DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Numbers - 14

14:1  Therefore the whole multitude crying wept that night.

14:1  And all the congregation lifted up their voice, and cried; and the people wept that night.

14:1  Celá pospolitost se pozdvihla; dali se do křiku a lid tu noc proplakal.

14:1  V celé obci tehdy nastalo pozdvižení. Lid se dal do křiku a naříkal celou noc.

14:1  Celá pospolitost ⌈pozvedla a vydávala svůj hlas.⌉ Lid oné noci plakal.

14:1  Tehdy pozdvihše se všecko množství, křičeli, a plakal lid v tu noc.

14:1  And all the congregation lifted up their voice, and cried; and the people wept that night.

14:1  All the congregation lifted up their voice, and cried; and the people wept that night.

14:1  And all the congregation lifted up their voice, and cried; and the people wept that night.

14:1  Igitur vociferans omnis turba flevit nocte illa,

14:2  And all the children of Israel murmured against Moses and Aaron, saying:

14:2  And all the children of Israel murmured against Moses and against Aaron: and the whole congregation said unto them, Would God that we had died in the land of Egypt! or would God we had died in this wilderness!

14:2  Všichni Izraelci reptali proti Mojžíšovi a Áronovi a celá pospolitost jim vyčítala: „Kéž bychom byli zemřeli v egyptské zemi nebo na této poušti! Kéž bychom zemřeli!

14:2  Všichni synové Izraele reptali proti Mojžíšovi a Áronovi. Celá obec jim vyčítala: „Ach, proč jsme nezemřeli v Egyptě! Ach, proč jsme nezemřeli na této poušti!

14:2  Všichni synové Izraele reptali proti Mojžíšovi a Áronovi. Celá pospolitost jim říkala: Kéž bychom byli zemřeli v egyptské zemi anebo ⌈kéž bychom zemřeli v této pustině!⌉

14:2  A reptali proti Mojžíšovi i proti Aronovi všickni synové Izraelští, a řeklo k nim všecko množství: Ó bychom byli zemřeli v zemi Egyptské, aneb na této poušti, ó bychom byli zemřeli!

14:2  And all the children of Israel murmured against Moses and against Aaron: and the whole congregation said to them, O that we had died in the land of Egypt! or O that we had died in this wilderness!

14:2  All the children of Israel murmured against Moses and against Aaron: and the whole congregation said to them, "Would that we had died in the land of Egypt! or would that we had died in this wilderness!

14:2  And all the children of Israel murmured against Moses and against Aaron: and the whole congregation said to them, Would God that we had died in the land of Egypt! or would God we had died in this wilderness!

14:2  et murmurati sunt contra Moysen et Aaron cuncti filii Israël, dicentes :

14:3  Would God that we had died in Egypt: and would God we may die in this vast wilderness, and that the Lord may not bring us into this land, lest we fall by the sword, and our wives and children be led away captives. Is it not better to return into Egypt?

14:3  And wherefore hath the Lord brought us unto this land, to fall by the sword, that our wives and our children should be a prey? were it not better for us to return into Egypt?

14:3  Proč nás Hospodin přivedl do této země? Abychom padli mečem? Aby se naše ženy a děti staly kořistí? Nebude pro nás lépe vrátit se do Egypta?“

14:3  Proč nás Hospodin vede do té země? Abychom padli mečem? Aby se naše ženy a děti staly kořistí? Není pro nás lepší vrátit se do Egypta?“

14:3  Proč nás Hospodin přivedl do této země, abychom padli mečem? Naše ženy a malé děti se stanou kořistí. Nebylo by pro nás lepší vrátit se do Egypta?

14:3  A proč Hospodin vede nás do země té, abychom padli od meče, ženy naše i dítky naše aby byly v loupež? Není-liž nám lépe navrátiti se zase do Egypta?

14:3  And why hath the LORD brought us to this land, to fall by the sword, that our wives and our children should be a prey? were it not better for us to return into Egypt?

14:3  Why does the Lord bring us to this land, to fall by the sword? Our wives and our little ones will be a prey: wouldn't it be better for us to return into Egypt?"

14:3  And why has the LORD brought us to this land, to fall by the sword, that our wives and our children should be a prey? were it not better for us to return into Egypt?

14:3  Utinam mortui essemus in Ægypto : et in hac vasta solitudine utinam pereamus, et non inducat nos Dominus in terram istam, ne cadamus gladio, et uxores ac liberi nostri ducantur captivi. Nonne melius est reverti in Ægyptum ?

14:4  And they said one to another: Let us appoint a captain, and let us return into Egypt.

14:4  And they said one to another, Let us make a captain, and let us return into Egypt.

14:4  I řekli si vespolek: „Ustanovme si náčelníka a vraťme se do Egypta!“

14:4  Mezi sebou pak začali říkat: „Určeme si vůdce a vraťme se do Egypta!“

14:4  A říkali jeden druhému: Ustanovme si vůdce a vraťme se do Egypta.

14:4  I řekli jeden druhému: Ustanovme sobě vůdci, a navraťme se do Egypta.

14:4  And they said one to another, Let us make a captain, and let us return into Egypt.

14:4  They said one to another, "Let us make a captain, and let us return into Egypt."

14:4  And they said one to another, Let us make a captain, and let us return into Egypt.

14:4  Dixeruntque alter ad alterum : Constituamus nobis ducem, et revertamur in Ægyptum.

14:5  And when Moses and Aaron heard this, they fell down flat upon the ground before the multitude of the children of Israel.

14:5  Then Moses and Aaron fell on their faces before all the assembly of the congregation of the children of Israel.

14:5  Tu padli Mojžíš a Áron na tvář před celým shromážděním pospolitosti Izraelců.

14:5  Mojžíš a Áron tehdy před celou shromážděnou izraelskou obcí padli na tvář.

14:5  Mojžíš a Áron padli na tvář před celým shromážděním pospolitosti synů Izraele.

14:5  Tedy padli Mojžíš a Aron na tváři své přede vším množstvím shromáždění synů Izraelských.

14:5  Then Moses and Aaron fell on their faces before all the assembly of the congregation of the children of Israel.

14:5  Then Moses and Aaron fell on their faces before all the assembly of the congregation of the children of Israel.

14:5  Then Moses and Aaron fell on their faces before all the assembly of the congregation of the children of Israel.

14:5  Quo audito, Moyses et Aaron ceciderunt proni in terram coram omni multitudine filiorum Israël.

14:6  But Josue the son of Nun, and Caleb the son of Jephone, who themselves also had viewed the land, rent their garments,

14:6  And Joshua the son of Nun, and Caleb the son of Jephunneh, which were of them that searched the land, rent their clothes:

14:6  Jozue, syn Núnův, a Káleb, syn Jefunův, dva z těch, kdo dělali průzkum v zemi, roztrhli svá roucha

14:6  Dva z těch, kdo šli prozkoumat zem – Jozue, syn Nunův, a Káleb, syn Jefunův – roztrhli svá roucha

14:6  Jozue, syn Núnův, a Káleb, syn Jefunův, z těch kteří prozkoumali zemi, roztrhli svá roucha

14:6  Jozue pak, syn Nun, a Kálef, syn Jefonův, z těch, kteříž byli shlédli zemi, roztrhli roucha svá,

14:6  And Joshua the son of Nun, and Caleb the son of Jephunneh, [who were] of them that searched the land, rent their clothes:

14:6  Joshua the son of Nun and Caleb the son of Jephunneh, who were of those who spied out the land, tore their clothes:

14:6  And Joshua the son of Nun, and Caleb the son of Jephunneh, which were of them that searched the land, rent their clothes:

14:6  At vero Josue filius Nun et Caleb filius Jephone, qui et ipsi lustraverant terram, sciderunt vestimenta sua,

14:7  And said to all the multitude of the children of Israel: The land which we have gone round is very good:

14:7  And they spake unto all the company of the children of Israel, saying, The land, which we passed through to search it, is an exceeding good land.

14:7  a domlouvali celé pospolitosti Izraelců: „Země, kterou jsme při průzkumu procházeli, je země převelice dobrá.

14:7  a promluvili k celé izraelské obci: „Země, kterou jsme prošli a prozkoumali, je velmi, velmi dobrá zem!

14:7  a říkali celé pospolitosti synů Izraele: Země, kterou jsme prošli, abychom ji prozkoumali, je převelice dobrá země.

14:7  A mluvili ke všemu množství synů Izraelských, řkouce: Země, kterouž jsme prošli a vyšetřili, jest země velmi velice dobrá.

14:7  And they spoke to all the company of the children of Israel, saying, The land, which we passed through to search it, [is] an exceeding good land.

14:7  and they spoke to all the congregation of the children of Israel, saying, "The land, which we passed through to spy it out, is an exceeding good land.

14:7  And they spoke to all the company of the children of Israel, saying, The land, which we passed through to search it, is an exceeding good land.

14:7  et ad omnem multitudinem filiorum Israël locuti sunt : Terra, quam circuivimus, valde bona est.

14:8  If the Lord be favourable, he will bring us into it, and give us a land flowing with milk and honey.

14:8  If the Lord delight in us, then he will bring us into this land, and give it us; a land which floweth with milk and honey.

14:8  Jestliže nám Hospodin bude přát, uvede nás do této země a dá nám ji. Je to země oplývající mlékem a medem.

14:8  Budeme-li se Hospodinu líbit, uvede nás do té země a dá nám tu zem oplývající mlékem a medem.

14:8  Jestliže v nás Hospodin najde zalíbení, přivede nás do této země a dá nám ji -- zemi, která oplývá mlékem a medem.

14:8  Bude-li Hospodin laskav na nás, uvedeť nás do země té, a dá ji nám, a to zemi takovou, kteráž oplývá mlékem a strdí.

14:8  If the LORD delighteth in us, then he will bring us into this land, and give it to us; a land which floweth with milk and honey.

14:8  If the Lord delights in us, then he will bring us into this land, and give it to us; a land which flows with milk and honey.

14:8  If the LORD delight in us, then he will bring us into this land, and give it us; a land which flows with milk and honey.

14:8  Si propitius fuerit Dominus, inducet nos in eam, et tradet humum lacte et melle manantem.

14:9  Be not rebellious against the Lord: and fear ye not the people of this land, for we are able to eat them up as bread. All aid is gone from them: the Lord is with us, fear ye not.

14:9  Only rebel not ye against the Lord, neither fear ye the people of the land; for they are bread for us: their defence is departed from them, and the Lord is with us: fear them not.

14:9  Nechtějte se přece bouřit proti Hospodinu. Nebojte se lidu té země. Sníme je jako chleba. Jejich ochrana od nich odstoupila, kdežto s námi je Hospodin. Nebojte se jich!“

14:9  Jenom se nebuřme proti Hospodinu! Lidu té země se nebojte, zhltneme je jako sousto chleba! Jejich záštita je opustila, ale s námi je Hospodin; nebojte se jich!“

14:9  Jenom se nebouřete proti Hospodinu! A lidu té země se nebojte, vždyť jsou pro nás jako chleba. Jejich ochrana od nich odstoupila, ale s námi je Hospodin, nebojte se jich!

14:9  Toliko nepozdvihujte se proti Hospodinu, ani se bojte lidu země té, nebo jako chléb náš jsou. Odešlatě od nich ochrana jejich, ale s námi jest Hospodin; nebojtež se jich.

14:9  Only rebel not ye against the LORD, neither fear ye the people of the land; for they [are] bread for us: their defense has departed from them, and the LORD [is] with us: fear them not.

14:9  Only do not rebel against the Lord, neither fear the people of the land; for they are bread for us: their defense is removed from over them, and the Lord is with us. Do not fear them."

14:9  Only rebel not you against the LORD, neither fear you the people of the land; for they are bread for us: their defense is departed from them, and the LORD is with us: fear them not.

14:9  Nolite rebelles esse contra Dominum : neque timeatis populum terræ hujus, quia sicut panem ita eos possumus devorare. Recessit ab eis omne præsidium : Dominus nobiscum est, nolite metuere.

14:10  And when all the multitude cried out, and would have stoned them, the glory of the Lord appeared over the tabernacle of the covenant to all the children of Israel.

14:10  But all the congregation bade stone them with stones. And the glory of the Lord appeared in the tabernacle of the congregation before all the children of Israel.

14:10  Celá pospolitost však křičela, aby je ukamenovali. Vtom se všem Izraelcům ukázala při stanu setkávání Hospodinova sláva.

14:10  Celá obec se už chystala ukamenovat je, když vtom se všem synům Izraele ukázala ve Stanu setkávání Hospodinova sláva.

14:10  Když celá pospolitost říkala, že ⌈na ně budou házet kamení,⌉ všem synům Izraele se u stanu setkávání ukázala Hospodinova sláva.

14:10  Tedy mluvilo všecko množství, aby je kamením uházeli, ale sláva Hospodinova ukázala se nad stánkem úmluvy všechněm synům Izraelským.

14:10  But all the congregation required to stone them with stones: and the glory of the LORD appeared in the tabernacle of the congregation before all the children of Israel.

14:10  But all the congregation threatened to stone them with stones. The glory of the Lord appeared in the Tent of Meeting to all the children of Israel.

14:10  But all the congregation bade stone them with stones. And the glory of the LORD appeared in the tabernacle of the congregation before all the children of Israel.

14:10  Cumque clamaret omnis multitudo, et lapidibus eos vellet opprimere, apparuit gloria Domini super tectum fœderis cunctis filiis Israël.

14:11  And the Lord said to Moses: How long will this people detract me? how long will they not believe me for all the signs that I have wrought before them?

14:11  And the Lord said unto Moses, How long will this people provoke me? and how long will it be ere they believe me, for all the signs which I have shewed among them?

14:11  Hospodin řekl Mojžíšovi: „Jak dlouho mě bude tento lid znevažovat? Jak dlouho mi nebude věřit přes všechna znamení, která jsem uprostřed něho konal?

14:11  Hospodin řekl Mojžíšovi: „Jak dlouho mnou bude tento lid pohrdat? Jak dlouho mi bude odmítat věřit i přes všechna znamení, která jsem uprostřed nich vykonal?

14:11  Hospodin řekl Mojžíšovi: Jak dlouho mě bude tento lid znevažovat? Jak dlouho mi nebudou věřit přes všechna znamení, která jsem uprostřed nich učinil?

14:11  I řekl Hospodin Mojžíšovi: I dokavadž popouzeti mne bude lid ten? A dokud nebudou mi věřiti pro tak mnohá znamení, kteráž jsem činil u prostřed nich?

14:11  And the LORD said to Moses, How long will this people provoke me? and how long will it be ere they believe me, for all the signs which I have shown among them?

14:11  The Lord said to Moses, "How long will this people despise me? and how long will they not believe in me, for all the signs which I have worked among them?

14:11  And the LORD said to Moses, How long will this people provoke me? and how long will it be ere they believe me, for all the signs which I have showed among them?

14:11  Et dixit Dominus ad Moysen : Usquequo detrahet mihi populus iste ? quousque non credent mihi, in omnibus signis quæ feci coram eis ?

14:12  I will strike them therefore with pestilence, and will consume them: but thee I will make a ruler over a great nation, and a mightier than this is.

14:12  I will smite them with the pestilence, and disinherit them, and will make of thee a greater nation and mightier than they.

14:12  Budu ho bít morem a vydědím jej, a z tebe učiním větší a zdatnější národ, než je on.“

14:12  Udeřím na ně morem, zřeknu se jich a z tebe udělám větší a mocnější národ, než jsou oni!“

14:12  Pobiji je morem a vyvlastním je, z tebe však udělám větší a mocnější národ, nežli jsou oni.

14:12  Raním jej morem a rozženu jej, tebe pak učiním v národ veliký a silnější, nežli jest tento.

14:12  I will smite them with the pestilence, and disinherit them, and will make of thee a greater nation and mightier than they.

14:12  I will strike them with the pestilence, and disinherit them, and will make of you a nation greater and mightier than they."

14:12  I will smite them with the pestilence, and disinherit them, and will make of you a greater nation and mightier than they.

14:12  Feriam igitur eos pestilentia, atque consumam : te autem faciam principem super gentem magnam, et fortiorem quam hæc est.

14:13  And Moses said to the Lord: That the Egyptians, from the midst of whom thou hast brought forth this people,

14:13  And Moses said unto the Lord, Then the Egyptians shall hear it, (for thou broughtest up this people in thy might from among them;)

14:13  Mojžíš však řekl Hospodinu: „Uslyší o tom Egypťané, neboť z jejich středu jsi vyvedl tento lid svou mocí,

14:13  Mojžíš ale Hospodinu odpověděl: „Egypťané, z jejichž středu jsi vyvedl tento lid svou silou, se to doslechnou

14:13  Mojžíš nato řekl Hospodinu: Když se o tom doslechnou Egypťané, z jejichž středu jsi svou silou vyvedl tento lid,

14:13  I řekl Mojžíš Hospodinu: Ale uslyšíť to Egyptští, z jejichž prostředku vyvedl jsi lid tento v síle své,

14:13  And Moses said to the LORD, Then the Egyptians will hear [it], (for thou broughtest up this people in thy might from among them;)

14:13  Moses said to the Lord, "Then the Egyptians will hear it; for you brought up this people in your might from among them;

14:13  And Moses said to the LORD, Then the Egyptians shall hear it, (for you brought up this people in your might from among them;)

14:13  Et ait Moyses ad Dominum : Ut audiant Ægyptii, de quorum medio eduxisti populum istum,

14:14  And the inhabitants of this land, (who have heard that thou, O Lord, art among this people, and art seen face to face, and thy cloud protecteth them, and thou goest before them in a pillar of a cloud by day, and in a pillar of fire by night,)

14:14  And they will tell it to the inhabitants of this land: for they have heard that thou Lord art among this people, that thou Lord art seen face to face, and that thy cloud standeth over them, and that thou goest before them, by day time in a pillar of a cloud, and in a pillar of fire by night.

14:14  a budou o tom vykládat obyvatelům této země. Ti slyšeli, že ty, Hospodine, jsi uprostřed tohoto lidu, že ty, Hospodine, se zjevuješ tváří v tvář. Tvůj oblak stojí nad nimi, v sloupu oblakovém chodíš před nimi ve dne a v sloupu ohnivém v noci.

14:14  a povědí to obyvatelům této země. Ti už slyšeli, že ty, Hospodine, jsi uprostřed tohoto lidu; že ty, Hospodine, jsi spatřován tváří v tvář, že tvůj oblak stojí nad nimi, že ty sám je předcházíš v oblakovém sloupu ve dne a v ohnivém sloupu v noci.

14:14  řeknou to obyvatelům této země. Slyšeli, že ty, Hospodine, jsi uprostřed tohoto lidu, že ty, Hospodine, ses ukazoval ⌈tváří v tvář,⌉ že tvůj oblak stál nad nimi a že v oblakovém sloupu jsi před nimi chodil ve dne a v ohnivém sloupu v noci.

14:14  A řeknou s obyvateli země té: (nebo slyšeli, že jsi ty, ó Hospodine, byl u prostřed lidu tohoto, a že jsi okem v oko spatřován byl, ó Hospodine, a oblak tvůj stál nad nimi, a v sloupě oblakovém předcházel jsi je ve dne, a v sloupě ohnivém v noci),

14:14  And they will tell [it] to the inhabitants of this land: [for] they have heard that thou LORD [art] among this people, that thou LORD art seen face to face, and [that] thy cloud standeth over them, and [that] thou goest before them, by day-time in a pillar of a cloud, and in a pillar of fire by night.

14:14  and they will tell it to the inhabitants of this land. They have heard that you Lord are in the midst of this people; for you Lord are seen face to face, and your cloud stands over them, and you go before them, in a pillar of cloud by day, and in a pillar of fire by night.

14:14  And they will tell it to the inhabitants of this land: for they have heard that you LORD are among this people, that you LORD are seen face to face, and that your cloud stands over them, and that you go before them, by day time in a pillar of a cloud, and in a pillar of fire by night.

14:14  et habitatores terræ hujus, qui audierunt quod tu, Domine, in populo isto sis, et facie videaris ad faciem, et nubes tua protegat illos, et in columna nubis præcedas eos per diem, et in columna ignis per noctem :

14:15  May hear that thou hast killed so great a multitude as it were one man and may say:

14:15  Now if thou shalt kill all this people as one man, then the nations which have heard the fame of thee will speak, saying,

14:15  Když tento lid do jednoho usmrtíš, pronárody, které slyšely o tobě zprávu, řeknou:

14:15  Když tento lid do posledního vybiješ, národy, které o tobě slyšely, řeknou:

14:15  Když usmrtíš tento lid do jednoho muže, národy, které slyšely zprávu o tobě, řeknou:

14:15  Když tedy zmoříš lid ten, všecky až do jednoho, mluviti budou národové, kteříž slyšeli pověst o tobě, říkajíce:

14:15  Now [if] thou shalt kill [all] this people as one man, then the nations which have heard the fame of thee will speak, saying,

14:15  Now if you killed this people as one man, then the nations which have heard the fame of you will speak, saying,

14:15  Now if you shall kill all this people as one man, then the nations which have heard the fame of you will speak, saying,

14:15  quod occideris tantam multitudinem quasi unum hominem, et dicant :

14:16  He could not bring the people into the land for which he had sworn, therefore did he kill them in the wilderness.

14:16  Because the Lord was not able to bring this people into the land which he sware unto them, therefore he hath slain them in the wilderness.

14:16  ‚Protože Hospodin nebyl s to uvést tento lid do země, kterou přísežně zaslíbil, pobil je na poušti.‘

14:16  ‚Hospodin pobil ten lid na poušti, protože je nedokázal uvést do země, kterou jim s přísahou zaslíbil.‘

14:16  Protože Hospodin nebyl schopen přivést tento lid do země, kterou jim odpřisáhl, pobil je v pustině.

14:16  Proto že nemohl Hospodin uvésti lidu toho do země, kterouž jim s přísahou zaslíbil, zmordoval je na poušti.

14:16  Because the LORD was not able to bring this people into the land which he swore to them, therefore he hath slain them in the wilderness.

14:16  'Because the Lord was not able to bring this people into the land which he swore to them, therefore he has slain them in the wilderness.'

14:16  Because the LORD was not able to bring this people into the land which he swore to them, therefore he has slain them in the wilderness.

14:16  Non poterat introducere populum in terram pro qua juraverat : idcirco occidit eos in solitudine ?

14:17  Let then the strength of the Lord be magnified, as thou hast sworn, saying:

14:17  And now, I beseech thee, let the power of my Lord be great, according as thou hast spoken, saying,

14:17  Nuže, nechť se prosím vyvýší tvá moc, Panovníku, jak jsi prohlásil. Řekl jsi:

14:17  Kéž se teď prosím rozmůže tvá síla, Pane můj. Vždyť jsi sám řekl:

14:17  Ať se nyní, prosím, ukáže, že je veliká Panovníkova síla, tak jak jsi řekl:

14:17  Nyní tedy, prosím, nechať jest zvelebena moc Páně, jakož jsi mluvil, řka:

14:17  And now, I beseech thee, let the power of my Lord be great, according as thou hast spoken, saying,

14:17  Now please let the power of the Lord be great, according as you have spoken, saying,

14:17  And now, I beseech you, let the power of my LORD be great, according as you have spoken, saying,

14:17  Magnificetur ergo fortitudo Domini sicut jurasti, dicens :

14:18  The Lord is patient and full of mercy, by taking away iniquity and wickedness, and leaving no man clear, who visitest the sins of the fathers upon the children unto the third and fourth generation.

14:18  The Lord is longsuffering, and of great mercy, forgiving iniquity and transgression, and by no means clearing the guilty, visiting the iniquity of the fathers upon the children unto the third and fourth generation.

14:18  ‚Hospodin je shovívavý a nesmírně milosrdný, odpouští vinu a přestupek, ale viníka nenechá bez trestu, vinu otců stíhá na synech do třetího i čtvrtého pokolení.‘

14:18  ‚Hospodin je nesmírně trpělivý a velmi laskavý, odpouštějící nepravost i provinění. Nezapomíná však trestat; za nepravost otců volá k odpovědnosti jejich syny do třetího i čtvrtého pokolení.‘

14:18  Hospodin je pomalý k hněvu a hojný v milosrdenství, odpouští vinu a přestoupení. Jistě však nenechá viníka bez trestu, ale navštěvuje s trestem vinu otců na synech, na třetí i čtvrté generaci.

14:18  Hospodin dlouhočekající a hojný v milosrdenství, odpouštějící nepravost a přestoupení, kterýž však z vinného nečiní nevinného, ale navštěvuje nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení.

14:18  The LORD [is] long-suffering, and of great mercy, forgiving iniquity and transgression, and by no means clearing [the guilty], visiting the iniquity of the fathers upon the children to the third and fourth [generation].

14:18  'The Lord is slow to anger, and abundant in loving kindness, forgiving iniquity and disobedience; and that will by no means clear the guilty, visiting the iniquity of the fathers on the children, on the third and on the fourth generation.'

14:18  The LORD is long-suffering, and of great mercy, forgiving iniquity and transgression, and by no means clearing the guilty, visiting the iniquity of the fathers on the children to the third and fourth generation.

14:18  Dominus patiens et multæ misericordiæ, auferens iniquitatem et scelera, nullumque innoxium derelinquens, qui visitas peccata patrum in filios in tertiam et quartam generationem.

14:19  Forgive, I beseech thee, the sins of this people, according to the greatness of thy mercy, as thou hast been merciful to them from their going out of Egypt unto this place.

14:19  Pardon, I beseech thee, the iniquity of this people according unto the greatness of thy mercy, and as thou hast forgiven this people, from Egypt even until now.

14:19  Promiň prosím tomuto lidu vinu podle svého velikého milosrdenství, jako jsi mu ji odpouštěl od Egypta až sem.“

14:19  Prosím, pro své veliké milosrdenství odpusť tomuto lidu jeho nepravost, tak jak jsi jim odpouštěl od Egypta až doposud!“

14:19  Odpusť, prosím, vinu tohoto lidu podle svého velkého milosrdenství, tak jako jsi odpouštěl tomuto lidu od Egypta až doposud.

14:19  Odpusť, prosím, nepravost lidu tohoto podlé velikého milosrdenství svého, tak jako jsi odpouštěl lidu tomuto, jakž vyšel z Egypta až dosavad.

14:19  Pardon, I beseech thee, the iniquity of this people according to the greatness of thy mercy, and as thou hast forgiven this people, from Egypt, even until now.

14:19  Please pardon the iniquity of this people according to the greatness of your loving kindness, and according as you have forgiven this people, from Egypt even until now."

14:19  Pardon, I beseech you, the iniquity of this people according to the greatness of your mercy, and as you have forgiven this people, from Egypt even until now.

14:19  Dimitte, obsecro, peccatum populi hujus secundum magnitudinem misericordiæ tuæ, sicut propitius fuisti egredientibus de Ægypto usque ad locum istum.

14:20  And the Lord said: I have forgiven according to thy word.

14:20  And the Lord said, I have pardoned according to thy word:

14:20  Hospodin odvětil: „Na tvou přímluvu promíjím.

14:20  Hospodin odpověděl: „Odpouštím, jak jsi řekl.

14:20  Hospodin řekl: Na tvé slovo odpouštím.

14:20  I řekl Hospodin: Odpustil jsem vedlé slova tvého.

14:20  And the LORD said, I have pardoned according to thy word:

14:20  The Lord said, "I have pardoned according to your word:

14:20  And the LORD said, I have pardoned according to your word:

14:20  Dixitque Dominus : Dimisi juxta verbum tuum.

14:21  As I live: and the whole earth shall be filled with the glory of the Lord.

14:21  But as truly as I live, all the earth shall be filled with the glory of the Lord.

14:21  Avšak, jakože jsem živ, Hospodinova sláva naplní celou zemi.

14:21  Avšak, jakože jsem živ a Hospodinova sláva naplňuje celou zem:

14:21  Avšak jakože jsem živ, Hospodinova sláva naplní celou zemi.

14:21  A však živ jsem já, a sláva má naplňuje všecku zemi,

14:21  But [as] truly [as] I live, all the earth shall be filled with the glory of the LORD.

14:21  but in very deed, as I live, and as all the earth shall be filled with the glory of the Lord;

14:21  But as truly as I live, all the earth shall be filled with the glory of the LORD.

14:21  Vivo ego : et implebitur gloria Domini universa terra.

14:22  But yet all the men that have seen my majesty, and the signs that I have done in Egypt, and in the wilderness, and have tempted me now ten times, and have not obeyed my voice,

14:22  Because all those men which have seen my glory, and my miracles, which I did in Egypt and in the wilderness, and have tempted me now these ten times, and have not hearkened to my voice;

14:22  Proto žádný z mužů, kteří viděli mou slávu a má znamení, jež jsem činil v Egyptě i na poušti, a pokoušeli mě už aspoň desetkrát a neposlouchali mě,

14:22  Nikdo z těch, kdo spatřili mou slávu a má znamení, která jsem konal v Egyptě a na poušti, nikdo z těch, kdo mne už desetkrát pokoušeli a neposlouchali,

14:22  Žádný z mužů, kteří viděli mou slávu a má znamení, která jsem činil v Egyptě a v pustině, a pokoušeli mě takto desetkrát a neuposlechli mě,

14:22  Že všickni ti, kteříž viděli slávu mou a znamení má, kteráž jsem činil v Egyptě a na poušti této, a kteříž pokoušeli mne již desetkrát, aniž uposlechli hlasu mého,

14:22  Because all those men who have seen my glory, and my miracles, which I did in Egypt and in the wilderness, and have tempted me now these ten times, and have not hearkened to my voice;

14:22  because all those men who have seen my glory, and my signs, which I worked in Egypt and in the wilderness, yet have tempted me these ten times, and have not listened to my voice;

14:22  Because all those men which have seen my glory, and my miracles, which I did in Egypt and in the wilderness, and have tempted me now these ten times, and have not listened to my voice;

14:22  Attamen omnes homines qui viderunt majestatem meam, et signa quæ feci in Ægypto et in solitudine, et tentaverunt me jam per decem vices, nec obedierunt voci meæ,

14:23  Shall not see the land for which I swore to their fathers, neither shall any one of them that hath detracted me behold it.

14:23  Surely they shall not see the land which I sware unto their fathers, neither shall any of them that provoked me see it:

14:23  nespatří zemi, kterou jsem přísežně zaslíbil jejich otcům; nespatří ji žádný, kdo mě znevažoval.

14:23  nespatří zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil jejich otcům. Nikdo z těch, kdo mnou pohrdli, ji nespatří!

14:23  neuvidí zemi, kterou jsem odpřisáhl jejich otcům; žádný, kdo mnou pohrdal, ji neuvidí.

14:23  Neuzří země té, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům jejich, aniž jí kdo z těch, kteříž mne popouzeli, uhlédá.

14:23  Surely they shall not see the land which I swore to their fathers, neither shall any of them that provoked me see it:

14:23  surely they shall not see the land which I swore to their fathers, neither shall any of those who despised me see it:

14:23  Surely they shall not see the land which I swore to their fathers, neither shall any of them that provoked me see it:

14:23  non videbunt terram pro qua juravi patribus eorum, nec quisquam ex illis qui detraxit mihi, intuebitur eam.

14:24  My servant Caleb, who being full of another spirit hath followed me, I will bring into this land which he hath gone round: and his seed shall possess it.

14:24  But my servant Caleb, because he had another spirit with him, and hath followed me fully, him will I bring into the land whereinto he went; and his seed shall possess it.

14:24  Jen svého služebníka Káleba, protože byl jiného ducha a cele se mi oddal, uvedu do země, do níž vstoupil, a jeho potomstvo ji obsadí.

14:24  Můj služebník Káleb má ale jiného ducha – vydal se mi cele. Jej uvedu do země, do níž vstoupil, a jeho símě ji získá za dědictví.

14:24  Avšak svého otroka Káleba, protože ⌈smýšlel jinak⌉ a šel za mnou naplno, toho přivedu do země, do níž vešel, a jeho potomstvo si ji podrobí.

14:24  Ale služebníka svého Kálefa, (nebo v něm byl jiný duch, a cele následoval mne,) uvedu jej do země, do kteréž chodil, a símě jeho dědičně obdrží ji.

14:24  But my servant Caleb, because he had another spirit with him, and hath followed me fully, him will I bring into the land into which he went; and his seed shall possess it.

14:24  but my servant Caleb, because he had another spirit with him, and has followed me fully, him will I bring into the land into which he went; and his seed shall possess it.

14:24  But my servant Caleb, because he had another spirit with him, and has followed me fully, him will I bring into the land into where he went; and his seed shall possess it.

14:24  Servum meum Caleb, qui plenus alio spiritu secutus est me, inducam in terram hanc, quam circuivit ; et semen ejus possidebit eam.

14:25  For the Amalecite and the Chanaanite dwell in the valleys. To morrow remove the camp, and return into the wilderness by the way of the Red Sea.

14:25  (Now the Amalekites and the Canaanites dwelt in the valley.) To morrow turn you, and get you into the wilderness by the way of the Red sea.

14:25  V dolině sídlí Amálekovci a Kenaanci; zítra se tedy obraťte a táhněte pouští cestou k Rákosovému moři.“

14:25  Jelikož prý ‚v nížině bydlí Amalekovci a Kanaánci,‘ zítra se obraťte a táhněte pouští zpět k Rudému moři!“

14:25  V údolí sídlí Amálekovci a Kenaanci. Zítra se obraťte a vyrazte do pustiny směrem k Rákosovému moři.

14:25  Ale poněvadž Amalechitský a Kananejský bydlí v tom údolí, obraťte se zase zítra, a beřte se na poušť cestou k moři Rudému.

14:25  (Now the Amalekites, and the Canaanites dwelt in the valley.) To-morrow turn you, and pass into the wilderness, by the way of the Red sea.

14:25  Now the Amalekite and the Canaanite dwell in the valley: tomorrow turn, and go into the wilderness by the way to the Red Sea."

14:25  (Now the Amalekites and the Canaanites dwelled in the valley.) Tomorrow turn you, and get you into the wilderness by the way of the Red sea.

14:25  Quoniam Amalecites et Chananæus habitant in vallibus. Cras movete castra, et revertimini in solitudinem per viam maris Rubri.

14:26  And the Lord spoke to Moses and Aaron, saying:

14:26  And the Lord spake unto Moses and unto Aaron, saying,

14:26  Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi:

14:26  Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi:

14:26  Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi:

14:26  Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi a Aronovi, řka:

14:26  And the LORD spoke to Moses and to Aaron, saying,

14:26  The Lord spoke to Moses and to Aaron, saying,

14:26  And the LORD spoke to Moses and to Aaron, saying,

14:26  Locutusque est Dominus ad Moysen et Aaron, dicens :

14:27  How long doth this wicked multitude murmur against me? I have heard the murmurings of the children of Israel.

14:27  How long shall I bear with this evil congregation, which murmur against me? I have heard the murmurings of the children of Israel, which they murmur against me.

14:27  „Jak dlouho mám snášet tuto zlou pospolitost, která proti mně stále reptá? Slyšel jsem reptání Izraelců, jak proti mně reptají.

14:27  „Jak dlouho bude proti mně toto zlé srocení reptat? Slyšel jsem reptání synů Izraele, slyšel jsem, jak proti mně reptají!

14:27  Jak dlouho se mám zabývat s touto zlou pospolitostí, která proti mně reptá? Slyšel jsem reptání synů Izraele, kterým proti mně reptali.

14:27  Až dokud snášeti budu množství toto zlé, kteréž repce proti mně? Až dokud reptání synů Izraelských, kteříž repcí proti mně, slyšeti budu?

14:27  How long [shall I bear with] this evil congregation, which murmur against me? I have heard the murmurings of the children of Israel, which they murmur against me.

14:27  "How long shall I bear with this evil congregation, that murmur against me? I have heard the murmurings of the children of Israel, which they murmur against me.

14:27  How long shall I bear with this evil congregation, which murmur against me? I have heard the murmurings of the children of Israel, which they murmur against me.

14:27  Usquequo multitudo hæc pessima murmurat contra me ? querelas filiorum Israël audivi.

14:28  Say therefore to them: As I live, saith the Lord: According as you have spoken in my hearing, so will I do to you.

14:28  Say unto them, As truly as I live, saith the Lord, as ye have spoken in mine ears, so will I do to you:

14:28  Vyřiď jim: Jakože jsem živ, je výrok Hospodinův, naložím s vámi tak, jak jste si o to říkali.

14:28  Řekni jim: Jakože jsem živ, praví Hospodin, že s vámi naložím tak, jak jste přede mnou sami řekli:

14:28  Řekni jim: Jakože jsem živ, je Hospodinův výrok, naložím s vámi tak, jak ⌈jste mě prosili.⌉

14:28  Rci jim: Živ jsem já, praví Hospodin, žeť vám učiním tak, jakž jste mluvili v uši mé:

14:28  Say to them, [As truly as] I live, saith the LORD, as ye have spoken in my ears, so will I do to you:

14:28  Tell them, 'As I live, says the Lord, surely as you have spoken in my ears, so will I do to you:

14:28  Say to them, As truly as I live, said the LORD, as you have spoken in my ears, so will I do to you:

14:28  Dic ergo eis : Vivo ego, ait Dominus : sicut locuti estis audiente me, sic faciam vobis.

14:29  In the wilderness shall your carcasses lie. All you that were numbered from twenty years old and upward, and have murmured against me,

14:29  Your carcases shall fall in this wilderness; and all that were numbered of you, according to your whole number, from twenty years old and upward, which have murmured against me,

14:29  Na této poušti padnou vaše mrtvá těla, vás všech povolaných do služby, kolik je vás všech od dvacetiletých výše, kdo jste proti mně reptali.

14:29  Vaše mrtvoly padnou na této poušti. Nikdo z vás všech, kdo byli sečteni, nikdo od dvaceti let výše, nikdo z vás, kdo jste proti mně reptali,

14:29  V této pustině padnou vaše mrtvoly, všichni vaši spočítaní v celém počtu od dvacetiletých výše, kteří reptali proti mně.

14:29  Na poušti této padnou mrtvá těla vaše, a všickni, kteříž jste sečteni, podlé všeho počtu vašeho od majících let dvadceti a výše, kteříž jste reptali proti mně,

14:29  Your carcasses shall fall in this wilderness; and all that were numbered of you, according to your whole number, from twenty years old and upward, who have murmured against me,

14:29  your dead bodies shall fall in this wilderness; and all who were numbered of you, according to your whole number, from twenty years old and upward, who have murmured against me,

14:29  Your carcasses shall fall in this wilderness; and all that were numbered of you, according to your whole number, from twenty years old and upward which have murmured against me.

14:29  In solitudine hac jacebunt cadavera vestra. Omnes qui numerati estis a viginti annis et supra, et murmurastis contra me,

14:30  Shall not enter into the land, over which I lifted up my hand to make you dwell therein, except Caleb the son of Jephone, and Josue the son of Nun.

14:30  Doubtless ye shall not come into the land, concerning which I sware to make you dwell therein, save Caleb the son of Jephunneh, and Joshua the son of Nun.

14:30  Věru že nevejdete do země kromě Káleba, syna Jefunova, a Jozua, syna Núnova, ačkoliv jsem pozvedl ruku k přísaze, že v ní budete přebývat.

14:30  nevejde do země, o níž jsem přísahal, že vás v ní usadím – jedině Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův.

14:30  Nevejdete do země, o níž jsem pozvednutím ruky přísahal, že v ní budete přebývat -- jenom Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Núnův.

14:30  Nevejdete, pravím, vy do země, o kteréž, zdvihna ruku svou, přisáhl jsem, že vás osadím v ní, jediné Kálef, syn Jefonův, a Jozue, syn Nun.

14:30  Doubtless ye shall not come into the land [concerning] which I swore to make you dwell therein, save Caleb the son of Jephunneh, and Joshua the son of Nun.

14:30  surely you shall not come into the land, concerning which I swore that I would make you dwell therein, except Caleb the son of Jephunneh, and Joshua the son of Nun.

14:30  Doubtless you shall not come into the land, concerning which I swore to make you dwell therein, save Caleb the son of Jephunneh, and Joshua the son of Nun.

14:30  non intrabitis terram, super quam levavi manum meam ut habitare vos facerem, præter Caleb filium Jephone, et Josue filium Nun.

14:31  But your children, of whom you said, that they should be a prey to the enemies, will I bring in: that they may see the land which you have despised.

14:31  But your little ones, which ye said should be a prey, them will I bring in, and they shall know the land which ye have despised.

14:31  Ale vaše děti, o nichž jste tvrdili, že se stanou kořistí, do ní uvedu, takže poznají zemi, kterou jste zavrhli.

14:31  Vaše děti, o nichž jste říkali, že se stanou kořistí, ty do ní uvedu a poznají tu zem, kterou jste zavrhli.

14:31  Vaše malé děti, o nichž jste řekli, že se stanou kořistí, ty tam přivedu a poznají zemi, kterou jste vy pohrdli.

14:31  Ale dítky vaše malé, o nichž jste řekli, že v loupež budou, ty uvedu, aby užívali země té, kterouž jste vy pohrdli.

14:31  But your little ones, which ye said should be a prey, them will I bring in, and they shall know the land which ye have despised.

14:31  But your little ones, that you said should be a prey, them will I bring in, and they shall know the land which you have rejected.

14:31  But your little ones, which you said should be a prey, them will I bring in, and they shall know the land which you have despised.

14:31  Parvulos autem vestros, de quibus dixistis quod prædæ hostibus forent, introducam, ut videant terram, quæ vobis displicuit.

14:32  Your carcasses shall lie in the wilderness.

14:32  But as for you, your carcases, they shall fall in this wilderness.

14:32  Avšak vy, vaše mrtvá těla padnou na této poušti

14:32  Vaše mrtvoly však padnou na této poušti.

14:32  Vaše mrtvoly padnou v této pustině

14:32  Těla pak vaše mrtvá padnou na poušti této.

14:32  But [as for] you, your carcasses, they shall fall in this wilderness.

14:32  But as for you, your dead bodies shall fall in this wilderness.

14:32  But as for you, your carcasses, they shall fall in this wilderness.

14:32  Vestra cadavera jacebunt in solitudine.

14:33  Your children shall wander in the desert forty years, and shall bear your fornication, until the carcasses of their fathers be consumed in the desert,

14:33  And your children shall wander in the wilderness forty years, and bear your whoredoms, until your carcases be wasted in the wilderness.

14:33  a vaši synové budou pastevci na poušti po čtyřicet let. Ponesou následky vašeho smilstva, dokud vaše mrtvá těla nebudou do jednoho ležet na poušti.

14:33  Vaši synové budou čtyřicet let tuláky v poušti a ponesou následky vašeho smilstva, dokud vaše mrtvoly až do poslední nepadnou na poušti.

14:33  a vaši synové budou pastýři v pustině po čtyřicet let a ponesou vaše smilstvo, dokud v pustině nepadnou všechny vaše mrtvoly.

14:33  A synové vaši budou tuláci na poušti této čtyřidceti let, a ponesou pokutu smilství vašeho, až do konce vyhynou těla vaše na poušti.

14:33  And your children shall wander in the wilderness forty years, and bear your lewd deeds, until your carcasses shall be wasted in the wilderness.

14:33  Your children shall be wanderers in the wilderness forty years, and shall bear your prostitution, until your dead bodies be consumed in the wilderness.

14:33  And your children shall wander in the wilderness forty years, and bear your prostitutions, until your carcasses be wasted in the wilderness.

14:33  Filii vestri erunt vagi in deserto annis quadraginta, et portabunt fornicationem vestram, donec consumantur cadavera patrum in deserto,

14:34  According to the number of the forty days, wherein you viewed the land: a year shall be counted for a day. And forty years you shall receive your iniquities, and shall know my revenge:

14:34  After the number of the days in which ye searched the land, even forty days, each day for a year, shall ye bear your iniquities, even forty years, and ye shall know my breach of promise.

14:34  Podle počtu dnů, v nichž jste dělali průzkum země, ponesete své viny. Za každý den jeden rok, za čtyřicet dnů čtyřicet let. Tak pocítíte mou nevoli.

14:34  Po čtyřicet let ponesete svůj trest, podle počtu dní, v nichž jste prozkoumávali zem. Z každého z těch čtyřiceti dní se stane rok, abyste poznali mou nelibost.

14:34  Podle počtu dnů, v nichž jste prozkoumali zemi, čtyřicet dnů, za každý den jeden rok po čtyřicet let ponesete své viny a poznáte mou nelibost.

14:34  Podlé počtu dnů, v nichž jste procházeli zemi tu, totiž čtyřidceti dnů, jeden každý den za rok počítaje, ponesete nepravosti své čtyřidceti let, a poznáte pomstu svého odtržení se ode mne.

14:34  After the number of the days in which ye searched the land, [even] forty days (each day for a year) shall ye bear your iniquities, [even] forty years, and ye shall know my breach of promise.

14:34  After the number of the days in which you spied out the land, even forty days, for every day a year, you will bear your iniquities, even forty years, and you will know my alienation.'

14:34  After the number of the days in which you searched the land, even forty days, each day for a year, shall you bear your iniquities, even forty years, and you shall know my breach of promise.

14:34  juxta numerum quadraginta dierum, quibus considerastis terram : annus pro die imputabitur. Et quadraginta annis recipietis iniquitates vestras, et scietis ultionem meam :

14:35  For as I have spoken, so will I do to all this wicked multitude, that hath risen up together against me: in this wilderness shall it faint away and die.

14:35  I the Lord have said, I will surely do it unto all this evil congregation, that are gathered together against me: in this wilderness they shall be consumed, and there they shall die.

14:35  Já Hospodin jsem promluvil. S celou touto zlou pospolitostí, která se proti mně spikla, naložím vskutku tímto způsobem: na této poušti do posledního vymřou.“

14:35  To říkám já, Hospodin. Takto naložím s celým tímto zlým srocením, které se proti mně srotilo: zde na této poušti do posledního pomřou!“

14:35  Já Hospodin jsem promluvil: Takto naložím s celou touto zlou pospolitostí těch, kteří se proti mně smluvili: Zahynou v této pustině, tady zemřou.

14:35  Já Hospodin mluvil jsem, že to učiním všemu tomuto množství zlému, kteréž se zrotilo proti mně; na poušti této do konce zhynou, a tu zemrou.

14:35  I the LORD have said, I will surely do it to all this evil congregation, that are gathered against me: in this wilderness, they shall be consumed, and there they shall die.

14:35  I, the Lord, have spoken, surely this will I do to all this evil congregation, who are gathered together against me: in this wilderness they shall be consumed, and there they shall die."

14:35  I the LORD have said, I will surely do it to all this evil congregation, that are gathered together against me: in this wilderness they shall be consumed, and there they shall die.

14:35  quoniam sicut locutus sum, ita faciam omni multitudini huic pessimæ, quæ consurrexit adversum me : in solitudine hac deficiet, et morietur.

14:36  Therefore all the men, whom Moses had sent to view the land, and who at their return had made the whole multitude to murmur against him, speaking ill of the land that it was naught,

14:36  And the men, which Moses sent to search the land, who returned, and made all the congregation to murmur against him, by bringing up a slander upon the land,

14:36  Muži, které Mojžíš poslal prozkoumat zemi a kteří po návratu podněcovali celou pospolitost k reptání proti němu tím, že pohaněli tuto zemi pomluvami,

14:36  Muži, které Mojžíš vyslal prozkoumat zem a kteří o ní po svém návratu roznášeli pomluvy (čímž podnítili celou obec k reptání proti Mojžíšovi),

14:36  Ti muži, které Mojžíš poslal prozkoumat zemi, kteří se vrátili a podnítili celou pospolitost k reptání proti němu tím, že pomluvili tu zemi,

14:36  Muži pak ti, kteréž poslal byl Mojžíš k shlédnutí země té, a kteříž, navrátivše se, uvedli v reptání proti němu všecko množství to, haněním ošklivíce zemi,

14:36  And the men whom Moses sent to search the land, who returned, and made all the congregation to murmur against him, by bringing a slander upon the land,

14:36  The men, whom Moses sent to spy out the land, who returned, and made all the congregation to murmur against him, by bringing up an evil report against the land,

14:36  And the men, which Moses sent to search the land, who returned, and made all the congregation to murmur against him, by bringing up a slander on the land,

14:36  Igitur omnes viri, quos miserat Moyses ad contemplandam terram, et qui reversi murmurare fecerant contra eum omnem multitudinem, detrahentes terræ quod esset mala,

14:37  Died and were struck in the sight of the Lord.

14:37  Even those men that did bring up the evil report upon the land, died by the plague before the Lord.

14:37  ti muži, kteří pohaněli zemi zlými pomluvami, zemřeli zasaženi Hospodinem.

14:37  mezitím zemřeli. Všechny, kdo o té zemi roznesli hanebnou pomluvu, zasáhla před Hospodinem náhlá rána.

14:37  ti muži, kteří zle pomlouvali zemi, zemřeli ranou od Hospodina.

14:37  Ti, řku, muži, kteříž haněli zemi, ranou těžkou zemřeli před Hospodinem.

14:37  Even those men that brought the evil report upon the land, died by the plague before the LORD.

14:37  even those men who brought up an evil report of the land, died by the plague before the Lord.

14:37  Even those men that did bring up the evil report on the land, died by the plague before the LORD.

14:37  mortui sunt atque percussi in conspectu Domini.

14:38  But Josue the son of Nun, and Caleb had gone to view the land.

14:38  But Joshua the son of Nun, and Caleb the son of Jephunneh, which were of the men that went to search the land, lived still.

14:38  Z oněch mužů, kteří šli prozkoumat zemi, zůstali naživu Jozue, syn Núnův, a Káleb, syn Jefunův.

14:38  Z těch, kdo šli prozkoumat zem, zůstal naživu jen Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův.

14:38  Jedině Jozue, syn Núnův, a Káleb, syn Jefunův, zůstali naživu z oněch mužů, kteří šli prozkoumat zemi.

14:38  Jozue pak, syn Nun, a Kálef, syn Jefonův, živi zůstali z mužů těch, kteříž chodili k vyšetření země.

14:38  But Joshua the son of Nun, and Caleb the son of Jephunneh, [who were] of the men that went to search the land, lived [still].

14:38  But Joshua the son of Nun, and Caleb the son of Jephunneh, remained alive of those men who went to spy out the land.

14:38  But Joshua the son of Nun, and Caleb the son of Jephunneh, which were of the men that went to search the land, lived still.

14:38  Josue autem filius Nun, et Caleb filius Jephone, vixerunt ex omnibus qui perrexerant ad considerandam terram.

14:39  And Moses spoke all these words to all the children of Israel, and the people mourned exceedingly.

14:39  And Moses told these sayings unto all the children of Israel: and the people mourned greatly.

14:39  Když Mojžíš oznámil všem Izraelcům tato slova, začal lid velice truchlit.

14:39  Jakmile Mojžíš všechna ta slova vyřídil synům Izraele, lid se dal do velikého nářku.

14:39  Mojžíš promluvil tato slova ke všem synům Izraele a lid velmi truchlil.

14:39  Tedy mluvil Mojžíš slova ta ke všechněm synům Izraelským; i plakal lid velmi.

14:39  And Moses told these sayings to all the children of Israel: and the people mourned greatly.

14:39  Moses told these words to all the children of Israel: and the people mourned greatly.

14:39  And Moses told these sayings to all the children of Israel: and the people mourned greatly.

14:39  Locutusque est Moyses universa verba hæc ad omnes filios Israël, et luxit populus nimis.

14:40  And behold rising up very early in the morning, they went up to the top of the mountain, and said: We are ready to go up to the place, of which the Lord hath spoken: for we have sinned.

14:40  And they rose up early in the morning, and gat them up into the top of the mountain, saying, Lo, we be here, and will go up unto the place which the Lord hath promised: for we have sinned.

14:40  Za časného jitra vystoupili nahoru na pohoří. Řekli: „Jsme připraveni vystoupit k místu, o němž Hospodin mluvil. Víme, že jsme zhřešili.“

14:40  Časně ráno pak vstali a vydali se vzhůru k horskému hřebenu se slovy: „Ano, zhřešili jsme, ale teď jsme připraveni! Vyrazíme k místu, které nám Hospodin slíbil.“

14:40  Časně zrána vstali, aby vystoupili na vrchol pohoří se slovy: ⌈Zde jsme,⌉ vytáhněme na to místo, o kterém Hospodin mluvil. Ano, zhřešili jsme.

14:40  A vstavše ráno, vstoupili na vrch hory, a řekli: Aj, my hotovi jsme, abychom šli k místu, o němž mluvil Hospodin; nebo jsme zhřešili.

14:40  And they rose early in the morning, and ascended to the top of the mountain, saying, Lo, we [are here], and will go up to the place which the LORD hath promised: for we have sinned.

14:40  They rose up early in the morning, and went up to the top of the mountain, saying, "Behold, we are here, and will go up to the place which the Lord has promised: for we have sinned."

14:40  And they rose up early in the morning, and got them up into the top of the mountain, saying, See, we be here, and will go up to the place which the LORD has promised: for we have sinned.

14:40  Et ecce mane primo surgentes ascenderunt verticem montis, atque dixerunt : Parati sumus ascendere ad locum, de quo Dominus locutus est : quia peccavimus.

14:41  And Moses said to them: Why transgress you the word of the Lord, which shall not succeed prosperously with you?

14:41  And Moses said, Wherefore now do ye transgress the commandment of the Lord? but it shall not prosper.

14:41  Ale Mojžíš je varoval: „Proč zase přestupujete Hospodinův rozkaz? Nezdaří se vám to.

14:41  Mojžíš ale řekl: „Proč znovu přestupujete Hospodinův rozkaz? Nemůžete uspět!

14:41  Mojžíš však řekl: Proč jenom přestupujete Hospodinův příkaz? To se nezdaří!

14:41  Jimž řekl Mojžíš: Proč jest to, že vy přestupujete přikázaní Hospodinovo? ješto vám to na dobré nevyjde.

14:41  And Moses said, Why now do ye transgress the commandment of the LORD? but it shall not prosper.

14:41  Moses said, "Why now do you disobey the commandment of the Lord, since it shall not prosper?

14:41  And Moses said, Why now do you transgress the commandment of the LORD? but it shall not prosper.

14:41  Quibus Moyses : Cur, inquit, transgredimini verbum Domini, quod vobis non cedet in prosperum ?

14:42  Go not up, for the Lord is not with you: lest you fall before your enemies.

14:42  Go not up, for the Lord is not among you; that ye be not smitten before your enemies.

14:42  Nevystupujte tam - vždyť ve vašem středu není Hospodin -, abyste neutrpěli porážku od svých nepřátel.

14:42  Nevyrážejte, vždyť mezi vámi není Hospodin a vaši nepřátelé vás porazí!

14:42  Netáhněte, neboť Hospodin není ve vašem středu! Ať nejste poraženi od svých nepřátel,

14:42  Nevstupujte, nebo Hospodin není u prostřed vás, abyste nebyli poraženi od nepřátel vašich.

14:42  Go not up, for the LORD is not among you; that ye be not smitten before your enemies.

14:42  Do not go up, for the Lord isn't among you; that you not be struck down before your enemies.

14:42  Go not up, for the LORD is not among you; that you be not smitten before your enemies.

14:42  nolite ascendere : non enim est Dominus vobiscum : ne corruatis coram inimicis vestris.

14:43  The Amalecite and the Chanaanite are before you, and by their sword you shall fall, because you would not consent to the Lord, neither will the Lord be with you.

14:43  For the Amalekites and the Canaanites are there before you, and ye shall fall by the sword: because ye are turned away from the Lord, therefore the Lord will not be with you.

14:43  Amálekovci a Kenaanci tam budou proti vám a vy padnete mečem, protože jste se odvrátili od Hospodina. Hospodin s vámi nebude.“

14:43  Amalekovci a Kanaánci se postaví proti vám a padnete mečem, protože jste se odvrátili od Hospodina a přestali jej následovat. Hospodin s vámi nebude.“

14:43  vždyť jsou tam před vámi Amálekovci a Kenaanci -- padnete mečem. Protože jste se od Hospodina odvrátili, Hospodin s vámi nebude.

14:43  Amalechitský zajisté a Kananejský jest tu před vámi, a padnete od meče, proto že jste se odvrátili od následování Hospodina, aniž také Hospodin bude s vámi.

14:43  For the Amalekites and the Canaanites [are] there before you, and ye shall fall by the sword: because ye are turned away from the LORD, therefore the LORD will not be with you.

14:43  For there the Amalekite and the Canaanite are before you, and you shall fall by the sword: because you are turned back from following the Lord, therefore the Lord will not be with you."

14:43  For the Amalekites and the Canaanites are there before you, and you shall fall by the sword: because you are turned away from the LORD, therefore the LORD will not be with you.

14:43  Amalecites et Chananæus ante vos sunt, quorum gladio corruetis, eo quod nolueritis acquiescere Domino : nec erit Dominus vobiscum.

14:44  But they being blinded went up to the top of the mountain. But the ark of the testament of the Lord and Moses departed not from the camp.

14:44  But they presumed to go up unto the hill top: nevertheless the ark of the covenant of the Lord, and Moses, departed not out of the camp.

14:44  Přesto opovážlivě vystoupili nahoru na pohoří; ale schrána Hospodinovy smlouvy ani Mojžíš se nehnuli ze středu tábora.

14:44  Přesto se opovážili vyrazit k horskému hřebenu, ačkoli Truhla Hospodinovy smlouvy ani Mojžíš neopustili tábor.

14:44  Oni si však troufali vystoupit na vrchol pohoří, ale truhla Hospodinovy smlouvy ani Mojžíš se nepohli ze středu tábora.

14:44  Oni pak předce usilovali vstoupiti na vrch hory, ale truhla smlouvy Hospodinovy a Mojžíš nevycházeli z stanů.

14:44  But they presumed to go up to the hill-top: nevertheless the ark of the covenant of the LORD, and Moses, departed not out of the camp.

14:44  But they presumed to go up to the top of the mountain: nevertheless the ark of the covenant of the Lord, and Moses, did not depart out of the camp.

14:44  But they presumed to go up to the hill top: nevertheless the ark of the covenant of the LORD, and Moses, departed not out of the camp.

14:44  At illi contenebrati ascenderunt in verticem montis. Arca autem testamenti Domini et Moyses non recesserunt de castris.

14:45  And the Amalecite came down, and the Chanaanite that dwelt in the mountain: and smiting and slaying them pursued them as far as Horma.

14:45  Then the Amalekites came down, and the Canaanites which dwelt in that hill, and smote them, and discomfited them, even unto Hormah.

14:45  Vtom sestoupili Amálekovci a Kenaanci, kteří sídlili v onom pohoří, a bili je a pobíjeli až do Chormy.

14:45  Amalekovci a Kanaánci, kteří v těch horách bydleli, tedy sestoupili, udeřili na ně a bili je až k Chormě.

14:45  Tu sestoupili Amálekovci a Kenaanci, kteří v tom pohoří bydleli, a pobíjeli je a rozháněli je až po Chormu.

14:45  Tedy sstoupili Amalechitský a Kananejský, kteříž bydlili na těch horách, a porazili je, a potírali je až do Horma.

14:45  Then the Amalekites came down, and the Canaanites which dwelt in that hill, and smote them, and discomfited them, [even] to Hormah.

14:45  Then the Amalekite came down, and the Canaanite who lived in that mountain, and struck them and beat them down, even to Hormah.

14:45  Then the Amalekites came down, and the Canaanites which dwelled in that hill, and smote them, and discomfited them, even to Hormah.

14:45  Descenditque Amalecites et Chananæus, qui habitabat in monte : et percutiens eos atque concidens, persecutus est eos usque Horma.