CzeB21 - Acts - 7

7:1  Velekněz se ho zeptal: „Je to tak?“

7:2  Štěpán odpověděl: „Bratři a otcové, slyšte! Když byl náš otec Abraham ještě v Mezopotámii, předtím než se usadil v Cháranu, ukázal se mu Bůh slávy

7:3  a řekl mu: ‚Odejdi ze své země a ze svého příbuzenstva a pojď do země, kterou ti ukážu.‘

7:4  Tehdy odešel ze země Chaldejců a usadil se v Cháranu. Když pak jeho otec zemřel, Bůh ho odtud přestěhoval do země, v níž teď bydlíte.

7:5  Nedal mu v ní za dědictví ani stopu země, ale slíbil ji dát do vlastnictví jemu a jeho semeni po něm. I když byl ještě bezdětný,

7:6  Bůh mu řekl: ‚Tvoji potomci budou žít jako přistěhovalci v cizí zemi. Budou zotročeni a utiskováni po čtyři sta let.

7:7  Národ, jemuž budou otročit, ale budu soudit,‘ řekl Bůh. ‚Potom odejdou a budou mi sloužit na tomto místě.‘

7:8  Tehdy jim vydal smlouvu o obřízce. Když pak Abraham zplodil Izáka, osmého dne ho obřezal a stejně tak Izák Jákoba a Jákob dvanáct patriarchů.

7:9  Patriarchové žárlili na Josefa a prodali ho do Egypta, ale Bůh byl s ním.

7:10  Vysvobodil ho ze všech jeho soužení a dal mu před faraonem, egyptským králem, milost a moudrost, takže ho ustanovil správcem Egypta i celého svého domu.

7:11  Potom nastal po celém Egyptě i Kanaánu hlad a veliké soužení, takže naši otcové neměli co jíst.

7:12  Když Jákob uslyšel, že v Egyptě je obilí, poslal tam naše otce.

7:13  Když přišli podruhé, Josef se dal svým bratrům poznat, a tak se farao seznámil s Josefovou rodinou.

7:14  Josef pak k sobě pozval svého otce Jákoba i celé své příbuzenstvo v počtu sedmdesáti pěti osob.

7:15  Jákob tedy sestoupil do Egypta, kde zemřel on i naši otcové.

7:16  Potom byli přeneseni do Šechemu a pochováni v hrobě, který Abraham koupil za stříbro od synů Šechemova otce Chamora.

7:17  Jak se blížil čas, kdy se mělo naplnit Boží zaslíbení Abrahamovi, náš lid v Egyptě rostl a množil se,

7:18  dokud nepovstal jiný král, který už o Josefovi nevěděl.

7:19  Choval se k našemu národu lstivě a nutil naše předky odkládat vlastní novorozence, aby nepřežili.

7:20  V té době se narodil Mojžíš. Byl překrásný. Tři měsíce ho chovali v rodném domě,

7:21  a když ho museli odložit, vzala si ho faraonova dcera a vychovala ho jako vlastního syna.

7:22  Mojžíš byl vyučen veškeré moudrosti Egypťanů a byl mocný ve slovech i skutcích.

7:23  Když mu bylo čtyřicet let, rozhodl se navštívit své bratry, syny Izraele.

7:24  Uviděl, jak jeden z nich trpí bezpráví; zastal se ho, pomstil toho ubožáka a Egypťana zabil.

7:25  Myslel si, že jeho bratři porozumí, že jim Bůh skrze něho přináší spásu, ale oni nerozuměli.

7:26  Navštívil je i druhého dne a snažil se usmířit jejich potyčku: ‚Muži, jste bratři! Proč jeden druhému ubližujete?‘

7:27  Ten, který ubližoval svému bližnímu, jej však odstrčil: ‚Kdo tě ustanovil naším vůdcem a soudcem?

7:28  Chceš mě snad zabít, jako jsi včera zabil toho Egypťana?‘

7:29  Kvůli těm slovům pak Mojžíš utekl a žil jako přistěhovalec v midiánské zemi, kde zplodil dva syny.

7:30  Po dalších čtyřiceti letech se mu na poušti u hory Sinaj ukázal anděl v plameni hořícího keře.

7:31  Mojžíš se tomu vidění podivil. Když se přiblížil, aby se lépe podíval, zazněl k němu Hospodinův hlas:

7:32  ‚Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.‘ Mojžíš se roztřásl a neodvažoval se podívat.

7:33  Hospodin mu řekl: ‚Zuj si obuv z nohou, protože místo, na němž stojíš, je svatá půda.

7:34  Zřetelně jsem viděl trápení svého lidu v Egyptě; slyšel jsem jejich nářek a sestoupil jsem, abych je vysvobodil. Nyní tedy pojď, pošlu tě do Egypta.‘

7:35  Tohoto Mojžíše, kterého zavrhli, když řekli: ‚Kdo tě ustanovil vůdcem a soudcem?‘, toho Bůh poslal jako vůdce a vysvoboditele, když se mu prostřednictvím anděla ukázal v onom keři.

7:36  Tento Mojžíš je vyvedl na svobodu a konal zázraky a znamení v egyptské zemi, na Rudém moři a po čtyřicet let na poušti.

7:37  Tento Mojžíš řekl synům Izraele: ‚Bůh vám z vašich bratrů vzbudí Proroka, jako jsem já.‘

7:38  Tento Mojžíš byl ve shromáždění Božího lidu na poušti. Stál mezi andělem, který k němu mluvil na hoře Sinaj, a našimi otci. To on přijal živá slova, aby je předal nám.

7:39  Naši otcové ho ale nechtěli poslouchat. Zavrhli ho a v srdcích se obrátili do Egypta.

7:40  Řekli Áronovi: ‚Udělej nám bohy, kteří by nás vedli! Kdo ví, co se stalo s tím Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta.‘

7:41  Tehdy si udělali tele, přinesli té modle oběti a radovali se z výtvoru svých rukou.

7:42  Bůh se od nich odvrátil a nechal je sloužit nebeskému zástupu, jak je psáno v knize proroků: ‚Obětovali jste snad mně své oběti a dary těch čtyřicet let na poušti, dome izraelský?

7:43  Vztyčili jste stánek Molocha a hvězdu svého boha Remfana, obrazy, jež jste si udělali, abyste se jim klaněli! Proto vás vystěhuji až za Babylon.‘

7:44  Naši otcové měli na poušti Stánek svědectví, jak nařídil Ten, který řekl Mojžíšovi, aby ho udělal podle vzoru, který viděl.

7:45  Tento stánek převzali naši otcové a s Jozuem jej vnesli na území pohanů, které Bůh před našimi otci vyhnal. Tak to bylo až do dnů Davida,

7:46  kterého si Bůh oblíbil a který prosil, aby mohl Bohu Jákobovu zřídit příbytek.

7:47  Šalomoun mu potom postavil dům.

7:48  Nejvyšší ale nebydlí v chrámech udělaných rukama. Jak říká prorok:

7:49  ‚Nebe je můj trůn, zemi mám u nohou jako podnožku. Jaký mi chcete stavět dům, praví Hospodin, a jaké místo, kde bych spočinul?

7:50  Copak jsem toto vše svou rukou nestvořil?‘

7:51  Jak jste jen tvrdošíjní! Chybí vám obřízka srdce a uší! Stále jen vzdorujete Duchu svatému – jak vaši otcové, tak i vy!

7:52  Kterého z proroků vaši otcové nepronásledovali? Zabíjeli ty, kdo předpovídali příchod toho Spravedlivého, a vy jste ho teď zradili a zavraždili.

7:53  Přijali jste Zákon z rukou andělů, ale nezachovali jste ho!“

7:54  Když to slyšeli, rozzuřili se tak, že na Štěpána začali skřípět zuby.

7:55  On však, plný Ducha svatého, upřel pohled k nebi. Uviděl Boží slávu a Ježíše stojícího po Boží pravici

7:56  a zvolal: „Hle, vidím otevřené nebe a Syna člověka stojícího po Boží pravici!“

7:57  Začali hlasitě křičet, zacpali si uši a svorně se na něj vrhli.

7:58  Vyhnali ho ven z města, kde ho kamenovali. Svědkové si tehdy odložili pláště k nohám mladíka jménem Saul.

7:59  Zatímco ho kamenovali, Štěpán se modlil: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha.“

7:60  Klesl na kolena a hlasitě zvolal: „Nepočítej jim tento hřích, Pane!“ Po těch slovech zesnul.