CzeCEP - Mark - 14

14:1  Bylo dva dny před velikonocemi, svátkem nekvašených chlebů. Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by se Ježíše lstí zmocnili a zabili ho.

14:2  Říkali: „Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nevzbouřil.“

14:3  Když byl v Betanii v domě Šimona Malomocného a seděl u stolu, přišla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého vzácného oleje z nardu. Rozbila ji a olej vylila na jeho hlavu.

14:4  Někteří se hněvali: „Nač ta ztráta oleje?

14:5  Mohl se prodat za víc než tři sta denárů a ty se mohly dát chudým.“ A osopili se na ni.

14:6  Ježíš však řekl: „Nechte ji! Proč ji trápíte? Vykonala na mě dobrý skutek.

14:7  Vždyť chudé máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit dobře; mne však nemáte stále.

14:8  Ona učinila, co měla; už napřed pomazala mé tělo k pohřbu.

14:9  Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno evangelium, bude se mluvit na její památku také o tom, co ona učinila.“

14:10  Jidáš Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim ho zradil.

14:11  Ti se zaradovali, když to slyšeli, a slíbili mu peníze. I hledal vhodnou příležitost, jak by jim ho vydal.

14:12  Prvního dne nekvašených chlebů, když se zabíjel velikonoční beránek, řekli Ježíšovi jeho učedníci: „Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?“

14:13  Poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: „Jděte do města a potká vás člověk, který nese džbán vody. Jděte za ním,

14:14  a kam vejde, řekněte hospodáři: ‚Mistr vzkazuje: Kde je pro mne světnice, v níž bych jedl se svými učedníky velikonočního beránka?‘

14:15  A on vám ukáže velkou horní místnost, zařízenou a připravenou; tam pro nás připravte večeři!“

14:16  Učedníci šli, a když přišli do města, nalezli všecko, jak jim to řekl; a připravili velikonočního beránka.

14:17  Večer přišel Ježíš s Dvanácti.

14:18  A když byli u stolu a jedli, řekl: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí, ten, který se mnou jí.“

14:19  Zarmoutilo je to a začali se ho jeden po druhém ptát: „Snad ne já?“

14:20  Řekl jim: „Jeden z Dvanácti, který se mnou namáčí chléb v téže míse.

14:21  Syn člověka odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil.“

14:22  Když jedli, vzal chléb, požehnal. lámal a dával jim se slovy: „Vezměte, toto jest mé tělo.“

14:23  Pak vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něho všichni.

14:24  A řekl jim: „Toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé.

14:25  Amen, pravím vám, že nebudu již píti z plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu píti nový kalich v Božím království.“

14:26  Když zazpívali chvalozpěv, šli na Olivovou horu.

14:27  Ježíš jim řekl: „Všichni ode mne odpadnete, neboť je psáno: ‚Budou bít pastýře a ovce se rozprchnou.‘

14:28  Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje.“

14:29  Tu mu Petr řekl: „I kdyby všichni odpadli, já ne.“

14:30  Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím tobě, že dnes, této noci, dřív než kohout dvakrát zakokrhá, právě ty mě třikrát zapřeš.“

14:31  On však ještě horlivěji prohlašoval: „I kdybych měl spolu s tebou umřít, nezapřu tě.“ Tak mluvili všichni.

14:32  Přišli na místo zvané Getsemane. Ježíš řekl svým učedníkům: „Počkejte tu, než se pomodlím.“

14:33  Pak vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Přepadla ho hrůza a úzkost.

14:34  I řekl jim: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!“

14:35  Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula tato hodina.

14:36  Řekl: „Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš.“

14:37  Přišel k učedníkům a zastihl je v spánku. Řekl Petrovi: „Šimone, ty spíš? Nedokázal jsi jedinou hodinu bdít?

14:38  Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé.“

14:39  Znovu odešel a modlil se stejnými slovy.

14:40  A když se vrátil, zastihl je spící; oči se jim zavíraly a nevěděli, co by mu odpověděli.

14:41  Přišel potřetí a řekl jim: „Ještě spíte a odpočíváte? Už dost! Přišla hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.

14:42  Vstaňte, pojďme! Hle, přibližuje se ten, který mě zrazuje.“

14:43  Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z Dvanácti. Velekněží, zákoníci a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.

14:44  Jeho zrádce s nimi domluvil znamení. Řekl jim: „Kterého políbím, ten to je; toho zatkněte a pod dozorem odveďte.“

14:45  Když Jidáš přišel, hned k Ježíšovi přistoupil a řekl: „Mistře!“ a políbil ho.

14:46  Oni pak na něho vztáhli ruce a zmocnili se ho.

14:47  Tu jeden z těch, kdo stáli kolem, tasil meč, zasáhl veleknězova sluhu a uťal mu ucho.

14:48  Ale Ježíš jim řekl: „Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali.

14:49  Denně jsem vás učíval v chrámě a nezmocnili jste se mne. Ale je třeba, aby se naplnila Písma!“

14:50  Všichni ho opustili a utekli.

14:51  Šel za ním nějaký mladík, který měl na sobě jen kus plátna přes nahé tělo; toho chytili.

14:52  On jim však nechal plátno v rukou a utekl.

14:53  Ježíše odvedli k veleknězi, kde se shromáždili nejvyšší kněží, starší a zákoníci.

14:54  Petr šel zpovzdálí za Ježíšem až dovnitř do veleknězova dvora; seděl tam spolu se sluhy a ohříval se u ohně.

14:55  Velekněží a celá rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti, ale nenalézali.

14:56  Mnozí sice proti němu křivě svědčili, ale svědectví se neshodovala.

14:57  Někteří pak vystoupili a křivě proti němu svědčili:

14:58  „Slyšeli jsme ho říkat: Já zbořím tento chrám udělaný rukama a ve třech dnech vystavím jiný, ne rukama udělaný.“

14:59  Ale ani jejich svědectví se neshodovala.

14:60  Tu velekněz vstal, postavil se uprostřed a otázal se Ježíše: „Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?“

14:61  On však mlčel a nic neodpověděl. Opět se ho velekněz zeptal: „Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?“

14:62  Ježíš řekl: „Já jsem. A uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými.“

14:63  Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: „Nač potřebujeme ještě svědky?

14:64  Slyšeli jste rouhání. Co o tom soudíte?“ Oni pak všichni rozhodli, že je hoden smrti.

14:65  Někteří na něj počali plivat, zakrývali mu obličej, bili ho po hlavě a říkali mu: „Prorokuj!“ A sluhové ho tloukli do tváře.

14:66  Když byl Petr dole v nádvoří, přišla jedna z veleknězových služek,

14:67  a když uviděla Petra, jak se ohřívá, pohlédla na něj a řekla: „I ty jsi byl s tím Nazaretským Ježíšem!“

14:68  On však zapřel: „O ničem nevím a vůbec nechápu, co říkáš.“ A vyšel ven do předního dvora. V tom zakokrhal kohout.

14:69  Ale služka ho uviděla a zase začala říkat těm, kteří stáli poblíž: „Ten člověk je z nich!“

14:70  On však opět zapíral. A zakrátko zase ti, kdo stáli kolem, řekli Petrovi: „Jistě jsi z nich, vždyť jsi z Galileje!“

14:71  On se však začal zaklínat a zapřísahat: „Neznám toho člověka, o němž mluvíte.“

14:72  V tom kohout zakokrhal podruhé. Tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: „Dřív než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“ A dal se do pláče.