CzeB21 - Zephaniah

Chapter 1

1:1  Slovo Hospodinovo, které dostal Sofoniáš, syn Kušiho, syna Gedaliášova, syna Amariášova, syna Ezechiášova, za vlády judského krále Jošiáše, syna Amonova.

1:2  „Smetu z povrchu země dočista všechno, praví Hospodin.

1:3  Smetu lidi i dobytek, smetu nebeské ptáky i mořské ryby – všechna pohoršení spolu s ničemy! Vyhladím z povrchu země samo lidstvo, praví Hospodin.

1:4  Vztáhnu ruku i na Judu a na všechny obyvatele Jeruzaléma. Na tomto místě vyhladím zbytky uctívání Baala, každou připomínku na kněží, kteří obětovali modlám –

1:5  ty, kdo se na střechách klanějí nebeskému zástupu; ty, kdo se klanějí a přísahají Hospodinu, zároveň však i tomu jejich Molochu;

1:6  ty, kdo se od Hospodina odvracejí, kdo Hospodina nehledají a kdo se po něm neptají.“

1:7  Zmlkněte před Panovníkem Hospodinem, neboť je blízko Hospodinův den! Hospodin oběť připravil a pozvané už posvětil.

1:8  „V den té Hospodinovy oběti zúčtuji s knížaty a princi i se všemi, kdo se oblékají rouchy z ciziny.

1:9  V ten den zúčtuji s každým, kdo přeskakuje práh a kdo plní chrám svého Pána násilím a lstí.

1:10  V ten den, praví Hospodin, zazní od Rybné brány křik, od Nového města kvílení a hlučný třeskot od Výšin.

1:11  Kvílejte vy, kdo bydlíte v Kotlině! Celý dav kramářů bude zahuben, vyhlazeni budou všichni, kdo počítají peníze!

1:12  V ten čas prohledám Jeruzalém s lucernami a zúčtuji s těmi, kdo si hoví jak víno v sedlině, s těmi, kdo si v duchu říkají: ‚Hospodin nic nespraví ani nezkazí.‘

1:13  Jejich bohatství se stane kořistí, jejich domy budou zbořeny. Stavějí si domy, už je však nezabydlí, sázejí vinohrady, neokusí však víno z nich.“

1:14  Blízko je ten veliký Hospodinův den, blízko je a rychle blíží se! Slyš! To je Hospodinův den, hrdina zoufale volá do boje!

1:15  Ten den bude den zuření, den úzkosti a sevření, den zkázy a pohromy, den chmury a temnoty, den mračna a setmění,

1:16  den troubení na roh beraní proti městům s hradbami a s vysokými baštami.

1:17  „Tehdy sevřu lidi úzkostí, aby jak slepci tápali, protože proti Hospodinu hřešili. Krev se z nich vyřine jako hlína a vnitřnosti jak lejna!“

1:18  Jejich stříbro a zlato je nezachrání v den Hospodinova zuření, až plamen jeho horlení pohltí celou zemi. Ano, skoncuje, a to rychle, se všemi obyvateli země!

Chapter 2

2:1  Sesbírejte se, jen se seberte, vy nestydatý národe,

2:2  dříve než přijde rozsudek a dnešek jak plevy odvane; dříve než na vás dopadne žár Hospodinova hněvu; dříve než na vás dopadne den Hospodinova hněvu!

2:3  Hledejte Hospodina, všichni pokorní země, kteří se jeho právem řídíte. Spravedlnost hledejte, hledejte pokoru – snad se skryjete v den Hospodinova hněvu.

2:4  Gaza opuštěna bude, Aškelon zpustne, Ašdod bude vyhnán v poledne, Ekron vykořeněn.

2:5  Běda, obyvatelé Přímoří, národe Kréťanů; slovo Hospodinovo na vás míří, Kanaáne, země Filištínů: „Do posledního vás zahladím!“

2:6  Přímoří se stane pastvinou s chýšemi pastýřů a ovčí ohradou.

2:7  Připadne pozůstalým z Judova domu, kteří tam najdou pastvu. Večer pak ulehnou v domech Aškelonu – Hospodin změní jejich osud!

2:8  „Slyšel jsem Moábovy nadávky i urážky synů Amonových, kterými častují můj lid a roztahují se na jeho území.

2:9  Proto, jakože jsem živ, praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele, Moáb dopadne jako Sodoma, Amonovi synové jako Gomora: hájemství kopřiv a solných jam, věčná pustina! Pozůstatek mého lidu je vyrabuje, zbytek mého národa se zmocní jejich země.“

2:10  To vše kvůli jejich pýše, kvůli urážkám a povyšování se nad lid Hospodina zástupů.

2:11  Hospodin pro ně bude strašlivý, až vysílí všechny bohy na zemi; pak se mu pokloní i vzdálené národy, každý ze svého území.

2:12  „I vás, Habešané, probodne můj meč!“

2:13  Napřáhne ruku i na sever: zničí Asýrii, zpustoší Ninive, že bude podobné poušti vyprahlé.

2:14  Stáda pak budou léhat v něm, všemožná zvěř v celých zástupech. Pelikán a výr budou hnízdit na sloupech, z oken se ozve jejich zpěv. Na prahu jen hromady sutin, cedrové trámy strženy.

2:15  To je to město hýření – hovělo si v bezpečí a namlouvalo si: „Já, jen já, a nikdo víc!“ Jak je zpustošeno, jen zvěř tu peleší! Každý kolemjdoucí nad ním zasyčí a pěstí zahrozí.

Chapter 3

3:1  Běda tomu zatvrzelému městu plnému špíny a útisku!

3:2  Nikoho neposlouchá, nedá se poučit; nedoufá v Hospodina, ke svému Bohu se nechce přiblížit.

3:3  Jeho velmoži jsou řvoucí lvi, jeho soudci jak vlci večerní, po kterých ráno zbývají jen ohryzané kosti.

3:4  Jeho proroci jsou dobrodruzi, lidé prosáklí zradou. Jeho kněží znesvěcují svatyni, když znásilňují Zákon.

3:5  Hospodin je v tom městě spravedlivý, nekoná žádné zlo. Ráno co ráno, denně bez ustání vynáší na světlo svůj soud; zlosyn však neví, co je stud!

3:6  „Vyhladil jsem národy, že jejich bašty zpustly. Jejich ulice jsem zničil, že tudy nikdo nechodí. Z jejich měst zůstaly rozvaliny, z jejich obyvatel nezbyl jediný.

3:7  Myslel jsem si: ‚Teď mě snad budeš ctít, teď se snad necháš poučit!‘ Jejich domov by pak nebyl zničen, nedopadl by na ně žádný trest. Oni však o to horlivěji páchají hanebnost při všem, co dělají.

3:8  Proto mě čekejte, praví Hospodin, v den, kdy povstanu, abych svědčil! Toto je můj soud: Posbírám národy, shromáždím království a vyliji na ně svou prchlivost, všechnu svou rozpálenou zlost. Ano! Žár mé žárlivosti pohltí celou zemi!“

3:9  „Tehdy dám národům čisté rty, aby všichni vzývali jméno Hospodin a společně mu sloužili.

3:10  Ti, kdo mě uctívají za habešskými řekami, můj rozptýlený lid, ti mi přinesou mé oběti.

3:11  V ten den už se nebudete muset stydět za všechny své vzpoury proti mně. Tehdy z vašeho středu odstraním ty vaše pyšné chvastouny. Už nikdy nebudete namyšlení na hoře mé svatosti.

3:12  Ponechám ve vašem středu pokorný a ponížený lid – ty, kteří v Hospodinově jménu nacházejí své bezpečí.

3:13  Pozůstatek Izraele už nebude jednat zle, nebudou mluvit lež, lstivý jazyk se u nich nenajde. Budou se pást a odpočívat v bezpečí a nikdo už je nezděsí.“

3:14  Jásej, Dcero sionská! Prozpěvuj, Izraeli! Raduj a vesel se celým srdcem, Dcero jeruzalémská!

3:15  Hospodin zrušil tvůj rozsudek a nepřítele odvrátil. Hospodin, Král Izraele, je vprostřed tebe – neboj se už žádné pohromy!

3:16  V ten den řeknou Jeruzalému: „Neboj se, Sione, nesvěšuj ruce!

3:17  Hospodin, tvůj Bůh, je vprostřed tebe – hrdina, jenž tě zachrání. Šťastně se bude z tebe veselit, až tě svou láskou obnoví; zajásá nad tebou samou radostí

3:18  jako v den slavnosti.“ „Odstraním z tebe neštěstí, abys už nenesl břímě potupy.

3:19  Hle – v ten čas skoncuji se všemi, kdo tě trápili! Zachráním ale kulhavou a zahnanou zpět přivedu. Způsobím jim čest a slávu v každé zemi, kde nesli pohanu.

3:20  V ten čas vás znovu přivedu, v ten čas vás shromáždím. Ano, dám vám čest a slávu mezi všemi národy na zemi, až změním váš osud před vašimi zraky, praví Hospodin.“