CzeB21 - I Maccabees - 14

14:1  Roku 172 shromáždil král Demetrios svá vojska a táhl do Médie, aby tam získal posily pro boj s Tryfonem.

14:2  Když se však Arsakes, král Peršanů a Médů, dozvěděl, že Demetrios vnikl na jeho území, poslal jednoho ze svých vojevůdců, aby ho zajal živého.

14:3  Ten vytáhl, Demetriovo vojsko porazil, krále zajal a přivedl ho k Arsakovi, který ho nechal uvěznit.

14:4  Po všechny Šimonovy dny zažívala judská země klid. Usiloval o prospěch pro svůj lid, jenž se těšil z jeho slavné vlády po všechny dny.

14:5  Ke své slávě navíc dobyl přístav Joppu, a získal přístup k mořským ostrovům.

14:6  Rozšířil území svého lidu a ovládl celou krajinu.

14:7  Spoustu zajatců přivedl zpět domů, stal se pánem Gezeru, Bet-curu i jeruzalémského hradu. Odstranil z něj nečistotu a nikdo neobstál proti němu.

14:8  Lidé obdělávali svou zem v míru, země dávala svou úrodu a stromy v rovinách nesly ovoce.

14:9  Starci sedali na náměstích a hovořili spolu o štěstí. Mladíci se odívali krásnými šaty a válečnou zbrojí.

14:10  Města zásobil potravinami udělal z nich pevnosti, a jeho slavná pověst se šířila do všech konců světa.

14:11  Zajistil v zemi mír a Izrael byl plný radosti.

14:12  Každý usedal pod svou révu a svůj fíkovník a nikoho se už nebáli.

14:13  Všichni, kdo je napadali, zmizeli ze země; v těch dnech byli poraženi králové!

14:14  Podpíral ve svém lidu všechny ubohé, bádal v Zákoně a vykořenil všechny bezbožné a zlé.

14:15  Dodal slávu svatyni a rozmnožil její vybavení.

14:16  O Jonatanově smrti se doslechli i v Římě, a dokonce až ve Spartě, a velmi se zarmoutili.

14:17  Když se pak dozvěděli, že se po něm stal veleknězem jeho bratr Šimon a že dál vládne zemi i jejím městům,

14:18  napsali mu na bronzových tabulkách, aby s ním obnovili přátelství a spojenectví, které uzavřeli s jeho bratry Judou a Jonatanem.

14:19  Tabulky se pak četly před shromážděním v Jeruzalémě.

14:20  Zde je znění listu, který Sparťané poslali: Město Sparta a jeho vládci zdraví své bratry: velikého kněze Šimona, starší, kněžstvo i všechen židovský lid.

14:21  Vyslanci, které jste poslali k našemu lidu, nám podali zprávu o vaší slávě a cti. Jejich příchod nás potěšil

14:22  a zprávu o nich jsme takto zapsali mezi veřejná usnesení: Židovští vyslanci Numenios, syn Antiochův, a Antipatros, syn Jásonův, k nám přišli obnovit vzájemné přátelství.

14:23  Lid se usnesl přijmout tyto muže s poctami a uložit zápis jejich slov do veřejného archivu, aby na ně spartský lid vždy pamatoval. Opis této listiny byl vyhotoven pro velekněze Šimona.

14:24  Šimon pak Numenia poslal také do Říma s velikým zlatým štítem vážícím 1000 min, aby potvrdil spojenectví s Římany.

14:25  Když o tom všem uslyšel lid, řekli si: „Jak se Šimonovi a jeho synům odvděčíme?

14:26  On, jeho bratři a celý rod jeho otce přece bojovali jako hrdinové! Zahnali nepřátele Izraele a zajistili nám svobodu.“ A tak zhotovili nápis na bronzových tabulkách a vystavili ho na sloupech na hoře Sion.

14:27  Zde je znění onoho nápisu: Osmnáctého dne měsíce elul roku 172, to jest třetího roku Šimonova slavného velekněžství v Chasar am-Elu,

14:28  nám bylo na velikém shromáždění kněží, lidu, vůdců národa a starších země oznámeno toto:

14:29  V zemi se rozpoutalo mnoho válek, a tehdy Šimon, syn Matatiášův, kněz ze synů Joaribových, a jeho bratři podstoupili nebezpečí a vzepřeli se nepřátelům svého národa, aby bránili svatyni a Zákon. Tak získali svému národu velikou slávu.

14:30  Jonatan svůj národ sjednotil a stal se jeho veleknězem, než byl připojen ke svému lidu.

14:31  Když se pak nepřátelé rozhodli napadnout jejich zem a vztáhnout ruce na svatyni,

14:32  povstal Šimon a bojoval za svůj národ. Vynaložil značné vlastní prostředky, aby vyzbrojil vojsko svého národa a dal jim žold.

14:33  Opevnil judská města a také Bet-cur na judských hranicích, kde dříve vládly zbraně nepřátel, a zřídil tam posádku židovských bojovníků.

14:34  Opevnil přímořskou Joppu a Gezer na hranicích Ašdodu, kde dříve žili nepřátelé. Usadil v těch městech Židy a zásobil je vším potřebným k jejich obnově.

14:35  Když lid viděl Šimonovu oddanost i slávu, kterou se rozhodl získat svému národu, ustanovil ho svým vůdcem a veleknězem. Učinili tak pro všechny jeho činy, pro spravedlnost a oddanost, kterou svému národu prokázal, a pro veškerou jeho snahu o povznesení národa.

14:36  Za jeho dnů se mu podařilo vyhnat ze země pohany i ty, kteří přebývali v jeruzalémském Městě Davidově, kde si postavili hrad, ze kterého podnikali výpady a poskvrňovali okolí svatyně a těžce poškozovali její čistotu.

14:37  Šimon tam zřídil židovskou posádku a pro bezpečnost země i města hrad opevnil a zvýšil jeruzalémské hradby.

14:38  Pro to vše mu král Demetrios potvrdil velekněžství,

14:39  zařadil ho mezi své přátele a vyznamenal ho velikými poctami.

14:40  Doslechl se totiž, že Římané přijali Šimonovy vyslance s veškerou slávou a že Židy označili za své přátele, spojence a bratry.

14:41  Židé a jejich kněží se usnesli takto: Ať je Šimon natrvalo jejich vůdcem a veleknězem, dokud nepovstane pravý prorok.

14:42  Ať je jejich vojevůdcem a zastáncem svatyně. Ať ustanovuje správce v záležitostech chrámu, země, zbraní a pevností.

14:43  Ať pečuje o svatyni, ať ho všichni poslouchají a všechny listiny v zemi ať jsou vystavovány jeho jménem. Ať se obléká purpurem a zlatem.

14:44  Nikdo z lidu ani z kněží nebude smět nic z uvedeného zrušit. Nikdo nebude moci odporovat Šimonovým nařízením, svolávat v zemi shromáždění bez jeho vědomí, odívat se purpurem nebo nosit zlatou sponu.

14:45  Kdokoli se těmto ustanovením vzepře nebo něco z toho odmítne, bude potrestán.

14:46  Všechen lid se usnesl, že Šimonovi ukládá plnit tyto povinnosti.

14:47  Šimon to přijal a svolil, že bude stát v čele všech: že bude veleknězem, vojevůdcem a vladařem Židů i jejich kněží.

14:48  Bylo rozhodnuto, že se tento nápis vyryje na bronzové tabulky a vystaví se na viditelném místě v chrámovém okrsku.

14:49  Opis pak bude uložen do pokladnice, aby ho Šimon a jeho synové měli po ruce.