CzeB21 - Job - 20

20:1  Sofar Naámský mu na to řekl:

20:2  „Na tohle musím odpovědět, to přece nejde vydržet!

20:3  Když slyším tolik důtek a urážek, můj moudrý duch mi vnuká odpověď:

20:4  Víš přece sám, že odjakživa, už co byl člověk na zem postaven,

20:5  radost ničemů je velmi krátká, štěstí bezbožných je chvilkové.

20:6  I kdyby jeho hrdost k nebi dosáhla a hlavou oblaků se dotýkal,

20:7  jak vlastní lejno zmizí napořád – ‚Kam se poděl?‘ se jeho známí budou ptát.

20:8  Jako sen odletí a bude ten tam, bude zapuzen jak noční vidina.

20:9  Oko, jež vídalo ho, už ho nespatří, nebude k nalezení ve svém obydlí.

20:10  Jeho děti budou muset odškodnit chudáky, vlastníma rukama majetek navrátit.

20:11  Mladická síla, jíž měl plné kosti, do prachu ulehne spolu s ním.

20:12  I když mu zlo chutná v ústech sladce, i když je chová pod jazykem,

20:13  i když je vychutnává, nemá naspěch, i když je převaluje na patře,

20:14  v útrobách mu ale ten pokrm zhořkne, promění se mu v hadí jed.

20:15  Vše, co spolykal, musí vyzvracet, Bůh mu to bohatství z břicha vyžene.

20:16  Bude nasávat hadí jed, jazyk zmijí ho zabije.

20:17  Nikdy nezažije proudy oleje, nebude se koupat v medu a smetaně.

20:18  To, co ukořistil, vrátí netknuté, neužije to, co získal obchodem.

20:19  To proto, že chudákům bořil chýše a zabíral domy, které nestavěl.

20:20  Svoji hladovost neuměl utišit, a proto neunikne vlastní chtivosti.

20:21  Nezbude nic, co by pohltil, už nepotrvá jeho blahobyt.

20:22  Uprostřed nadbytku přijde do úzkých, bída se na něj vrhne ze všech sil.

20:23  Zatímco on si břicho cpe, Bůh na něj sešle vroucí hněv – zaplaví ho svým deštěm střel!

20:24  Na útěku před železnou zbraní zasažen bude lukem bronzovým.

20:25  Ze zad mu náhle trčí šíp a jeho špice se žlučí skví. Kdejaká hrůza ho dostihla,

20:26  na jeho poklady čeká černá tma. Pohltí ho oheň, jenž nebyl rozdmýchán, cokoli zůstalo u něj doma, spolyká.

20:27  Nebesa odhalí jeho vinu, země se postaví proti němu.

20:28  Jeho dům odnese povodeň, proud ho zachvátí v soudný den.

20:29  Takový osud dává Bůh ničemům, takové dědictví jim určil Bůh!“