CzeCSP - Luke - 8

8:1  A stalo se, že potom procházel městy a vesnicemi a hlásal a zvěstoval jako radostnou zvěst Boží království; bylo s ním těch Dvanáct

8:2  a některé ženy, které byly uzdraveny od zlých duchů a nemocí: Marie zvaná Magdalská, od níž kdysi vyšlo sedm démonů,

8:3  Jana, žena Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnohé jiné, které se o ně staraly ze svých prostředků.

8:4  Když se scházel veliký zástup a z jednotlivých měst k němu přicházeli lidé, řekl jim v podobenství:

8:5  „Vyšel rozsévač zasít své semeno. A jak rozséval, některé padlo podél cesty a bylo zašlapáno, a nebeští ptáci je sezobali.

8:6  A jiné padlo na skálu, vyrostlo a uschlo, protože nemělo vláhu.

8:7  A jiné padlo mezi trní; a trní vyrostlo spolu s ním a udusilo je.

8:8  A jiné padlo do dobré země, vyrostlo a vydalo stonásobnou úrodu.“ To řekl a volal: „Kdo má uši k slyšení, ať poslouchá!“

8:9  Jeho učedníci se ho tázali, co to podobenství znamená.

8:10  On řekl: „Vám je dáno poznat tajemství Božího království, ostatním však v podobenstvích, aby hledíce neviděli a slyšíce nechápali.“

8:11  „Toto podobenství znamená: Semeno je Boží slovo.

8:12  Podél cesty jsou ti, kteří uslyšeli, a pak přichází Ďábel a bere Slovo z jejich srdce, aby neuvěřili a nebyli zachráněni.

8:13  Ti na skále, když uslyší, s radostí přijímají Slovo. Protože však nemají kořen, věří jen po určitou dobu a v čas zkoušky odpadají.

8:14  Do trní padlé, to jsou ti, kteří uslyšeli, ale jak jdou svou cestou, dusí je zájmy, bohatství a rozkoše života, a nenesou zralé plody.

8:15  V dobré zemi, to jsou ti, kteří, když uslyšeli Slovo, drží je pevně v ušlechtilém a dobrém srdci a s vytrvalostí nesou ovoce.“

8:16  „Nikdo, když rozsvítí lampu, ji nepřikrývá nádobou, ani ji nestaví pod postel, ale staví ji na svícen, aby ti, kdo vcházejí, viděli světlo.

8:17  Vždyť nic není skrytého, co se nestane zjevným, ani ukrytého, co by zajisté nebylo poznáno a nevyšlo najevo.

8:18  Dávejte tedy pozor, jak slyšíte. Neboť tomu, kdo má, bude dáno, a tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co myslí, že má.“

8:19  Přišla za ním matka a jeho bratři, ale nemohli se s ním pro zástup setkat.

8:20  [A] oznámili mu: „Tvoje matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí tě vidět.“

8:21  On jim však odpověděl: „Má matka a moji bratři jsou ti, kteří slyší Boží slovo a činí je.“

8:22  Stalo se, že jednoho dne vstoupil do lodi se svými učedníky a řekl jim: „Přeplavme se na druhou stranu jezera.“ A vypluli.

8:23  Zatímco se plavili, usnul. A na jezero se snesla větrná bouře; začali se naplňovat vodou a byli v nebezpečí.

8:24  Přistoupili k němu, vzbudili ho a řekli: „Mistře, Mistře, hyneme!“ On vstal, pohrozil větru a přívalu vod; i ustaly a nastal klid.

8:25  Řekl jim: „Kde je vaše víra?“ Ulekli se a užasli a říkali mezi sebou: „Kdo to jen je, že přikazuje dokonce větrům a vodě, a poslouchají ho?“

8:26  Přepluli do krajiny Gerasenů, která je naproti Galileji.

8:27  Když vystoupil na břeh, potkal ho nějaký muž z toho města, který měl démony a už dlouhou dobu si neoblékl žádný oděv a nebydlel v domě, nýbrž v hrobech.

8:28  Když uviděl Ježíše, vykřikl, padl před ním na zem a řekl silným hlasem: „Co je ti po mně, Ježíši, Synu Boha Nejvyššího? Prosím tě, abys mne netrýznil.“

8:29  Ježíš totiž tomu nečistému duchu přikázal, aby od toho člověka vyšel. Neboť ho častokrát zachvacoval; ten muž byl spoutáván řetězy a okovy a byl hlídán, ale pouta trhal a démon ho vyháněl na pustá místa.

8:30  Ježíš se ho otázal: „Jaké je tvé jméno?“ On řekl: „Legie“, protože do něho vstoupilo mnoho démonů.

8:31  A prosili ho, aby jim nepřikazoval odejít do bezedné propasti.

8:32  Bylo tam početné stádo vepřů, které se páslo na svahu hory. Démoni ho poprosili, aby jim dovolil do nich vejít; a dovolil jim to.

8:33  Démoni vyšli od toho člověka a vešli do vepřů, a stádo se zřítilo po svahu do jezera a utopilo se.

8:34  Když pasáci uviděli, co se stalo, utekli a oznámili to ve městě i ve vesnicích.

8:35  Lidé vyšli, aby uviděli, co se stalo; přišli k Ježíšovi a nalezli toho člověka, od něhož vyšli démoni, jak sedí oblečený u Ježíšových nohou a má zdravou mysl. A ulekli se.

8:36  Ti, kteří viděli, jak byl ten démonizovaný zachráněn, jim o tom pověděli.

8:37  A celé to množství lidí z ⌈okolní krajiny Gerasenů⌉ ho požádalo, aby od nich odešel, protože se jich zmocňoval veliký strach. On vstoupil do lodi a vrátil se.

8:38  Muž, od něhož vyšli démoni, ho prosil, aby směl být s ním. Ježíš ho však propustil a řekl:

8:39  „Vrať se domů a vypravuj, jak veliké věci ti učinil Bůh.“ A on odešel a hlásal po celém městě, jak veliké věci mu učinil Ježíš.

8:40  Když se Ježíš vracel, přivítal ho zástup, neboť ho všichni očekávali.

8:41  A hle, přišel muž jménem Jairos; byl to představený synagogy. Padl k Ježíšovým nohám a prosil ho, aby vešel do jeho domu,

8:42  protože měl jedinou dceru, asi dvanáctiletou, a ta umírala. Když Ježíš šel, zástupy ho tísnily.

8:43  A byla tam žena, která měla dvanáct let krvotok [a vynaložila na lékaře všechno, co měla,] a nikdo ji nemohl uzdravit.

8:44  Přistoupila zezadu, dotkla se třásní jeho šatu, a hned jí krvácení přestalo.

8:45  Ježíš řekl: „Kdo se mne dotkl?“ Když všichni zapírali, řekl Petr [a ti, kteří byli s ním]: „Mistře, zástupy tě svírají a tísní [, a říkáš: Kdo se mne dotkl].“

8:46  Ale Ježíš řekl: „Někdo se mne dotkl. Já jsem poznal, že ode mne vyšla moc.“

8:47  Když žena uviděla, že se to neutajilo, s třesením přišla, padla mu k nohám a přede vším lidem vypověděla, proč se ho dotkla a jak byla hned uzdravena.

8:48  On jí řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji.“

8:49  Zatímco ještě mluvil, přišel kdosi z domu představeného synagogy a řekl: „Tvá dcera zemřela, [již] učitele neobtěžuj.“

8:50  Ježíš to uslyšel a odpověděl mu: „Neboj se, jen věř, a bude zachráněna.“

8:51  Když přišel do domu, nedovolil nikomu, aby s ním vešel, kromě Petra, Jana a Jakuba a otce a matky té dívky.

8:52  Všichni nad ní plakali a bili se v prsa. On řekl: „Neplačte. Nezemřela, ale spí.“

8:53  Posmívali se mu, protože věděli, že zemřela.

8:54  On však [všechny vyhnal ven,] uchopil její ruku a zvolal: „Dívko, vstaň!“

8:55  I navrátil se její duch a ona hned vstala. Nařídil, aby jí dali najíst.

8:56  Jejích rodičů se zmocnil úžas. On jim však přikázal, aby nikomu neřekli, co se stalo.