CzeBKR - Luke - 2

2:1  I stalo se v těch dnech, vyšlo poručení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.

2:2  (To popsání nejprvé stalo se, když vládařem Syrským byl Cyrenius.)

2:3  I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.

2:4  Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (proto že byl z domu a z čeledi Davidovy,)

2:5  Aby zapsán byl s Marií, zasnoubenou sobě manželkou těhotnou.

2:6  I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové, aby porodila.

2:7  I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, proto že neměli místa v hospodě.

2:8  A pastýři byli v krajině té, ponocujíce, a stráž noční držíce nad svým stádem.

2:9  A aj, anděl Páně postavil se podlé nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.

2:10  Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.

2:11  Nebo narodil se vám dnes spasitel, kterýž jest Kristus Pán, v městě Davidově.

2:12  A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, ležící v jeslech.

2:13  A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:

2:14  Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.

2:15  I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti pastýři řekli vespolek: Poďme až do Betléma, a vizme tu věc, kteráž se stala, o níž Pán oznámil nám.

2:16  I přišli, chvátajíce, a nalezli Marii a Jozefa, i to nemluvňátko ležící v jeslech.

2:17  A viděvše, rozhlašovali, což jim povědíno bylo o tom děťátku.

2:18  I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což jim bylo mluveno od pastýřů.

2:19  Ale Maria zachovávala všecky věci tyto, skládajici je v srdci svém.

2:20  I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo jim povědíno.

2:21  A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo to děťátko, i nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prvé než se v životě počalo.

2:22  A když se naplnili dnové očišťování Marie podlé zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili Pánu,

2:23  (Jakož psáno jest v zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,)

2:24  A aby dali obět, jakož povědíno jest v zákoně Páně, dvě hrdličky aneb dvé holoubátek.

2:25  A aj, byl člověk v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.

2:26  A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prvé uzřel Krista Páně.

2:27  Ten přišel, ponuknut byv od Ducha, do chrámu. A když uvodili rodičové Ježíše děťátko, aby učinili podlé obyčeje zákona při něm,

2:28  Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:

2:29  Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podlé slova svého, v pokoji.

2:30  Nebo viděly oči mé spasení tvé,

2:31  Kteréž jsi připravil před oblíčejem všech lidí,

2:32  Světlo k zjevení národům, a slávu lidu tvého Izraelského.

2:33  Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.

2:34  I požehnal jim Simeon, a řekl Marii, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémuž bude odpíráno,

2:35  (A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.

2:36  Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Asser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem sedm let od panenství svého.

2:37  A ta vdova byla, v letech okolo osmdesáti a čtyřech, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.

2:38  A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.

2:39  Vykonavše pak všecko podlé zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.

2:40  Děťátko pak rostlo, a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.

2:41  I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.

2:42  A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podlé obyčeje toho dne svátečního,

2:43  A když vykonali ty dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli Jozef a matka jeho.

2:44  Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a mezi známými.

2:45  A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.

2:46  I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich, a otazuje se jich.

2:47  A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.

2:48  A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.

2:49  I řekl jim: Co, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?

2:50  Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž jim mluvil.

2:51  I šel s nimi, a přišel do Nazaréta, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.

2:52  A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.