CzeBKR - Luke - 12

12:1  A v tom, když se na tisíce lidu sešlo, tak že jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, kterýž jest pokrytství.

12:2  Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; aniž jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.

12:3  Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.

12:4  Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, kteříž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.

12:5  Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýž, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě pravím vám, toho se bojte.

12:6  Zdaliž nebývá pět vrabečků prodáváno za dva penížky? A jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.

12:7  Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni v počtu jsou. Protož nebojtež se, mnohoť vy vrabečků převyšujete.

12:8  Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.

12:9  Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.

12:10  A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.

12:11  Když pak vás voditi budou do škol a k vládařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.

12:12  Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.

12:13  I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.

12:14  A on řekl jemu: Člověče, kdo mne ustavil soudcím aneb děličem nad vámi?

12:15  I řekl jim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.

12:16  Pověděl pak jim podobenství, řka: Člověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.

12:17  I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním? Nebo nemám, kde bych shromáždil úrody své.

12:18  I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své, a větších nastavím, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.

12:19  A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pí, měj dobrou vůli.

12:20  I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?

12:21  Takť jest, kdož sobě poklady shromažďuje, a není v Bohu bohatý.

12:22  Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďte pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.

12:23  Život více jest nežli pokrm, i tělo nežli oděv.

12:24  Patřte na havrany, žeť nesejí, ani nežnou, a nemají špižírny {pivnice}, ani stodoly a však Bůh živí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?

12:25  A kdož pak z vás pečlivě mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?

12:26  Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč se o jiné věci staráte?

12:27  Patřte na kvítí, kterak rostou, nedělají, ani předou, pravímť pak vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.

12:28  A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?

12:29  I vy nehledejtež toho, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to roztržité mysli buďte.

12:30  Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají, Otec pak váš ví, že těch věcí potřebujete.

12:31  Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.

12:32  Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.

12:33  Prodávejte statky své, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne v nebesích, kdež zloděj dojíti nemůž, aniž mol kazí.

12:34  Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.

12:35  Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.

12:36  A vy podobni lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.

12:37  Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a vsadí je za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.

12:38  A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetím bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou ti služebníci,

12:39  Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.

12:40  Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.

12:41  I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?

12:42  I dí Pán: Kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm?

12:43  Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.

12:44  V pravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.

12:45  Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a děvky, a jísti a píti i opíjeti se:

12:46  Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.

12:47  Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého, a nebyl hotov, a nečinil podlé vůle jeho, bit bude velmi.

12:48  Ale kterýž neznal, a činil hodné věci trestání, bit bude méně. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť mnoho poručili, víceť požádají od něho.

12:49  Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?

12:50  Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem ssoužen, dokudž se nevykoná!

12:51  Což se domníváte, že bych přišel pokoj uvésti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.

12:52  Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domě rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.

12:53  Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.

12:54  Pravil také i zástupům: Když vídáte oblak, an vzchází od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.

12:55  A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.

12:56  Pokrytci, způsob země i nebe umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nesoudíte?

12:57  Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého?

12:58  Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.

12:59  Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.