CzeCSP - Luke - 9

9:1  Svolal si Dvanáct [apoštolů] a dal jim sílu a pravomoc nad všemi démony i k léčení nemocí.

9:2  Poslal je hlásat Boží království a uzdravovat [nemocné].

9:3  A řekl jim: „Nic si neberte na cestu, ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze ani nemějte dvě košile.

9:4  A do kteréhokoli domu vejdete, tam zůstávejte a odtamtud vycházejte.

9:5  Kde by vás nepřijali, při odchodu z toho města setřeste prach ze svých nohou na svědectví proti nim.“

9:6  Vydali se na cestu a procházeli jednotlivé vesnice, hlásali evangelium a všude uzdravovali.

9:7  Tetrarcha Herodes uslyšel o všem, co se dálo, a byl na rozpacích, protože někteří říkali, že Jan vstal z mrtvých,

9:8  jiní, že se zjevil Eliáš, a jiní, že vstal některý z dávných proroků.

9:9  Herodes řekl: „Jana jsem sťal. Kdo je ten, o němž slyším takové věci?“ A usiloval ho uvidět.

9:10  Když se apoštolové vrátili, vypravovali mu, co všechno učinili. Vzal je s sebou a odebral se stranou do města zvaného Betsaida.

9:11  Když se to zástupy dozvěděly, vydaly se za ním. On je přijal a mluvil k nim o Božím království a uzdravoval ty, kteří potřebovali uzdravení.

9:12  Den se začal nachylovat. Přistoupilo k němu těch Dvanáct a řekli mu: „Propusť zástup, ať jdou do okolních vesnic a statků opatřit si nocleh a nalézt potravu, protože jsme zde na pustém místě.“

9:13  Řekl jim: „Vy jim dejte najíst!“ Oni řekli: „Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby. Nebo snad máme my jít a nakoupit pokrm pro všechen tento lid?“

9:14  Bylo tam totiž asi pět tisíc mužů. Řekl svým učedníkům: „Rozsaďte je do skupin asi po padesáti.“

9:15  I učinili tak a všechny rozsadili.

9:16  Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal je, rozlámal a dával učedníkům, aby je předložili zástupu.

9:17  A jedli a nasytili se všichni. A bylo sebráno, co jim zbylo -- dvanáct nůší úlomků.

9:18  I stalo se, když se o samotě modlil a když s ním byli jeho učedníci, že se jich otázal: „Za koho mne zástupy pokládají?“

9:19  Oni odpověděli: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní říkají, že vstal některý z dávných proroků.“

9:20  Řekl jim: „Za koho mne pokládáte vy?“ Petr odpověděl: „Za Božího Pomazaného.“

9:21  Důrazně jim přikázal, aby to nikomu neříkali,

9:22  a řekl: „Syn člověka musí mnoho vytrpět, být zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, být zabit a třetího dne být vzkříšen.“

9:23  Všem pak říkal: „Chce–li kdo jít za mnou, ať zapře sám sebe a [každý den] vezme svůj kříž a následuje mne.

9:24  Neboť kdo by chtěl svou duši zachránit, zahubí ji; kdo by však svou duši zahubil kvůli mně, ten ji zachrání.

9:25  Vždyť co člověku prospívá, když získal celý svět, ale sebe poškodil nebo zahubil?

9:26  Neboť kdo by se styděl za mne a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, když přijde v slávě své i Otcově a svatých andělů.

9:27  Vpravdě vám pravím: Jsou někteří z těch, kdo tu stojí, kteří určitě neokusí smrti, dokud nespatří Boží království.“

9:28  Asi osm dní po těchto slovech vzal s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil na horu, aby se pomodlil.

9:29  A když se modlil, vzhled jeho tváře se změnil a jeho oděv se bělostně rozzářil.

9:30  A hle, dva muži s ním rozmlouvali -- byli to Mojžíš a Eliáš,

9:31  kteří se ukázali v slávě a mluvili o jeho odchodu, který se měl naplnit v Jeruzalémě.

9:32  Petr a jeho druhové byli obtíženi spánkem. Když se probudili, uviděli jeho slávu a ty dva muže stojící s ním.

9:33  I stalo se, když se od něho oddělovali, že Petr řekl Ježíšovi: „Mistře, je pro nás dobré tu být. Udělejme tři stánky, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Nevěděl, co mluví.

9:34  Zatímco to říkal, objevil se oblak a zastiňoval je. Ulekli se, když vcházeli do oblaku.

9:35  A z oblaku se ozval hlas: „Toto je můj Syn, Vyvolený, toho poslouchejte.“

9:36  A když zazněl ten hlas, nalezli Ježíše samotného. Umlkli a nikomu v oněch dnech nepověděli nic o tom, co uviděli.

9:37  Stalo se příštího dne, když sestoupili s hory, že mu vyšel vstříc veliký zástup.

9:38  A hle, jakýsi muž ze zástupu zvolal: „Učiteli, prosím tě, podívej se na mého syna, je můj jediný!

9:39  Hle, zachvacuje ho duch a on znenadání křičí, lomcuje jím, až má pěnu kolem úst, a jen stěží od něho odchází; tak ho moří.

9:40  Poprosil jsem tvé učedníky, aby ho vyhnali, ale nemohli.“

9:41  Ježíš odpověděl: „Ach, pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě budu s vámi a budu vás snášet? Přiveď sem svého syna.“

9:42  Ještě když přicházel, démon ho povalil a zalomcoval jím. Ježíš pohrozil nečistému duchu, uzdravil dítě a vrátil je jeho otci.

9:43  Všichni byli ohromeni nad Boží velebností. Zatímco se všichni podivovali nad tím vším, co činil, řekl svým učedníkům:

9:44  „Vložte si do svých uší tato slova: Syn člověka bude vydán do rukou lidí.“

9:45  Oni však tomuto výroku nerozuměli, byl před nimi zahalen, aby jej nepochopili; a báli se ho na tento výrok zeptat.

9:46  ⌈Napadla je myšlenka⌉, kdo že je z nich největší.

9:47  Protože Ježíš znal uvažování jejich srdce, uchopil dítě, postavil je vedle sebe

9:48  a řekl jim: „Kdo by přijal toto dítě na základě mého jména, mne přijímá, a kdo by přijal mne, přijímá toho, který mne poslal. Neboť kdo je nejmenší mezi vámi všemi, ten je veliký.“

9:49  Jan na to řekl: „Mistře, viděli jsme kohosi, jak ve tvém jménu vyhání démony, a bránili jsme mu, protože nechodí s námi.“

9:50  Ježíš mu řekl: „Nebraňte mu, neboť kdo není proti vám, je pro vás.“

9:51  Stalo se, když se naplňovaly dny, kdy měl být vzat vzhůru, že ⌈se pevně rozhodl⌉ jít do Jeruzaléma.

9:52  Poslal ⌈před sebou⌉ posly; ti vyšli a vstoupili do jedné samařské vesnice, aby pro něho vše připravili.

9:53  Ale tam jej nepřijali, protože ⌈byl rozhodnut jít⌉ do Jeruzaléma.

9:54  Když to uviděli učedníci Jakub a Jan, řekli: „Pane, chceš, abychom přikázali ohni sestoupit s nebe a zahubit je [jako to učinil i Eliáš]?“

9:55  Obrátil se a pokáral je. [Řekl: „Nevíte, jakého jste ducha.“]

9:56  A šli do jiné vesnice.

9:57  Když šli cestou, kdosi mu řekl: „Budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“

9:58  A Ježíš mu řekl: „Lišky mají doupata a nebeští ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“

9:59  Jinému řekl: „Následuj mne!“ On řekl: „[Pane,] dovol mi, abych odešel nejprve pohřbít svého otce.“

9:60  Řekl mu: „Nech mrtvé pohřbít jejich mrtvé; ty však jdi a rozhlašuj Boží království.“

9:61  Také jiný řekl: „Budu tě následovat, Pane, jen mi napřed dovol se rozloučit s těmi, kteří jsou v mém domě.“

9:62  Ježíš mu řekl: „Nikdo, kdo vloží [svou] ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro Boží království.“