DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Nahum

Chapter 1

1:1  The burden of Ninive. The book of the vision of Nahum, the Elcesite.

1:1  The burden of Nineveh. The book of the vision of Nahum the Elkoshite.

1:1  Výnos o Ninive. Kniha vidění Nahuma Elkóšského.

1:1  Ortel nad Ninive. Kniha vidění Nahuma z Elkoše.

1:1  Výnos o Ninive. Kniha vidění Nahuma Elkóšského.

1:1  Břímě Ninive: Kniha vidění Nahuma Elkošského.

1:1  Onus Ninive. Liber visionis Nahum Elcesæi.

1:2  The Lord is a jealous God, and a revenger: the Lord is a revenger, and hath wrath: the Lord taketh vengeance on his adversaries, and he is angry with his enemies.

1:2  God is jealous, and the Lord revengeth; the Lord revengeth, and is furious; the Lord will take vengeance on his adversaries, and he reserveth wrath for his enemies.

1:2  Hospodin je Bůh žárlivý a mstitel. Mstitel je Hospodin, vládce rozhořčený. Pomstou stíhá Hospodin své protivníky, hněvem pronásleduje nepřátele.

1:2  Žárlivý Bůh a mstitel je Hospodin, Hospodin se mstí, a to zuřivě! Hospodin se mstí na protivnících svých, ke svým nepřátelům chová hněv.

1:2  Hospodin je Bůh žárlivý a mstící se; Hospodin ⌈se mstí a je plný hněvu.⌉ Hospodin se mstí svým protivníkům, drží hněv proti svým nepřátelům.

1:2  Hospodin jest Bůh horlivý a mstitel, mstitel jestiť Hospodin, a zůřivý. Hospodin uvodí pomstu na protivníky své, a drží hněv proti nepřátelům svým.

1:2  Deus æmulator, et ulciscens Dominus : ulciscens Dominus, et habens furorem : ulciscens Dominus in hostes suos, et irascens ipse inimicis suis.

1:3  The Lord is patient, and great in power, and will not cleanse and acquit the guilty. The Lord's ways are in a tempest, and a whirlwind, and clouds are the dust of his feet.

1:3  The Lord is slow to anger, and great in power, and will not at all acquit the wicked: the Lord hath his way in the whirlwind and in the storm, and the clouds are the dust of his feet.

1:3  Hospodin je shovívavý a velkorysý, ale viníka bez trestu neponechá. Jeho cesta vede vichřicí a bouří, mračna jsou prach zvířený jeho nohama.

1:3  Hospodin je trpělivý, však velmi mocný – neopomíjí trest! Jeho cesta vede bouří a vichřicí, mraky jsou prach od jeho kroků.

1:3  Hospodin je pomalý k hněvu, avšak velký v moci; Hospodin jistě nenechá viníka bez trestu. ⌈Jeho cesta je⌉ ve vichřici a bouři, oblaka jsou prachem jeho nohou.

1:3  Hospodin dlouhočekající jest a velikomocný, však nikoli neospravedlňuje vinného. U vichru a bouři jest cesta Hospodinova, a oblak jest prach noh jeho.

1:3  Dominus patiens, et magnus fortitudine, et mundans non faciet innocentem. Dominus in tempestate et turbine viæ ejus, et nebulæ pulvis pedum ejus.

1:4  He rebuketh the sea and drieth it up: and bringeth all the rivers to be a desert. Basan languisheth and Carmel: and the flower of Libanus fadeth away.

1:4  He rebuketh the sea, and maketh it dry, and drieth up all the rivers: Bashan languisheth, and Carmel, and the flower of Lebanon languisheth.

1:4  Oboří se na moře a vysuší je, všechny řeky nechá vyschnout. Uvadá Bášan a Karmel, vadne i výhonek Libanónu.

1:4  Okřikne moře, a to se vysuší, vysuší i každou řeku. Bášan i Karmel pak uvadají, vadne i kvítí Libanonu.

1:4  Okřikne moře a vysuší ho, všechny řeky vysuší. Vadne Bášan a Karmel, i květ Libanonu vadne.

1:4  Když domlouvá moři, vysušuje je, i všecky řeky vysušuje; chřadne Bázan i Karmel, i květ Libánský chřadne.

1:4  Increpans mare, et exsiccans illud, et omnia flumina ad desertum deducens. Infirmatus est Basan et Carmelus, et flos Libani elanguit.

1:5  The mountains tremble at him, and the hills are made desolate: and the earth hath quaked at his presence, and the world, and all that dwell therein.

1:5  The mountains quake at him, and the hills melt, and the earth is burned at his presence, yea, the world, and all that dwell therein.

1:5  Hory se před ním třesou, pahorky se zmítají, země před jeho tváří se vzdouvá, svět a všichni, kteří na něm bydlí.

1:5  Hory se před ním chvějí, rozpadají se pahorky. Před jeho tváří se zmítá země, svět i všichni, kdo bydlí v něm.

1:5  Hory se před ním třesou, kopce se rozplývají, zvedá se před ním země, svět i všichni, kdo na něm bydlí.

1:5  Hory se třesou před ním, a pahrbkové se rozplývají, země pak hoří před tváří jeho, i okršlek zemský a všickni, kteříž přebývají na něm.

1:5  Montes commoti sunt ab eo, et colles desolati sunt : et contremuit terra a facie ejus, et orbis, et omnes habitantes in eo.

1:6  Who can stand before the face of his indignation? and who shall resist in the fierceness of his anger? his indignation is poured out like fire: and the rocks are melted by him.

1:6  Who can stand before his indignation? and who can abide in the fierceness of his anger? his fury is poured out like fire, and the rocks are thrown down by him.

1:6  Kdo odolá jeho hroznému hněvu? Kdo obstojí před jeho planoucím hněvem? Jeho rozhořčení sálá jak oheň, skály se před ním drolí.

1:6  Kdo obstojí před jeho hněvem? Kdo snese žár jeho zuření? Jak plamen šlehá jeho vztek, skály se před ním drolí na kusy!

1:6  Před jeho rozhořčením kdo obstojí, kdo obstojí před jeho planoucím hněvem? Jeho zloba se rozlévá jako oheň a skály se před ním tříští.

1:6  Před rozhněváním jeho kdo ostojí? A kdo se postaví proti prchlivosti hněvu jeho? Prchlivost jeho vylévá se jako oheň, a skály vyvracejí se před ním.

1:6  Ante faciem indignationis ejus quis stabit ? et quis resistet in ira furoris ejus ? Indignatio ejus effusa est ut ignis, et petræ dissolutæ sunt ab eo.

1:7  The Lord is good, and giveth strength in the day of trouble: and knoweth them that hope in him.

1:7  The Lord is good, a strong hold in the day of trouble; and he knoweth them that trust in him.

1:7  Hospodin je dobrý, je záštitou v den soužení, zná se k těm, kteří se k němu utíkají.

1:7  Hospodin je dobrý, útočištěm je v den soužení, zná se k těm, kdo v něj doufají.

1:7  Hospodin je dobrý, je záštitou v den soužení, zná ty, kteří v něm mají útočiště.

1:7  Dobrýť jest Hospodin, silou jest v den ssoužení, a zná ty, kdož v něho doufají.

1:7  Bonus Dominus, et confortans in die tribulationis, et sciens sperantes in se.

1:8  But with a flood that passeth by, he will make an utter end of the place thereof: and darkness shall pursue his enemies.

1:8  But with an overrunning flood he will make an utter end of the place thereof, and darkness shall pursue his enemies.

1:8  Valící se povodní učiní konec tomuto místu, tma bude pronásledovat jeho nepřátele.

1:8  S Ninive ale skoncuje v nezadržitelné záplavě; své nepřátele do tmy zažene!

1:8  Avšak valící se povodní učiní konec ⌈jeho území,⌉ své nepřátele zažene do tmy.

1:8  Protož povodní prudkou konec učiní místu jeho, a nepřátely Boží stihati budou temnosti.

1:8  Et in diluvio prætereunte consummationem faciet loci ejus, et inimicos ejus persequentur tenebræ.

1:9  What do ye devise against the Lord? he will make an utter end: there shall not rise a double affliction.

1:9  What do ye imagine against the Lord? he will make an utter end: affliction shall not rise up the second time.

1:9  Co zamýšlíte proti Hospodinu? On učiní konec. Soužení už podruhé nenastane.

1:9  Co si to o Hospodinu myslíte? On udělá rázný konec, protivník už se nezvedne!

1:9  ⌈Co chcete vymýšlet proti Hospodinu? On⌉ učiní konec! ⌈Soužení dvakrát nepovstane.⌉

1:9  Co myslíte proti Hospodinu? Onť konec učiní, nezdvihne druhé rány.

1:9  Quid cogitatis contra Dominum ? Consummationem ipse faciet : non consurget duplex tribulatio,

1:10  For as thorns embrace one another: so while they are feasting and drinking together, they shall be consumed as stubble that is fully dry.

1:10  For while they be folden together as thorns, and while they are drunken as drunkards, they shall be devoured as stubble fully dry.

1:10  Zapletou se v hloží svými pitkami zpiti. Jako suché strniště budou zcela pozřeni ohněm.

1:10  Budou zapleteni v trní, svým vínem budou zpití, zhltnuti budou jak suché plevy.

1:10  Jako zapletené trní a jako pijani opití svým pitím budou stráveni jako úplně vyschlé strniště.

1:10  Nebo rovně jako trní spleteni jsouce, a jako vínem opojeni, jako strniště suché docela sehlceni budou.

1:10  quia sicut spinæ se invicem complectuntur, sic convivium eorum pariter potantium ; consumentur quasi stipula ariditate plena.

1:11  Out of thee shall come forth one that imagineth evil against the Lord, contriving treachery in his mind.

1:11  There is one come out of thee, that imagineth evil against the Lord, a wicked counsellor.

1:11  Z tebe vyšel ten, který zamýšlí proti Hospodinu zlé věci, ničemný rádce.

1:11  Z tebe, Ninive, vyšel ten, jenž o Hospodinu smýšlí zle a spřádá plány zločinné!

1:11  Z tebe, Ninive, vyšel ten, kdo vymýšlí zlo proti Hospodinu, ⌈ničemný rádce.⌉

1:11  Z tebeť vyšel ten, kterýž myslí proti Hospodinu zlé, rádce nešlechetný.

1:11  Ex te exibit cogitans contra Dominum malitiam, mente pertractans prævaricationem.

1:12  Thus saith the Lord: Though they were perfect: and many of them so, yet thus shall they be cut off, and he shall pass: I have afflicted thee, and I will afflict thee no more.

1:12  Thus saith the Lord; Though they be quiet, and likewise many, yet thus shall they be cut down, when he shall pass through. Though I have afflicted thee, I will afflict thee no more.

1:12  Toto praví Hospodin: Ať si žijí sebepokojněji, ať je jich sebevíc, budou skoseni; ničemník zajde. Pokořoval jsem tě, Sijóne, už tě nebudu pokořovat.

1:12  Tak praví Hospodin: „I když mají klid a jsou tak početní, přece vymizí, až budou skoseni. I když jsem tě, Judo, pokořil, nepokořím tě nikdy víc.

1:12  Toto praví Hospodin: Ačkoliv ⌈byli plni síly,⌉ tak početní, stejně budou zničeni a zajdou. Jako jsem tě pokořil, již tě nepokořím.

1:12  Takto dí Hospodin: Byť se byli pokojně měli, byliť by tak v rozšíření zůstali aneb by toliko přemrštěni byli; i bylo by to pominulo, a netrápil bych jich více, tak jako jsem trápil.

1:12  Hæc dicit Dominus : Si perfecti fuerint, et ita plures, sic quoque attondentur, et pertransibit : afflixi te, et non affligam te ultra.

1:13  And now I will break in pieces his rod with which he struck thy back, and I will burst thy bonds asunder.

1:13  For now will I break his yoke from off thee, and will burst thy bonds in sunder.

1:13  Jeho jařmo nyní přerazím a spadne z tebe, zpřetrhám tvá pouta.

1:13  Jeho jho na tobě teď rozlomím a roztrhnu tvé okovy.“

1:13  Nyní tedy zlomím ⌈jeho jho⌉ ⌈na tobě⌉ a tvá pouta zpřetrhám.

1:13  Nyní pak polámi jho jeho, aby neleželo na tobě, a to, čímž jsi svázán, roztrhám.

1:13  Et nunc conteram virgam ejus de dorso tuo, et vincula tua disrumpam.

1:14  And the Lord will give a commandment concerning thee, that no more of thy name shall be sown: I will destroy the graven and molten thing out of the house of thy God, I will make it thy grave, for thou art disgraced.

1:14  And the Lord hath given a commandment concerning thee, that no more of thy name be sown: out of the house of thy gods will I cut off the graven image and the molten image: I will make thy grave; for thou art vile.

1:14  A proti tobě, Ašúre, vydává Hospodin příkaz: Nebude již nikoho, kdo by dále rozséval tvé jméno. Z domu tvých bohů vyhladím modly tesané i lité. Připravil jsem ti hrob. Jsi zlořečený.

1:14  O tobě, Ninive, pak velí Hospodin: „Tvé jméno neponesou žádní potomci! Z chrámu tvých bohů vyhladím tesané modly i odlitky. Chystám ti hrob. Jsi hanebný!“

1:14  Hospodin o tobě vydal příkaz: ⌈Tvému jménu již nebude získáno potomstvo.⌉ Z domu tvých bohů vyhladím tesanou i litou modlu. Nachystám ti hrob, neboť ⌈jsi byl shledán lehkým.⌉

1:14  Nebo přikázaní vydal proti tobě Hospodin, nebudeť rozsíváno ze jména tvého více; z domu Boha tvého vyhladím rytinu i slitinu, a když zlehčen budeš, způsobímť hrob.

1:14  Et præcipiet super te Dominus ; non seminabitur ex nomine tuo amplius : de domo Dei tui interficiam sculptile, et conflatile ; ponam sepulchrum tuum, quia inhonoratus es.

1:15  Behold upon the mountains the feet of him that bringeth good tidings, and that preacheth peace: O Juda, keep thy festivals, and pay thy vows: for Belial shall no more pass through thee again, he is utterly cut off.

1:15  Behold upon the mountains the feet of him that bringeth good tidings, that publisheth peace! O Judah, keep thy solemn feasts, perform thy vows: for the wicked shall no more pass through thee; he is utterly cut off.

1:15  Aj hle na horách těchto nohy potěšené věci zvěstujícího, ohlašujícího pokoj. Slaviž, o Judo, slavnosti své, plň sliby své. Neboť nepokusí se více ani mimo tebe choditi nešlechetný, docelať jest vyhlazen.

1:15  Ecce super montes pedes evangelizantis, et annuntiantis pacem. Celebra, Juda, festivitates tuas, et redde vota tua, quia non adjiciet ultra ut pertranseat in te Belial : universus interiit.

Chapter 2

2:1  He is come up that shall destroy before thy face, that shall keep the siege: watch the way, fortify thy loins, strengthen thy power exceedingly.

2:1  He that dasheth in pieces is come up before thy face: keep the munition, watch the way, make thy loins strong, fortify thy power mightily.

2:1  Hle, po horách přichází zvěstovatel radosti, jenž ohlašuje pokoj. Slav, Judo, své slavnosti, plň své sliby. Už nikdy na tebe nepřitáhne ničemník, je zcela zahlazen.

2:1  Hle, už jsou vidět na horách nohy posla dobrých zpráv – přichází pokoj zvěstovat. Své svátky teď, Judo, svěť a naplň sliby své. Už tě nenapadne ten zločinec – je bezezbytku vyhlazen!

2:1  Hle, po horách kráčejí nohy ⌈nositele dobré zprávy,⌉ který zvěstuje pokoj. Slav, Judo, své svátky, splň svoje sliby, protože již nikdy tebou nebude procházet ničemník: byl zcela vyhlazen.

2:1  Táhneť zhoubce na tebe, ostříhejž pevnosti, vyhlídej na cestu, posilň bedr, dobře se silou opatř.

2:1  Ascendit qui dispergat coram te, qui custodiat obsidionem : contemplare viam, conforta lumbos, robora virtutem valde.

2:2  For the Lord hath rendered the pride of Jacob, as the pride of Israel: because the spoilers have laid them waste, and have marred their vine branches.

2:2  For the Lord hath turned away the excellency of Jacob, as the excellency of Israel: for the emptiers have emptied them out, and marred their vine branches.

2:2  Ninive, už na tebe táhne ten, jenž tě rozmetá. Jen si hlídej pevnost. Číhej u cesty. Posilni svá bedra. Seber veškerou svou sílu.

2:2  Už na tebe, Ninive, táhne ničitel. Jen tu svou pevnost střež, na cestu pozor dej, opásej se na bedrech, všechnu svou sílu posbírej!

2:2  Vytáhl proti tobě zhoubce. Střež pevnost, pozorně sleduj cestu, posilni bedra, ⌈seber všechny své síly.⌉

2:2  Neboť jest odjal Hospodin pýchu Jákobovu jako pýchu Izraelovu, proto že vyprázdnili je zhoubcové, a réví jejich pokazili.

2:2  Quia reddidit Dominus superbiam Jacob, sicut superbiam Israël ; quia vastatores dissipaverunt eos, et propagines eorum corruperunt.

2:3  The shield of his mighty men is like fire, the men of the army are clad in scarlet, the reins of the chariot are flaming in the day of his preparation, and the drivers are stupefied.

2:3  The shield of his mighty men is made red, the valiant men are in scarlet: the chariots shall be with flaming torches in the day of his preparation, and the fir trees shall be terribly shaken.

2:3  Hospodin vrátí Jákobovi důstojnost, důstojnost, jaká patří Izraeli. Potřeli jej vetřelci, zničili jeho odnože.

2:3  Hospodin Jákobovi hrdost navrací, hrdost, jež Izraeli náleží, ačkoli jej plenitelé plenili a jeho ratolesti zlámali.

2:3  Neboť Hospodin obnovil vznešenost Jákoba jako vznešenost Izraele, ačkoliv je pustošitelé zpustošili a jejich vinné ratolesti zničili.

2:3  Pavéza udatných jeho červená, bojovníci červcem odění, vozové jako pochodně hořící jiskřiti budou v den mustruňku jeho, a jedle hrozně třásti se budou.

2:3  Clypeus fortium ejus ignitus, viri exercitus in coccineis ; igneæ habenæ currus in die præparationis ejus, et agitatores consopiti sunt.

2:4  They are in confusion in the ways, the chariots jostle one against another in the streets: their looks are like torches, like lightning running to and fro.

2:4  The chariots shall rage in the streets, they shall justle one against another in the broad ways: they shall seem like torches, they shall run like the lightnings.

2:4  Rudý je štít bohatýrů, v šarlat oděni jsou válečníci. Jiskří jako oheň ocel vozů, když se připravují k bitvě. Cypřišová ratiště se kymácejí.

2:4  Rudé jsou štíty jeho hrdinů, bojovníci v šatu z šarlatu. Vozy se blýskají ocelí v den, kdy jsou k boji hotoví, kdy se les kopí zavlní.

2:4  Štít jeho hrdinů je zbarven rudě, bojovníci jsou oděni do šarlatu. Vozba je v ohnivém lesku oceli v den, kdy je připravena. Oštěpy z cypřiše se chvějí.

2:4  Po ulicích jezditi budou vozové, a hrčeti po ryncích; na pohledění budou jako pochodně, a jako blesk pronikati budou.

2:4  In itineribus conturbati sunt ; quadrigæ collisæ sunt in plateis : aspectus eorum quasi lampades, quasi fulgura discurrentia.

2:5  He will muster up his valiant men, they shall stumble in their march: they shall quickly get upon the walls thereof: and a covering shall be prepared.

2:5  He shall recount his worthies: they shall stumble in their walk; they shall make haste to the wall thereof, and the defence shall be prepared.

2:5  Vozy se šíleně řítí ulicemi, ženou se přes prostranství podobny pochodním, míhají se jako blesky.

2:5  Vozy se zběsile ženou v ulicích, řítí se přes náměstí, podobají se pochodním, jako blesky se míhají.

2:5  Vozy zběsile jedou po ulicích, řítí se po náměstích, vypadají jako pochodně, míhají se jako blesky.

2:5  Sšikuje nejznamenitější své, klesnou v šiku svém, pospíší ke zdem jeho, a skrýše připravována bude.

2:5  Recordabitur fortium suorum ; ruent in itineribus suis : velociter ascendent muros ejus, et præparabitur umbraculum.

2:6  The gates of the rivers are opened, and the temple is thrown down to the ground.

2:6  The gates of the rivers shall be opened, and the palace shall be dissolved.

2:6  S připomínkou svých vznešených božstev klopýtavým během ženou se k ninivským hradbám. Je zřízen ochranný kryt.

2:6  Ninive svolává své chrabré vojáky, ti se však cestou potácí, a když přispěchají na hradby, kolem nich už je obléhací štít.

2:6  Přikáže svým důstojníkům, a ti klopýtají, ⌈jak postupují,⌉ pospíchají k hradbám, kde byl postaven útočný kryt.

2:6  Brány při řekách se otevrou, chrám se rozplyne.

2:6  Portæ fluviorum apertæ sunt, et templum ad solum dirutum.

2:7  And the soldier is led away captive: and her bondwomen were led away mourning as doves, murmuring in their hearts.

2:7  And Huzzab shall be led away captive, she shall be brought up, and her maids shall lead her as with the voice of doves, tabering upon their breasts.

2:7  Brány při řece jsou otevřeny; chrám se hroutí.

2:7  Říční stavidla se protrhla! Palác se rozpadá!

2:7  ⌈Brány řek⌉ se otevřely, palác se rozplynul.

2:7  A Hutsab zajata jsuc, zavedena bude, a děvečky její poberou se, lkajíce jako holubice, a tepouce prsy své.

2:7  Et miles captivus abductus est, et ancillæ ejus minabantur gementes ut columbæ, murmurantes in cordibus suis.

2:8  And as for Ninive, her waters are like a great pool: but the men flee away. They cry: Stand, stand, but there is none that will return back.

2:8  But Nineveh is of old like a pool of water: yet they shall flee away. Stand, stand, shall they cry; but none shall look back.

2:8  Je rozhodnuto. Obnažena a odvlékána je Ištar, její děvy kvílí jako holubice a bijí se v prsa.

2:8  Je rozhodnuto! Město obnaženo, do vyhnanství je odvlečou. Jeho otrokyně jak holubice pláčou, bijí se do prsou.

2:8  Huccab je odvedena do zajetí a odvlečena. Její otrokyně truchlí jako holubice a bijí se v prsa.

2:8  A ačkoli jako rybník vod bylo Ninive od začátku svého, však již sami utíkají. Stůjte, stůjte a však žádný se neohlédne.

2:8  Et Ninive quasi piscina aquarum aquæ ejus ; ipsi vero fugerunt. State, state ! et non est qui revertatur.

2:9  Take ye the spoil of the silver, take the spoil of the gold: for there is no end of the riches of all the precious furniture.

2:9  Take ye the spoil of silver, take the spoil of gold: for there is none end of the store and glory out of all the pleasant furniture.

2:9  Ninive bývalo odedávna jako rybník plný vod. A nyní utíkají. Zastavte se, stůjte! Nikdo se však ani neohlédne.

2:9  Ninive bývalo svěžím jezerem, teď ale všichni utíkají pryč. „Stůjte přece! Zastavte se!“ A nikdo se neotočí.

2:9  Ninive je odedávna jako rybník vody; teď utíkají. Stůjte, stůjte! Ale nikdo se neobrací.

2:9  Rozchvátejtež stříbro, rozchvátejte zlato a nesčíslná zboží, a cožkoli nejvzácnějšího na všelikých klénotích drahých.

2:9  Diripite argentum, diripite aurum : et non est finis divitiarum ex omnibus vasis desiderabilibus.

2:10  She is destroyed, and rent, and torn: the heart melteth, and the knees fail, and all the loins lose their strength: and the faces of them all are as the blackness of a kettle.

2:10  She is empty, and void, and waste: and the heart melteth, and the knees smite together, and much pain is in all loins, and the faces of them all gather blackness.

2:10  Rabujte stříbro, rabujte zlato! Jaké nekonečné množství zásob! Jak oslnivý lesk všemožných vzácností!

2:10  Berte stříbro, berte zlato! Ta nepřeberná zásoba! Poklady v celých hromadách!

2:10  Zaberte stříbro, zaberte zlato! Není konce pokladů, bohatství všelijakých vzácných předmětů.

2:10  Prázdné a vyprázdněné, nýbrž docela zpuštěné bude, a srdce se rozplyne, a tlučení kolen vespolek i bolest na všech bedrách bude, a tváře všech zčernají jako hrnec.

2:10  Dissipata est, et scissa, et dilacerata ; et cor tabescens, et dissolutio geniculorum, et defectio in cunctis renibus, et facies omnium eorum sicut nigredo ollæ.

2:11  Where is now the dwelling of the lions, and the feeding place of the young lions, to which the lion went, to enter in thither, the young lion, and there was none to make them afraid?

2:11  Where is the dwelling of the lions, and the feedingplace of the young lions, where the lion, even the old lion, walked, and the lion’s whelp, and none made them afraid?

2:11  Vše pusté! Zpustlé! Zpustošené! Ztratili odvahu, kolena se třesou. Smrtelná úzkost zachvátila veškerá bedra, tváře všech zbledly.

2:11  Zkáza! Zhouba! Záhuba! Odvaha je ta tam, třesou se kolena. Úzkost svírá všechna břicha, bledá je každá tvář!

2:11  Spoušť, zpustnutí, zpustošení, srdce ochabuje, kolena se třesou, ⌈úzkost na všech bedrech,⌉ všechny tváře blednou.

2:11  Kdež jest peleš lvů a to pastviště lvíčat, kamž chodíval lev, lev i lvíče, a nebylo žádného, kdo by přestrašil.

2:11  Ubi est habitaculum leonum, et pascua catulorum leonum, ad quam ivit leo ut ingrederetur illuc catulus leonis, et non est qui exterreat ?

2:12  The lion caught enough for his whelps, and killed for his lionesses: and he filled his holes with prey, and his den with rapine.

2:12  The lion did tear in pieces enough for his whelps, and strangled for his lionesses, and filled his holes with prey, and his dens with ravin.

2:12  Kam se podělo to doupě lvů, místo, kde lvíčata krmívali? Když lev vycházel za kořistí, lvíče tam zůstávalo a nikdo je nevyplašil.

2:12  Kde je teď to doupě lví? Kde se jejich mladí krmili? Kde to obcházel lev se lvicí a mláďaty, aniž je kdo mohl vyplašit?

2:12  ⌈Kde je to lví doupě,⌉ ta pastvina pro mladé lvy, kam chodili lev, lvice i lví mláďata, a nebyl, kdo by je vyplašil?

2:12  Lev, kterýž hojně lovíval mladým svým, a dávíval lvicím svým, kterýž naplňoval loupeží jeskyně své, a peleše své tím, což nahonil?

2:12  Leo cepit sufficienter catulis suis, et necavit leænis suis, et implevit præda speluncas suas, et cubile suum rapina.

2:13  Behold I come against thee, saith the Lord of hosts, and I will burn thy chariots even to smoke, and the sword shall devour thy young lions: and I will cut off thy prey out of the land, and the voice of thy messengers shall be heard no more.

2:13  Behold, I am against thee, saith the Lord of hosts, and I will burn her chariots in the smoke, and the sword shall devour thy young lions: and I will cut off thy prey from the earth, and the voice of thy messengers shall no more be heard.

2:13  Lev přinášel hojnost úlovku mláďatům, lvicím to, co zadávil, brlohy si naplňoval kořistí, svá doupata tím, co ulovil.

2:13  Lev trhal hojnou kořist lvíčatům a pro své lvice rdousil. Pelech měl plný úlovků, v doupěti samou kořist.

2:13  Lev sápal pro svá mláďata, rdousil pro své lvice, své díry naplnil kořistí a svá doupata rozsápanými zvířaty.

2:13  Aj, já proti tobě, praví Hospodin zástupů, a popálím na prach vozy tvé, a lvíčata tvá sžíře meč; i vypléním z země loupež tvou, a nebude slyšán více hlas poslů tvých.

2:13  Ecce ego ad te, dicit Dominus exercituum, et succendam usque ad fumum quadrigas tuas, et leunculos tuos comedet gladius, et exterminabo de terra prædam tuam, et non audietur ultra vox nuntiorum tuorum.

2:14  Chystám se však na tebe, je výrok Hospodina zástupů. Ninivskou vozbu spálím na prach, tvá lvíčata pozře meč. Vymýtím ze země tvoje kořistnictví, nebude už slyšet hlas tvých poslů!

2:14  „Hle, já jsem proti tobě!“ praví Hospodin zástupů. „Tvé vozy spálím v oblacích kouře, tvá lvíčata spolkne meč. Vezmu ti kořist z celé země, hlas tvých poslů už se neozve!“

2:14  ⌈Hle, jsem proti tobě,⌉ je výrok Hospodina zástupů, spálím v kouři tvou vozbu a tvoje mladé lvy pozře meč. Vyhladím ze země tvoji kořist a nebude již slyšet hlas tvých poslů.

Chapter 3

3:1  Woe to thee, O city of blood, all full of lies and violence: rapine shall not depart from thee.

3:1  Woe to the bloody city! it is all full of lies and robbery; the prey departeth not;

3:1  Běda městu, jež se brodí v krvi! Je samá přetvářka, je plné loupeží, kořistění nebere konce.

3:1  Běda tomu městu vraždění! Je plné lží a loupeží a nepřestává plenit.

3:1  Běda městu ⌈prolévajícímu krev⌉ -- je ⌈plné podvodu,⌉ lupem naplněné, kořistění nepřestává.

3:1  Běda městu vražednému, kteréž všecko lži a ukrutenství plné jest, neodchází z něho loupež.

3:1  Væ civitas sanguinum, universa mendacii dilaceratione plena ! non recedet a te rapina.

3:2  The noise of the whip, and the noise of the rattling of the wheels, and of the neighing horse; and of the running chariot, and of the horsemen coming up,

3:2  The noise of a whip, and the noise of the rattling of the wheels, and of the pransing horses, and of the jumping chariots.

3:2  Slyš! Bičů svist, dunění kol! Dusot koní, hřmot vozby!

3:2  Už sviští bič! Kola rachotí! Koně se dali v trysk! Vozy lomozí!

3:2  Práskání biče a hřmot kola, kůň cválá a vůz poskakuje.

3:2  Praskání bičů a hřmot kol, a dusání koní, a vozů skákání bude.

3:2  Vox flagelli, et vox impetus rotæ, et equi frementis, et quadrigæ ferventis, et equitis ascendentis,

3:3  And of the shining sword, and of the glittering spear, and of a multitude slain, and of a grievous destruction: and there is no end of carcasses, and they shall fall down on their dead bodies.

3:3  The horseman lifteth up both the bright sword and the glittering spear: and there is a multitude of slain, and a great number of carcases; and there is none end of their corpses; they stumble upon their corpses:

3:3  Útok jezdců, zášlehy mečů, blýskání kopí! Přemnoho skolených, hromady mrtvých těl, bezpočet mrtvol, až přes ně klopýtají!

3:3  Jízda útočí! Mečů blýskání! Kopí třpyt! Kolik jen padlých, mrtvol hromady! Všude bezpočtu mrtvých, až přes ně lidé padají!

3:3  Jezdec se řítí, ⌈meč se třpytí,⌉ ⌈kopí se blyští;⌉ množství pobitých, hromady mrtvol, není konce mrtvých těl -- klopýtají přes jejich těla.

3:3  Jezdec vyzdvihne třpytící se meč, a blýskající se kopí, i bude množství zbitých, a veliké hromady těl mrtvých, tak že nebude žádného počtu těl mrtvých, až i padati budou přes těla jejich,

3:3  et micantis gladii, et fulgurantis hastæ, et multitudinis interfectæ, et gravis ruinæ ; nec est finis cadaverum, et corruent in corporibus suis.

3:4  Because of the multitude of the fornications of the harlot that was beautiful and agreeable, and that made use of witchcraft, that sold nations through her fornications, and families through her witchcrafts.

3:4  Because of the multitude of the whoredoms of the wellfavoured harlot, the mistress of witchcrafts, that selleth nations through her whoredoms, and families through her witchcrafts.

3:4  To všechno pro mnohá smilstva Nevěstky, přesvůdné mistryně kouzel. Svým smilstvem kupčí s pronárody, svými kouzly kupčí s čeleděmi.

3:4  To vše proto, že tolik smilnila ta smilnice tak vábivá, mistryně kouzel, která kupčila s národy skrze smilstva svá a s pokoleními skrze svá kouzla.

3:4  Pro mnohá smilstva prostitutky, velmi půvabné kouzelnice, která podmaňovala národy svými smilstvy a čeledě svými kouzly --

3:4  Pro množství smilství smilnice, velmi milé, mistryně kouzlů, kteráž prodávala národy smilstvými svými, a lidi kouzly svými.

3:4  Propter multitudinem fornicationum meretricis speciosæ, et gratæ, et habentis maleficia, quæ vendidit gentes in fornicationibus suis, et familias in maleficiis suis.

3:5  Behold I come against thee, saith the Lord of hosts: and I will discover thy shame to thy face, and will shew thy nakedness to the nations, and thy shame to kingdoms.

3:5  Behold, I am against thee, saith the Lord of hosts; and I will discover thy skirts upon thy face, and I will shew the nations thy nakedness, and the kingdoms thy shame.

3:5  Chystám se však na tebe, je výrok Hospodina zástupů. Až přes tvář ti vyhrnu sukni a ukáži tvou nahotu pronárodům, královstvím tvou hanbu.

3:5  „Hle, já jsem proti tobě!“ praví Hospodin zástupů. „Vyhrnu ti sukni nad hlavu; ukážu národům tvou nahotu a královstvím tvou ostudu.

3:5  ⌈hle, jsem proti tobě,⌉ je výrok Hospodina zástupů. Zvednu tvé sukně přes tvou tvář a ukážu národům tvou nahotu, královstvím tvoji hanbu.

3:5  Aj, já proti tobě, dí Hospodin zástupů, a odkryji podolek tvůj nad hlavu tvou, a ukáži národům nahotu tvou, a královstvím hanbu tvou.

3:5  Ecce ego ad te, dicit Dominus exercituum, et revelabo pudenda tua in facie tua ; et ostendam gentibus nuditatem tuam, et regnis ignominiam tuam.

3:6  And I will cast abominations upon thee, and will disgrace thee, and will make an example of thee.

3:6  And I will cast abominable filth upon thee, and make thee vile, and will set thee as a gazingstock.

3:6  Nakydám na tebe neřád, potupím tě, postavím na pranýř.

3:6  Nakydám na tebe ohavnosti a veřejně tě potupím, vystavím tě na odiv!

3:6  Uvrhnu na tebe ohavnosti, budu s tebou jednat opovržlivě a ⌈proměním tě v⌉ podívanou.

3:6  A ukydaje tě ohavnými věcmi, uvedu tě v lehkost, a vystavím tě za divadlo.

3:6  Et projiciam super te abominationes, et contumeliis te afficiam, et ponam te in exemplum.

3:7  And it shall come to pass that every one that shall see thee, shall flee from thee, and shall say: Ninive is laid waste: who shall bemoan thee? whence shall I seek a comforter for thee?

3:7  And it shall come to pass, that all they that look upon thee shall flee from thee, and say, Nineveh is laid waste: who will bemoan her? whence shall I seek comforters for thee?

3:7  Kdokoli tě spatří, prchne od tebe. Řekne: „Ninive propadlo záhubě, kdo se nad ním ustrne?“ Kde vyhledám ty, kdo by tě potěšili?

3:7  Kdo tě uvidí, uteče od tebe a řekne: ‚Zničeno je Ninive; copak ho někdo lituje?‘ Kde bych ti tedy našel nějaké těšitele?“

3:7  I stane se, že každý, kdo tě uvidí, od tebe uprchne a řekne: Ninive je zničeno, kdo ⌈nad ním bude naříkat?⌉ Odkud ti mám vyhledat utěšitele?

3:7  I stane se, že kdožkoli uzří tě, vzdálí se od tebe, a dí: Vyplundrováno jest Ninive. Kdož by ho litovati měl? Kdež bych shledal ty, kteříž by tě těšiti měli?

3:7  Et erit : omnis qui viderit te resiliet a te, et dicet : Vastata est Ninive. Quis commovebit super te caput ? unde quæram consolatorem tibi ?

3:8  Art thou better than the populous Alexandria, that dwelleth among the rivers? waters are round about it: the sea is its riches: the waters are its walls.

3:8  Art thou better than populous No, that was situate among the rivers, that had the waters round about it, whose rampart was the sea, and her wall was from the sea?

3:8  Jsi snad lepší, než byly Théby Amónovy, trůnící mezi proudy, obklopeny vodami? Moře jim bylo valem, jejich hradby se zdvihaly z moře.

3:8  Copak jsi lepší, než byly Théby mezi nilskými rameny, obklopené vodami? Řeka jim byla opevněním a vodu měly za hradby.

3:8  Což jsi lepší nežli Nó–amón, ležící na Nilu, obklopeno vodou, jehož valem bylo moře, z moře byla jeho hradba?

3:8  Což by se tobě lépe díti mělo, nežli No lidnému, kteréž sedělo mezi řekami, vodami byvši opuštěno, jehož val bylo moře, zed mělo od moře?

3:8  Numquid melior es Alexandria populorum, quæ habitat in fluminibus ? aquæ in circuitu ejus ; cujus divitiæ, mare ; aquæ, muri ejus.

3:9  Ethiopia and Egypt were the strength thereof, and there is no end: Africa and the Libyans were thy helpers.

3:9  Ethiopia and Egypt were her strength, and it was infinite; Put and Lubim were thy helpers.

3:9  Kúš tak mocný, Egypt nekonečný, Pút i Lúbim byly tvými pomocníky.

3:9  Mocný Habeš, Egypt bez hranic, Put i Libye mezi jejich spojenci.

3:9  Kúšijci a Egypťané byli jeho silou, bez konce Pútejců a Lúbíjců bylo tobě na pomoc.

3:9  Mouřenínská země i Egypt silou jeho byla, a nesčíslní, Putští a Lubimští, byli jemu na pomoc.

3:9  Æthiopia fortitudo ejus, et Ægyptus, et non est finis ; Africa et Libyes fuerunt in auxilio tuo.

3:10  Yet she also was removed and carried into captivity: her young children were dashed in pieces at the top of every street, and they cast lots upon her nobles, and all her great men were bound in fetters.

3:10  Yet was she carried away, she went into captivity: her young children also were dashed in pieces at the top of all the streets: and they cast lots for her honourable men, and all her great men were bound in chains.

3:10  I Théby byly přesídleny, odešly do zajetí. Jejich nemluvňata byla drcena na rozích všech ulic; o jejich slavné se losovalo, všichni jejich velmožové byli spoutáni řetězy.

3:10  I Thébané však byli vyhnáni, museli jít do zajetí. Jejich děti byly rozráženy na každém nároží. O jejich přední muže losovali, všichni jejich velmoži dostali řetězy.

3:10  Také on musel do vyhnanství, šel do zajetí. I jeho děti byly rozdrceny na ⌈každém nároží.⌉ O jeho vážené muže vrhali los, všichni jeho velmoži byli spoutáni řetězy.

3:10  A však i to v přestěhování přišlo a v zajetí, tak že i maličcí jeho rozrážíni byli na úhlech všech ulic, a o nejslavnější jeho metali los, a všickni znamenití jeho sevříni byli pouty.

3:10  Sed et ipsa in transmigrationem ducta est in captivitatem : parvuli ejus elisi sunt in capite omnium viarum, et super inclytos ejus miserunt sortem, et omnes optimates ejus confixi sunt in compedibus.

3:11  Therefore thou also shalt be made drunk, and shalt be despised: and thou shalt seek help from the enemies.

3:11  Thou also shalt be drunken: thou shalt be hid, thou also shalt seek strength because of the enemy.

3:11  I ty se opojíš a budeš omámeno. I ty budeš hledat záštitu před nepřítelem.

3:11  Tak i ty budeš jako opilec, úplně bez sebe. I ty se budeš potácet a hledat skrýš před nepřítelem.

3:11  I ty, Ninive, budeš opilé, budeš skryto, i ty budeš hledat záštitu před nepřítelem.

3:11  Takž i ty opiješ se, a pokrývati se musíš, i ty hledati budeš pomoci proti nepříteli.

3:11  Et tu ergo inebriaberis, et eris despecta : et tu quæres auxilium ab inimico.

3:12  All thy strong holds shall be like fig trees with their green figs: if they be shaken, they shall fall into the mouth of the eater.

3:12  All thy strong holds shall be like fig trees with the firstripe figs: if they be shaken, they shall even fall into the mouth of the eater.

3:12  Všechny tvé pevnosti však budou jako fíkovníky s ranými plody: až se jimi zatřese, spadnou do úst tomu, kdo je chce jíst.

3:12  Všechny tvé pevnosti jsou jako fíkoví – stačí se do nich opřít, a zralé fíky padají do úst tomu, kdo je sní!

3:12  Všechny tvé pevnosti budou jako fíkovníky s prvotinami; jak se jimi zatřese, padnou do úst toho, kdo chce jíst.

3:12  Všecky tvé pevnosti jsou jako fíkové s ovocem ranním, jimž jakž se zatřese, prší do úst toho, kdož by jedl.

3:12  Omnes munitiones tuæ sicut ficus cum grossis suis : si concussæ fuerint, cadent in os comedentis.

3:13  Behold thy people in the midst of thee are women: the gates of thy land shall be set wide open to thy enemies, the fire shall devour thy bars.

3:13  Behold, thy people in the midst of thee are women: the gates of thy land shall be set wide open unto thine enemies: the fire shall devour thy bars.

3:13  Tvůj lid uprostřed tebe jsou baby. Brány tvé země se dokořán otevřou tvým nepřátelům, tvé závory pozře oheň.

3:13  Jen se podívej na své vojáky – jsou jako ženy! Brány tvé země jsou nepřátelům otevřeny, oheň pohltil tvé závory.

3:13  Hle, tvůj lid ve tvém středu je jako ženy, brány tvé země se dokořán otevřely pro tvé nepřátele, oheň strávil tvé závory.

3:13  Aj, lid tvůj jsou ženy u prostřed tebe, nepřátelům tvým dokořen otevříny budou brány země tvé, a oheň sžíře závory tvé.

3:13  Ecce populus tuus mulieres in medio tui : inimicis tuis adapertione pandentur portæ terræ tuæ, devorabit ignis vectes tuos.

3:14  Draw thee water for the siege, build up thy bulwarks: go into the clay, and tread, work it and make brick.

3:14  Draw thee waters for the siege, fortify thy strong holds: go into clay, and tread the morter, make strong the brickkiln.

3:14  Navaž si vodu, než budeš obleženo! Zpevni svá opevnění! Šlapej jíl, hněť hlínu, chop se formy na cihly!

3:14  Čerpej si vodu pro čas obležení, své pevnosti si opevni! Šlapej hlínu, mačkej jíl, chop se formy na cihly!

3:14  Načerpej si vodu pro dobu obležení! Opevni své pevnosti! Vstup do bláta a šlapej hlínu, chop se formy na cihly!

3:14  Navaž sobě vody k obležení, upevni ohrady své, vejdi do bláta a šlapej hlinu, oprav cihelnu.

3:14  Aquam propter obsidionem hauri tibi : exstrue munitiones tuas, intra in lutum, et calca, subigens tene laterem.

3:15  There shall the fire devour thee: thou shalt perish by the sword, it shall devour thee like the bruchus: assemble together like the bruchus, make thyself many like the locust.

3:15  There shall the fire devour thee; the sword shall cut thee off, it shall eat thee up like the cankerworm: make thyself many as the cankerworm, make thyself many as the locusts.

3:15  Oheň tě tam pozře, vytne meč, pozře tě jako brouci. Byť vás bylo spousta jako brouků, byť vás bylo spousta jako kobylek,

3:15  Stejně tě tam ale zhltnou plameny a meč tě vyhladí; zhltne tě jako kobylky! Zkus se rozmnožit jako kobylky, rozmnož se jako žravý hmyz!

3:15  Tam tě stráví oheň, vyhladí tě meč, pozře tě jako kobylky. Rozmnož se jako kobylky jelek, rozmnož se jako kobylky arbe.

3:15  Tam tě sžíře oheň, vytne tě meč, sžíře tě jako brouky, nechť jest vás veliký počet jako brouků, nechť jest vás veliký počet jako kobylek.

3:15  Ibi comedet te ignis, peribis gladio, devorabit te ut bruchus : congregare ut bruchus, multiplicare ut locusta.

3:16  Thou hast multiplied thy merchandises above the stars of heaven: the bruchus hath spread himself and flown away.

3:16  Thou hast multiplied thy merchants above the stars of heaven: the cankerworm spoileth, and flieth away.

3:16  byť tvých překupníků bylo víc než nebeských hvězd, brouci se vykuklí a odlétnou.

3:16  I kdyby tvých kupců bylo sebevíc, ještě víc než hvězd na nebi, jak kobylky se vylíhnou a uletí.

3:16  Rozmnožilo jsi své obchodníky víc než je hvězd na nebi. Kobylky jelek se svléknou a odletí.

3:16  Rozmnožilo jsi kupce své nad hvězdy nebeské, brouci připadnou i zaletují.

3:16  Plures fecisti negotiationes tuas quam stellæ sint cæli ; bruchus expansus est, et avolavit.

3:17  Thy guards are like the locusts: and thy little ones like the locusts of locusts which swarm on the hedges in the day of cold: the sun arose, and they flew away, and their place was not known where they were.

3:17  Thy crowned are as the locusts, and thy captains as the great grasshoppers, which camp in the hedges in the cold day, but when the sun ariseth they flee away, and their place is not known where they are.

3:17  Tvoji strážci jsou jak kobylky, tvoji úředníci jak hejna sarančat: v zimním čase zalezou do škvír zídek, ale jak vysvitne slunce, ulétnou a nevíš, kam se poděly.

3:17  Tví dvořané jsou jak žravý hmyz, tví úředníci se hemží v rojích. V chladný den usedají na zídky, pak ale vyjde slunce a zas uletí a nikdo neví, kam se poděli.

3:17  Tví dvořané jsou jako kobylky arbe, tvoji úředníci jako mraky kobylek, které táboří v chladný den na zdech. Když vyjde slunce, uletí a nikdo neví, kde jsou.

3:17  Znamenití tvoji jako kobylky, a hejtmané tvoji jako velicí chroustové, kteříž se kladou vojensky po plotích v čas studena. Slunce vzešlo, tožť letí, aniž znáti místa jejich, kde byli.

3:17  Custodes tui quasi locustæ, et parvuli tui quasi locustæ locustarum, quæ considunt in sepibus in die frigoris : sol ortus est, et avolaverunt, et non est cognitus locus earum ubi fuerint.

3:18  Thy shepherds have slumbered, O king of Assyria, thy princes shall be buried: thy people are hid in the mountains, and there is none to gather them.

3:18  Thy shepherds slumber, O king of Assyria: thy nobles shall dwell in the dust: thy people is scattered upon the mountains, and no man gathereth them.

3:18  Již dřímou tvoji pastýři, asyrský králi, ulehli tvoji vznešení. Tvůj lid je rozehnán po horách, nikdo jej neshromáždí.

3:18  Asyrský králi, tví pastýři usnuli, tví hodnostáři ulehli! Po horách rozptýlen je tvůj lid a není, kdo by je shromáždil.

3:18  Tvoji pastýři dřímou, asyrský králi, tví vznešení předáci v klidu leží. Tvůj lid je rozptýlen po horách, není, kdo by je shromáždil.

3:18  Zdřímají pastýři tvoji, ó králi Assyrský, ležeti budou znamenití tvoji, hojnost lidu tvého bude po horách, ale nebude žádného, kdo by shromáždil.

3:18  Dormitaverunt pastores tui, rex Assur, sepelientur principes tui : latitavit populus tuus in montibus, et non est qui congreget.

3:19  Thy destruction is not hidden, thy wound is grievous: all that have heard the fame of thee, have clapped their hands over thee: for upon whom hath not thy wickedness passed continually?

3:19  There is no healing of thy bruise; thy wound is grievous: all that hear the bruit of thee shall clap the hands over thee: for upon whom hath not thy wickedness passed continually?

3:19  Nikdo neošetří tvé těžké poranění, bolestná zůstane tvá rána. Všichni, kdo o tobě uslyší, zatleskají nad tebou v dlaně. Vždyť na koho nedoléhala bez přestání tvá zloba?

3:19  Není léku na tvé zranění, tvá rána už se nezhojí. Všichni, kdo o tobě uslyší, zatleskají samou radostí. Vždyť koho se nedotklo tvé ustavičné zlo?

3:19  Na tvou zlomeninu není léku, nevyléčitelná je tvá rána. Všichni, kdo slyší zprávu o tobě, tleskají nad tebou rukama. Vždyť na koho nepřišlo tvé ustavičné zlo?

3:19  K potření tvému není žádného léku, bolest rány tvé rozmohla se. Kteřížkoli uslyší pověst o tobě, rukama plésati budou nad tebou. Nebo na koho ustavičně nedocházelo ukrutenství tvé?

3:19  Non est obscura contritio tua ; pessima est plaga tua. Omnes qui audierunt auditionem tuam compresserunt manum super te : quia super quem non transiit malitia tua semper ?