CzeCSP - Luke - 20

20:1  A stalo se v jednom z těch dnů, kdy učil lid v chrámě a zvěstoval evangelium, že k němu přistoupili velekněží a učitelé Zákona se staršími

20:2  a řekli mu: „Pověz nám, v jaké pravomoci to činíš? Nebo kdo je ten, který ti tuto pravomoc dal?“

20:3  Odpověděl jim: „I já se vás zeptám na [jednu] věc. Povězte mi:

20:4  Křest Janův byl z nebe, nebo z lidí?“

20:5  Oni o tom mezi sebou rozvažovali: „Řekneme–li z nebe, řekne: Proč jste mu neuvěřili?

20:6  Řekneme–li však z lidí, všechen lid nás bude kamenovat, neboť je přesvědčen, že Jan byl prorok.“

20:7  I odpověděli, že nevědí, odkud.

20:8  A Ježíš jim řekl: „Ani já vám nepovím, v jaké pravomoci to činím.“

20:9  Začal lidu říkat toto podobenství: „[Jeden] člověk vysadil vinici, pronajal ji vinařům a na dlouhou dobu odcestoval.

20:10  V stanovený čas poslal k vinařům otroka, aby mu dali díl z úrody vinice. Avšak vinaři ho zbili a poslali s prázdnou.

20:11  Poslal ještě jiného otroka; oni však i toho zbili, zneuctili a poslali s prázdnou.

20:12  A poslal ještě třetího; i toho zranili a vyhnali.

20:13  Pán vinice řekl: Co mám udělat? Pošlu svého milovaného syna; snad ⌈se před ním zastydí.⌉

20:14  Když ho vinaři spatřili, domlouvali se mezi sebou: To je dědic. Zabijme ho, aby dědictví bylo naše.

20:15  A vyhodili ho z vinice ven a zabili. Co jim tedy učiní pán vinice?

20:16  Přijde, zahubí tyto vinaře a vinici dá jiným.“ Když to uslyšeli, řekli: „Kéž se tak nestane!“

20:17  On na ně pohlédl a řekl: „Co tedy znamená to, co je napsáno: Kámen, který stavitelé po prozkoumání zavrhli, se stal hlavou úhlu.

20:18  Každý, kdo padne na ten kámen, roztříští se, a na koho padne, toho rozdrtí.“

20:19  V tu hodinu na něj chtěli učitelé Zákona a velekněží vztáhnout ruce, ale báli se lidu. Poznali totiž, že toto podobenství řekl proti nim.

20:20  ⌈Pozorně ho sledovali⌉ a poslali špehy, kteří předstírali, že jsou spravedliví, aby ⌈ho chytili za slovo⌉, a tak ho mohli vydat vrchnosti a vladařově pravomoci.

20:21  Otázali se ho: „Učiteli, víme, že správně mluvíš a učíš a ⌈nebereš ohled na osobu⌉, ale podle pravdy učíš Boží cestě.

20:22  Je nám dovoleno dát daň císaři, nebo ne?“

20:23  Ježíš zpozoroval jejich lstivost a řekl jim:

20:24  „[Proč mne zkoušíte?] Ukažte mi denár! Čí má obraz a nápis?“ Oni řekli: „Císařův.“

20:25  On jim řekl: „Odevzdejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“

20:26  A nedokázali ho před lidem nachytat v [jeho] řeči; podivili se jeho odpovědi a zmlkli.

20:27  Přišli někteří ze saduceů, kteří popírají vzkříšení, a zeptali se ho:

20:28  „Učiteli, Mojžíš nám napsal, že zemře–li něčí bratr, který má ženu a je bezdětný, aby si tu ženu vzal za manželku jeho bratr a vzbudil svému bratru potomka.

20:29  Bylo tedy sedm bratrů. Oženil se první a zemřel bezdětný.

20:30  Stejně i druhý.

20:31  Také třetí si ji vzal a stejně všech sedm; nezanechali děti a zemřeli.

20:32  Nakonec zemřela i ta žena.

20:33  Komu z nich bude tato žena patřit při vzkříšení? Vždyť všech sedm ji mělo za ženu.“

20:34  Ježíš jim řekl: „Synové tohoto věku se žení a vdávají.

20:35  Avšak ti, kteří budou uznáni za hodny dosáhnout budoucího věku a zmrtvýchvstání, se nebudou ženit ani vdávat.

20:36  Vždyť již nebudou moci ani zemřít, neboť budou jako andělé a budou synové Boží, jsouce syny zmrtvýchvstání.

20:37  A že mrtví vstávají, ukázal i Mojžíš při keři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým, Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.

20:38  Bůh není Bohem mrtvých, ale živých, neboť všichni žijí jemu.“

20:39  Někteří z učitelů Zákona na to řekli: „Učiteli, dobře jsi to řekl.“

20:40  A už se ho neodvažovali na nic ptát.

20:41  Řekl jim: „Jak mohou říkat, že Kristus je Davidovým synem?

20:42  Vždyť sám David v knize Žalmů říká: Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici,

20:43  dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou..

20:44  David ho tedy nazývá Pánem; jakpak tedy je jeho synem?“

20:45  Když všechen lid poslouchal, řekl [svým] učedníkům:

20:46  „Mějte se na pozoru před učiteli Zákona, kteří se chtějí procházet v dlouhých řízách, mají rádi pozdravy na tržištích, přední sedadla v synagogách a přední místa na hostinách.

20:47  Vyjídají domy vdov a okázale se dlouho modlí; ti dostanou větší trest.“