CzeB21 - Sirach - 24

24:1  Moudrost se může sama sebou chlubit, může se chválit mezi svými vlastními.

24:2  Otevře svá ústa ve shromáždění Nejvyššího, bude se chlubit před jeho zástupy:

24:3  „Vyšla jsem z úst Nejvyššího a jak opar jsem zahalila zem.

24:4  Přebývala jsem v nebeské výšině, můj trůn byl v oblakovém sloupu.

24:5  Sama jsem kroužila po nebeské klenbě, procházela se v propastné hloubce.

24:6  Vládla jsem mořským vlnám i celé zemi, každému lidu a všem národům.

24:7  Tam všude jsem hledala místo ke spočinutí, kousek země, kde se usídlit.

24:8  Stvořitel všeho mi tehdy dal příkaz, můj Učinitel vybral místo pro můj stan. „Usaď se v Jákobovi,“ řekl, „v Izraeli měj své dědictví.“

24:9  Stvořil mě před věky, tehdy na počátku, a až navěky nezaniknu.

24:10  Sloužila jsem před ním ve svatostánku, a tak jsem se usadila na Sionu.

24:11  Takto mě usídlil v Milovaném městě, má moc je v Jeruzalémě.

24:12  V oslaveném lidu jsem zapustila kořeny, v Hospodinově podílu a v jeho dědictví.

24:13  Rostu do výše jak libanonský cedr, jako cypřiš z hory Hermonu.

24:14  Rostu do výše jak palma v En-gedi, jak růžové keře v Jerichu, jako skvostná oliva dole v údolí a jako platan u vody.

24:15  Vydávám vůni jak skořice a balzám, voním jako vzácná myrha, jak vonné galbanum, onycha a pryskyřice, jako ve svatostánku kadidlový dým.

24:16  Rozprostírám své větve jako pistácie, jsou to větve skvostné a líbezné.

24:17  Jak vinná réva plodím potěšení, z mých květů bude hojné a skvostné ovoce.

24:19  Pojďte ke mně všichni, kdo po mně toužíte, a nasyťte se mým ovocem.

24:20  Vždyť vzpomínka na mě je sladší než med a mé dědictví je nad včelí plástev.

24:21  Kdo mě jí, dostane ještě větší hlad, kdo mě pije, bude mít ještě větší žízeň.

24:22  Kdo mě poslouchá, nebude zahanben, a kdo se mnou zabývá, ten nezhřeší.“

24:23  To vše říká Kniha smlouvy Nejvyššího Boha – Zákon, svěřený nám Mojžíšem jako dědictví Jákobových shromáždění.

24:25  Oplývá moudrostí jak řeka Píšon a jako Tigris v jarních dnech.

24:26  Přetéká rozumností jako Eufrat a jako Jordán v čase žně.

24:27  Třpytí se poučením jako Nil, jako Gíchon ve dnech vinobraní.

24:28  První člověk nemohl moudrost plně pochopit a nepostihne ji ani ten poslední.

24:29  Její myšlenky jsou širší než oceán a její záměry hlubší než propast.

24:30  A já jako zavodňovací příkop, jako strouha vedoucí z řeky k zahradě,

24:31  řekl jsem: „Zavlažím svůj sad, dám napít svému záhonku.“ A hle, ten můj příkop se změnil v řeku a ta řeka v moře!

24:32  Rozžehnu tedy poučení jak ranní úsvit, nechám ho zářit do dálky.

24:33  Nauku budu šířit jako proroctví, předám ji příštím pokolením navěky.

24:34  Pohleďte, nenamáhal jsem se jen pro sebe, ale pro všechny, kdo moudrost hledají.