CzeB21 - Luke - 6

6:1  V sobotu se přihodilo, že procházel obilným polem. Jeho učedníci trhali klasy, rukama je mnuli a jedli.

6:2  Někteří z farizeů jim ale řekli: „Jak to, že děláte, co se v sobotu nesmí?“

6:3  Ježíš jim odpověděl: „Copak jste nečetli, co udělal David, když měl se svými muži hlad?

6:4  Jak vešel do Božího domu a vzal posvátné chleby předložení, které nesmí jíst nikdo kromě samotných kněží, a jedl a dal i svým mužům?“

6:5  Potom dodal: „Syn člověka je pánem i nad sobotou.“

6:6  V jinou sobotu pak vešel do synagogy a učil. Byl tu jeden člověk s ochrnutou pravou rukou.

6:7  Znalci Písma a farizeové dávali pozor, zda Ježíš bude v sobotu uzdravovat, aby ho měli za co obžalovat.

6:8  On ale znal jejich myšlenky, a tak tomu muži s uschlou rukou řekl: „Vstaň a postav se doprostřed.“ Vstal tedy a postavil se tam.

6:9  „Na něco se vás zeptám,“ řekl jim Ježíš. „Smí se v sobotu konat dobro, nebo zlo? Zachránit život, nebo zničit?“

6:10  Potom se po nich všech rozhlédl a řekl tomu člověku: „Natáhni ruku.“ A když to udělal, jeho ruka byla uzdravená.

6:11  Vzteky bez sebe se tedy začali domlouvat, co s Ježíšem provést.

6:12  V těch dnech pak vystoupil na horu, aby se modlil. Celou noc strávil v modlitbě k Bohu,

6:13  a když se rozednilo, zavolal své učedníky. Vybral z nich dvanáct a nazval je apoštoly:

6:14  Šimona (kterému dal jméno Petr), Ondřeje (jeho bratra), Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje,

6:15  Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona zvaného Zélot,

6:16  Judu Jakubova a Jidáše Iškariotského, který se stal zrádcem.

6:17  S těmi sestoupil z hory a stanul na pláni, kde čekalo množství jeho učedníků a veliká spousta lidí z celého Judska, z Jeruzaléma i z přímořského Týru a Sidonu.

6:18  Ti přišli, aby ho slyšeli a nechali se uzdravit ze svých neduhů. Také ti, kdo byli trápeni nečistými duchy, byli uzdravováni.

6:19  Každý v davu se ho snažil dotknout, neboť z něj vycházela moc a všechny uzdravovala.

6:20  Ježíš se rozhlédl po svých učednících a řekl: „Blaze vám chudým, neboť vám patří Boží království.

6:21  Blaze vám, kteří teď hladovíte, neboť budete nasyceni. Blaze vám, kteří teď pláčete, neboť se budete smát.

6:22  Blaze vám, když vás budou lidé nenávidět a když vás vyobcují a potupí a vaše jméno zavrhnou jako zlé kvůli Synu člověka.

6:23  V ten den se radujte a jásejte, neboť hle, vaše odplata v nebi je veliká! Stejně se totiž chovali jejich otcové k prorokům.

6:24  Ale běda vám bohatým, neboť už máte své potěšení.

6:25  Běda vám, kteří jste nasyceni, neboť budete hladovět. Běda vám, kteří se teď smějete, neboť budete truchlit a naříkat.

6:26  Běda vám, když o vás budou všichni lidé mluvit dobře. Stejně se totiž chovali jejich otcové k falešným prorokům.“

6:27  „Vám, kteří slyšíte, však říkám: Milujte své nepřátele! Buďte dobří k těm, kdo vás nenávidí,

6:28  žehnejte těm, kdo vás proklínají, a modlete se za ty, kdo vás pomlouvají.

6:29  Tomu, kdo tě bije do tváře, nastav také druhou a tomu, kdo ti bere plášť, nebraň vzít ani košili.

6:30  Každému, kdo tě prosí, dej a od toho, kdo si bere tvé věci, je nežádej zpět.

6:31  Chovejte se k lidem tak, jak chcete, aby se oni chovali k vám.

6:32  Když milujete ty, kdo milují vás, jaká je to zásluha? I hříšníci přece milují ty, kdo milují je.

6:33  Chováte-li se dobře k těm, kdo se chovají dobře k vám, jaká je to zásluha? Totéž přece dělají i hříšníci.

6:34  Půjčujete-li těm, od nichž očekáváte, že vám to vrátí, jaká je to zásluha? I hříšníci půjčují hříšníkům, aby totéž dostali zpět.

6:35  Vy však milujte své nepřátele a buďte k nim dobří; půjčujte a neočekávejte nic zpět. Tehdy bude vaše odplata veliká a budete synové Nejvyššího, neboť on je laskavý i k nevděčným a zlým.

6:36  Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.

6:37  Nesuďte a nebudete souzeni. Neodsuzujte a nebudete odsouzeni. Odpouštějte a bude vám odpuštěno.

6:38  Dávejte a bude vám dáno. Dobrou míru, natlačenou, natřesenou a vrchovatou vám dají do klína. Jakou mírou měříte, takovou vám bude zase odměřeno.“

6:39  Pověděl jim přirovnání: „Může vést slepý slepého? Nespadnou oba do jámy?

6:40  Není učedníka nad mistra; každý, kdo je vyučen, bude jako jeho mistr.

6:41  Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšímáš?

6:42  Jak můžeš říkat svému bratru: ‚Bratře, nech mě, ať ti vytáhnu z oka třísku,‘ když nevidíš trám ve vlastním oku? Pokrytče, vytáhni nejdříve trám z vlastního oka, a tehdy prohlédneš, abys mohl vytáhnout třísku z oka svého bratra.

6:43  Strom, který nese špatné ovoce, není dobrý a strom, který nese dobré ovoce, není špatný.

6:44  Každý strom se přece pozná po vlastním ovoci: z trní se nesbírají fíky a z bodláčí se nesklízejí hrozny.

6:45  Dobrý člověk vynáší z dobrého pokladu svého srdce to dobré, zlý pak vynáší ze zlého pokladu to zlé. Co má na srdci, to na jazyku!

6:46  Proč mi říkáte: ‚Pane, Pane,‘ když neděláte, co říkám?

6:47  Ukážu vám, komu se podobá každý, kdo ke mně přichází, slyší mé slovo a plní je:

6:48  Je jako člověk, který při stavbě svého domu vykopal základy hluboko ve skále. Když pak přišla povodeň, přivalila se na ten dům řeka, ale nemohla jím otřást, protože byl dobře postaven.

6:49  Ale ten, kdo mé slovo slyšel a nenaplnil, je jako člověk, který postavil dům rovnou na zemi, bez základů. Když se na něj přivalila řeka, hned spadl a zkáza toho domu byla hrozná.“