíše spatřil, padl k jeho nohám

5:22  A aj, přišel jeden z knížat školy, jménem Jairus, a uzřev jej, padl k nohám jeho.

5:22  Et venit quidam de archisynagogis nomine Jairus, et videns eum procidit ad pedes ejus,

5:23  And he besought him much, saying: My daughter is at the point of death, come, lay thy hand upon her, that she may be safe, and may live.

5:23  And besought him greatly, saying, My little daughter lieth at the point of death: I pray thee, come and lay thy hands on her, that she may be healed; and she shall live.

5:23  a úpěnlivě ho prosil: „Má dcerka umírá. Pojď, vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a žila!“

5:23  Snažně ho prosil: „Moje dcerka umírá! Pojď, vlož na ni ruce, ať je uzdravená a může žít.“

5:23  a velmi ho prosil: „Má dceruška umírá! Pojď a vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a ožila.“

5:23  A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Poď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa.

5:23  et deprecabatur eum multum, dicens : Quoniam filia mea in extremis est, veni, impone manum super eam, ut salva sit, et vivat.

5:24  And he went with him, and a great multitude followed him, and they thronged him.

5:24  And Jesus went with him; and much people followed him, and thronged him.

5:24  Ježíš odešel s ním. Velký zástup šel za ním a tlačil se na něj.

5:24  A tak šel s ním. Veliký zástup šel za ním a tlačili se na něj.

5:24  Ježíš odešel s ním. Následoval ho velký zástup a tlačili se na něho.

5:24  I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskl jej.

5:24  Et abiit cum illo, et sequebatur eum turba multa, et comprimebant eum.

5:25  And a woman who was under an issue of blood twelve years,

5:25  And a certain woman, which had an issue of blood twelve years,

5:25  A byla tam žena, která měla dvanáct let krvácení.

5:25  Byla tam jedna žena, která už dvanáct let krvácela.

5:25  A byla tam žena, která měla dvanáct let krvotok.

5:25  (Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,

5:25  Et mulier, quæ erat in profluvio sanguinis annis duodecim,

5:26  And had suffered many things from many physicians; and had spent all that she had, and was nothing the better, but rather worse,

5:26  And had suffered many things of many physicians, and had spent all that she had, and was nothing bettered, but rather grew worse,

5:26  Podstoupila mnohé léčení u mnoha lékařů a vynaložila všecko, co měla, ale nic jí nepomohlo, naopak, šlo to s ní stále k horšímu.

5:26  Mnoho vytrpěla od mnoha lékařů, utratila všechno, co měla, ale nic jí nepomohlo a bylo jí čím dál hůř.

5:26  Mnoho vytrpěla od mnoha lékařů a vynaložila všechny své prostředky, nic jí to však neprospělo, ale spíše jí bylo hůře.

5:26  A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,

5:26  et fuerat multa perpessa a compluribus medicis : et erogaverat omnia sua, nec quidquam profecerat, sed magis deterius habebat :

5:27  When she had heard of Jesus, came in the crowd behind him, and touched his garment.

5:27  When she had heard of Jesus, came in the press behind, and touched his garment.

5:27  Když zaslechla o Ježíšovi, přišla ze zadu v zástupu a dotkla se jeho šatu.

5:27  Když uslyšela o Ježíši, prošla k němu davem zezadu a dotkla se jeho roucha.

5:27  Když uslyšela o Ježíši, přišla v zástupu zezadu a dotkla se jeho šatu.

5:27  Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu po zadu, a dotkla se roucha jeho.

5:27  cum audisset de Jesu, venit in turba retro, et tetigit vestimentum ejus :

5:28  For she said: If I shall touch but his garment, I shall be whole.

5:28  For she said, If I may touch but his clothes, I shall be whole.

5:28  Říkala si totiž: „Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu vysvobozena!“

5:28  Řekla si totiž: „Dotknu-li se aspoň jeho roucha, budu uzdravena.“

5:28  Neboť si říkala: „Jestliže se dotknu třeba jen jeho šatů, budu zachráněna.“

5:28  Nebo řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.

5:28  dicebat enim : Quia si vel vestimentum ejus tetigero, salva ero.

5:29  And forthwith the fountain of her blood was dried up, and she felt in her body that she was healed of the evil.

5:29  And straightway the fountain of her blood was dried up; and she felt in her body that she was healed of that plague.

5:29  A rázem přestalo jí krvácení a ucítila v těle, že je vyléčena ze svého trápení.

5:29  Její krvácení ihned přestalo a na těle pocítila, že byla z toho trápení uzdravena.

5:29  A hned vyschl pramen její krve a pocítila na těle, že je uzdravena ze svého trápení.

5:29  A hned přestal krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého.

5:29  Et confestim siccatus est fons sanguinis ejus : et sensit corpore quia sanata esset a plaga.

5:30  And immediately Jesus knowing in himself the virtue that had proceeded from him, turning to the multitude, said: Who hath touched my garments?

5:30  And Jesus, immediately knowing in himself that virtue had gone out of him, turned him about in the press, and said, Who touched my clothes?

5:30  Ježíš hned poznal, že z něho vyšla síla, otočil se v zástupu a řekl: „Kdo se to dotkl mého šatu?“

5:30  Ježíš v nitru ihned pocítil, že z něj vyšla moc. Otočil se v davu a zeptal se: „Kdo se dotkl mého roucha?“

5:30  Ježíš hned v sobě rozpoznal tu moc, která z něho vyšla, otočil se v zástupu a řekl: „Kdo se dotkl mých šatů?“

5:30  A hned Ježíš poznav sám v sobě, že z něho moc vyšla, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?

5:30  Et statim Jesus in semetipso cognoscens virtutem quæ exierat de illo, conversus ad turbam, aiebat : Quis tetigit vestimenta mea ?

5:31  And his disciples said to him: Thou seest the multitude thronging thee, and sayest thou who hath touched me?

5:31  And his disciples said unto him, Thou seest the multitude thronging thee, and sayest thou, Who touched me?

5:31  Jeho učedníci mu řekli: „Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a ptáš se: ‚Kdo se mne to dotkl‘?“

5:31  Jeho učedníci mu řekli: „Vidíš, že se na tebe tlačí dav, a ptáš se: Kdo se mě dotkl?“

5:31  Jeho učedníci mu řekli: „Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a říkáš: Kdo se mne dotkl?“

5:31  I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?

5:31  Et dicebant ei discipuli sui : Vides turbam comprimentem te, et dicis : Quis me tetigit ?

5:32  And he looked about to see her who had done this.

5:32  And he looked round about to see her that had done this thing.

5:32  I rozhlížel se, aby našel tu, která to učinila.

5:32  On se ale rozhlížel, aby viděl, kdo to udělal.

5:32  Ježíš se rozhlížel, aby spatřil tu, která to učinila.

5:32  I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která to učinila.

5:32  Et circumspiciebat videre eam, quæ hoc fecerat.

5:33  But the woman fearing and trembling, knowing what was done in her, came and fell down before him, and told him all the truth.

5:33  But the woman fearing and trembling, knowing what was done in her, came and fell down before him, and told him all the truth.

5:33  Ta žena věděla, co se s ní stalo, a tak s bázní a chvěním přišla, padla mu k nohám a pověděla celou pravdu.

5:33  Když ta žena poznala, co se s ní stalo, přistoupila, v posvátné úctě před ním padla na kolena a pověděla mu celou pravdu.

5:33  Žena se ulekla, a protože věděla, co se jí stalo, s třesením přišla a padla před ním a řekla mu celou pravdu.

5:33  Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu.

5:33  Mulier vero timens et tremens, sciens quod factum esset in se, venit et procidit ante eum, et dixit ei omnem veritatem.

5:34  And he said to her: Daughter, thy faith hath made thee whole: go in peace, and be thou whole of thy disease.

5:34  And he said unto her, Daughter, thy faith hath made thee whole; go in peace, and be whole of thy plague.

5:34  A on jí řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila. Odejdi v pokoji, uzdravena ze svého trápení!“

5:34  Ježíš jí odpověděl: „Dcero, tvá víra tě uzdravila. Jdi v pokoji a buď uzdravena ze svého trápení.“

5:34  A on jí řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji a buď uzdravená ze svého trápení.“

5:34  On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.)

5:34  Ille autem dixit ei : Filia, fides tua te salvam fecit : vade in pace, et esto sana a plaga tua.

5:35  While he was yet speaking, some come from the ruler of the synagogue's house, saying: Thy daughter is dead: why dost thou trouble the master any further?

5:35  While he yet spake, there came from the ruler of the synagogue’s house certain which said, Thy daughter is dead: why troublest thou the Master any further?

5:35  Když ještě mluvil, přišli lidé z domu představeného synagógy a řekli: „Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ mistra?“

5:35  Ještě to ani nedořekl, když přišli poslové z domu představeného synagogy se slovy: „Tvá dcera umřela. Proč ještě obtěžovat mistra?“

5:35  Zatímco ještě mluvil, přišli z domu představeného synagogy a říkali: „Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ Učitele?“

5:35  A když on ještě mluvil, přišli z domu knížete školy, řkouce: Dcera tvá umřela, proč již zaměstknáváš Mistra?

5:35  Adhuc eo loquente, veniunt ab archisynagogo, dicentes : Quia filia tua mortua est : quid ultra vexas magistrum ?

5:36  But Jesus having heard the word that was spoken, saith to the ruler of the synagogue: Fear not, only believe.

5:36  As soon as Jesus heard the word that was spoken, he saith unto the ruler of the synagogue, Be not afraid, only believe.

5:36  Ale Ježíš nedbal na ta slova a řekl představenému synagógy: „Neboj se, jen věř!“

5:36  Ježíš ale jejich slova neposlouchal. „Neboj se, jenom věř,“ řekl představenému synagogy.

5:36  Ale Ježíš neposlechl ⌈to, co říkali⌉, a řekl představenému synagogy: „Neboj se, jen věř!“

5:36  Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř.

5:36  Jesus autem audito verbo quod dicebatur, ait archisynagogo : Noli timere : tantummodo crede.

5:37  And he admitted not any man to follow him, but Peter, and James, and John the brother of James.

5:37  And he suffered no man to follow him, save Peter, and James, and John the brother of James.

5:37  A nedovolil nikomu, aby šel s ním, kromě Petra, Jakuba a jeho bratra Jana.

5:37  Nikomu nedovolil, aby ho doprovázel, kromě Petra, Jakuba a jeho bratra Jana.

5:37  A nedovolil nikomu s ním jít, kromě Petra, Jakuba a Jakubova bratra Jana.

5:37  I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.

5:37  Et non admisit quemquam se sequi nisi Petrum, et Jacobum, et Joannem fratrem Jacobi.

5:38  And they cone to the house of the ruler of the synagogue; and he seeth a tumult, and people weeping and wailing much.

5:38  And he cometh to the house of the ruler of the synagogue, and seeth the tumult, and them that wept and wailed greatly.

5:38  Když přišli do domu představeného synagógy, spatřili velký rozruch, pláč a kvílení.

5:38  Když přišel k domu představeného synagogy a uviděl veliký rozruch, všechny plačící a hlasitě naříkající,

5:38  Přišli do domu představeného synagogy a Ježíš viděl rozruch a ty, kteří velice plakali a hlučně naříkali.

5:38  I přišel do domu knížete školy, a viděl tam hluk, ano plačí a kvílí velmi.

5:38  Et veniunt in domum archisynagogi, et videt tumultum, et flentes, et ejulantes multum.

5:39  And going in, he saith to them Why make you this ado, and weep? the damsel is not dead, but sleepeth.

5:39  And when he was come in, he saith unto them, Why make ye this ado, and weep? the damsel is not dead, but sleepeth.

5:39  Vešel dovnitř a řekl jim: „Proč ten rozruch a pláč? Dítě neumřelo, ale spí.“

5:39  vešel dovnitř a řekl jim: „Proč ten rozruch a pláč? To dítě neumřelo. Jen spí.“

5:39  Vešel a řekl jim: „Proč se rozrušujete a pláčete? To dítě nezemřelo, ale spí.“

5:39  I všed tam, řekl jim: Co se bouříte a plačete? Neumřelať děvečka, ale spí.

5:39  Et ingressus, ait illis : Quid turbamini, et ploratis ? puella non est mortua, sed dormit.

5:40  And they laughed him to scorn. But he having put them all out, taketh the father and the mother of the damsel, and them that were with him, and entereth in where the damsel was lying.

5:40  And they laughed him to scorn. But when he had put them all out, he taketh the father and the mother of the damsel, and them that were with him, and entereth in where the damsel was lying.

5:40  Oni se mu posmívali. On však všecky vyhnal, vzal s sebou otce dítěte, matku a ty, kdo byli s ním, a vystoupil tam, kde dítě leželo.

5:40  Oni se mu ale smáli. Když všechny vyhnal, vzal otce a matku dítěte i ty, kteří byli s ním, a vešel do místnosti, kde bylo dítě.

5:40  I posmívali se mu. Ale on všechny vyhnal a vzal s sebou otce a matku dítěte i ty, kteří byli s ním, a vešel tam, kde bylo dítě.

5:40  I posmívali se jemu. On pak vyhnav všecky, pojal otce a matku děvečky, a ty, kteříž s ním byli, i všel tam, kdež děvečka ležela.

5:40  Et irridebant eum. Ipse vero ejectis omnibus assumit patrem, et matrem puellæ, et qui secum erant, et ingreditur ubi puella erat jacens.

5:41  And taking the damsel by the hand, he saith to her: Talitha cumi, which is, being interpreted: Damsel (I say to thee) arise.

5:41  And he took the damsel by the hand, and said unto her, Talitha cumi; which is, being interpreted, Damsel, I say unto thee, arise.

5:41  Vzal ji za ruku a řekl: „Talitha kum,“ což znamená: „Děvče, pravím ti, vstaň!“

5:41  Vzal dívku za ruku a řekl jí: „Talitha kum,“ což se překládá: „Děvčátko, říkám ti, vstávej.“

5:41  Uchopil ruku dítěte a řekl mu: „Talitha kúm“, což přeloženo znamená: Děvče, říkám ti, vstaň!

5:41  A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi. Což se vykládá: Děvečko, (toběť pravím,) vstaň.

5:41  Et tenens manum puellæ, ait illi : Talitha cumi, quod est interpretatum : Puella (tibi dico), surge.

5:42  And immediately the damsel rose up, and walked: and she was twelve years old: and they were astonished with a great astonishment.

5:42  And straightway the damsel arose, and walked; for she was of the age of twelve years. And they were astonished with a great astonishment.

5:42  Tu děvče hned vstalo a chodilo; bylo jí dvanáct let. A zmocnil se jich úžas a zděšení.

5:42  Ta dívka hned vstala a začala se procházet. Bylo jí dvanáct let. Přítomných se zmocnil nesmírný úžas,

5:42  A děvče ihned vstalo a začalo chodit; bylo jí dvanáct let. A zmocnil se jich [ihned] veliký úžas.

5:42  A hned vstala děvečka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zděsili se divením převelikým.

5:42  Et confestim surrexit puella, et ambulabat : erat autem annorum duodecim : et obstupuerunt stupore magno.

5:43  And he charged them strictly that no man should know it: and commanded that something should be given her to eat.

5:43  And he charged them straitly that no man should know it; and commanded that something should be given her to eat.

5:43  Přísně jim nařídil, že se to nikdo nesmí dovědět, a řekl, aby jí dali něco k jídlu.

5:43  ale on jim jasně přikázal, ať se o tom nikdo nedozví. Řekl jim také, ať jí dají najíst.

5:43  Ježíš jim důrazně nařídil, aby se to nikdo nedověděl, a řekl, aby jí dali najíst.

5:43  A přikázal jim pilně, aby žádný o tom nezvěděl. I rozkázal jí dáti jísti.

5:43  Et præcepit illis vehementer ut nemo id sciret : et dixit dari illi manducare.