CzeCEP - Mark - 10

10:1  I vstal a šel odtamtud do judských krajin a za Jordán. Opět se k němu shromáždily zástupy, a on je zase učil, jak bylo jeho zvykem.

10:2  Tu přišli farizeové a zkoušeli ho: ptali se ho, je-li muži dovoleno propustit manželku.

10:3  Odpověděl jim: „Co vám ustanovil Mojžíš?“

10:4  Řekli: „Mojžíš dovolil napsat rozlukový lístek a propustit.“

10:5  Ježíš jim řekl: „Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal toto ustanovení.

10:6  Od počátku stvoření ‚Bůh učinil člověka jako muže a ženu;

10:7  proto opustí muž svého otce i matku a připojí se ke své manželce,

10:8  a budou ti dva jedno tělo‘; takže již nejsou dva, ale jeden.

10:9  A proto, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“

10:10  V domě se ho učedníci znovu na tu věc ptali.

10:11  I řekl jim: „Kdo propustí svou manželku a vezme si jinou, dopouští se vůči ní cizoložství;

10:12  a jestliže manželka propustí svého muže a vezme si jiného, dopouští se cizoložství.“

10:13  Tu mu přinášeli děti, aby se jich dotkl, ale učedníci jim to zakazovali.

10:14  Když to Ježíš uviděl, rozhněval se a řekl: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.

10:15  Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde.“

10:16  Objímal je, vzkládal na ně ruce a žehnal jim.

10:17  Když se vydával na cestu, přiběhl k němu nějaký člověk, a poklekl před ním a ptal se ho: „Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“

10:18  Ježíš mu řekl: „Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh.

10:19  Přikázání znáš: Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i svou matku!“

10:20  On mu na to řekl: „Mistře, to všechno jsem dodržoval od svého mládí.“

10:21  Ježíš na něj s láskou pohleděl a řekl: „Jedno ti schází. Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!“

10:22  On po těch slovech svěsil hlavu a smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.

10:23  Ježíš se rozhlédl po svých učednících a řekl jim: „Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!“

10:24  Učedníky ta slova zarazila. Ježíš jim ještě jednou řekl: „Dítky, jak těžké je vejít do království Božího!

10:25  Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“

10:26  Ještě více se zhrozili a říkali si: „Kdo tedy může být spasen?“

10:27  Ježíš na ně pohleděl a řekl: „U lidí je to nemožné, ale ne u Boha; vždyť u Boha je možné všecko.“

10:28  Tu se Petr ozval: „Hle, my jsme opustili všecko a šli jsme za tebou.“

10:29  Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo matku nebo otce nebo děti nebo pole pro mne a pro evangelium,

10:30  aby nyní, v tomto čase, nedostal spolu s pronásledováním stokrát více domů, bratří, sester, matek, dětí i polí a v přicházejícím věku život věčný.

10:31  Mnozí první budou poslední a poslední první.“

10:32  Byli na cestě do Jeruzaléma a Ježíš šel před nimi; byli zaraženi a ti, kteří šli za nimi, se báli. Vzal k sobě opět svých Dvanáct a začal mluvit o tom, co ho má potkat:

10:33  „Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na smrt a vydají pohanům,

10:34  budou se mu posmívat, poplivají ho, zbičují a zabijí; a po třech dnech i vstane.“

10:35  Přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, a řekli mu: „Mistře, chtěli bychom, abys nám učinil, oč tě požádáme.“

10:36  Řekl jim: „Co chcete, abych vám učinil?“

10:37  Odpověděli mu: „Dej nám, abychom měli místo jeden po tvé pravici a druhý po levici v tvé slávě.“

10:38  Ale Ježíš jim řekl: „Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já piji, nebo být pokřtěni křtem, kterým já jsem křtěn?“

10:39  Odpověděli: „Můžeme.“ Ježíš jim řekl: „Kalich, který já piji, budete pít a křtem, kterým já jsem křtěn, budete pokřtěni.

10:40  Ale udělovat místa po mé pravici či levici není má věc; ta místa patří těm, jimž jsou připravena.“

10:41  Když to uslyšelo ostatních deset, začali se hněvat na Jakuba a Jana.

10:42  Ježíš je zavolal k sobě a řekl jim: „Víte, že ti, kdo platí u národů za první, nad nimi panují, a kdo jsou u nich velcí, utlačují je.

10:43  Ne tak bude mezi vámi; ale kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem;

10:44  a kdo chce být mezi vámi první, buď otrokem všech.

10:45  Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“

10:46  Přišli do Jericha. A když vycházel s učedníky a s velkým zástupem z Jericha, seděl u cesty syn Timaiův, Bartimaios, slepý žebrák.

10:47  Když uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, dal se do křiku: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“

10:48  Mnozí ho napomínali, aby mlčel. On však tím více křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“

10:49  Ježíš se zastavil a řekl: „Zavolejte ho!“ I zavolali toho slepého a řekli mu: „Vzchop se, vstaň, volá tě!“

10:50  Odhodil svůj plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi.

10:51  Ježíš mu řekl: „Co chceš abych pro tebe učinil?“ Slepý odpověděl: „Pane, ať vidím!“

10:52  Ježíš mu řekl: „Jdi, tvá víra tě zachránila.“ Hned prohlédl a šel tou cestou za ním.