DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Genesis - 31

31:1  But after that he had heard the words of the sons of Laban, saying: Jacob hath taken away all that was our father's, and being enriched by his substance is become great.

31:1  And he heard the words of Laban’s sons, saying, Jacob hath taken away all that was our father’s; and of that which was our father’s hath he gotten all this glory.

31:1  Jákob se doslechl, jaké řeči vedou Lábanovi synové: „Jákob pobral všechno, co patřilo našemu otci, a z toho, co měl otec, získal takové postavení.“

31:1  Jednou Jákob zaslechl, jak Lábanovi synové říkají: „Jákob obral našeho otce o všechno! Všechno to bohatství si pořídil na úkor našeho otce!“

31:1  Jákob uslyšel slova Lábanových synů: Jákob vzal všechno, co bylo našeho otce! A z toho, co bylo našeho otce, si nahromadil všechno toto bohatství!

31:1  Když pak uslyšel Jákob slova synů Lábanových, ani praví: Pobral Jákob všecko, co měl otec náš, a z těch věcí, kteréž byly otce našeho, způsobil sobě tu všecku slávu;

31:1  Postquam autem audivit verba filiorum Laban dicentium : Tulit Jacob omnia quæ fuerunt patris nostri, et de illius facultate ditatus, factus est inclytus :

31:2  And perceiving also, that Laban's countenance was not towards him as yesterday and the other day.

31:2  And Jacob beheld the countenance of Laban, and, behold, it was not toward him as before.

31:2  Viděl i na Lábanovi, že se už k němu nemá jako dřív.

31:2  A když se Jákob podíval na Lábana, viděl, že už mu není nakloněn jako dříve.

31:2  I na Lábanově tváři Jákob viděl, že už vůči němu nebyl takový jako dříve.

31:2  A viděl tvář Lábanovu, a aj, nebyla k němu tak jako prvé:

31:2  animadvertit quoque faciem Laban, quod non esset erga se sicut heri et nudiustertius,

31:3  Especially the Lord saying to him: Return into the land of thy fathers and to thy kindred, and I will be with thee.

31:3  And the Lord said unto Jacob, Return unto the land of thy fathers, and to thy kindred; and I will be with thee.

31:3  Tu řekl Hospodin Jákobovi: „Navrať se do země svých otců a do svého rodiště; já budu s tebou.“

31:3  Tehdy Hospodin Jákobovi řekl: „Vrať se do země svých otců a ke svému příbuzenstvu, a já budu s tebou.“

31:3  Tu řekl Hospodin Jákobovi: Navrať se do země svých otců a do svého rodiště; já budu s tebou.

31:3  I řekl mu Hospodin: Navrať se do země otců svých, a k příbuznosti své, a budu s tebou.

31:3  maxime dicente sibi Domino : Revertere in terram patrum tuorum, et ad generationem tuam, eroque tecum.

31:4  He sent, and called Rachel and Lia into the field, where he fed the flocks,

31:4  And Jacob sent and called Rachel and Leah to the field unto his flock,

31:4  Jákob si proto dal zavolat Ráchel a Leu na pole k svému stádu

31:4  Jákob si tedy nechal zavolat Ráchel a Léu na pole ke svému stádu

31:4  Jákob ⌈si tedy dal zavolat⌉ Ráchel a Leu na pole ke svému stádu

31:4  Protož poslav Jákob, vyvolal Ráchele a Líe na pole k stádu svému.

31:4  Misit, et vocavit Rachel et Liam in agrum, ubi pascebat greges,

31:5  And said to them: I see your father's countenance is not towards me as yesterday and the other day: but the God of my father hath been with me.

31:5  And said unto them, I see your father’s countenance, that it is not toward me as before; but the God of my father hath been with me.

31:5  a řekl jim: „Vidím na vašem otci, že se ke mně nemá jako dřív. Ale Bůh mého otce je se mnou.

31:5  a řekl jim: „Vidím na vašem otci, že už mi není nakloněn jako dříve. Bůh mého otce však je se mnou.

31:5  a řekl jim: Vidím na tváři vašeho otce, že už vůči mně není takový jako dříve, avšak Bůh mého otce byl se mnou.

31:5  A řekl jim: Vidím tvář otce vašeho, že není ke mně tak jako prvé, ješto Bůh otce mého byl se mnou.

31:5  dixitque eis : Video faciem patris vestri quod non sit erga me sicut heri et nudiustertius : Deus autem patris mei fuit mecum.

31:6  And you know that I have served your father to the uttermost of my power.

31:6  And ye know that with all my power I have served your father.

31:6  Vy samy víte, že jsem vašemu otci sloužil ze všech sil.

31:6  Samy víte, že jsem vašemu otci sloužil ze všech sil,

31:6  Vy však víte, že jsem vašemu otci sloužil celou svojí silou.

31:6  A vy samy víte, že vší svou silou sloužil jsem otci vašemu.

31:6  Et ipsæ nostis quod totis viribus meis servierim patri vestro.

31:7  Yea your father hath also overreached me, and hath changed my wages ten times: and yet God hath not suffered him to hurt me.

31:7  And your father hath deceived me, and changed my wages ten times; but God suffered him not to hurt me.

31:7  Ale váš otec mě obelstil, desetkrát změnil mou mzdu. Bůh mu však nedovolil, aby mi provedl něco zlého.

31:7  ale váš otec mě šidil. Desetkrát změnil mou odměnu, ale Bůh mu nedovolil, aby mi ublížil.

31:7  Avšak váš otec ⌈si ze mne tropil žerty,⌉ desetkrát změnil mou mzdu, ale Bůh mu nedovolil mi uškodit.

31:7  Ale otec váš oklamal mne, a na desetkráte změnil mzdu mou; však nedopustil mu Bůh, aby mi zle učinil.

31:7  Sed et pater vester circumvenit me et mutavit mercedem meam decem vicibus : et tamen non dimisit eum Deus ut noceret mihi.

31:8  If at any time, he said: The speckled shall be thy wages: all the sheep brought forth speckled: but when he said on the contrary: Thou shalt take all the white one for thy wages: all the flocks brought forth white ones.

31:8  If he said thus, The speckled shall be thy wages; then all the cattle bare speckled: and if he said thus, The ringstraked shall be thy hire; then bare all the cattle ringstraked.

31:8  Když říkal: ‚Tvou mzdou bude vše skvrnité‘, všechny ovce a kozy vrhaly mláďata skvrnitá. A když říkal: ‚Tvou mzdou bude vše pruhované‘, všechny ovce a kozy vrhaly mláďata pruhovaná.

31:8  Když řekl: ‚Dostaneš za odměnu, co bude skvrnité,‘ všechen dobytek vrhal skvrnitá mláďata. Když řekl: ‚Dostaneš za odměnu, co bude pruhované,‘ vrhal všechen dobytek pruhovaná mláďata.

31:8  Když řekl: Tvou mzdou budou skvrnité, všechny ovce rodily skvrnité; když řekl: Tvou mzdou budou pruhované, všechny ovce rodily pruhované.

31:8  Když takto řekl: Co bude peřestého, to nechť jest mzda tvá, tedy všecky ovce rodily peřestý plod. Když pak takto řekl: Co přepásaného na nohách, to bude mzda tvá, tedy všecky ovce rodily přepásané na nohách.

31:8  Si quando dixit : Variæ erunt mercedes tuæ : pariebant omnes oves varios fœtus ; quando vero e contrario, ait : Alba quæque accipies pro mercede : omnes greges alba pepererunt.

31:9  And God hath taken your father's substance, and given it to me.

31:9  Thus God hath taken away the cattle of your father, and given them to me.

31:9  Tak odňal Bůh stáda vašemu otci a dal je mně.

31:9  Tak Bůh odebral stádo vašemu otci a dal je mně.

31:9  Bůh odňal dobytek vašemu otci a dal ho mně.

31:9  A tak odjal Bůh stádo otce vašeho a dal mně.

31:9  Tulitque Deus substantiam patris vestri, et dedit mihi.

31:10  For after the time came of the ewes conceiving, I lifted up my eyes, and saw in my sleep, that the males which leaped upon the females were of divers colours, and spotted, and speckled.

31:10  And it came to pass at the time that the cattle conceived, that I lifted up mine eyes, and saw in a dream, and, behold, the rams which leaped upon the cattle were ringstraked, speckled, and grisled.

31:10  V době, kdy se ovce a kozy běhaly, rozhlédl jsem se a ve snu jsem náhle spatřil, že samci, skákající na ovce a kozy, byli pruhovaní, skvrnití a stříkaní.

31:10  Jednou, v době páření dobytka, jsem ve snu pozvedl oči a uviděl berany připouštěné ke stádu. Byli pruhovaní, skvrnití a strakatí.

31:10  I stalo se v době páření ovcí, že jsem pozvedl oči a ve snu jsem viděl, že berani, kteří skákali na ovce, byli pruhovaní, skvrnití a strakatí.

31:10  Nebo takto bylo: Tehdáž, když se dobytek běžel, já jsem pozdvihl očí svých, a viděl jsem ve snách, a aj, berani scházející se s ovcemi byli přepásaní na nohách, peřestí a skropení.

31:10  Postquam enim conceptus ovium tempus advenerat, levavi oculos meos, et vidi in somnis ascendentes mares super feminas, varios et maculosos, et diversorum colorum.

31:11  And the angel of God said to me in my sleep: Jacob. And I answered: Here I am.

31:11  And the angel of God spake unto me in a dream, saying, Jacob: And I said, Here am I.

31:11  Ve snu mi tehdy Boží posel řekl: ‚Jákobe!‘ Odvětil jsem: ‚Tu jsem.‘

31:11  Tehdy mě v tom snu oslovil Boží anděl: ‚Jákobe!‘ A když jsem odpověděl: ‚Zde jsem,‘

31:11  Pak mi Boží anděl ve snu řekl: Jákobe! Odpověděl jsem: Tady jsem.

31:11  Tedy řekl mi anděl Boží ve snách: Jákobe! A já jsem odpověděl: Teď jsem.

31:11  Dixitque angelus Dei ad me in somnis : Jacob ? Et ego respondi : Adsum.

31:12  And he said: Lift up thy eyes, and see that all the males leaping upon the females, are of divers colours, spotted and speckled. For I have seen all that Laban hath done to thee.

31:12  And he said, Lift up now thine eyes, and see, all the rams which leap upon the cattle are ringstraked, speckled, and grisled: for I have seen all that Laban doeth unto thee.

31:12  I řekl mi: ‚Rozhlédni se a viz: Všichni samci, skákající na ovce a kozy, jsou pruhovaní, skvrnití a stříkaní. Viděl jsem totiž všechno, co ti Lában dělá.

31:12  řekl: ‚Pozvedni oči a pohleď: Všichni berani připouštění ke stádu jsou pruhovaní, skvrnití a strakatí, neboť jsem viděl vše, co ti Lában dělá.

31:12  On pokračoval: Nuže pozvedni oči a viz: Všichni berani, kteří skákají na ovce, jsou pruhovaní, skvrnití a strakatí. Viděl jsem totiž všechno, co ti Lában provádí.

31:12  I řekl: Pozdvihni nyní očí svých a pohleď, že všickni berani scházející se s ovcemi jsou přepásaní na nohách, peřestí a skropení; nebo jsem viděl všecko, co tobě Lában dělá.

31:12  Qui ait : Leva oculos tuos, et vide universos masculos ascendentes super feminas, varios, maculosos, atque respersos. Vidi enim omnia quæ fecit tibi Laban.

31:13  I am the God of Bethel, where thou didst anoint the stone, and make a vow to me. Now therefore arise, and go out of this land, and return into thy native country.

31:13  I am the God of Beth–el, where thou anointedst the pillar, and where thou vowedst a vow unto me: now arise, get thee out from this land, and return unto the land of thy kindred.

31:13  Já jsem Bůh z Bét-elu, kde jsi olejem pomazal posvátný sloup a kde ses mi zavázal slibem. Vyjdi teď hned z této země a navrať se do své rodné země.‘“

31:13  Já jsem Bůh Bet-elu, kde jsi pomazal památný kámen a kde jsi mi složil slib. Nyní vstaň, odejdi z této země a vrať se do své vlasti.‘“

31:13  Já jsem Bůh z Bét–elu, kde jsi pomazal posvátný sloup a kde jsi mi učinil slib. Teď vstaň, odejdi z této země a navrať se do své rodné země.

31:13  Já jsem ten silný Bůh, kterýž jsem se ukázal tobě v Bethel, kdež jsi pomazal kamene, kdež jsi mi se slibem zavázal; vstaniž nyní, vyjdi z země této, a navrať se do země příbuznosti své.

31:13  Ego sum Deus Bethel, ubi unxisti lapidem, et votum vovisti mihi. Nunc ergo surge, et egredere de terra hac, revertens in terram nativitatis tuæ.

31:14  And Rachel and Lia answered: Have we any thing left among the goods and inheritance of our father's house?

31:14  And Rachel and Leah answered and said unto him, Is there yet any portion or inheritance for us in our father’s house?

31:14  Ráchel i Lea mu odpověděly: „Máme vůbec ještě v domě svého otce dědičný podíl?

31:14  Ráchel a Léa mu odpověděly: „Copak máme v domě našeho otce ještě nějaký podíl nebo dědictví?

31:14  Ráchel a Lea mu odpověděly: Máme snad ještě dědičný podíl v domě svého otce?

31:14  Tedy odpověděly mu Ráchel a Lía, řkouce: Zdaž ještě máme díl jaký a dědictví v domě otce našeho?

31:14  Responderuntque Rachel et Lia : Numquid habemus residui quidquam in facultatibus et hæreditate domus patris nostri ?

31:15  Hath he not counted us as strangers, and sold us, and eaten up the price of us?

31:15  Are we not counted of him strangers? for he hath sold us, and hath quite devoured also our money.

31:15  Cožpak pro něho nejsme jako cizí? Vždyť nás prodal a stříbro shrábl.

31:15  Copak nás nemá za cizí? Vždyť nás prodal a všechny peníze shrábl!

31:15  Cožpak nás nepovažuje za cizinky? Vždyť nás prodal a ⌈peníze dočista utratil!⌉

31:15  Zdaliž nejsme počteny před ním za cizí? Nebo prodal nás, ano i peníze naše do čista utratil.

31:15  nonne quasi alienas reputavit nos, et vendidit, comeditque pretium nostrum ?

31:16  But God hath taken our father's riches, and delivered them to us, and to our children: wherefore, do all that God hath commanded thee.

31:16  For all the riches which God hath taken from our father, that is ours, and our children’s: now then, whatsoever God hath said unto thee, do.

31:16  Celé bohatství, které Bůh odňal našemu otci, patří nám a našim synům. Jen udělej všechno, co ti Bůh řekl.“

31:16  Všechno bohatství, které Bůh vytrhl z rukou našeho otce, je proto naše a našich dětí! Udělej, cokoli ti Bůh řekl.“

31:16  Ano, všechno bohatství, které Bůh odňal našemu otci, patří nám a našim dětem. Nyní tedy udělej všechno, co ti Bůh řekl.

31:16  Všecko zajisté bohatství, kteréž odjal Bůh otci našemu, naše jest a synů našich; protož nyní učiň vše, což mluvil tobě Bůh.

31:16  Sed Deus tulit opes patris nostri, et eas tradidit nobis, ac filiis nostris : unde omnia quæ præcepit tibi Deus, fac.

31:17  Then Jacob rose up, and having set his children and wives upon camels, went his way.

31:17  Then Jacob rose up, and set his sons and his wives upon camels;

31:17  Jákob tedy vstal, posadil své syny i ženy na velbloudy,

31:17  A tak Jákob vstal, naložil své děti a ženy na velbloudy

31:17  Nato Jákob vstal, posadil své děti a ženy na velbloudy

31:17  Vstav tedy Jákob, vsadil syny své a ženy své na velbloudy.

31:17  Surrexit itaque Jacob, et impositis liberis ac conjugibus suis super camelos, abiit.

31:18  And he took all his substance, and flocks, and whatsoever he had gotten in Mesopotamia, and went forward to Isaac, his father, to the land of Chanaan.

31:18  And he carried away all his cattle, and all his goods which he had gotten, the cattle of his getting, which he had gotten in Padan–aram, for to go to Isaac his father in the land of Canaan.

31:18  sehnal také všechna svá stáda, vzal všechno nabyté jmění, vlastní stáda získaná v Rovinách aramských, a ubíral se ke svému otci Izákovi do země kenaanské.

31:18  a shromáždil všechna svá stáda. Se vším majetkem, jehož nabyl, s dobytkem vlastního chovu, který získal v Padan-aramu, se vydal ke svému otci Izákovi do kanaánské země.

31:18  a sehnal všechen svůj dobytek a všechen svůj majetek, jejž nabyl, dobytek a zboží, které nabyl v Paddan–aramu, aby šel ke svému otci Izákovi do kenaanské země.

31:18  A pobral všecken dobytek svůj, a všecko jmění své, kteréhož byl dosáhl, dobytek svého vychování, kteréhož nabyl v Pádan Syrské, aby se navrátil k Izákovi otci svému do země Kananejské.

31:18  Tulitque omnem substantiam suam, et greges, et quidquid in Mesopotamia acquisierat, pergens ad Isaac patrem suum in terram Chanaan.

31:19  At that time Laban was gone to shear his sheep, and Rachel stole away her father's idols.

31:19  And Laban went to shear his sheep: and Rachel had stolen the images that were her father’s.

31:19  Když Lában odešel ke stříži svého bravu, ukradla Ráchel otcovy domácí bůžky.

31:19  (Když předtím Lában odešel stříhat své stádo, Ráchel svému otci ukradla jeho domácí bůžky.)

31:19  Když Lában odešel stříhat ovce, Ráchel ukradla domácí bůžky, které patřily jejímu otci.

31:19  (Lában pak byl odšel, aby střihl ovce své. V tom ukradla Ráchel modly, kteréž měl otec její.

31:19  Eo tempore ierat Laban ad tondendas oves, et Rachel furata est idola patris sui.

31:20  And Jacob would not confess to his father-in-law that he was flying away.

31:20  And Jacob stole away unawares to Laban the Syrian, in that he told him not that he fled.

31:20  A Jákob Aramejce Lábana přelstil, takže nevyšlo najevo, že chce uprchnout.

31:20  Jákob opustil Aramejce Lábana pokradmu, vůbec mu neoznámil, že odchází.

31:20  A Jákob oklamal Aramejce Lábana, když mu neoznámil, že utíká.

31:20  I ušel Jákob tajně od Lábana Syrského, neoznámiv mu, že jde pryč.)

31:20  Noluitque Jacob confiteri socero suo quod fugeret.

31:21  And when he was gone, together with all that belonged to him, and having passed the river, was going on towards mount Galaad,

31:21  So he fled with all that he had; and he rose up, and passed over the river, and set his face toward the mount Gilead.

31:21  Uprchl se vším, co měl. Přebrodil řeku Eufrat a dal se směrem k pohoří Gileádu.

31:21  Utekl se vším, co měl; vstal, překročil řeku Eufrat a vydal se směrem ke gileádským horám.

31:21  Tak utekl se vším, co měl. Vstal, přebrodil Řeku a ⌈vydal se směrem⌉ ke gileádskému pohoří.

31:21  Takž ušel se vším, což měl; a vstav, přepravil se přes řeku, a bral se přímo k hoře Galádské.

31:21  Cumque abiisset tam ipse quam omnia quæ juris sui erant, et amne transmisso pergeret contra montem Galaad,

31:22  It was told Laban on the third day, that Jacob fled.

31:22  And it was told Laban on the third day that Jacob was fled.

31:22  Třetího dne bylo Lábanovi oznámeno, že Jákob uprchl.

31:22  Lában se o Jákobově útěku dozvěděl až třetího dne.

31:22  Třetího dne bylo Lábanovi oznámeno, že Jákob utekl.

31:22  I povědíno jest Lábanovi dne třetího, že utekl Jákob.

31:22  nuntiatum est Laban die tertio quod fugeret Jacob.

31:23  And he took his brethren with him, and pursued after him seven days; and overtook him in the mount of Galaad.

31:23  And he took his brethren with him, and pursued after him seven days’ journey; and they overtook him in the mount Gilead.

31:23  Tu vzal s sebou své bratry a pronásledoval ho po sedm dní, až ho dohonil na pohoří Gileádu.

31:23  Vzal tedy s sebou své druhy a hnal se za ním sedm dní, než ho dostihl v gileádských horách.

31:23  Tedy vzal s sebou své příbuzné, ⌈po sedm⌉ dní ho pronásledoval a dostihl ho v gileádském pohoří.

31:23  Tedy on vzav bratří své s sebou, honil ho za dnů sedm; a postihl ho na hoře Galádské.

31:23  Qui, assumptis fratribus suis, persecutus est eum diebus septem : et comprehendit eum in monte Galaad.

31:24  And he saw in a dream God, saying to him: Take heed thou speak not any thing harshly against Jacob.

31:24  And God came to Laban the Syrian in a dream by night, and said unto him, Take heed that thou speak not to Jacob either good or bad.

31:24  K Aramejci Lábanovi však přišel v noci ve snu Bůh a řekl mu: „Měj se na pozoru! Mluv s Jákobem jen v dobrém, ne ve zlém!“

31:24  Té noci však Aramejce Lábana navštívil ve snu Bůh a řekl mu: „Neodvažuj se Jákobovi něco vytýkat!“

31:24  K Aramejci Lábanovi přišel ve snu v noci Bůh a řekl mu: Měj se na pozoru, abys ⌈nepromlouval k Jákobovi ani dobro ani zlo.⌉

31:24  (Přišed pak Bůh k Lábanovi Syrskému ve snách noci té, řekl mu: Varuj se, abys nemluvil s Jákobem nic jináč než přátelsky.)

31:24  Viditque in somnis dicentem sibi Deum : Cave ne quidquam aspere loquaris contra Jacob.

31:25  Now Jacob had pitched his tent in the mountain: and when he, with his brethren, had overtaken him, he pitched his tent in the same mount of Galaad.

31:25  Then Laban overtook Jacob. Now Jacob had pitched his tent in the mount: and Laban with his brethren pitched in the mount of Gilead.

31:25  Lában dostihl Jákoba, který si na té hoře postavil stan. Sám se svými bratry si rovněž postavil stan na pohoří Gileádu.

31:25  Lában tedy Jákoba dostihl. (Jákob si v tom pohoří postavil stan a i Lában se svými druhy se utábořili v gileádských horách.)

31:25  Lában dostihl Jákoba, když Jákob postavil svůj stan na hoře. I Lában se svými příbuznými tábořil v gileádském pohoří.

31:25  Dohonil tedy Lában Jákoba; a Jákob již byl rozbil stan svůj na té hoře; Lában také položil se s bratřími svými na též hoře Galádské.

31:25  Jamque Jacob extenderat in monte tabernaculum : cumque ille consecutus fuisset eum cum fratribus suis, in eodem monte Galaad fixit tentorium.

31:26  And he said to Jacob: Why hast thou done thus, to carry away, without my knowledge, my daughters as captives taken with the sword?

31:26  And Laban said to Jacob, What hast thou done, that thou hast stolen away unawares to me, and carried away my daughters, as captives taken with the sword?

31:26  A Lában Jákobovi vyčítal: „Cos to udělal? Přelstils mě. Mé dcery jsi odvedl jako válečné zajatce.

31:26  Lában Jákobovi řekl: „Cos to udělal? Odkradl ses ode mě a odvedl mé dcery, jako bys je zajal mečem!

31:26  Lában se Jákoba zeptal: Cos to udělal, žes mne oklamal a mé dcery jsi odvedl jako ⌈válečné zajatce?⌉

31:26  I řekl Lában k Jákobovi: Cos to učinil? Nebo jsi ušel tajně, a odvedls dcery mé jako zjímané mečem.

31:26  Et dixit ad Jacob : Quare ita egisti, ut clam me abigeres filias meas quasi captivas gladio ?

31:27  Why wouldst thou run away privately, and not acquaint me, that I might have brought thee on the way with joy, and with songs, and with timbrels, and with harps?

31:27  Wherefore didst thou flee away secretly, and steal away from me; and didst not tell me, that I might have sent thee away with mirth, and with songs, with tabret, and with harp?

31:27  Proč jsi ode mne uprchl tajně jako zloděj a nic jsi mi neoznámil? Byl bych tě radostně vyprovodil s písničkami, s bubínkem a citarou.

31:27  Proč jsi tajně utekl? Zmizels pokradmu a nic jsi mi neřekl! Vyprovodil bych tě s veselím a písněmi, s tamburínou a citerou.

31:27  Proč ⌈jsi potají utekl⌉ a oklamals mne? Neoznámils mi to, abych tě mohl propustit s radostí a zpěvy, s tamburínou a lyrou!

31:27  Proč jsi tajně utekl, a vykradl se ode mne, a nepověděls mi, ješto bych tě byl vesele sprovodil s zpěvy, s bubnem a s harfou?

31:27  cur ignorante me fugere voluisti, nec indicare mihi, ut prosequerer te cum gaudio, et canticis, et tympanis, et citharis ?

31:28  Thou hast not suffered me to kiss my sons and daughters; thou hast done foolishly; and now indeed,

31:28  And hast not suffered me to kiss my sons and my daughters? thou hast now done foolishly in so doing.

31:28  Nedopřáls mi ani políbit mé vnuky a dcery; jednal jsi věru jako pomatenec.

31:28  Nenechal jsi mě ani políbit mé syny a dcery – zachoval ses jako hlupák!

31:28  Ani jsi mě nenechal políbit mé vnuky a dcery. Tentokrát bylo tvé jednání bláznivé.

31:28  A nedopustils mi, abych políbil synů svých a dcer svých? Nemoudřes jistě udělal, čině tak.

31:28  Non es passus ut oscularer filios meos et filias : stulte operatus es : et nunc quidem

31:29  It is in my power to return thee evil; but the God of your father said to me yesterday: Take heed thou speak not any thing harshly against Jacob.

31:29  It is in the power of my hand to do you hurt: but the God of your father spake unto me yesternight, saying, Take thou heed that thou speak not to Jacob either good or bad.

31:29  Bylo v mé moci naložit s vámi zle. Ale Bůh vašeho otce mi na dnešek řekl: ‚Měj se na pozoru, mluv s Jákobem jen v dobrém, ne ve zlém.‘

31:29  Mohl jsem vám býval ublížit, ale Bůh vašeho otce ke mně minulé noci promluvil a řekl: ‚Neodvažuj se Jákobovi něco vytýkat!‘

31:29  Je v mé moci naložit s vámi zle. Ale včera mi Bůh vašeho otce řekl: Měj se na pozoru, abys nepromlouval k Jákobovi ani dobro ani zlo.

31:29  Mělť bych dosti s to moci, abych vám zle učinil, ale Bůh otce vašeho mluvil mi noci pominulé, řka: Hleď, abys nemluvil s Jákobem nic jináč, než přátelsky.

31:29  valet manus mea reddere tibi malum : sed Deus patris vestri heri dixit mihi : Cave ne loquaris contra Jacob quidquam durius.

31:30  Suppose thou didst desire to go to thy friends, and hadst a longing after thy father's house: why hast thou stolen away my gods?

31:30  And now, though thou wouldest needs be gone, because thou sore longedst after thy father’s house, yet wherefore hast thou stolen my gods?

31:30  Když už jsi tedy odešel, protože se ti tolik stýskalo po otcovském domě, proč jsi ukradl mé bohy?“

31:30  Takže ty jsi musel odejít, protože ses roztoužil po otcovském domě. Proč jsi ale ukradl mé bohy?!“

31:30  Když už jsi chtěl odejít, protože jsi velice toužil po otcovském domě, proč jsi ukradl mé bohy?

31:30  Ale již to tam, poněvadž jsi předce odšel, roztouživ se po domu otce svého; než proč jsi ukradl bohy mé?

31:30  Esto, ad tuos ire cupiebas, et desiderio erat tibi domus patris tui : cur furatus es deos meos ?

31:31  Jacob answered: That I departed unknown to thee, it was for fear lest thou wouldst take away thy daughters by force.

31:31  And Jacob answered and said to Laban, Because I was afraid: for I said, Peradventure thou wouldest take by force thy daughters from me.

31:31  Na to Jákob Lábanovi odpověděl: „Bál jsem se a říkal jsem si, že bys mě mohl o své dcery připravit.

31:31  Jákob Lábanovi odpověděl: „Utekl jsem, protože jsem se bál; myslel jsem si, že bys mi chtěl své dcery vzít násilím.

31:31  Jákob na to Lábanovi odpověděl: Protože jsem se bál, neboť jsem si myslel, abys mi neuchvátil své dcery.

31:31  Tedy Jákob odpovídaje Lábanovi, řekl: Ušel jsem tajně; nebo jsem se bál a řekl jsem, že bys snad mocí odjal dcery své.

31:31  Respondit Jacob : Quod inscio te profectus sum, timui ne violenter auferres filias tuas.

31:32  But, whereas, thou chargest me with theft: with whomsoever thou shalt find thy gods, let him be slain before our brethren. Search, and if thou find any of thy things with me, take them away. Now when he said this, he knew not that Rachel had stolen the idols.

31:32  With whomsoever thou findest thy gods, let him not live: before our brethren discern thou what is thine with me, and take it to thee. For Jacob knew not that Rachel had stolen them.

31:32  Ale u koho najdeš své bohy, ten nezůstane naživu! Před našimi bratry si prohlédni všechno, co mám, a vezmi si své.“ Jákob totiž nevěděl, že je Ráchel ukradla.

31:32  Jestli ale u někoho najdeš své bohy, ať zemře! Prohledej mé věci před našimi druhy a vezmi si, co ti patří.“ (Jákob totiž nevěděl, že je Ráchel ukradla.)

31:32  U koho najdeš své bohy, ten nezůstane naživu. Před našimi příbuznými prozkoumej, co tvého je u mne, a vezmi si to. Jákob totiž nevěděl, že je Ráchel ukradla.

31:32  Nalezneš-li pak u koho bohy své, nechať ten umře; před bratřími našimi ohledej sobě, jest-li co u mne tvého, a vezmi sobě. Ale nevěděl Jákob, že Ráchel je ukradla.

31:32  Quod autem furti me arguis : apud quemcumque inveneris deos tuos, necetur coram fratribus nostris : scrutare, quidquid tuorum apud me inveneris, et aufer. Hæc dicens, ignorabat quod Rachel furata esset idola.

31:33  So Laban went into the tent of Jacob, and of Lia, and of both the handmaids, and found them not. And when he was entered into Rachel's tent,

31:33  And Laban went into Jacob’s tent, and into Leah’s tent, and into the two maidservants’ tents; but he found them not. Then went he out of Leah’s tent, and entered into Rachel’s tent.

31:33  Lában vešel do stanu Jákobova a do stanu Lejina i do stanu obou služek, ale nic nenašel. Vyšel tedy ze stanu Lejina a vešel do stanu Ráchelina.

31:33  Lában tedy šel do Jákobova stanu, do stanu Léy i do stanů obou děveček, ale nic nenašel. Vyšel tedy z Léina stanu a šel do stanu Ráchel.

31:33  Lában tedy vešel do stanu Jákobova, do stanu Leina, i do stanu obou služebnic, ale nic nenašel. Pak vyšel z Leina stanu a vešel do stanu Ráchelina.

31:33  Všed tedy Lában do stanu Jákobova, a do stanu Líe, a do stanu obou děvek, nic nenalezl. A vyšed z stanu Líe, všel do stanu Ráchel.

31:33  Ingressus itaque Laban tabernaculum Jacob, et Liæ, et utriusque famulæ, non invenit. Cumque intrasset tentorium Rachelis,

31:34  She, in haste, hid the idols under the camel's furniture, and sat upon them: and when he had searched all the tent, and found nothing,

31:34  Now Rachel had taken the images, and put them in the camel’s furniture, and sat upon them. And Laban searched all the tent, but found them not.

31:34  Ráchel však bůžky vzala, vložila je do torby na velbloudím sedle a sedla si na ně. Lában zpřeházel celý stan, ale nic nenašel.

31:34  Ráchel mezitím ty bůžky strčila pod velbloudí sedlo a posadila se na ně. Lában prohledal celý stan, ale nic nenašel.

31:34  Ráchel však vzala domácí bůžky, vložila je do velbloudího sedla a posadila se na ně. Lában prohledal celý stan, ale nic nenašel.

31:34  Ráchel pak vzavši modly, vložila je pod sedlo, kteréž na velbloudu bývá, a sedla na ně. I přemetal Lában všecken stan, ale nic nenalezl.

31:34  illa festinans abscondit idola subter stramenta cameli, et sedit desuper : scrutantique omne tentorium, et nihil invenienti,

31:35  She said: Let not my lord be angry that I cannot rise up before thee, because it has now happened to me according to the custom of women. So his careful search was in vain.

31:35  And she said to her father, Let it not displease my lord that I cannot rise up before thee; for the custom of women is upon me. And he searched, but found not the images.

31:35  Ráchel otci řekla: „Nechť se můj pán nehněvá, že před ním nemohu povstat; stalo se mi, co se stává ženám.“ Lában slídil, ale bůžky nenašel.

31:35  Ráchel svému otci řekla: „Nehněvej se, můj pane, že před tebou nemohu vstát. Mám měsíčky.“ A tak hledal, ale bůžky nenašel.

31:35  Ráchel řekla svému otci: Ať ⌈se můj pán nerozzlobí,⌉ že nemohu ve tvé přítomnosti povstat, protože mám to, co mívají ženy. Vše prohledal, ale domácí bůžky nenašel.

31:35  A ona řekla otci svému: Nechť to není proti mysli, pane můj, že nemohu povstati proti tobě; nebo vedlé běhu ženského nyní mi se přihodilo. A všecko přehledav, nenalezl modl.

31:35  ait : Ne irascatur dominus meus quod coram te assurgere nequeo : quia juxta consuetudinem feminarum nunc accidit mihi : sic delusa sollicitudo quærentis est.

31:36  And Jacob being angry, said in a chiding manner: For what fault of mine, and for what offence on my part hast thou so hotly pursued me,

31:36  And Jacob was wroth, and chode with Laban: and Jacob answered and said to Laban, What is my trespass? what is my sin, that thou hast so hotly pursued after me?

31:36  Tu se Jákob rozhněval a začal se s Lábanem přít. Vyčítal mu: „Jaký je můj přestupek? Jaký je můj hřích, že ses za mnou tak hnal?

31:36  Tehdy se Jákob rozhněval a začal Lábana hubovat. Řekl mu: „Čím jsem se provinil? Co jsem spáchal, že mě tak zuřivě stíháš?

31:36  Tu Jákob vzplanul hněvem a začal se s Lábanem přít. Říkal mu: Jaké je mé přestoupení? Jaký je můj hřích, žes mě tak pronásledoval?

31:36  Protož rozhněvav se Jákob, tuze se domlouval na Lábana. I odpověděl Jákob, a řekl Lábanovi: Jaké jest přestoupení mé? Jaký hřích můj, že rozpáliv se, honíš mne?

31:36  Tumensque Jacob, cum jurgio ait : Quam ob culpam meam, et ob quod peccatum meum sic exarsisti post me,

31:37  And searched all my household stuff? What hast thou found of all the substance of thy house? lay it here before my brethren, and thy brethren, and let them judge between me and thee.

31:37  Whereas thou hast searched all my stuff, what hast thou found of all thy household stuff? set it here before my brethren and thy brethren, that they may judge betwixt us both.

31:37  Když jsi zpřeházel všechny mé věci, co jsi našel z věcí svého domu? Polož to před mé i své bratry, ať mezi námi dvěma rozhodnou!

31:37  Prošťáral jsi všechny mé věci, a cos našel z celého svého domu? Polož to zde před mé i své druhy, ať nás dva rozsoudí!

31:37  Když jsi prohledal všechny mé věci, cos ze všech ⌈svých věcí⌉ našel? Polož to sem před bratry mé i bratry své, ať mezi námi dvěma rozsoudí!

31:37  Nu již jsi přemetal všecky mé věci, a cos nalezl ze všech věcí domu svého? Polož teď před bratřími mými a bratřími svými, nechť rozeznají mezi námi dvěma.

31:37  et scrutatus es omnem supellectilem meam ? quid invenisti de cuncta substantia domus tuæ ? pone hic coram fratribus meis, et fratribus tuis, et judicent inter me et te.

31:38  Have I, therefore, been with thee twenty years? thy ewes and goats were not barren, the rams of thy flocks I did not eat:

31:38  This twenty years have I been with thee; thy ewes and thy she goats have not cast their young, and the rams of thy flock have I not eaten.

31:38  Byl jsem u tebe celých dvacet let. Tvé ovce a kozy nezmetaly. Berany z tvého bravu jsem nejídal.

31:38  Byl jsem u tebe celých dvacet let. Tvé ovce ani kozy nikdy nepotratily. Berany z tvého stáda jsem nejedl.

31:38  Těchto dvacet let jsem u tebe. Tvé ovce ani kozy nepotratily, berany z tvého stáda jsem nejídal.

31:38  Byl jsem již dvadceti let s tebou; ovce tvé ani kozy tvé nikdy nezmetaly; a skopců stáda tvého nejedl jsem.

31:38  Idcirco viginti annis fui tecum ? oves tuæ et capræ steriles non fuerunt, arietes gregis tui non comedi :

31:39  Neither did I shew thee that which the beast had torn; I made good all the damage: whatsoever was lost by theft, thou didst exact it of me:

31:39  That which was torn of beasts I brought not unto thee; I bare the loss of it; of my hand didst thou require it, whether stolen by day, or stolen by night.

31:39  Co bylo rozsápáno zvěří, jsem ti nevykazoval, nahrazoval jsem to ze svého; vymáhals to na mně, byl jsem okrádán ve dne i v noci.

31:39  Co roztrhaly šelmy, jsem ti nepřinášel, ale sám jsem nahrazoval škodu. Vymáhal jsi ode mne, co bylo ukradeno ve dne i co bylo ukradeno v noci.

31:39  Rozsápané zvíře jsem ti nepřinášel, sám jsem nesl ztrátu; vyžadoval jsi ode mne to, co bylo ukradeno ve dne i co bylo ukradeno v noci.

31:39  Co od zvěři roztrháno, toho jsem neodvodil tobě; sám jsem tu škodu nahražoval, a ty jsi z ruky mé vyhledával toho, jako i toho, co bylo ukradeno ve dne aneb v noci.

31:39  nec captum a bestia ostendi tibi, ego damnum omne reddebam : quidquid furto peribat, a me exigebas :

31:40  Day and night was I parched with heat, and with frost, and sleep departed from my eyes.

31:40  Thus I was; in the day the drought consumed me, and the frost by night; and my sleep departed from mine eyes.

31:40  Ve dne mě sužovalo vedro a v noci chlad. Spánek prchal od mých očí.

31:40  Ve dne mě stravoval žár a v noci mráz, až mi i spánek zmizel z očí.

31:40  Ve dne mě stravovalo horko a v noci mráz, spánek prchal od mých očí.

31:40  Bývalo tak, že ve dne trápilo mne horko, a v noci mráz, tak že odcházel i sen můj od očí mých.

31:40  die noctuque æstu urebar, et gelu, fugiebatque somnus ab oculis meis.

31:41  And in this manner have I served thee in thy house twenty years, fourteen for thy daughters, and six for thy flocks: thou hast changed also my wages ten times.

31:41  Thus have I been twenty years in thy house; I served thee fourteen years for thy two daughters, and six years for thy cattle: and thou hast changed my wages ten times.

31:41  Celých dvacet let jsem ti v tvém domě sloužil: čtrnáct let za tvé dvě dcery a šest let za tvůj brav. Mou mzdu jsi změnil desetkrát.

31:41  Tak mi bylo ve tvém domě oněch dvacet let. Čtrnáct let jsem ti sloužil za tvé dvě dcery a šest let za tvůj dobytek, ale ty jsi mou odměnu desetkrát změnil.

31:41  To bylo mých dvacet let ve tvém domě: Čtrnáct let jsem ti otročil za tvé dvě dcery a šest let za tvůj brav, ale mou mzdu jsi změnil desetkrát.

31:41  Již dvadceti let, jakž jsem v domě tvém; sloužil jsem tobě čtrnácte let za dvě dcery tvé, a šest let za dobytek tvůj, a změnils mzdu mou na desetkrát.

31:41  Sicque per viginti annos in domo tua servivi tibi, quatuordecim pro filiabus, et sex pro gregibus tuis : immutasti quoque mercedem meam decem vicibus.

31:42  Unless the God of my father, Abraham, and the fear of Isaac, had stood by me, peradventure now thou hadst sent me away naked: God beheld my affliction and the labour of my hands, and rebuked thee yesterday.

31:42  Except the God of my father, the God of Abraham, and the fear of Isaac, had been with me, surely thou hadst sent me away now empty. God hath seen mine affliction and the labour of my hands, and rebuked thee yesternight.

31:42  Kdyby se mnou nebyl Bůh mého otce, Bůh Abrahamův a Strach Izákův, propustil bys mě teď s prázdnou. Bůh viděl mou trýzeň a námahu mých rukou a na dnešek sám rozsoudil.“

31:42  Kdyby Bůh mého otce, Bůh Abrahamův a Strach Izákův, nebyl se mnou, určitě bys mě teď propustil s prázdnou! Bůh ale viděl mé trápení a dřinu mých rukou a minulou noc vyřkl svůj soud.“

31:42  Kdyby Bůh mého otce, Bůh Abrahamův a strach Izákův nebyl ⌈se mnou,⌉ propustil bys mě teď s prázdnou. Bůh viděl mé soužení a námahu mých rukou a včera rozsoudil. –

31:42  A kdyby Bůh otce mého, Bůh Abrahamův, a strach Izákův nebyl se mnou, jistě bys ty byl nyní pustil mne prázdného; ale trápení mé, a práci rukou mých viděl Bůh, protož tě pominulé noci trestal.

31:42  Nisi Deus patris mei Abraham, et timor Isaac affuisset mihi, forsitan modo nudum me dimisisses : afflictionem meam et laborem manuum mearum respexit Deus, et arguit te heri.

31:43  Laban answered him: The daughters are mine, and the children, and thy flocks, and all things that thou seest are mine: what can I do to my children, and grandchildren?

31:43  And Laban answered and said unto Jacob, These daughters are my daughters, and these children are my children, and these cattle are my cattle, and all that thou seest is mine: and what can I do this day unto these my daughters, or unto their children which they have born?

31:43  Lában na to Jákobovi odpověděl: „Toto jsou mé dcery a toto jsou moji synové. I brav je můj, ano, všechno, co vidíš, patří mně. Co však za těchto okolností mohu dnes udělat pro své dcery, pro ně a pro syny, které porodily?

31:43  Lában na to Jákobovi odpověděl: „Tyto dcery jsou mé dcery, tyto děti jsou mé děti a tento dobytek je můj dobytek. Všechno, co vidíš, je moje. Co bych ale dnes neudělal pro své dcery a pro děti, jež se jim narodily?

31:43  Lában na to Jákobovi odpověděl: Tyto dcery jsou moje dcery a tyto děti jsou moje děti, tento brav je můj brav a všechno, co vidíš, je mé. Ale co mohu dnes udělat pro tyto své dcery nebo pro děti, které porodily?

31:43  Odpovídaje pak Lában, dí Jákobovi: Dcery tyto jsou dcery mé a synové tito jsou synové moji, i dobytek tento můj dobytek jest, ano cokoli vidíš, mé jest; ale což mám již učiniti dcerám těmto svým aneb synům jich, kteréž zrodily?

31:43  Respondit ei Laban : Filiæ meæ et filii, et greges tui, et omnia quæ cernis, mea sunt : quid possum facere filiis et nepotibus meis ?

31:44  Come, therefore, let us enter into a league; that it may be for a testimony between me and thee.

31:44  Now therefore come thou, let us make a covenant, I and thou; and let it be for a witness between me and thee.

31:44  Nuže, uzavřeme teď spolu smlouvu, a Bůh ať je svědkem mezi mnou a tebou!“

31:44  Proto nyní pojď, vstupme do smlouvy – já a ty – ať je to pro mne a pro tebe svědectvím.“

31:44  Nuže pojď, já a ty uzavřeme smlouvu, a bude na svědectví mezi mnou a tebou.

31:44  Protož poď, vejděme v smlouvu já a ty, aby byla na svědectví mezi mnou a tebou.

31:44  Veni ergo, et ineamus fœdus, ut sit in testimonium inter me et te.

31:45  And Jacob took a stone, and set it up for a title.

31:45  And Jacob took a stone, and set it up for a pillar.

31:45  Jákob vzal tedy kámen a vztyčil jej jako posvátný sloup.

31:45  Jákob tedy vzal kámen a vztyčil jej jako památník.

31:45  Jákob tedy vzal kámen a vztyčil ho jako pamětní sloup.

31:45  Tedy Jákob vzal kámen, a postavil jej vzhůru na znamení.

31:45  Tulit itaque Jacob lapidem, et erexit illum in titulum :

31:46  And he said to his brethren: Bring hither stones. And they, gathering stones together, made a heap, and they ate upon it.

31:46  And Jacob said unto his brethren, Gather stones; and they took stones, and made an heap: and they did eat there upon the heap.

31:46  Svým bratřím řekl: „Nasbírejte kameny.“ Vzali kameny, udělali val a na tom valu pojedli.

31:46  Potom řekl svým druhům: „Nasbírejte kamení!“ A tak nanosili kamení, vytvořili mohylu a na té mohyle pojedli.

31:46  Pak řekl svým bratrům: Nasbírejte kameny. Vybrali kameny, udělali hromadu a tam na té hromadě pojedli.

31:46  A řekl bratřím svým: Nasbírejte kamení. A nabravše kamení, udělali hromadu, a jedli tu na té hromadě.

31:46  dixitque fratribus suis : Afferte lapides. Qui congregantes fecerunt tumulum, comederuntque super eum :

31:47  And Laban called it, The witness heap; and Jacob, The hillock of testimony: each of them according to the propriety of his language.

31:47  And Laban called it Jegar–sahadutha: but Jacob called it Galeed.

31:47  Lában jej nazval Jegar-sahaduta (to je Násep svědectví) a Jákob jej nazval Gal-ed (to je Val-svědek).

31:47  Lában ji pojmenoval aramejsky Jegar-sahaduta, Mohyla svědectví, a Jákob jí dal stejné jméno hebrejsky, totiž Gal-ed.

31:47  Lában ji nazval Jegar–sahaduta a Jákob ji nazval Gal–ed.

31:47  I nazval ji Lában Jegar Sahadutha, a Jákob nazval ji Gál Ed.

31:47  quem vocavit Laban Tumulum testis : et Jacob, Acervum testimonii, uterque juxta proprietatem linguæ suæ.

31:48  And Laban said: This heap shall be a witness between me and thee this day, and therefore the name thereof was called Galaad, that is, The witness heap.

31:48  And Laban said, This heap is a witness between me and thee this day. Therefore was the name of it called Galeed;

31:48  A Lában řekl: „Tento val je ode dneška svědkem mezi mnou a tebou.“ - Proto se jmenuje Gal-ed

31:48  Lában řekl: „Tato mohyla ať je ode dneška mým i tvým svědkem.“ A proto dostala jméno Gal-ed, Mohyla svědectví,

31:48  A Lában řekl: Tato hromada je dnes svědectvím mezi mnou a tebou. Proto se jmenuje Gal–ed,

31:48  Nebo řekl Lában: Tato hromada nechžť jest svědkem od dnešku mezi mnou a tebou. Protož nazval jméno její Gál Ed,

31:48  Dixitque Laban : Tumulus iste erit testis inter me et te hodie, et idcirco appellatum est nomen ejus Galaad, id est, Tumulus testis.

31:49  The Lord behold and judge between us, when we shall be gone one from the other.

31:49  And Mizpah; for he said, The Lord watch between me and thee, when we are absent one from another.

31:49  nebo Mispa (to je Hlídka), neboť Jákob řekl: „Hospodin ať je na hlídce mezi mnou a tebou, že už spolu nebudeme nic mít.“ -

31:49  a také Micpa, Stráž, neboť řekl: „Až se rozejdeme, ať Hospodin nade mnou i tebou drží stráž.

31:49  a také Mispa, neboť řekl: Ať Hospodin drží hlídku mezi mnou a tebou, až budeme jeden před druhým ukryti.

31:49  A Mispah; nebo řekl Lában: Nechať Hospodin hledí na mne a na tebe, když se rozejdeme od sebe.

31:49  Intueatur et judicet Dominus inter nos quando recesserimus a nobis,

31:50  If thou afflict my daughters, and if thou bring in other wives over them: none is witness of our speech but God, who is present and beholdeth.

31:50  If thou shalt afflict my daughters, or if thou shalt take other wives beside my daughters, no man is with us; see, God is witness betwixt me and thee.

31:50  Na to Lában: „Pokoříš-li mé dcery a vezmeš-li si jiné ženy mimo ně, hleď, ne někdo z lidí, ale Bůh je svědkem mezi mnou a tebou!“

31:50  Budeš-li mým dcerám ubližovat nebo vezmeš-li si kromě mých dcer další ženy – ačkoli s námi není žádný člověk, hle, Bůh je mým i tvým svědkem!“

31:50  Jestliže budeš mé dcery pokořovat nebo si vezmeš ženy mimo mé dcery, byť by nikdo nebyl s námi, pohleď, Bůh je svědkem mezi mnou a tebou!

31:50  Jestliže bys trápil dcery mé, a uvedl bys jiné ženy na dcery mé, žádného člověka není s námi; hlediž, Bůh jest svědek mezi mnou a tebou.

31:50  si afflixeris filias meas, et si introduxeris alias uxores super eas : nullus sermonis nostri testis est absque Deo, qui præsens respicit.

31:51  And he said again to Jacob: Behold this heap, and the stone which I have set up between me and thee,

31:51  And Laban said to Jacob, Behold this heap, and behold this pillar, which I have cast betwixt me and thee;

31:51  Lában dále Jákobovi řekl: „Hle, tu je val a tu je posvátný sloup, který jsem vztyčil mezi sebou a tebou.

31:51  Lában Jákobovi ještě řekl: „Pohleď na tuto mohylu a pohleď na ten památný kámen, který jsem mezi sebou a tebou umístil.

31:51  Lában ještě řekl Jákobovi: Viz tuto hromadu a viz pamětní sloup, jež jsem vztyčil mezi sebou a tebou.

31:51  A řekl ještě Lában Jákobovi: Aj, hromada tato, a aj, sloup, kterýž jsem postavil mezi sebou a tebou,

31:51  Dixitque rursus ad Jacob : En tumulus hic, et lapis quem erexi inter me et te,

31:52  Shall be a witness: this heap, I say, and the stone, be they for a testimony, if either I shall pass beyond it going towards thee, or thou shalt pass beyond it thinking harm to me.

31:52  This heap be witness, and this pillar be witness, that I will not pass over this heap to thee, and that thou shalt not pass over this heap and this pillar unto me, for harm.

31:52  Svědkem je tento val, svědkem je i posvátný sloup, že já nepřekročím tento val proti tobě a ty nepřekročíš tento val a tento sloup proti mně se zlým úmyslem.

31:52  Tato mohyla i ten památník jsou svědky, že se k tobě nepřiblížím za tuto mohylu a že ani ty se ke mně za tuto mohylu a za tento památník nepřiblížíš se zlým úmyslem.

31:52  Svědkem je tato hromada a svědkem je ten pamětní sloup, že já tuto hromadu nepřekročím ke zlému k tobě, a že ty tuto hromadu a tento pamětní sloup nepřekročíš ke zlému ke mně.

31:52  Svědkem ať jest hromada tato, svědkem také sloup tento, já že nepůjdu dále k tobě za hromadu tuto, a ty tolikéž že nepůjdeš dále ke mně za hromadu tuto a sloup tento, k činění zlého.

31:52  testis erit : tumulus, inquam, iste et lapis sint in testimonium, si aut ego transiero illum pergens ad te, aut tu præterieris, malum mihi cogitans.

31:53  The God of Abraham, and the God of Nachor, the God of their father, judge between us. And Jacob swore by the fear of his father Isaac:

31:53  The God of Abraham, and the God of Nahor, the God of their father, judge betwixt us. And Jacob sware by the fear of his father Isaac.

31:53  Ať mezi námi soudí Bůh Abrahamův a bůh Náchorův, bůh jejich otce!“ A Jákob se zapřisáhl při Strachu svého otce Izáka.

31:53  Bůh Abrahamův a Bůh Náchorův, Bůh jejich otce nechť je naším soudcem!“ Jákob tedy přísahal při Strachu svého otce Izáka.

31:53  Ať Bůh Abrahamův a ⌈Bůh Náchorův, Bůh jejich otce soudí⌉ mezi námi! A Jákob přísahal při strachu svého otce Izáka.

31:53  Bůh Abrahamův, a Bůh Náchorův, Bůh otce jejich nechť soudí mezi námi. Přisáhl tedy Jákob skrze strach otce svého Izáka.

31:53  Deus Abraham, et Deus Nachor, judicet inter nos, Deus patris eorum. Juravit ergo Jacob per timorem patris sui Isaac :

31:54  And after he had offered sacrifices in the mountain, he called his brethren to eat bread. And when they had eaten, they lodged there:

31:54  Then Jacob offered sacrifice upon the mount, and called his brethren to eat bread: and they did eat bread, and tarried all night in the mount.

31:54  Pak Jákob připravil na té hoře obětní hod. Povolal své bratry, aby pojedli chléb. Jedli tedy chléb a přenocovali na té hoře.

31:54  Potom na oné hoře obětoval dobytče a svolal své druhy, aby hodovali. A tak hodovali a zůstali na té hoře celou noc.

31:54  Pak Jákob obětoval na hoře oběť a zavolal své příbuzné, aby jedli chléb. Jedli chléb a přenocovali na té hoře.

31:54  Nabil také Jákob hovad na té hoře, a pozval bratří svých, aby hodovali; i hodovali a zůstali přes noc na též hoře.

31:54  immolatisque victimis in monte, vocavit fratres suos ut ederent panem. Qui cum comedissent, manserunt ibi :

31:55  But Laban arose in the night, and kissed his sons and daughters, and blessed them: and returned to his place.

31:55  And early in the morning Laban rose up, and kissed his sons and his daughters, and blessed them: and Laban departed, and returned unto his place.

31:55  I vstal Lában velmi ráno, a políbiv synů svých a dcer svých, požehnal jich; i odšel a navrátil se k místu svému.

31:55  Laban vero de nocte consurgens, osculatus est filios, et filias suas, et benedixit illis : reversusque est in locum suum.