CzeCEP - John - 4

4:1  Když se Pán dověděl, že farizeové uslyšeli, jak on získává a křtí více učedníků než Jan -

4:2  ač Ježíš sám nekřtil, nýbrž jeho učedníci -

4:3  opustil Judsko a odešel opět do Galileje.

4:4  Musel však projít Samařskem.

4:5  Na té cestě přišel k samařskému městu jménem Sychar, v blízkosti pole, jež dal Jákob svému syny Josefovi;

4:6  tam byla Jákobova studna. Ježíš, unaven cestou, usedl u té studny. Bylo kolem poledne.

4:7  Tu přichází samařská žena, aby načerpala vody. Ježíš jí řekne: „Dej mi pít!“ -

4:8  Jeho učedníci odešli před tím do města, aby nakoupili něco k jídlu. -

4:9  Samařská žena mu odpoví: „Jak ty jako Žid, můžeš chtít ode mne, Samařanky, abych ti dala napít?“ Židé se totiž se Samařany nestýkají.

4:10  Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti říká, abys mu dala pít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu živou.“

4:11  Žena mu řekla: „Pane, ani vědro nemáš a studna je hluboká, kde tedy vezmeš tu živou vodu?

4:12  Jsi snad větší než náš praotec Jákob, který nám tuto studnu dal? Sám z ní pil, stejně jako jeho synové i jeho stáda.“

4:13  Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň

4:14  Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému.“

4:15  Ta žena mu řekla: „Pane, dej mi té vody, abych už nežíznila a nemusela už sem chodit pro vodu.“

4:16  Ježíš jí řekl: „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem!“

4:17  Žena mu řekla: „Nemám muže.“ Nato jí řekl Ježíš: „Správně jsi odpověděla, že nemáš muže.

4:18  Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“

4:19  Žena mu řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok.

4:20  Naši předkové uctívali Boha na této hoře, ale vy říkáte, že místo, na němž má být Bůh uctíván, je v Jeruzalémě!“

4:21  Ježíš jí odpoví: „Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy nebudete ctít Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě.

4:22  Vy uctíváte, co neznáte; my uctíváme, co známe, neboť spása je ze Židů.

4:23  Ale přichází hodina, ano již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili.

4:24  Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě.“

4:25  Žena mu řekla: „Vím, že přichází Mesiáš, zvaný Kristus. Ten až přijde, oznámí nám všecko.“

4:26  Ježíš jí řekl: „Já jsem to - ten, který k tobě mluví.“

4:27  Vtom přišli jeho učedníci a divili se, že rozmlouvá s ženou. Nikdo však neřekl ‚nač se ptáš‘ nebo ‚proč s ní mluvíš?‘

4:28  Žena tam nechala svůj džbán a odešla do města a řekla lidem:

4:29  „Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všecko co jsem dělala. Není to snad Mesiáš?“

4:30  Vyšli tedy z města a šli k němu.

4:31  Mezi tím ho prosili jeho učedníci: „Mistře, pojez něco!“

4:32  On jim řekl: „Já mám k nasycení pokrm, který vy neznáte.“

4:33  Učedníci si mezi sebou říkali: „Přinesl mu snad někdo něco k jídlu?“

4:34  Ježíš jim řekl: „Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo.

4:35  Neříkáte snad: Ještě čtyři měsíce a budou žně? Hle, pravím vám, pozvedněte zraky a pohleďte na pole, že již zbělela ke žni.

4:36  Již přijímá odměnu ten, kdo žne, a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se společně radovali rozsévač i žnec.

4:37  Přitom je pravdivé rčení, že jeden rozsévá a druhý žne.

4:38  Já jsem vás poslal, abyste žali tam, kde jste nepracovali. Jiní pracovali a vy v jejich práci pokračujete.“

4:39  Mnoho Samařanů z onoho města v něho uvěřilo pro slovo té ženy, která svědčila: „Všecko mi řekl, co jsem dělala.“

4:40  Když k němu ti Samařané přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. I zůstal tam dva dny.

4:41  A ještě mnohem víc jich uvěřilo pro jeho slovo.

4:42  Oné ženě pak říkali: „Teď už věříme ne proto, cos nám o něm řekla; sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je opravdu Spasitel světa.“

4:43  Po dvou dnech odešel Ježíš odtamtud do Galileje.

4:44  Sám totiž dosvědčil, že prorok nemá vážnosti ve své vlasti.

4:45  Když přišel do Galileje, Galilejští jej přijali, protože viděli všecko, co učinil v Jeruzalémě o svátcích, které tam také slavili.

4:46  Přišel tedy opět do Kány Galilejské, kde před tím proměnil vodu ve víno. V Kafarnaum byl jeden královský služebník, jehož syn byl nemocen.

4:47  Když uslyšel, že Ježíš přišel z Judska do Galileje, vydal se k němu a prosil ho, aby přišel a uzdravil jeho syna, který už byl blízek smrti.

4:48  Ježíš mu odpověděl: „Neuvidíte-li zázraky a znamení, neuvěříte.“

4:49  Královský služebník mu řekl: „Pane, pojď, než mé dítě umře!“

4:50  Ježíš mu odpověděl: „Vrať se domů, tvůj syn je živ!“ Ten člověk uvěřil slovu, které mu Ježíš řekl, a šel.

4:51  Ještě když byl na cestě, šli mu naproti jeho sluhové a oznámili mu: „Tvůj syn žije.“

4:52  Zeptal se jich, v kterou hodinu se mu začalo dařit lépe. Odpověděli mu: „Včera hodinu po poledni mu přestala horečka.“

4:53  Tu otec poznal, že to bylo právě v tu chvíli, kdy mu Ježíš řekl: „Tvůj syn je živ.“ A uvěřil on i všichni v jeho domě. -

4:54  To druhé znamení učinil Ježíš opět v Galileji, kam přišel z Judska.