DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Luke - 24

24:1  And on the first day of the week, very early in the morning, they came to the sepulchre, bringing the spices which they had prepared.

24:1  Now upon the first day of the week, very early in the morning, they came unto the sepulchre, bringing the spices which they had prepared, and certain others with them.

24:1  Prvního dne po sobotě, za časného jitra, přišly k hrobu s vonnými mastmi, které připravily.

24:1  Brzy ráno prvního dne v týdnu vzaly připravené vonné masti a vydaly se s dalšími ženami ke hrobu.

24:1  Prvního dne týdne velmi časně ráno přišly k hrobce nesouce vonné látky, které připravily.

24:1  Prvního pak dne po sobotě velmi ráno šly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné s nimi.

24:1  Una autem sabbati valde diluculo venerunt ad monumentum, portantes quæ paraverant aromata :

24:2  And they found the stone rolled back from the sepulchre.

24:2  And they found the stone rolled away from the sepulchre.

24:2  Nalezly však kámen od hrobu odvalený.

24:2  Našly však kámen odvalený od hrobu,

24:2  Nalezly však kámen od hrobu odvalený.

24:2  I nalezly kámen odvalený od hrobu.

24:2  et invenerunt lapidem revolutum a monumento.

24:3  And going in, they found not the body of the Lord Jesus.

24:3  And they entered in, and found not the body of the Lord Jesus.

24:3  Vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše nenašly.

24:3  a když vešly dovnitř, nenašly tělo Pána Ježíše.

24:3  Vstoupily, ale tělo [Pána Ježíše] nenalezly.

24:3  A všedše, nenalezly těla Pána Ježíše.

24:3  Et ingressæ non invenerunt corpus Domini Jesu.

24:4  And it came to pass, as they were astonished in their mind at this, behold, two men stood by them, in shining apparel.

24:4  And it came to pass, as they were much perplexed thereabout, behold, two men stood by them in shining garments:

24:4  A jak nad tím byly bezradné, stanuli u nich dva muži v zářícím rouchu.

24:4  Nevěděly, co si o tom myslet, když vtom před nimi stanuli dva muži v zářícím rouchu.

24:4  A stalo se, když nad tím byly bezradné, hle, přistoupili k nim dva muži v zářícím rouchu.

24:4  I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podlé nich v rouše stkvoucím.

24:4  Et factum est, dum mente consternatæ essent de isto, ecce duo viri steterunt secus illas in veste fulgenti.

24:5  And as they were afraid and bowed down their countenance towards the ground, they said unto them: Why seek you the living with the dead?

24:5  And as they were afraid, and bowed down their faces to the earth, they said unto them, Why seek ye the living among the dead?

24:5  Zachvátil je strach a sklonily se tváří k zemi. Ale oni jim řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými?

24:5  Vylekané ženy sklonily tváře k zemi, ale oni jim řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými?

24:5  Polekaly se a sklonily tváře k zemi; oni však jim řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými?

24:5  Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli jim: Co hledáte živého s mrtvými?

24:5  Cum timerent autem, et declinarent vultum in terram, dixerunt ad illas : Quid quæritis viventem cum mortuis ?

24:6  He is not here, but is risen. Remember how he spoke unto you, when he was yet in Galilee,

24:6  He is not here, but is risen: remember how he spake unto you when he was yet in Galilee,

24:6  Není zde, byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji,

24:6  Není tu, vstal! Vzpomeňte si, jak vám ještě v Galileji říkal:

24:6  Není zde, ale byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak k vám mluvil, když byl ještě v Galileji,

24:6  Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,

24:6  non est hic, sed surrexit : recordamini qualiter locutus est vobis, cum adhuc in Galilæa esset,

24:7  Saying: The Son of man must be delivered into the hands of sinful men and be crucified and the third day rise again.

24:7  Saying, The Son of man must be delivered into the hands of sinful men, and be crucified, and the third day rise again.

24:7  že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát.“

24:7  ‚Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí a být ukřižován, ale třetího dne vstane z mrtvých.‘“

24:7  když řekl o Synu člověka, že musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát.“

24:7  Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a v třetí den z mrtvých vstáti.

24:7  dicens : Quia oportet Filium hominis tradi in manus hominum peccatorum, et crucifigi, et die tertia resurgere.

24:8  And they remembered his words.

24:8  And they remembered his words,

24:8  Tu se rozpomenuly na jeho slova,

24:8  Tehdy si vzpomněly na jeho slova,

24:8  I vzpomněly si na jeho slova.

24:8  I rozpomenuly se na slova jeho.

24:8  Et recordatæ sunt verborum ejus.

24:9  And going back from the sepulchre, they told all these things to the eleven and to all the rest.

24:9  And returned from the sepulchre, and told all these things unto the eleven, and to all the rest.

24:9  vrátily se od hrobu a oznámily to všecko jedenácti učedníkům i všem ostatním.

24:9  a když se vrátily od hrobu, vyprávěly to všechno jedenácti učedníkům i všem ostatním.

24:9  A když se vrátily [od hrobky], oznámily toto všechno Jedenácti i všem ostatním.

24:9  A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti i jiným všechněm.

24:9  Et regressæ a monumento nuntiaverunt hæc omnia illis undecim, et ceteris omnibus.

24:10  And it was Mary Magdalen and Joanna and Mary of James and the other women that were with them, who told these things to the apostles.

24:10  It was Mary Magdalene, and Joanna, and Mary the mother of James, and other women that were with them, which told these things unto the apostles.

24:10  Byla to Marie z Magdaly, Jana a Marie Jakubova a s nimi ještě jiné, které pověděly apoštolům.

24:10  Byly to Marie Magdaléna, Johana, Marie Jakubova a ostatní, které byly s nimi. Řekly to apoštolům,

24:10  [Byly to] Marie Magdalská, Jana a Marie Jakubova a ostatní s nimi. Říkaly to apoštolům,

24:10  Byly pak Maria Magdaléna a Johanna a Maria Jakubova, a jiné s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.

24:10  Erat autem Maria Magdalene, et Joanna, et Maria Jacobi, et ceteræ quæ cum eis erant, quæ dicebant ad apostolos hæc.

24:11  And these words seemed to them as idle tales: and they did not believe them.

24:11  And their words seemed to them as idle tales, and they believed them not.

24:11  Těm však ta slova připadala jako blouznění a nevěřili jim.

24:11  ale oni ta slova považovali za tlachání a nevěřili jim.

24:11  ale jim tato slova připadala jako nesmysl a nevěřili jim.

24:11  Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.

24:11  Et visa sunt ante illos sicut deliramentum verba ista, et non crediderunt illis.

24:12  But Peter rising up, ran to the sepulchre and, stooping down, he saw the linen cloths laid by themselves: and went away wondering in himself at that which was come to pass.

24:12  Then arose Peter, and ran unto the sepulchre; and stooping down, he beheld the linen clothes laid by themselves, and departed, wondering in himself at that which was come to pass.

24:12  Petr se rozběhl ke hrobu, nahlédl dovnitř a uviděl tam ležet jen plátna. Vrátil se v údivu nad tím, co se stalo.

24:12  Petr však vstal a rozběhl se ke hrobu. Když se naklonil dovnitř, spatřil tam jen plátna. Vrátil se tedy domů v údivu nad tím, co se stalo.

24:12  [Petr však vstal, běžel ke hrobce, naklonil se dovnitř a spatřil jen plátna. I odešel domů v údivu nad tím, co se stalo.]

24:12  Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.

24:12  Petrus autem surgens cucurrit ad monumentum : et procumbens vidit linteamina sola posita, et abiit secum mirans quod factum fuerat.

24:13  And behold, two of them went, the same day, to a town which was sixty furlongs from Jerusalem, named Emmaus.

24:13  And, behold, two of them went that same day to a village called Emmaus, which was from Jerusalem about threescore furlongs.

24:13  Téhož dne se dva z nich ubírali do vsi jménem Emaus, která je od Jeruzaléma vzdálena asi tři hodiny cesty,

24:13  Téhož dne se dva z nich vydali do vesnice jménem Emauzy, vzdálené od Jeruzaléma šedesát honů,

24:13  A hle, téhož dne šli dva z nich do vesnice jménem Emaus, vzdálené [sto] šedesát stadií od Jeruzaléma,

24:13  A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.

24:13  Et ecce duo ex illis ibant ipsa die in castellum, quod erat in spatio stadiorum sexaginta ab Jerusalem, nomine Emmaus.

24:14  And they talked together of all these things which had happened.

24:14  And they talked together of all these things which had happened.

24:14  a rozmlouvali spolu o tom všem, co se událo.

24:14  a povídali si o všem, co se stalo.

24:14  a rozmlouvali spolu o tom všem, co se přihodilo.

24:14  A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.

24:14  Et ipsi loquebantur ad invicem de his omnibus quæ acciderant.

24:15  And it came to pass that while they talked and reasoned with themselves, Jesus himself also, drawing near, went with them.

24:15  And it came to pass, that, while they communed together and reasoned, Jesus himself drew near, and went with them.

24:15  A jak to v řeči probírali, připojil se k nim sám Ježíš a šel s nimi.

24:15  Zatímco si povídali a probírali to, sám Ježíš se přiblížil a připojil se k nim.

24:15  A stalo se, jak tak spolu rozmlouvali a probírali to, že se k nim přiblížil sám Ježíš a šel s nimi.

24:15  I stalo se, když rozmlouvali, a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se, šel s nimi.

24:15  Et factum est, dum fabularentur, et secum quærerent : et ipse Jesus appropinquans ibat cum illis :

24:16  But their eyes were held, that they should not know him.

24:16  But their eyes were holden that they should not know him.

24:16  Ale něco jako by bránilo jejich očím, aby ho poznali.

24:16  Něco však bránilo jejich očím, aby ho poznali.

24:16  Ale jejich oči byly drženy, takže ho nepoznali.

24:16  Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.

24:16  oculi autem illorum tenebantur ne eum agnoscerent.

24:17  And he said to them: What are these discourses that you hold one with another as you walk and are sad?

24:17  And he said unto them, What manner of communications are these that ye have one to another, as ye walk, and are sad?

24:17  Řekl jim: „O čem to spolu rozmlouváte?“ Oni zůstali stát plni zármutku.

24:17  Ježíš se jich zeptal: „O čem si to cestou povídáte, že jste tak smutní?“

24:17  Řekl jim: „O jakých věcech to spolu cestou rozmlouváte?“ I zůstali stát zasmušilí.

24:17  I řekl jim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a jste smutní?

24:17  Et ait ad illos : Qui sunt hi sermones, quos confertis ad invicem ambulantes, et estis tristes ?

24:18  And the one of them, whose name was Cleophas, answering, said to him: Art thou only a stranger in Jerusalem, and hast not known the things that have been done there in these days?

24:18  And the one of them, whose name was Cleopas, answering said unto him, Art thou only a stranger in Jerusalem, and hast not known the things which are come to pass there in these days?

24:18  Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: „Ty jsi asi jediný z Jeruzaléma, kdo neví, co se tam v těchto dnech stalo!“

24:18  Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: „Ty jsi snad jediný návštěvník Jeruzaléma, který neví o tom, co se tam v těchto dnech stalo!“

24:18  Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: „Ty jsi snad jediný, kdo pobývá v Jeruzalémě a nedověděl se, co se v něm v těchto dnech stalo!“

24:18  A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?

24:18  Et respondens unus, cui nomen Cleophas, dixit ei : Tu solus peregrinus es in Jerusalem, et non cognovisti quæ facta sunt in illa his diebus ?

24:19  To whom he said: What things? And they said: Concerning Jesus of Nazareth, who was a prophet, mighty in work and word before God and all the people.

24:19  And he said unto them, What things? And they said unto him, Concerning Jesus of Nazareth, which was a prophet mighty in deed and word before God and all the people:

24:19  On se jich zeptal: „A co to bylo?“ Oni mu odpověděli: „Jak Ježíš Nazaretského, který byl prorok mocný slovem i skutkem před Bohem i přede vším lidem,

24:19  „O čem?“ zeptal se jich. „O Ježíši Nazaretském,“ odvětili. „Byl to prorok mocný ve skutcích i slovech před Bohem i přede vším lidem.

24:19  I řekl jim: „Co to je?“ Oni mu řekli: „To s Ježíšem Nazaretským, který byl muž prorok mocný v činu i slově před Bohem i přede vším lidem;

24:19  Kterýmž on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,

24:19  Quibus ille dixit : Quæ ? Et dixerunt : De Jesu Nazareno, qui fuit vir propheta, potens in opere et sermone coram Deo et omni populo :

24:20  And how our chief priests and princes delivered him to be condemned to death and crucified him.

24:20  And how the chief priests and our rulers delivered him to be condemned to death, and have crucified him.

24:20  naši velekněží a členové rady vydali, aby byl odsouzen na smrt, a ukřižovali ho.

24:20  Vrchní kněží a naši vůdcové ho vydali, aby byl odsouzen k smrti, a nechali ho ukřižovat.

24:20  jak ho velekněží a naši vládci vydali k odsouzení na smrt a ukřižovali ho.

24:20  Totiž kterak jej vydali přední kněží {biskupové} a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.

24:20  et quomodo eum tradiderunt summi sacerdotes et principes nostri in damnationem mortis, et crucifixerunt eum :

24:21  But we hoped that it was he that should have redeemed Israel. And now besides all this, to-day is the third day since these things were done.

24:21  But we trusted that it had been he which should have redeemed Israel: and beside all this, to day is the third day since these things were done.

24:21  A my jsme doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale už je to dnes třetí den, co se to stalo.

24:21  My jsme ale doufali, že to je on, kdo má vykoupit Izrael. Navíc je to už třetí den, co se to všechno stalo.

24:21  My jsme však doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale ⌈přes to všechno⌉ je to už třetí den od toho, kdy se to stalo.

24:21  My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti Izraele. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.

24:21  nos autem sperabamus quia ipse esset redempturus Israël : et nunc super hæc omnia, tertia dies est hodie quod hæc facta sunt.

24:22  Yea and certain women also of our company affrighted us who, before it was light, were at the sepulchre,

24:22  Yea, and certain women also of our company made us astonished, which were early at the sepulchre;

24:22  Ovšem některé z našich žen nás ohromily: Byly totiž zrána u hrobu

24:22  Také nás překvapily některé z našich žen. Ráno byly u hrobu

24:22  Některé z našich žen nás však ohromily. Byly zrána u hrobky,

24:22  Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu.

24:22  Sed et mulieres quædam ex nostris terruerunt nos, quæ ante lucem fuerunt ad monumentum,

24:23  And not finding his body, came, saying that they had all seen a vision of angels, who say that he is alive.

24:23  And when they found not his body, they came, saying, that they had also seen a vision of angels, which said that he was alive.

24:23  a nenalezly jeho tělo; přišly a vyprávěly, že měly i vidění andělů, kteří říkali, že je živ.

24:23  a nenašly jeho tělo. Pak přišly a říkaly, že dokonce měly vidění. Andělé jim prý řekli, že žije.

24:23  a když nenalezly jeho tělo, přišly a říkaly, že měly dokonce vidění andělů, kteří řekli, že je živ.

24:23  A nenalezše tělo jeho, přišly, pravíce, že také vidění andělské viděly, kteříž praví, že by živ byl.

24:23  et non invento corpore ejus, venerunt, dicentes se etiam visionem angelorum vidisse, qui dicunt eum vivere.

24:24  And some of our people went to the sepulchre and found it so as the women had said: but him they found not.

24:24  And certain of them which were with us went to the sepulchre, and found it even so as the women had said: but him they saw not.

24:24  Někteří z nás pak odešli ke hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy vypravovaly, jeho však neviděli.“

24:24  Někteří z našich šli ke hrobu a našli všechno tak, jak to ženy vyprávěly, ale jeho neviděli.“

24:24  A někteří z těch, kteří byli s námi, odešli k hrobce a nalezli vše tak, jak řekly i ženy, jeho však nespatřili.“

24:24  I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.

24:24  Et abierunt quidam ex nostris ad monumentum : et ita invenerunt sicut mulieres dixerunt, ipsum vero non invenerunt.

24:25  Then he said to them: O foolish and slow of heart to believe in all things, Which the prophets have spoken.

24:25  Then he said unto them, O fools, and slow of heart to believe all that the prophets have spoken:

24:25  A on jim řekl: Jak jste nechápaví! To je vám tak těžké uvěřit všemu, co mluvili proroci!

24:25  Tehdy jim řekl: „Jak jste nechápaví! Jak je vám zatěžko věřit všemu, co pověděli proroci!

24:25  A on jim řekl: „Ó nerozumní a zpozdilého srdce, abyste věřili tomu všemu, co mluvili proroci!

24:25  Tedy on řekl jim: Ó nesmyslní a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili proroci.

24:25  Et ipse dixit ad eos : O stulti, et tardi corde ad credendum in omnibus quæ locuti sunt prophetæ !

24:26  Ought not Christ to have suffered these things and so, to enter into his glory?

24:26  Ought not Christ to have suffered these things, and to enter into his glory?

24:26  Což neměl Mesiáš to vše vytrpět a vejít do slávy?“

24:26  Copak to všechno nemusel Mesiáš vytrpět, než vejde do své slávy?“

24:26  Což to neměl Kristus vytrpět a vejít do své slávy?“

24:26  Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a vjíti v slávu svou?

24:26  Nonne hæc oportuit pati Christum, et ita intrare in gloriam suam ?

24:27  And beginning at Moses and all the prophets, he expounded to them in all the scriptures the things that were concerning him.

24:27  And beginning at Moses and all the prophets, he expounded unto them in all the scriptures the things concerning himself.

24:27  Potom začal od Mojžíše a všech proroků a vykládal jim to, co se na něho vztahovalo ve všech částech Písma.

24:27  Počínaje Mojžíšem a všemi proroky jim pak vykládal, co o něm bylo napsáno ve všech Písmech.

24:27  A začal od Mojžíše a od všech proroků a vysvětlil jim ve všech Písmech to, co o něm bylo napsáno.

24:27  A počav od Mojžíše a všech proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.

24:27  Et incipiens a Moyse, et omnibus prophetis, interpretabatur illis in omnibus scripturis quæ de ipso erant.

24:28  And they drew nigh to the town whither they were going: and he made as though he would go farther.

24:28  And they drew nigh unto the village, whither they went: and he made as though he would have gone further.

24:28  Když už byli blízko vesnice, do které šli, on jako by chtěl jít dál.

24:28  Když došli k vesnici, do níž mířili, naznačil, že půjde dál.

24:28  Přiblížili se k vesnici, kam šli, a on si počínal, jako by chtěl jít dál.

24:28  I přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.

24:28  Et appropinquaverunt castello quo ibant : et ipse se finxit longius ire.

24:29  But they constrained him, saying: Stay with us, because it is towards evening and the day is now far spent. And he went in with them.

24:29  But they constrained him, saying, Abide with us: for it is toward evening, and the day is far spent. And he went in to tarry with them.

24:29  Oni ho však začali přemlouvat: „Zůstaň s námi, vždyť už je k večeru a den se schyluje.“ Vešel tedy a zůstal s nimi.

24:29  Oni ho však přemlouvali: „Zůstaň s námi, už se připozdívá; chýlí se už k večeru.“ Šel tedy dovnitř, že s nimi zůstane.

24:29  Oni však na něho naléhali slovy: „Zůstaň s námi, neboť ⌈se připozdívá⌉ a den se již nachýlil.“ I vstoupil, aby s nimi zůstal.

24:29  Ale přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.

24:29  Et coëgerunt illum, dicentes : Mane nobiscum, quoniam advesperascit, et inclinata est jam dies. Et intravit cum illis.

24:30  And it came to pass, whilst he was at table with them, he took bread and blessed and brake and gave to them.

24:30  And it came to pass, as he sat at meat with them, he took bread, and blessed it, and brake, and gave to them.

24:30  Když byl s nimi u stolu, vzal chléb, vzdal díky, lámal a rozdával jim.

24:30  Když byli za stolem, vzal chléb, požehnal, lámal a podával jim.

24:30  A stalo se, když s nimi zaujal místo u stolu, že vzal chléb, požehnal, rozlomil a podával jim.

24:30  I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.

24:30  Et factum est, dum recumberet cum eis, accepit panem, et benedixit, ac fregit, et porrigebat illis.

24:31  And their eyes were opened: and they knew him. And he vanished out of their sight.

24:31  And their eyes were opened, and they knew him; and he vanished out of their sight.

24:31  Tu se jim otevřely oči a poznali ho; ale on zmizel jejich zrakům.

24:31  Vtom se jim otevřely oči a poznali ho, ale on jim náhle zmizel.

24:31  Vtom se jim otevřely oči a poznali ho; ale on se pro ně stal neviditelným.

24:31  I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak odnesl se od nich.

24:31  Et aperti sunt oculi eorum, et cognoverunt eum : et ipse evanuit ex oculis eorum.

24:32  And they said one to the other: Was not our heart burning within us, whilst he spoke in the way and opened to us the scriptures?

24:32  And they said one to another, Did not our heart burn within us, while he talked with us by the way, and while he opened to us the scriptures?

24:32  Řekli si spolu: „Což nám srdce nehořelo, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“

24:32  Tehdy jeden druhému řekli: „Copak nám nehořelo srdce, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“

24:32  A řekli si spolu: „Což v nás srdce nehořelo, když k nám na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“

24:32  I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě, a když otvíral nám písma?

24:32  Et dixerunt ad invicem : Nonne cor nostrum ardens erat in nobis dum loqueretur in via, et aperiret nobis Scripturas ?

24:33  And rising up, the same hour, they went back to Jerusalem: and they found the eleven gathered together, and those that were with them,

24:33  And they rose up the same hour, and returned to Jerusalem, and found the eleven gathered together, and them that were with them,

24:33  A v tu hodinu vstali a vrátili se do Jeruzaléma; nalezli jedenáct učedníků a jejich druhy pohromadě.

24:33  Ihned vstali a vrátili se do Jeruzaléma. Tam našli oněch jedenáct shromážděných s ostatními,

24:33  A v tu hodinu vstali, vrátili se do Jeruzaléma a nalezli shromážděných těch jedenáct i ty, kteří byli s nimi,

24:33  A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných těch jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,

24:33  Et surgentes eadem hora regressi sunt in Jerusalem : et invenerunt congregatos undecim, et eos qui cum illis erant,

24:34  Saying: The Lord is risen indeed and hath appeared to Simon.

24:34  Saying, The Lord is risen indeed, and hath appeared to Simon.

24:34  Ti jim řekli: „Pán byl opravdu vzkříšen a zjevil se Šimonovi.“

24:34  jak říkají: „Pán opravdu vstal z mrtvých. Ukázal se Šimonovi!“

24:34  a ti jim říkali, že Pán byl skutečně probuzen z mrtvých a ukázal se Šimonovi.

24:34  Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.

24:34  dicentes : Quod surrexit Dominus vere, et apparuit Simoni.

24:35  And they told what things were done in the way: and how they knew him in the breaking of bread.

24:35  And they told what things were done in the way, and how he was known of them in breaking of bread.

24:35  Oni pak vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat, když lámal chléb.

24:35  Vyprávěli jim tedy, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat při lámání chleba.

24:35  A oni vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat při lámání chleba.

24:35  I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.

24:35  Et ipsi narrabant quæ gesta erant in via, et quomodo cognoverunt eum in fractione panis.

24:36  Now, whilst they were speaking these things, Jesus stood in the midst of them and saith to them: Peace be to you. It is I: Fear not.

24:36  And as they thus spake, Jesus himself stood in the midst of them, and saith unto them, Peace be unto you.

24:36  Když o tom mluvili, stál tu on sám uprostřed nich a řekl jim: „Pokoj vám.“.

24:36  Zatímco o tom mluvili, stanul uprostřed nich Ježíš. „Pokoj vám,“ řekl.

24:36  Zatímco o tom mluvili, postavil se on uprostřed nich [a řekl jim: „Pokoj vám.“]

24:36  A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš u prostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.

24:36  Dum autem hæc loquuntur, stetit Jesus in medio eorum, et dicit eis : Pax vobis : ego sum, nolite timere.

24:37  But they being troubled and frightened, supposed that they saw a spirit.

24:37  But they were terrified and affrighted, and supposed that they had seen a spirit.

24:37  Zděsili se a byli plni strachu, poněvadž se domnívali, že vidí ducha.

24:37  Oni si ale v hrozném úleku mysleli, že vidí ducha.

24:37  Vyděsili se a vystrašeni se domnívali, že vidí ducha.

24:37  Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.

24:37  Conturbati vero et conterriti, existimabant se spiritum videre.

24:38  And he said to them: Why are you troubled, and why do thoughts arise in your hearts?

24:38  And he said unto them, Why are ye troubled? and why do thoughts arise in your hearts?

24:38  Řekl jim: „Proč jste tak zmateni a proč vám takové věci přicházejí na mysl?

24:38  Řekl jim tedy: „Proč jste tak vylekaní? Proč jste na pochybách?

24:38  Řekl jim: „Proč jste tak rozrušeni a proč ve vašem srdci vystupují pochybnosti?

24:38  I dí jim: Co se strašíte, a proč myšlení vstupují na srdce vaše?

24:38  Et dixit eis : Quid turbati estis, et cogitationes ascendunt in corda vestra ?

24:39  See my hands and feet, that it is I myself. Handle, and see: for a spirit hath not flesh and bones, as you see me to have.

24:39  Behold my hands and my feet, that it is I myself: handle me, and see; for a spirit hath not flesh and bones, as ye see me have.

24:39  Podívejte se na mé ruce a nohy: vždyť jsem to já. Dotkněte se mne a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně.“

24:39  Podívejte se na mé ruce a nohy – jsem to já! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti; jak vidíte, já je mám!“

24:39  Podívejte se na mé ruce a na mé nohy, že jsem to já. Dotkněte se mne a podívejte se: duch nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně.“

24:39  Vizte ruce mé i nohy mé, já zajisté jsem ten. Dotýkejte se mne a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.

24:39  videte manus meas, et pedes, quia ego ipse sum ; palpate et videte, quia spiritus carnem et ossa non habet, sicut me videtis habere.

24:40  And when he had said this, he shewed them his hands and feet.

24:40  And when he had thus spoken, he shewed them his hands and his feet.

24:40  To řekl a ukázal jim ruce a nohy.

24:40  Po těch slovech jim ukázal ruce i nohy.

24:40  [A když to řekl, ukázal jim ruce a nohy.]

24:40  A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.

24:40  Et cum hoc dixisset, ostendit eis manus et pedes.

24:41  But while they yet believed not and wondered for joy, he said: Have you here any thing to eat?

24:41  And while they yet believed not for joy, and wondered, he said unto them, Have ye here any meat?

24:41  Když tomu pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: „Máte tu něco k jídlu?“

24:41  Když stále nemohli samou radostí uvěřit a jen se divili, zeptal se jich: „Máte tu něco k jídlu?“

24:41  Když tomu ještě pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: „Máte tu něco k jídlu?“

24:41  Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu co k jídlu?

24:41  Adhuc autem illis non credentibus, et mirantibus præ gaudio, dixit : Habetis hic aliquid quod manducetur ?

24:42  And they offered him a piece of a broiled fish and a honeycomb.

24:42  And they gave him a piece of a broiled fish, and of an honeycomb.

24:42  Podali mu kus pečené ryby.

24:42  Podali mu tedy kus pečené ryby,

24:42  Podali mu kus pečené ryby [a plást medu].

24:42  A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.

24:42  At illi obtulerunt ei partem piscis assi et favum mellis.

24:43  And when he had eaten before them, taking the remains, he gave to them.

24:43  And he took it, and did eat before them.

24:43  Vzal si a pojedl před nimi.

24:43  on si ji vzal a pojedl před nimi.

24:43  Vzal si a pojedl před nimi.

24:43  A vzav, pojedl před nimi,

24:43  Et cum manducasset coram eis, sumens reliquias dedit eis.

24:44  And he said to them: These are the words which I spoke to you while I was yet with you, that all things must needs be fulfilled which are written in the law of Moses and in the prophets and in the psalms, concerning me.

24:44  And he said unto them, These are the words which I spake unto you, while I was yet with you, that all things must be fulfilled, which were written in the law of Moses, and in the prophets, and in the psalms, concerning me.

24:44  Řekl jim: „To jsem měl na mysli, když jsem byl ještě s vámi a říkal vám, že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech.“

24:44  Potom jim řekl: „Právě o tomto jsem mluvil, dokud jsem ještě byl s vámi: Musí se naplnit všechno, co je o mně psáno v Mojžíšově zákoně, v Prorocích a Žalmech.“

24:44  Řekl jim: „To jsou ta má slova, která jsem k vám mluvil, když jsem byl ještě s vámi, že se musí naplnit všechno, co je o mně napsáno v Mojžíšově zákoně, v prorocích a Žalmech.“

24:44  A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v zákoně Mojžíšově a v prorocích i v žalmích o mně.

24:44  Et dixit ad eos : Hæc sunt verba quæ locutus sum ad vos cum adhuc essem vobiscum, quoniam necesse est impleri omnia quæ scripta sunt in lege Moysi, et prophetis, et Psalmis de me.

24:45  Then he opened their understanding, that they might understand the scriptures.

24:45  Then opened he their understanding, that they might understand the scriptures,

24:45  Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu.

24:45  Tehdy jim otevřel mysl, aby porozuměli Písmům.

24:45  Potom otevřel jejich mysl, aby rozuměli Písmu,

24:45  Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli písmům.

24:45  Tunc aperuit illis sensum ut intelligerent Scripturas,

24:46  And he said to them: Thus it is written, and thus it behoved Christ to suffer and to rise again from the dead, the third day:

24:46  And said unto them, Thus it is written, and thus it behoved Christ to suffer, and to rise from the dead the third day:

24:46  Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých;

24:46  Řekl jim: „Tak je psáno – Mesiáš musel trpět a třetího dne vstát z mrtvých.

24:46  a řekl jim: „Tak je napsáno, že Kristus měl trpět a třetího dne vstát z mrtvých;

24:46  A řekl jim: Takť jest psáno, a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,

24:46  et dixit eis : Quoniam sic scriptum est, et sic oportebat Christum pati, et resurgere a mortuis tertia die :

24:47  And that penance and remission of sins should be preached in his name, unto all nations, beginning at Jerusalem.

24:47  And that repentance and remission of sins should be preached in his name among all nations, beginning at Jerusalem.

24:47  v jeho jménu se bude zvěstovat pokání na odpuštění hříchů všem národům, počínajíc Jeruzalémem.

24:47  Počínaje od Jeruzaléma pak v jeho jménu musí být kázáno pokání a odpuštění hříchů všem národům.

24:47  a na základě jeho jména má být všem národům vyhlášeno pokání k odpuštění hříchů⌈, počínajíc od Jeruzaléma.

24:47  A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.

24:47  et prædicari in nomine ejus pœnitentiam, et remissionem peccatorum in omnes gentes, incipientibus ab Jerosolyma.

24:48  And you are witnesses of these things.

24:48  And ye are witnesses of these things.

24:48  Vy jste toho svědky.

24:48  Vy jste toho svědkové.

24:48  Vy [jste] svědky těchto věcí⌉.

24:48  Vy pak jste svědkové toho.

24:48  Vos autem testes estis horum.

24:49  And I send the promise of my Father upon you: but stay you in the city till you be endued with power from on high.

24:49  And, behold, I send the promise of my Father upon you: but tarry ye in the city of Jerusalem, until ye be endued with power from on high.

24:49  Hle, sesílám na vás, co slíbil můj Otec; zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.“

24:49  Hle, já na vás sešlu zaslíbení svého Otce. Zůstaňte ale ve městě, dokud nebudete oblečeni mocí shůry.“

24:49  A [hle,] já na vás posílám zaslíbení mého Otce; vy však zůstaňte ve městě, dokud nebudete oblečeni mocí z výsosti.“

24:49  A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.

24:49  Et ego mitto promissum Patris mei in vos ; vos autem sedete in civitate, quoadusque induamini virtute ex alto.

24:50  And he led them out as far as Bethania: and lifting up his hands, he blessed them.

24:50  And he led them out as far as to Bethany, and he lifted up his hands, and blessed them.

24:50  Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl ruce a požehnal jim;

24:50  Potom je odvedl až k Betanii. Zvedl ruce, aby jim požehnal,

24:50  Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl své ruce a požehnal jim.

24:50  I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.

24:50  Eduxit autem eos foras in Bethaniam, et elevatis manibus suis benedixit eis.

24:51  And it came to pass, whilst he blessed them, he departed from them and was carried up to heaven.

24:51  And it came to pass, while he blessed them, he was parted from them, and carried up into heaven.

24:51  a když jim žehnal, vzdálil se od nich a byl nesen do nebe.

24:51  a zatímco jim žehnal, začal se jim vzdalovat, jak byl unášen vzhůru do nebe.

24:51  A stalo se, když jim žehnal, že se od nich vzdálil [a byl nesen vzhůru do nebe].

24:51  I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.

24:51  Et factum est, dum benediceret illis, recessit ab eis, et ferebatur in cælum.

24:52  And they adoring went back into Jerusalem with great joy.

24:52  And they worshipped him, and returned to Jerusalem with great joy:

24:52  Oni před ním padli na kolena; potom se s velikou radostí vrátili do Jeruzaléma,

24:52  Klaněli se mu a potom se s velikou radostí vrátili do Jeruzaléma.

24:52  A [když se mu poklonili,] s velikou radostí se vrátili do Jeruzaléma

24:52  A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.

24:52  Et ipsi adorantes regressi sunt in Jerusalem cum gaudio magno :

24:53  And they were always in the temple, praising and blessing God. Amen.

24:53  And were continually in the temple, praising and blessing God. Amen.

24:53  byli stále v chrámě a chválili Boha.

24:53  Všechen čas trávili v chrámu, kde oslavovali Boha.

24:53  a byli stále v chrámě, ⌈chválili Boha a dobrořečili mu⌉. [Amen.]

24:53  A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.

24:53  et erant semper in templo, laudantes et benedicentes Deum. Amen.