DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - II Maccabees - 4

4:1  But Simon, of whom we spoke before, who was the betrayer of the money, and of his country, spoke ill of Onias, as though he had incited Heliodorus to do these things, and had been the promoter of evils:

4:1  Zmíněný Šimon, udavač pokladu a vlasti, začal pomlouvat Oniáše. Prý to byl on, kdo podněcoval Heliodora a způsobil všechna ta neštěstí.

4:1  Simon autem prædictus, pecuniarum et patriæ delator, male loquebatur de Onia, tamquam ipse Heliodorum instigasset ad hæc, et ipse fuisset incentor malorum :

4:2  And he presumed to call him a traitor to the kingdom, who provided for the city, and defended his nation, and was zealous for the law of God.

4:2  Opovážil se onoho dobrodince města, ochránce krajanů a horlivého zastánce zákonů nazvat velezrádcem!

4:2  provisoremque civitatis, ac defensorem gentis suæ, et æmulatorem legis Dei, audebat insidiatorem regni dicere.

4:3  But when the enmities proceeded so far, that murders also were committed by some of Simon's friends:

4:3  Jeho nepřátelství zašlo tak daleko, že kterýsi z Šimonových důvěrníků páchal i vraždy.

4:3  Sed cum inimicitiæ in tantum procederent ut etiam per quosdam Simonis necessarios homicidia fierent,

4:4  Onias, considering the danger of this contention, and that Apollonius, who was the governor of Celesyia, and Phenicia, was outrageous, which increased the malice of Simon, went to the king,

4:4  Když Oniáš viděl, jak je to soupeření nebezpečné a jak Apollonios, syn Menestheův, místodržitel Koilé Sýrie a Fénicie, Šimonovu proradnost ještě prohlubuje,

4:4  considerans Onias periculum contentionis, et Apollonium insanire, utpote ducem Cœlesyriæ et Phœnicis, ad augendam malitiam Simonis ad regem se contulit,

4:5  Not to be an accuser of his countrymen, but with view to the common good of all the people.

4:5  odebral se ke králi. Nikoli však jako žalobce svých spoluobčanů, nýbrž se zájmem o veřejný i soukromý prospěch všeho lidu.

4:5  non ut civium accusator, sed communem utilitatem apud semetipsum universæ multitudinis considerans.

4:6  For he saw that, except the king took care, it was impossible that matters should be settled in peace, or that Simon would cease from his folly.

4:6  Viděl totiž, že Šimon s tím šílenstvím nepřestane a že bez králova zásahu už nebude možné obnovit v obci klid.

4:6  Videbat enim sine regali providentia impossibile esse pacem rebus dari, nec Simonem posse cessare a stultitia sua.

4:7  But after the death of Seleucus, when Antiochus, who was called the Illustrious, had taken possession of the kingdom, Jason, the brother of Onias, ambitiously sought the high priesthood:

4:7  Po smrti Seleuka převzal království Antiochos zvaný Epifanes. Velekněžský úřad tehdy díky úplatkům získal Oniášův bratr Jáson,

4:7  Sed post Seleuci vitæ excessum, cum suscepisset regnum Antiochus, qui Nobilis appellabatur, ambiebat Jason frater Oniæ summum sacerdotium :

4:8  And went to the king, promising him three hundred and sixty talents of silver, and out of other revenues fourscore talents.

4:8  který králi při jedné návštěvě nasliboval 360 talentů stříbra a navíc 80 talentů z jakýchsi jiných příjmů.

4:8  adito rege, promittens ei argenti talenta trecenta sexaginta, et ex redditibus aliis talenta octoginta,

4:9  Besides this he promised also a hundred and fifty more, if he might have license to set him up a place for exercise, and a place for youth, and to entitle them that were at Jerusalem, Antiochians.

4:9  Krom toho se zavázal, že zaplatí ještě dalších 150 talentů, pokud od krále dostane pravomoc zřídit gymnasion a efébii a založit v Jeruzalémě spolek antiochovců.

4:9  super hæc promittebat et alia centum quinquaginta, si potestati ejus concederetur, gymnasium et ephebiam sibi constituere, et eos qui in Jerosolymis erant, Antiochenos scribere.

4:10  Which when the king had granted, and he had gotten the rule into his hands, forthwith he began to bring over his countrymen to the fashion of the heathens.

4:10  Král to schválil, a jakmile se Jáson ujal úřadu, hned začal u svých krajanů zavádět řecký způsob života.

4:10  Quod cum rex annuisset, et obtinuisset principatum, statim ad gentilem ritum contribules suos transferre cœpit,

4:11  And abolishing those things, which had been decreed of special favour by the kings in behalf of the Jews, by the means of John, the father of that Eupolemus, who went ambassador to Rome to make amity and alliance, he disannulled the lawful ordinances of the citizens, and brought in fashions that were perverse.

4:11  Rušil laskavé královské výsady, které pro Židy získal Jan, otec onoho Eupolema, který kdysi šel vyjednat přátelství a spojenectví s Římany. Rušil také řádná občanská práva a zaváděl nové nemravné obyčeje.

4:11  et amotis his quæ humanitatis causa Judæis a regibus fuerant constituta per Joannem patrem Eupolemi, qui apud Romanos de amicitia et societate functus est legatione legitima, civium jura destituens, prava instituta sanciebat.

4:12  For he had the boldness to set up, under the very castle, a place of exercise, and to put all the choicest youths in brothel houses.

4:12  S potěšením postavil gymnasion přímo pod jeruzalémským hradem a nejlepší mladé muže přiměl nosit řecké klobouky.

4:12  Etenim ausus est sub ipsa arce gymnasium constituere, et optimos quosque epheborum in lupanaribus ponere.

4:13  Now this was not the beginning, but an increase, and progress of heathenish and foreign manners, through the abominable and unheard of wickedness of Jason, that impious wretch, and no priest.

4:13  Zvrhlost onoho Jásona neznala mezí (bezbožník to byl, žádný velekněz!). Helenizace a rozmach cizích způsobů dosáhly takového vrcholu,

4:13  Erat autem hoc non initium, sed incrementum quoddam, et profectus gentilis et alienigenæ conversationis, propter impii et non sacerdotis Jasonis nefarium, et inauditum scelus :

4:14  Insomuch that the priests were not now occupied about the offices of the altar, but despising the temple and neglecting the sacrifices, hastened to be partakers of the games, and of the unlawful allowance thereof, and of the exercise of the discus.

4:14  že kněží se už přestali zajímat o službu u oltáře. Chrámem pohrdali, oběti zanedbávali a jen zaznělo znamení gongu, spěchali účastnit se nemravné podívané na zápasišti.

4:14  ita ut sacerdotes jam non circa altaris officia dediti essent, sed contempto templo et sacrificiis neglectis, festinarent participes fieri palæstræ et præbitionis ejus injustæ, et in exercitiis disci.

4:15  And setting nought by the honours of their fathers, they esteemed the Grecian glories for the best:

4:15  Hodnoty svých předků považovali za bezcenné a nejvíc jim záleželo na řeckých poctách.

4:15  Et patrios quidem honores nihil habentes, græcas glorias optimas arbitrabantur :

4:16  For the sake of which they incurred a dangerous contention, and followed earnestly their ordinances, and in all things they coveted to be like them, who were their enemies and murderers.

4:16  Kvůli tomu také padli do těžkých nesnází, protože ti, jejichž způsoby tolik obdivovali a jimž se chtěli ve všem podobat, se stali jejich nepřáteli a katy.

4:16  quarum gratia periculosa eos contentio habebat, et eorum instituta æmulabantur, ac per omnia his consimiles esse cupiebant, quos hostes et peremptores habuerant.

4:17  For acting wickedly against the laws of God doth not pass unpunished: but this the time following will declare.

4:17  Bezbožně odmítat božské zákony se totiž nevyplácí, jak se ještě ukáže.

4:17  In leges enim divinas impie agere impune non cedit : sed hoc tempus sequens declarabit.

4:18  Now when the game that was used every fifth year was kept at Tyre, the king being present,

4:18  V Týru se pak jako každé čtyři roky konaly hry, jimž byl přítomen také král,

4:18  Cum autem quinquennalis agon Tyri celebraretur, et rex præsens esset,

4:19  The wicked Jason sent from Jerusalem sinful men, to carry three hundred didrachmas of silver for the sacrifice of Hercules; but the bearers thereof desired it might not be bestowed on the sacrifices, because it was not necessary, but might be deputed for other charges.

4:19  a ten mizera Jáson tam jako vyslance Jeruzaléma poslal antiochovce, aby tam donesli 300 stříbrných drachem na oběť Heraklovi. Sami doručitelé ale chápali, že se to nehodí, a tak požádali, aby prostředky nebyly užity na oběť, ale na úhradu jiných nákladů.

4:19  misit Jason facinorosus ab Jerosolymis viros peccatores, portantes argenti didrachmas trecentas in sacrificum Herculis : quas postulaverunt hi qui asportaverant ne in sacrificiis erogarentur, quia non oporteret, sed in alios sumptus eas deputari.

4:20  So the money was appointed by him that sent it to the sacrifice of Hercules: but because of them that carried it was employed for the making of galleys.

4:20  Odesilatel je tedy chtěl věnovat na Heraklovu oběť, díky doručitelům však připadly na vybavení trojveslic.

4:20  Sed hæ oblatæ sunt quidem ab eo qui miserat in sacrificium Herculis : propter præsentes autem datæ sunt in fabricam navium triremium.

4:21  Now when Apollonius, the son of Mnestheus was sent into Egypt to treat with the nobles of king Philometor, and Antiochus understood that he was wholly excluded from the affairs of the kingdom, consulting his own interest, he departed thence and came to Joppe, and from thence to Jerusalem.

4:21  Když pak byl v Egyptě korunován za krále Filometor, Antiochos tam poslal Apollonia, syna Menestheova, a od něj se dozvěděl, že tento král bude nepřítelem jeho vlády. Snažil se tedy postarat o vlastní bezpečnost a vydal se do Joppy, odkud zamířil do Jeruzaléma.

4:21  Misso autem in Ægyptum Apollonio Mnesthei filio propter primates Ptolemæi Philometoris regis, cum cognovisset Antiochus alienum se a negotiis regni effectum, propriis utilitatibus consulens, profectus inde venit Joppen, et inde Jerosolymam.

4:22  Where he was received in a magnificent manner by Jason, and the city, and came in with torch lights, and with praises, and from thence he returned with his army into Phenicia.

4:22  Jáson i celé město ho velkolepě přijali s ovacemi a průvodem pochodní. On pak se svým vojskem pokračoval do Fénicie.

4:22  Et magnifice ab Jasone et civitate susceptus, cum facularum luminibus et laudibus ingressus est : et inde in Phœnicen exercitum convertit.

4:23  Three years afterwards Jason sent Menelaus, brother of the aforesaid Simon, to carry money to the king, and to bring answers from him concerning certain necessary affairs.

4:23  Po třech letech poslal Jáson Menelaa, bratra zmíněného Šimona, aby králi donesl peníze a vyřídil s ním některé důležité věci.

4:23  Et post triennii tempus, misit Jason Menelaum supradicti Simonis fratrem portantem pecunias regi, et de negotiis necessariis responsa perlaturum.

4:24  But he being recommended to the king, when he had magnified the appearance of his power, got the high priesthood for himself, by offering more than Jason by three hundred talents of silver.

4:24  Když Menelaa králi představili, začal mu lichotit a tvářil se jako vlivný člověk, a tak pro sebe získal velekněžský úřad, protože nabídl o 300 talentů stříbra více než Jáson.

4:24  At ille commendatus regi, cum magnificasset faciem potestatis ejus, in semetipsum retorsit summum sacerdotium, superponens Jasoni talenta argenti trecenta.

4:25  So having received the king's mandate, he returned, bringing nothing worthy of the high priesthood: but having the mind of a cruel tyrant, and the rage of a savage beast.

4:25  Vrátil se tedy s pověřovacími listinami od krále, ale velekněžství si ničím nezasloužil. Naopak měl v sobě zlobu krutého tyrana a zuřivost divoké šelmy.

4:25  Acceptisque a rege mandatis, venit, nihil quidem habens dignum sacerdotio : animos vero crudelis tyranni, et feræ beluæ iram gerens.

4:26  Then Jason, who had undermined his own brother, being himself undermined, was driven out a fugitive into the country of the Ammonites.

4:26  A tak Jáson, který předtím získal úřad svého bratra úplatkem, byl sám úplatkem sesazen a skončil jako uprchlík v zemi Amonců.

4:26  Et Jason quidem, qui proprium fratrem captivaverat, ipse deceptus profugus in Ammanitem expulsus est regionem.

4:27  So Menelaus got the principality: but as for the money he had promised to the king, he took no care, when Sostratus, the governor of the castle, called for it.

4:27  Menelaos zastával úřad, ale peníze slíbené králi řádně neplatil,

4:27  Menelaus autem principatum quidem obtinuit : de pecuniis vero regi promissis, nihil agebat, cum exactionem faceret Sostratus, qui arci erat præpositus,

4:28  For to him appertained the gathering of the taxes: wherefore they were both called before the king.

4:28  i když to požadoval velitel hradu Sostratos, který měl vybírání poplatků za úkol. Král si proto nechal oba předvolat.

4:28  nam ad hunc exactio vectigalium pertinebant : quam ob causam utrique ad regem sunt evocati.

4:29  And Menelaus was removed from the priesthood, Lysimachus, his brother, succeeding: and Sostratus alas made governor of the Cyprians.

4:29  Menelaos se mezitím nechal ve velekněžském úřadě zastupovat svým bratrem Lysimachem a Sostratos velitelem kyperských žoldnéřů Kratetem.

4:29  Et Menelaus amotus est a sacerdotio, succedente Lysimacho fratre suo : Sostratus autem prælatus est Cypriis.

4:30  When these things were in doing, it fell out that they of Tharsus, and Mallos, raised a sedition, because they were given for a gift to Antiochus, the king's concubine.

4:30  V té době došlo ke vzpouře obyvatel Tarsu a Mallu, protože jejich města byla věnována darem králově konkubíně Antiochidě.

4:30  Et cum hæc agerentur, contigit Tharsenses et Mallotas seditionem movere, eo quod Antiochidi regis concubinæ dono essent dati.

4:31  The king, therefore, went in all haste to appease them, leaving Andronicus, one of his nobles, for his deputy.

4:31  Král proto spěchal ty záležitosti urovnat a nechal se zastupovat Andronikem, jedním ze svých hodnostářů.

4:31  Festinanter itaque rex venit sedare illos, relicto suffecto uno ex comitibus suis Andronico.

4:32  Then Menelaus supposing that he had found a convenient time, having stolen certain vessels of gold out of the temple, gave them to Andronicus, and others he had sold at Tyre, and in the neighbouring cities:

4:32  Menelaos tehdy usoudil, že nastala vhodná příležitost, ukradl část zlatého chrámového nádobí a daroval je Andronikovi. Jiné kusy se mu podařilo rozprodat v Týru a okolních městech.

4:32  Ratus autem Menelaus accepisse se tempus opportunum, aurea quædam vasa e templo furatus donavit Andronico, et alia vendiderat Tyri, et per vicinas civitates.

4:33  Which when Onias understood most certainly, he reproved him, keeping himself in a safe place at Antioch, beside Daphne.

4:33  Když se o tom dozvěděl Oniáš, veřejně to odsoudil ze svého bezpečného ústraní v Dafně u Antiochie.

4:33  Quod cum certissime cognovisset Onias, arguebat eum, ipse in loco tuto se continens Antiochiæ secus Daphnem.

4:34  Whereupon Menelaus coming to Andronicus, desired him to kill Onias. And he went to Onias, and gave him his right hand with an oath, and (though he were suspected by him) persuaded him to come forth out of the sanctuary, and immediately slew him, without any regard to justice.

4:34  Menelaos proto Andronika tajně přesvědčoval, že Oniáše musí zneškodnit. Ten se tedy vydal za Oniášem, lstí získal jeho důvěru, zavázal se přísahami a stvrdil je stiskem pravice. A ačkoli ho úplně nezbavil podezření, přesto se mu podařilo vylákat ho z jeho bezpečného útočiště. Pak ho hned bez ostychu před spravedlností zabil.

4:34  Unde Menelaus accedens ad Andronicum, rogabat ut Oniam interficeret. Qui cum venisset ad Oniam, et datis dextris cum jurejurando (quamvis esset ei suspectus) suasisset de asylo procedere, statim eum peremit, non veritus justitiam.

4:35  For which cause not only the Jews, but also the other nations, conceived indignation, and were much grieved for the unjust murder of so great a man.

4:35  Nehorázná vražda takového muže pobouřila a popudila už nejen Židy, ale i mnoho pohanů.

4:35  Ob quam causam non solum Judæi, sed aliæ quoque nationes indignabantur, et moleste ferebant de nece tanti viri injusta.

4:36  And when the king was come back from the places of Cilicia, the Jews that were at Antioch, and also the Greeks, went to him: complaining of the unjust murder of Onias.

4:36  Když se král vrátil z kilikijských krajů, Židé z hlavního města si přišli stěžovat a jejich rozhořčení nad Oniášovou bezdůvodnou vraždou sdíleli i Řekové.

4:36  Sed regressum regem de Ciliciæ locis adierunt Judæi apud Antiochiam, simul et Græci, conquerentes de iniqua nece Oniæ.

4:37  Antiochus, therefore, was grieved in his mind for Onias, and being moved to pity, shed tears, remembering the sobriety and modesty of the deceased.

4:37  Antiochos byl hluboce zarmoucen a pohnut lítostí a při vzpomínce na skromnost a příkladný život zesnulého se rozplakal.

4:37  Contristatus itaque animo Antiochus propter Oniam, et flexus ad misericordiam, lacrimas fudit, recordatus defuncti sobrietatem et modestiam :

4:38  And being inflamed to anger, he commanded Andronicus to be stripped of his purple, and to be led about through all the city: and that in the same place wherein he had committed the impiety against Onias, the sacrilegious wretch should be put to death, the Lord repaying him his deserved punishment.

4:38  V zápalu hněvu pak Andronikovi ihned odňal purpurový plášť, strhl mu šaty, nechal ho provést celým městem až na místo, kde spáchal ten zločin na Oniášovi, a tam toho vraha sprovodil ze světa. Tak ho Hospodin potrestal, jak si zasloužil.

4:38  accensisque animis Andronicum purpura exutum, per totam civitatem jubet circumduci : et in eodem loco in quo in Oniam impietatem commiserat, sacrilegum vita privari, Domino illi condignam retribuente pœnam.

4:39  Now when many sacrileges had been committed by Lysimachus in the temple, by the counsel of Menelaus, and the rumour of it was spread abroad, the multitude gathered themselves together against Lysimachus, a great quantity of gold being already carried away.

4:39  Lysimachos ve městě páchal s Menelaovým vědomím množství svatokrádeží, a když se to proslechlo i na veřejnosti, srotil se proti němu lid (neboť už byla rozkradena spousta zlatých nádob).

4:39  Multis autem sacrilegiis in templo a Lysimacho commissis Menelai consilio, et divulgata fama, congregata est multitudo adversum Lysimachum multo jam auro exportato.

4:40  Wherefore the multitude making an insurrection, and their minds being filled with anger, Lysimachus armed about three thousand men, and began to use violence, one Tyrannus being captain, a man far gone both in age and in madness.

4:40  Zástupy se bouřily a byly čím dál rozhněvanější. Lysimachos proto vyzbrojil na 3000 mužů a rozpoutal násilnosti, v jejichž čele stanul jistý Auranos, muž pokročilý jak věkem, tak bezhlavostí.

4:40  Turbis autem insurgentibus, et animis ira repletis, Lysimachus armatis fere tribus millibus iniquis manibus uti cœpit, duce quodam tyranno, ætate pariter et dementia provecto.

4:41  But when they perceived the attempt of Lysimachus, some caught up stones, some strong clubs, and some threw ashes upon Lysimachus.

4:41  Když lidé zpozorovali, že na ně Lysimachos útočí, chopili se jedni kamenů, druzí kusů dřeva a jiní aspoň sbírali popel ležící kolem a porůznu to házeli na Lysimachovy muže.

4:41  Sed ut intellexerunt conatum Lysimachi, alii lapides, alii fustes validos arripuere : quidam vero cinerem in Lysimachum jecere.

4:42  And many of them were wounded, and some struck down to the ground, but all were put to flight: and as for the sacrilegious fellow himself, they slew him beside the treasury.

4:42  Mnoho z nich tak zranili, některé i zabili, a všechny zahnali na útěk. Samotného toho svatokrádežníka pak zneškodnili u pokladnice.

4:42  Et multi quidem vulnerati, quidam autem et prostrati, omnes vero in fugam conversi sunt : ipsum etiam sacrilegum secus ærarium interfecerunt.

4:43  Now concerning these matters, an accusation was laid against Menelaus.

4:43  Poté začal soud s Menelaem.

4:43  De his ergo cœpit judicium adversus Menelaum agitari.

4:44  And when the king was come to Tyre, three men were sent from the ancients to plead the cause before him.

4:44  Král se dostavil do Týru a tři muži, poslaní radou starších, před ním přednesli žalobu.

4:44  Et cum venisset rex Tyrum, ad ipsum negotium detulerunt missi tres viri a senioribus.

4:45  But Menelaus being convicted, promised Ptolemee to give him much money to persuade the king to favour him.

4:45  Když Menelaos viděl, že už je skoro ztracen, slíbil Ptolemaiovi, synu Dorymenovu, veliký úplatek, pokud krále obměkčí.

4:45  Et cum superaretur Menelaus, promisit Ptolemæo multas pecunias dare ad suadendum regi.

4:46  So Ptolemee went to the king in a certain court where he was, as it were to cool himself, and brought him to be of another mind:

4:46  Ptolemaios tedy vzal krále stranou do sloupořadí, jako by šli jen na vzduch, a tam ho přesvědčil, aby změnil názor.

4:46  Itaque Ptolemæus in quodam atrio positum quasi refrigerandi gratia regem adiit, et deduxit a sententia :

4:47  So Menelaus, who was guilty of all the evil, was acquitted by him of the accusations: and those poor men, who, if they had pleaded their cause even before Scythians, should have been judged innocent, were condemned to death.

4:47  Král pak Menelaa, viníka všeho toho zla, zprostil obžaloby a ty nebožáky, kterým by i divoši přiznali u soudu právo, odsoudil k smrti.

4:47  et Menelaum quidem universæ malitiæ reum criminibus absolvit : miseros autem qui, etiamsi apud Scythas causam dixissent, innocentes judicarentur, hos morte damnavit.

4:48  Thus they that persecuted the cause for the city, and for the people, and the sacred vessels, did soon suffer unjust punishment.

4:48  Obhájci města, lidu a posvátného nádobí tak bezodkladně podstoupili nespravedlivý trest.

4:48  Cito ergo injustam pœnam dederunt, qui pro civitate, et populo, et sacris vasis causam prosecuti sunt.

4:49  Wherefore even the Tyrians, being moved with indignation, were very liberal towards their burial.

4:49  Sami obyvatelé Týru byli tou křivdou rozhořčeni a pomohli jim vystrojit velkolepý pohřeb.

4:49  Quam ob rem Tyrii quoque indignati, erga sepulturam eorum liberalissimi extiterunt.

4:50  And so through the covetousness of them that were in power, Menelaus continued in authority, increasing in malice to the betraying of the citizens.

4:50  Menelaos tak díky hrabivosti mocných zůstal v úřadě. Byl to čím dál horší ničema, až se stal nejproradnějším nepřítelem vlastních spoluobčanů.

4:50  Menelaus autem, propter eorum qui in potentia erant avaritiam, permanebat in potestate, crescens in malitia ad insidias civium.